Hallingmål-Valdris - Hallingmål-Valdris
Hallingmål-Valdris | |
---|---|
Halling, Hallingdøl, Valdresmål | |
Rodilý k | Norsko |
Kraj | Hallingdal, Valdres |
Indoevropský
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
Glottolog | Žádný |
![]() |
Hallingmål-Valdris (známé také pod jednotlivými jmény Halling, Hallingdølnebo Valdresmål) je skupina Norské dialekty tradičně mluvený v tradiční okresy Hallingdal, Buskerud a Valdres, Oppland.[A]
Fonologie
Souhlásky
- / rn / se obvykle realizuje jako předopnutý nosní dírka [dn̩], zatímco allophone [ɳ] vyskytuje se pouze ve slovech jako baren ([bɑːɳ])[3] "bar".[4][b]
- / rl / má také zastavenou realizaci [dl].[4]
- Foném, který se běžně nazývá tlustý L (psaný / ɽ / v IPA ), existuje ve slovech, která měla ve staré norštině buď ⟨l⟩ nebo ⟨rð⟩. v Vang, / ɽ / dochází pouze v prvním případě.[6]
- Shluky souhlásek ⟨sk⟩, ⟨skj⟩ a ⟨sj⟩ nebyly vyslovovány jako [ʂ ], pouze ⟨-rs-⟩ bylo.[7] Sørbygdi v Flå vyslovuje ⟨sj⟩ jako [ʂ], zatímco Gulsvik vyslovuje to jako [ʂj].[8]
- Souhláskové shluky ⟨sl⟩ a ⟨tl⟩ byly většinou asimilovány [sl]. Hol a Al asimilovali je [l̥],[9][10] a Sørbygdi v Flå asimilovaný ⟨sl⟩ na [ʂl].[8]
- Klastry ⟨-ld⟩, ⟨-nd⟩ a ⟨-mb⟩ se vyslovují jako hláskované.[11][12][13]
- The Stará norština shluk ⟨-fn⟩ se vyslovuje jako asimilovaný [bdn] nebo [bn].[12]
Samohlásky
- The zadní samohlásky [ʊ, uː] a [ɔ, oː] ve starších Hallingmål-Valdris byly vyslovovány jako v Stará norština, bez samohláska posun do [ʉ, ʉː] a [ʊ, uː] který se nachází ve většině ostatních norských dialektů.[14][15]
- Krátké staré norské samohlásky ⟨o⟩ a ⟨ö⟩ se vyslovují jako ústřední [ɞ ] téměř všude, kromě Al (ale ne Torpo ), kde jsou zpět [ɔ ].[6][16][17] v Valdres (až na Vang ), schwa / ə / lze také realizovat jako [ɞ ].[6]
- Tradičně, / æ, æː / byly vyslovovány jako open-mid [ɛ, ɛː ].[18]
- Slova vyslovená [E)] a [ɛ (ː)] znamená „já“ a „já“.[18]
- Itacismus se nachází v jižní Hallingdalu (Flå, Nes a někteří v Gol ), což samohlásku / yː / být nezaokrouhleno [iː ].[19]
- Staré norské dvojhlásky ⟨ei⟩, ⟨ey⟩ a ⟨au⟩ se tradičně vyslovují jako [aɪ̯], [ɔʏ̯] ([eɪ̯] v jižní Hallingdalu)[19] a [aʊ̯]. K tomu dnes dochází zejména v horní části Valdres a Hol a Al.[6][7]
Gramatika
Rod | Jednotné číslo | Množný | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Neurčitý | Určitý | Dativ | Neurčitý | Určitý | Dativ | ||
Ženský | Silný (s i- skloňování) | [suːɽ] | [suːɽɛ] | [suːɳ] | [ˈSuːˈɽɛ],[d] [ˈSuːˈɽi][E] | [ˈSuːɽˈidn̩] | [ˈSuːˈɽu] |
