Wursten Frisian - Wursten Frisian
| Wursten Frisian | |
|---|---|
| Kraj | Wursten, dnes část severní Dolní Sasko, Německo |
| Etnický původ | Východní Frisians |
| Vyhynulý | Počátek 18. století |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
| Glottolog | Žádný |
Wursten Frisian byl dialektem Východofríský jazyk to je myšlenka k byli mluvení až do brzy 18. století v krajina Wursten mezi Bremerhaven a Cuxhaven, Německo. Spolu s Harlingen Frisian a Wangerooge Frisian patřil do skupiny Weser Frisian dialektů. Poslední východofríský dialekt, kterým se dnes ještě mluví, je Saterland Frisian, dialekt skupiny Ems.
Dějiny
Krajina Wursten nebyla součástí původní usazovací oblasti Frisians ale nakonec je kolonizovali v 8. století našeho letopočtu a stala se samostatnou obcí. Když se východofríský jazyk v 15. století začal vytrácet, byl postupně nahrazován West Low German dialekty v oblasti mezi řekami Lauwers a Weser. Ve Wurstenu byl ale východofríský jazyk udržován o něco déle než v Východní Frísko správné a dovnitř Ommelanden která je nyní součástí Nizozemska.
Na konci 17. století byl Wurstenův dialekt popsán ve dvou seznamech slov, ale v té době se silně dostal pod tlak. Předpokládá se, že v první polovině 18. století vyhynul i wurstenský dialekt.
Jazykové vlastnosti
Weserské dialekty východofríského jazyka byly mezi Germánské jazyky protože uchovávali plné samohlásky ve vedlejších slabikách. Tento jev byl zvláště výrazný ve wurstenském fríštině, nejvýchodnějším východo-fríském dialektu. v Starý Frisian slova s krátkou kmenovou samohláskou se zvýraznění posunulo z první na druhou slabiku. Mohlo by se tedy stát, že v dnešní stresované sekundární slabice se nezachovala pouze úplná samohláska, ale stará kmenová samohláska byla částečně snížena na úplnou ztrátu. Tento proces přechodu vytvořil slova jako snuh (syn, ze starofríské sunu) nebo kma (přijít, od starého Fr. koma).[1]
Jediná zachovaná celá věta ve Wursten Frisian zní: „Kma s hartem ickem to řekne“ [Pojď sem, chci ti něco říct].[1]
Účinky substrátu
Dnes ještě nějaké jsou substrát slova Wursten Frisian v dolnoněmeckém dialektu krajiny Wursten. Århammar seznamy Maone (socage ), Bau (d) n (ovád), Schuur / Schuulschotten (vážka) a jill'n (křičet) jako příklady. Nic však nezůstává z fonologických charakteristik Wurstena Frisiana.[2]
Reference
- ^ A b Versloot, Arjen (2001). „Grundzüge älterer ostfriesischer Sprache und Literatur“ [Základy staršího východofríského jazyka a literatury]. In Munske, Horst H .; et al. (eds.). Handbuch des Friesischen - Příručka fríských studií (v němčině a angličtině). Tübingen: Niemeyer. 742–743. ISBN 978-3484730489.
- ^ Allers, Karl; Århammar, Nils (1984). „Wurster Plattdeutsch“ [Wursten dolní němčina]. Jahrbuch der Männer vom Morgenstern (v němčině) (63): 43–68.
Obecné odkazy
- Bremer, Otto (1888). „Wurstener Wörterverzeichnis“ [Wursten Seznam slov]. Beiträge zur Geschichte der deutschen Sprache und Literatur (v němčině). 1888 (13): 530–566. doi:10.1515 / bgsl.1888.1888.13.530. S2CID 202551804.
- Möllencamp, Rudolf (1968). Die friesischen Sprachdenkmale des Landes Wursten [Fríské jazykové památky krajiny Wursten] (v němčině). Bremerhaven: Dizen & Co.