Švýcarská francouzština - Swiss French
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Dubna 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Francouzsky mluvící část Švýcarska je na této mapě zobrazena zeleně.
Mapa Jazyk arpitan oblast, historický jazyk používaný v Romandy, s místními jmény v arpitanu a historických politických divizích.
Švýcarská francouzština (francouzština: français de Suisse) je odrůda francouzsky mluvené ve frankofonní oblasti Švýcarsko známý jako Romandy. Francouzština je jedním ze čtyř oficiálních jazyků Švýcarska Němec, italština, a Romansch. V roce 2015 mluvily zhruba 2 miliony lidí v zemi (24,4% populace) francouzštinou jako primárním jazykem a zhruba 29,1% populace ovládalo francouzštinu.[1]
Francouzština mluvená ve Švýcarsku je velmi podobná francouzštině nebo Belgii kvůli historické francouzské politice vzdělávání v Francien Francouzsky pouze ve školách po francouzská revoluce. Má jen malé, většinou lexikální dialektální rozdíly ovlivněné místním jazyky substrátu. To kontrastuje s rozdíly mezi Standardní němčina a Švýcarská němčina, které jsou z velké části vzájemně nesrozumitelné.
Švýcarskou francouzštinu charakterizují některé pojmy převzaté z Jazyk arpitan, o kterém se dříve mluvilo v alpských komunitách Romandy, ale dnes je jím jen málo. Výrazy byly vypůjčeny také ze švýcarské a standardní němčiny. Přestože se standardní francouzština vyučuje na školách a používá se ve vládě, médiích a podnikání, neexistuje jednotná lidová forma francouzštiny mezi různými kantony Švýcarska. Například některé německé výrazy v regionech hraničících s německy mluvícími komunitami jsou v okolí zcela nepoužité Ženeva poblíž hranic s Francií.[2]
Fonologie
![[]](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Parentesi_Quadre.svg/30px-Parentesi_Quadre.svg.png){kind=small}
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- Nosní samohlásky se vyslovují jako ve Francii. / ɑ̃ / → [ɒ̃], / ɛ̃ / → […], / ɔ̃ / → [Ó]. Naopak nosní samohlásky / ɛ̃ / a / œ̃ / jsou odděleny v mnoha švýcarských francouzských projevech, kde mnoho projev ve Francii je spojil. Například, solanka (stonek) a brun (hnědé) se stále vyslovují odlišně, jako v Quebecu a Belgie, na rozdíl od Paříže.[3]
- Stejně jako v Belgii je rozdíl mezi samohláskami / ɛ / a / ɛː / je udržována ve Švýcarsku, ale ve Francii se sloučily. Například, metr (dát) a maître (mistr) se na rozdíl od Francie stále vyslovují odlišně.
- Rozdíl mezi samohláskami /Ó/ a / ɔ / byl také udržován v závěrečných otevřených slabikách, stejně jako mezi /E/ a / ɛ /. Například, výborně (kůže) a hrnec (jar) se na rozdíl od Francie a Quebecu stále vyslovují odlišně. Kvůli tomu důvodu, entré (zadáno; minulé příčestí entrer) a entrant (třetí osoba jednotného čísla slovesa entrer v nedokonalé orientační) jsou diferencované, kde Français de référence má tendenci je slučovat.[3]
- Ve Švýcarsku je silnější rozdíl mezi dlouhými a krátkými samohláskami:
- Dlouhé samohlásky jsou povoleny v uzavřených slabikách, dokonce i na konci slova: ⟨ée⟩, ⟨aie⟩ [E], ⟨Ue⟩ [yː], ⟨tj⟩ [iː], Ty [uː] a ⟨e⟩⟩ [Ó]. Výsledkem je, že téměř všechna ženská přídavná jména jsou stále foneticky odlišná od svých mužských protějšků, na rozdíl od Francie a Quebeku.[3]
- Řečníci také zvyklí foneticky odlišovat mužská a ženská adjektiva, a to i v závěrečných uzavřených slabikách, ačkoli tento výskyt hláskuje jen částečně, např. duševní je vyslovováno /mɑ̃.tal/, zatímco ženský mentální je vyslovováno /mɑ̃.tɑːl/. jiný minimální páry jsou podobně diferencované, jako Amen a amene (třetí osoba jednotného čísla v přítomný orientační z Amener, vést).[3]
- Okrajový foném / ɑ / je obvykle vyslovováno [ɑː], význam pattes (tlapky) a paštiky (těstoviny) jsou rozlišené. Podobně jako výše popsaný proces, háček také ovlivňuje délku samohlásky, je-li použita nad samohláskou, což znamená ⟨î⟩ [iː], ⟨Ê⟩ jako [ɛː], ⟨Û⟩ jako [yː], ⟨Oû⟩ jako [uː] a ⟨eû⟩ [Ó].[3]
Rozdíly od francouzštiny ve Francii
| Tato sekce potřebuje další citace pro ověření. (Října 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Mnoho rozdílů mezi švýcarskou francouzštinou a francouzskou francouzštinou je způsobeno rozdílnými administrativními a politickými systémy mezi Švýcarskem a Francií. Některé z charakteristických lexikálních rysů jsou sdíleny s Belgická francouzština (a některé také s Quebec francouzsky ):
- Použití slova septante za sedmdesát a nonante na devadesát oproti soixante-dix (doslova „šedesát deset“) a quatre-vingt-dix (doslova „čtyři dvacáté desáté“) „vigesimální " Francouzský počítací systém.