Silný (s A- pokles) | [já] | [ˈJaɪ̯ˈtɛ] | [ˈJaɪ̯ˈtn̩] | [jaɪ̯ta] | [ˈJaɪ̯ˈtadn̩] | [ˈJaɪ̯ˈtu] | |
Slabý (s u- pokles) | [ˈJɛnˈtɛ] | [ˈJɛnˈta] | [ˈJɛnˈtʉn] | [ˈJɛnˈtʉ] | [ˈJɛnˈtʉdn̩] | [ˈJɛnˈtu] | |
Mužský | Silný (s A- pokles) | [gʉːt] | [gʉːtn̩] | [gʉːta] | [ˈGʉːˈta] | [ˈGʉːˈtadn̩] | [ˈGʉːˈtu] |
Silný (s i- pokles) | [griːs] | [griːsn̩] | [ˈGriːˈsɛ] | [ˈGriːˈsɛ],[d] [ˈGriːˈsi][E] | [ˈGriːˈsidn̩] | [griːsu] | |
Slabý (s A- pokles) | [ˈBakˈkɛ] | [ˈBakˈkin] | [ˈBakˈka] | [ˈBakˈka] | [ˈBakˈkadn̩] | [ˈBakˈku] | |
Neutrum | Silný | [hʉːs] | [hʉːsɛ] | [ˈHʉːˈsɛ] | [hʉːs] | [hʉːsɛ] | |
Slabý | [aʊ̯ga] | [aʊ̯ga (ə)] | [aʊ̯gaɛ] | [aʊ̯gʉ],[F] [aʊ̯gu][d] | [aʊ̯gu],[F] [aʊ̯gʉdn̩][d] | [aʊ̯gu] |
Osoba | Subjektivní případ | Objektivní případ | Dativ případ | Přivlastňovací | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ženský | Mužský | Neutrum | |||||||||||||
Subj./Obj. | Dativ | Subj./Obj. | Dativ | Subj./Obj. | Dativ | ||||||||||
Sg. | Pl. | Sg. | Pl. | Sg. | Pl. | Sg. | Pl. | Sg. | Pl. | Sg. | Pl. | ||||
1. str. sg. | [E] | [mě] | [mě] | [miː] | [ˈMiːˈnə] | [ˈMiːˈnə] | [miː] | [měsíc] | [ˈMiːˈnə] | [ˈMiːˈnə] | [miː] | [mɪt] | [ˈMiːˈnə] | [ˈMiːˈnə] | [miː] |
2. osoba sg. | [dʉː] | [deː] | [deː] | [diː] | [ˈDiːˈnə] | [ˈDiːˈnə] | [diː] | [dɪn] | [ˈDiːˈnə] | [ˈDiːˈnə] | [diː] | [dɪt] | [ˈDiːˈnə] | [ˈDiːˈnə] | [diː] |
3. str. sg. F. | [huː], [ˈHuːˈna] | [huː], [ˈHuːˈna] | [ˈHɛnˈnɛ], [n] | [ˈHɛnˈnɛ (r)] ([ˈHɛnˈnar]),[G] [ˈHɛnˈnɛs][h] | |||||||||||
3. str. sg. m. | [han], [n] | [han], [n] | [huːnu], [u] | [má] | |||||||||||
3. str. sg. n. | [dɛ] | [dɛ] | [di] | [siː] | [ˈSiːˈnə] | [ˈSiːˈnə] | [siː] | [sɪn] | [ˈSiːˈnə] | [ˈSiːˈnə] | [siː] | [sɪt] | [ˈSiːˈnə] | [ˈSiːˈnə] | [siː] |
1. str. pl. | [mě], [mɞː][i] | [ʉs], [ɞs][j] | [ʉs], [ɞs][j] | [voːr] | [voʈ] | [ˈVoːˈre][k] | [ˈVoːˈru] | ||||||||
2. str. pl. | [deː], [dɞː][i] | [ˈDikˈka (n)], [ˈDikˈku (n)][l] | [ˈDikˈka (n)], [ˈDikˈku (n)][l] | [ˈDikˈka (n)], [ˈDikˈku (n)][l] | |||||||||||
3. str. pl | [daɪ̯] | [daɪ̯] | [daɪ̯] | [ˈDaɪ̯ˈris], [ˈDeːˈris], [ˈDeːˈres][j] |
Citace
Poznámky
- ^ Jižní vesnice Begnadalen a Hedalen v Sør-Aurdal, Valdres nemluv Valdrisi,[1] protože jejich dialekt je blíže k Ringerike dialekt.[2]
- ^ Může být také realizováno jako [tn̩] v Hemsedal, Gol a jižní vesnice v Valdres, i když k tomu dochází pouze v množném čísle určité formy.[5][4]
- ^ A b Zde se používá IPA s tradičními dvojhláskami a samohláskou.
