Západní vlámština - West Flemish
![]() | tento článek pravděpodobně potřebuje reorganizaci, aby vyhověla požadavkům Wikipedie pokyny pro rozložení.Srpna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v holandštině. (Listopad 2012) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Západní vlámština | |
---|---|
West-Vlaams | |
West-Vlams, West-Vloams | |
Rodilý k | Belgie, Holandsko, Francie |
Kraj | Západní Flandry |
Rodilí mluvčí | 1,4 milionu (1998)[1] |
Dialekty | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Buď:vls - (Západ) Vlaamszea – Zeelandic (Zeeuws) |
Glottolog | sout3292 Jihozápadní holandština[2] |
Linguasphere | 52-ACB-ag |
Západní vlámština (West-Vlams nebo West-Vloams nebo Vlaemsch (v Francouzsko-Flandry ), holandský: West-Vlaams, francouzština: plamen náhodný) je název používaný k označení skupiny dialekty holandštiny mluvený západně Belgie a přilehlé části Holandsko a Francie.[3] Během historického procesu standardizace nizozemského jazyka, kterým se mluví v Belgii, to někteří zvažovali (např Guido Gezelle ) být samostatný Germánský jazyk.
Západní vlámštinu hovoří asi milion lidí v belgické provincii Západní Flandry a dalších 120 000 v sousedních zemích holandský pobřežní oblast Zeelandské Flandry a 10 000 v severní části francouzština département z Nord.[1] Některá z hlavních měst, kde se běžně mluví o vlámštině, jsou Bruggy, Dunkirku, Kortrijk, Ostende, Roeselare, Ypres a Newport.
Západní vlámština je v seznamu uvedena jako „zranitelný“ jazyk UNESCO je online Červená kniha ohrožených jazyků.[4] Jazyk má vlastní vyhrazenou Wikipedii.[5]
Tento článek je součástí série na |
holandský |
---|
Holandské dolnosaské dialekty |
West Low francké dialekty |
East Low francké dialekty |
Fonologie
Západní vlámština má fonologii, která se výrazně odlišuje od standardní nizozemštiny a je podobná afrikánština v případě dlouhých E a O a kde má Standard Dutch schVlámština, stejně jako afrikánština, má sk. Nejznámějšími vlastnostmi je však nahrazení standardních holandských (před) velarových frikativ G a ch v holandštině (/ x, ɣ /) s rázem h [h, ɦ]a celkový nedostatek dvojhlásky. Následující rozdíly jsou uvedeny podle jejich holandského pravopisu, protože některá různá písmena spojila své zvuky ve standardní holandštině, ale zůstala samostatnými zvuky ve západní vlámštině. Výslovnosti se také mohou v jednotlivých regionech mírně lišit.
- sch - / sx / je realizován jako [ʃh], [sh] nebo [skʰ] (sh nebo sk).
- ei - / ɛi / je realizován jako [ɛː] nebo [jɛ] (E nebo jè).
- ij - / ɛi / je realizován jako [ɨ] (krátký tj, také psáno jako y) a nějakými slovy jako [ʉ].
- ui - / œy / je realizován jako [ʉ] (krátký tj, také psáno jako y) a nějakými slovy jako [ɨ].
- au - / ʌu / je realizován jako [ɔw] (ou)
- ou - / ʌu / je realizován jako [ʊ] (krátký oe), je to velmi podobné dlouhému „oe“, které se také používá ve standardní holandštině ([u]), což může způsobit zmatek
- E - / ɛ / je realizován jako […] nebo [A].
- i - / ɪ / je realizován jako [ɛ].
- tj - / i / je delší [iː]
- aa - /A/ je realizován jako [ɶː].
Neexistence /X/ a / ɣ / ve Vlámštině je pro rodilé mluvčí jejich vyslovování velmi obtížné. To často způsobuje hyperkorekce z / h / zní na a /X/ nebo / ɣ /.
Standardní holandština má také mnoho slov s -en (/ ən /) přípona (většinou množné tvary sloves a podstatných jmen). Zatímco standardní holandština a většina dialektů nevyslovuje finále n, Západní vlámština obvykle upustí E a vyslovuje n uvnitř základního slova. Základní slova, která již končí na n, finále n zvuk je často prodloužen, aby se objasnila přípona. Díky tomu se mnoho slov podobá slovům Angličtina: zbitý, poslouchat atd.
Krátký Ó ([ɔ]) lze také vyslovit jako zkratku u ([ɐ]), jev vyskytující se také v ruština a některé další Slovanské jazyky, volala akanye. K některým slovům se to děje spontánně, ale jiná slova udržují svůj původní krátký Ó zvuky. Podobně krátký A ([ɑ]) se může změnit na zkratku Ó ([ɔ]) v některých slovech spontánně, jiný jev zvaný okanye ve slovanských jazycích.
Dvojhláska ui (/ œy /) ve Vlámsku neexistuje a je nahrazen dlouhým u ([ʉ]) nebo dlouhý tj ([ɨ]). Jako pro ui, dlouhý Ó ([Ó]) lze nahradit znakem [Ó] (eu) u některých slov ale a [wo] pro ostatní. To často způsobuje podobnost s farmáři angličtiny.
Zde je několik příkladů ukazujících zvukové posuny, které jsou součástí slovní zásoby:
holandský | Západní vlámština | Angličtina |
---|---|---|
objem (krátký Ó) | vul [vɐl] | úplný |
zon (krátký Ó) | zunne [zɐn: ə] | slunce |
kom (krátký Ó) | kom * [kɔm] | Přijít |
boter (dlouhý Ó) | beuter [bøtər] | máslo |
boot (dlouhý Ó) | boot [bwot] | loď |
kuiken | kiek'n [příbuzní] | kuřátko |
bruin | brun [brʉn] | hnědý |
- Toto je pouze příklad, protože mnoho slov není stejných. Skutečné slovo použité pro Kom je Menne.