- Použití slova déjeuner pro "snídani" ("oběd" ve Francii, který používá petit-déjeuner pro „snídani“) a slov le dîner a le souper „oběd“ a „večeře“ (ve francouzštině ve Francii, déjeuner a večeře respektive), podobně jako různá použití večeře a večeře v celém anglicky mluvícím světě.
Další příklady, které nejsou sdíleny s jinými odrůdami francouzštiny:
- Slovo huitante se někdy používá místo osmdesáti čtyřverší (doslova „dvacátá léta“), zejména v kantonech Vaud, Valais a Fribourg; termín octante (z latinský octaginta) je nyní považován za zaniklý.
- Slovo kanton má v každé zemi jiný význam; ve Švýcarsku je kanton a volební stát konfederace, ale ve Francii je to a seskupení obcí. V Belgii je to skupina obcí, ale v Quebecu je obec obec.
- Ve Francii se poštovní schránka nazývá a boite postale (BP),[4] ale ve Švýcarsku (jako ve francouzské Kanadě) se tomu říká a post postale (CP).[5]
- V hovorové švýcarské francouzštině slovo Natel (sama registrovaná ochranná známka společnosti Swisscom ) se používá pro „mobilní telefon“: Zobrazí se „Nebral jsem si telefon“ Je n'ai pas pris mon natel. Francie používá buď přenosný nebo telefon.
Příklady slov, která se mezi Švýcarskem a Francií liší
| Švýcarská francouzština | Standardní francouzština | Angličtina | Poznámky |
|---|---|---|---|
| akce | povýšení | speciální nabídka | Germanismus, z „Aktion“ („propagační kampaň“). |
| adieu | pozdrav | Ahoj Nashledanou | Ve francouzštině znamená „adieu“ „rozloučení“ a obecně se nikdy nepoužívá, kromě případů, kdy se dotyční lidé již nesetkají. Ve Švýcarsku se používá jako neformální obecná forma pozdravu, když se lidé setkávají nebo odcházejí. |
| atik | dernier étage | horní patro | |
| bancomat | Distributor automatique de billets | bankomat | |
| bobet | crétin (podstatné jméno) nebo bête / stupide (přídavné jméno) | idiot (podstatné jméno) nebo hloupý (přídavné jméno) | |
| boguet | mobylette | moped | |
| Bonnarde | sympa nebo bien | pěkný | Neformální termín. |
| bonne-main | pourboire | spropitné (spropitné) | Doslova „dobrá ruka“. |
| nese hydrante | bouche d'incendie | požární hydrant | |
| bourbine | suisse-allemand | Švýcarsko-německé | Toto slovo je považováno za pejorativní. |
| carnotzet | jeskyně à vin / cellier / fumoir | Vinný sklep | Tento výraz lze někdy nalézt ve Francii na místech blízko Švýcarska. |
| chenis | désordre | nepořádek | |
| chiquelette | žvýkačka | žvýkačka | |
| vysoká škola (Genève, Valais, Fribourg) nebo tělocvična (Vaud) | lyceum | střední škola | |
| crousille | pneumatika | prasátko na spoření | |
| kornet | sac en plastique | Igelitová taška | Ve Francii by „kornet“ obvykle označoval zmrzlinový kornout. |
| cutips | coton-tige | vatový tampon / tampon | Antonomasia od značky Q-tipy který se foneticky stává „cutips“, když se vyslovuje ve francouzštině. |
| cyklus (Genève, Fribourg, Valais) | vysoká škola | střední škola | |
| déjeuner | petit-déjeuner | snídaně | Názvy jídel jsou posunuty ve švýcarské francouzštině, což znamená, že název oběda je používán k snídani, název k večeři je používán k obědu a francouzský ekvivalent slova „večeře“ je používán k večeři. |
| večeře | déjeuner | oběd | Názvy jídel jsou posunuty ve švýcarské francouzštině, což znamená, že název oběda se používá k snídani, název k večeři se používá k obědu a francouzský ekvivalent slova „večeře“ se používá k večeři. |
| přikrývka | couette | přikrývka / přikrývka | „Přikrývka“ pochází ze skutečnosti, že pokrývky se dříve plnily péřovým peřím (peřinou). „Duvet“ ve Francii z podobných důvodů znamená spací pytel. |
| s'encoubler | se prendre les pieds dans quelque vybral / trébucher | zakopnout | |
| s'énuquer | se briser la nuque | zlomit si vlastní krk | |