- ^ A b C d Používá se pouze v Valdres.[21]
- ^ A b Používá se pouze v Hallingdal a jižní vesnice v Valdres.[21]
- ^ A b Používá se pouze v Hallingdal.[21]
- ^ Tyto formy se používají zaměnitelně,[24] ačkoli Hallingdal používá pouze první, bez r.[25]
- ^ Používá se pouze v Aurdalu a Etnedal.[24]
- ^ A b Používá se pouze v Valdres, až na Vang.[24]
- ^ A b C Používá se pouze v Sør-Aurdal.[24]
- ^ Ve starších dialektech Vang a Slidre [ˈVoːˈra] byl používán pro ženský rod, ale dnes se nepoužívá.[26]
- ^ A b C Používá se pouze v Hol a Al.[27]
Reference
- ^ Kvåle 1999, str. 7.
- ^ Jahr 1990, str. 57.
- ^ Kvåle 1999, str. 12.
- ^ A b C Skjekkeland 1997, str. 116.
- ^ Kvåle 1999, str. 19, 21.
- ^ A b C d Jahr 1990, str. 58.
- ^ A b Kvåle 1999, str. 17.
- ^ A b Venås 1977, str. 36.
- ^ Ross 1907, str. 20.
- ^ Venås 1977, str. 16.
- ^ Kvåle 1999, str. 18.
- ^ A b Skjekkeland 1997, str. 216.
- ^ Venås 1977, str. 48.
- ^ Kvåle 1999, str. 15.
- ^ Skjekkeland 1997, str. 47.
- ^ Kvåle 1999, str. 16.
- ^ Venås, Kjell. "dialekter i Hallingdal". snl.č. Citováno 8. července 2015.
- ^ A b Kvåle 1997, str. 15.
- ^ A b Jahr 1990, str. 56.
- ^ Kvåle 1999, str. 20-25.
- ^ A b C d Ross 1907, str. 22.
- ^ Kvåle 1999, str. 32-34.
- ^ Venås 1977, str. 127-133.
- ^ A b C d Kvåle 1999, str. 32.
- ^ Venås 1977, str. 127-128.
- ^ Kvåle 1997, str. 34.
- ^ Venås 1977, str. 129.
Literatura
- Jahr, Ernst Håkon (1990). Den Store dialektboka (v norštině). Oslo: Novus. ISBN 8270991678.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kvåle, Karen Marie (1999). Dè è'kji gøtt veta ko dai saia: talemålsendring i Valdres (v norštině). Oslo: Valdreslaget i Oslo. ISBN 8299538505.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ross, Hans (1907). Norske bygdemaal. 3-6: Oust-telemaal o numedalsmaal; Hallingmaal o valdresmaal; Gudbrandsdalsmaal; Upplandsmaal (v norštině). Christiania: Já kommision hos Jacob Dybwad.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Skjekkeland, Martin (1997). Dei norske dialektane: tradisjonelle særdrag i jamføring med skriftmåla (v norštině). Kristiansand: Høyskoleforlaget. ISBN 8276341039.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Strand, Thea Randina (2009). Odrůdy v dialogu: Použití dialektu a změna ve venkovských Valdres, Norsko. University of Arizona. ISBN 978-1109104257.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Venås, Kjell (1977). Hallingmålet (v norštině). Oslo: Samlaget. ISBN 8252107176.CS1 maint: ref = harv (odkaz)