Gramatika
Množné číslo
Formuláře množného čísla ve standardní holandštině se nejčastěji přidávají -en, ale West Flemish obvykle používá -s, jako dolnosaské germánské dialekty a ještě výrazněji v angličtině, ve které -en se stalo velmi vzácným. Pod vlivem Standard Dutch, -s je používán méně lidmi a mladší mluvčí mají tendenci používat -en.
Konjugace slovesa
Slovesa zijn („být“) a hebben („mít“) jsou také konjugovány odlišně.
holandský | Západní vlámština | Angličtina | holandský | Západní vlámština | Angličtina |
---|---|---|---|---|---|
zijn | zyn | být | hebben | č | mít |
já vím Bene | 'k zyn | jsem | ik heb | 'k è | mám |
jij ohnutý | gy zyt | ty jsi | jij hebt | gy èt | ty máš |
hij je | tj. je | on je | hij heeft | tj | on má |
wij zijn | wydder zyn | my jsme | wij hebben | wydder èn | my máme |
jullie zijn | gydder zyt | ty jsi | jullie hebben | gydder èt | ty máš |
zij zijn | zydder zyn | oni jsou | zij hebben | zydder èn | oni mají |
Dvojitý předmět
Západní vlámština má často dvojí předmět.
holandský | Západní vlámština | Angličtina |
---|---|---|
Jij hebt dat gedaan. | G' E gy da gedoan. | Udělali jste to. |
Ik heb dat niet gedaan. | 'K. č ekik da nie gedoan. | Neudělal jsem to. |
Články
Standard Dutch má neurčitý článek, který nezávisí na pohlaví, na rozdíl od západo vlámského. Stále více se však používá článek nezávislý na pohlaví. Jako v angličtině, n se vyslovuje, pouze pokud další slovo začíná samohláskou.
holandský | Západní vlámština | Angličtina |
---|---|---|
een stier (m) | ne stier | býk |
een koe (f) | e koeje | kráva |
een kalf (o) | e kolf | tele |
een aap (m) | nen oap | lidoop |
een huis (o) | en 'nás | dům |
Konjugace Ano a Ne
Dalším rysem západní vlámštiny je konjugace ja a rozená („ano“ a „ne“) k předmětu věty. To do jisté míry souvisí s dvojím předmětem, ale i když zbytek věty není vyslovován, ja a rozená se obvykle používají s první částí dvojitého předmětu. K dispozici je také další slovo, toet ([tut]), popírá předchozí větu, ale dává kladnou odpověď. Je to zkratka „t en doe 't“ - dělá to.
Ja, rozená a toet lze také všechny posílit přidáním mo- nebo ba-. Oba znamenají „ale“ a jsou odvozeny z holandštiny ale nebo Maar) a lze je dokonce použít společně (mobatoet).
holandský | Západní vlámština | Angličtina |
---|---|---|
Heb jij dat gedaan? - Ja / Nee | Čj gy da gedoan? - Joak / Nink | Udělal jsi to? - Ano ne |
Je hebt dat niet gedaan, co? - Maarská čelist | G'èt da nie gedoan, é? - Batoet (kendoe) | To jsi neudělal, hm? - Naopak (Ale ano, udělal.). |
Heeft hij dat gedaan? - Ja / Nee | Èt tj. Da gedoan? - Joan / Nin (Joaj / Nij - Joas / Nis) | Udělal to? - Ano / Ne (Ano / Ne on - Ano / Ne ona) |
Gaan jsme verder? - Ja / Nee | Zyn my? - Jow / Niw | Můžeme jít? - Ano ne |
Slovní zásoba
Vlámský zdědil mnoho slov od saských osadníků a později měl anglické výpůjčky z obchodů s vlnou a látkami. Obě kategorie se liší od standardní holandštiny a vykazují podobnosti s angličtinou, a proto je obtížné obě kategorie oddělit.
Během Průmyslová revoluce, rostoucí obchod s Francií způsobil mnoho průmyslových výpůjček z francouzštiny.
Falešní přátelé
I když slova existují jak v nizozemštině, tak ve západní vlámštině, jejich význam může být odlišný. To někdy způsobuje zmatek pro rodilé mluvčí, kteří si neuvědomují, že slova jsou používána jinak.
holandský | Západní vlámština | Angličtina |
---|---|---|
achter | bachtn | za / za (pojem o prostoru) |
na | achter | minulost / poté (pojem času) |
Viz také

- vlámský
- Holandské dialekty
- Vlámští lidé (Vlámové nebo Vlamingen)
- Francouzská vlámština
- Hebban olla vogala
- Westhoek
Reference
- ^ A b (Západ) Vlaams na Etnolog (18. vydání, 2015)
Zeelandic (Zeeuws) na Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Jihozápadní holandština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ RL Trask, "Počet jazyků", v Jazyk a lingvistika: Klíčové pojmy, 2. vyd. 2007
- ^ UNESCO.org Archivováno 30. Října 2010 v Wayback Machine
- ^ "Voorblad". Wikipedia, encyklopedie zdarma. 2015-07-19. Citováno 2018-06-08.
Další čtení
- Debrabandere, Frans (1999), „Kortrijk“, Kruijsen, Joep; van der Sijs, Nicoline (eds.), Honderd Jaar Stadstaal (PDF), Uitgeverij Contact, str. 289–299