| étude d'avocats | kabinet d'avocats | právnická firma | |
| fœhn | sèche-cheveux | fén | Název "fœhn" pochází z Foehn vítr. |
| fondů | terén nebo mistři | pole | |
| Fourre | dokumentace / skříňka | složku | Ve francouzštině znamená „fourrer“ „napchat se“. |
| frouz | les Français | lidé z Francie - Francouzi | Toto slovo je považováno za pejorativní. |
| galetas | grenier | podkroví | Používá se také v alpských oblastech Francie, až do Dauphiné. |
| giratoire | bod rond, giratoire | kruhový objezd | Pochází z „carrefour à sens giratoire„což by se dalo přeložit jako„ kruhová křižovatka “. |
| gouille | flaketa | louže | |
| huitante | čtyřverší | osmdesát | Ve švýcarské francouzštině jsou slova pro sedmdesát, osmdesát a devadesát na rozdíl od francouzštiny konstrukčně podobná těm, která se používají pro třicet až šedesát. Huitante je slyšet pouze ve Vaudu, Valais a Fribourgu. |
| linge | ubrousek | ručník | Ve francouzštině je „linge“ obecné slovo, které odkazuje na oblečení, prostěradla a ručníky. |
| lolette | tétine | dudlík / dudlík | |
| maman de jour | assistante maternelle | asistentka denní péče | |
| maskot | tricher aux examens | podvádět během zkoušek | |
| maturité | baccalauréat | maturitní zkouška | Z němčiny „Maturitätsexamen“, „Matura“. |
| mutr | pouhý | matka | Pochází z německého slova pro „matku“, „mutterku“. |
| Natel | (telefon) přenosný | mobilní telefon | |
| nom de bleu! | nom de dieu! | ve jménu boha! | |
| nonante | quatre-vingts-dix | devadesát | Ve švýcarské francouzštině jsou slova pro sedmdesát, osmdesát a devadesát na rozdíl od francouzštiny konstrukčně podobná těm, která se používají pro třicet až šedesát. |
| panosse | serpillière | podlahovina nebo mop | |
| papírová ménage | papírová esence | papírový ručník | |
| pive | pomme de pin | jehličnatý kužel | |
| poutzer | nettoyer | čistit | Pochází z německého slovesa „putzen“, což znamená „čistit“. |
| Procès verbal d'examen (PV) | bulletin de note | vysvědčení | |
| réclame | publicita | reklama | „Réclame“ je starší nepoužívané slovo pro reklamu ve francouzštině. |
| Régie | agence immobilière | realitní kancelář | |
| roye | pluie | déšť | |
| royer | pleuvoir | pršet | |
| sans autre | sans plus visitre | bez zpoždění | |
| santé | à tes / vos souhaits | žehnej vám (když někdo kýchá) | |
| septante | soixante-dix | sedmdesát | Ve švýcarské francouzštině jsou slova pro sedmdesát, osmdesát a devadesát na rozdíl od francouzštiny konstrukčně podobná těm, která se používají pro třicet až šedesát. |
| servis | je t'en / vous en prie | nemáš zač | Z „služby à votre“, což znamená „k vašim službám“. |
| služby | couverts | příbory | |
| signofile / indicateur | clignotant | blinkr / směrové světlo (motorové vozidlo) | |
| souper | večeře | večeře | Názvy jídel jsou posunuty ve švýcarské francouzštině, což znamená, že název oběda se používá k snídani, název k večeři se používá k obědu a francouzský ekvivalent slova „večeře“ se používá k večeři. |
| tablard | étagère | police | |
| uni (zkratka pro université) | fac (krátké slovo pro fakultní) | univerzita | |
| hlasování | zkoumat | hlasování | |
| vatr | père | otec | Pochází z německého slova pro „otce“, „otce“. |
Viz také
Poznámky a odkazy
- ^ „Švýcarské sčítání lidu, 2012“. Archivovány od originál 30. října 2007.
- ^ „L'aire de diffusion de l'arpitan, en France, en Italie et en Suisse“. NotreHistoire.ch (francouzsky). Archivovány od originál dne 23. 7. 2013.
- ^ A b C d E Knecht, Pierre (2004). Dictionnaire suisse romand (francouzsky). Éditions Zoé. ISBN 9782881825088.
- ^ „Ouvrir une boite postale“. La Poste (francouzsky).
- ^ „Případ postale“. Švýcarská pošta (francouzsky).
