Gallurský dialekt - Gallurese dialect
| Gallurese | |
|---|---|
| gadduresu | |
| Výslovnost | [gaɖːu'rezu] |
| Rodilý k | Itálie |
| Kraj | Sardinie |
| Etnický původ | Sardinians z regionu Gallura |
Rodilí mluvčí | 100,000 (1999)[1] |
| Oficiální status | |
Uznávaná menšina jazyk v | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | sdn |
| Glottolog | gall1276[4] |
| Linguasphere | 51-AAA-pd |
 Jazyky a dialekty Sardinie | |
Gallurese (gadduresu) je Romantika přednáška z Italo-dalmatská rodina mluvený v regionu Gallura, severovýchodní Sardinie. To je často považováno za dialekt jižní Korsičan nebo přechodný jazyk mezi Korsičan a Sardinský. V dnešní době se zdá, že druhá definice zvítězila, a dokonce ani na Korsice se již nepovažuje za korsický dialekt, nýbrž za samostatný jazyk, navzdory korsickému vlivu.[Citace je zapotřebí ] „Mezinárodní den Gallurese“ (Ciurrata Internaziunali di la Linga Gadduresa) se koná každý rok v Palau (Sardinie ) za účasti řečníků z jiných oblastí, včetně Korsiky.[5][6][7]
Galurese morfologie a slovník jsou blízko jižní Korsičan, zejména dialekty Sarten a Porto-Vecchio, zatímco jeho fonologie a syntaxe jsou podobné jako na Sardinii.[8] Třetina galurského slovníku je také ovlivněna Logudorese Sardinian, Katalánština, a španělština.[8]
The Sasarský jazyk, mluvený v oblasti Sassari, sdílí podobné přechodové rysy mezi toskánský, Korsičan a Sardinian, ale ve srovnání s Gallurese je určitě blíže k logudorským dialektům Sardinian.
Dějiny
Nejstarší literární prameny v Gallurese pocházejí z počátku 17. století, hlavně jako poezie a náboženské ódy. Některé fragmenty pozdního středověku naznačují, že formování jazyka lze datovat do počátku 15. století. O původu a vývoji Gallurese se diskutuje. Max Leopold Wagner a Maurice Le Lannou tvrdil, že postupné migrační vlny z jihu Korsika, povýšen pod Aragonština Pravidlo znovu osídlit oblast zpustošenou hladomorem a pandemiemi, bylo zásadní pro vytvoření přechodného jazyka.
Typické ústavní prvky Gallurese
- množné číslo podstatných jmen v -i (ghjanni nebo polti „dveře“) jsou jako v korsičtině a italštině, a ne jako v -s jako na Sardinii (janny, portas), Francouzština, španělština, katalánština atd.
- Latinka „ll“ se stala -dd- (jako casteddu, coraddu „hrad“, „korál“), stejný jako na sardinské, jižní korsice a sicilštině (ale castellu, corallu v severním Korsice);
- -r- upraveno na -l- (poltu 'port', zatímco portu na Korsičanovi a na Sardinii);
- -chj- a -ghj- zvuky (ghjesgia 'kostel', occhji „oči“), jako na Korsičanech, zatímco Sardinian je cresia, ogros.
- článků lu, Los Angeles, li, jako ve starověkých korsických dialektech (u, A, i v moderním korsičtinu, su, sa, SOS, sas na Sardinii);
Vztah ke korsičanům
Gallurese je klasifikován některými lingvisty jako dialekt Korsičana,[9][10][11] a jiní jako dialekt sardinštiny.[12] V každém případě existuje velká podobnost mezi Jižní korsické dialekty a Gallurese, zatímco od sousedních je relativně větší vzdálenost Sardinské odrůdy.
Na závěr debaty sardinský lingvista Mauro Maxia uvedl:
Z historického a geografického hlediska lze Gallurese klasifikovat buď pod korsičan, nebo na Sardinii, s ohledem na jeho přítomnost specifickou pro Sardinii za posledních šest až sedm století. Z jazykového hlediska lze Gallurese definovat jako:
- Převážně Korsičan na fonomorfologické úrovni;
- Převážně Sardinian na syntaktické úrovni;
- Převážně korsičan na lexikální úrovni, se spoustou sardinských, katalánských a španělských slov, tvořících asi 1/3 celkové slovní zásoby.
Gallurese je méně Korsičan, než to mnozí učenci dělají. Co dělá Gallurese jiným jazykem než korsickým, spíše než korsickým dialektem, je mnoho gramatických znaků, zejména souvisejících se syntaxí, a značný počet sardinských, katalánských a španělských výpůjček.
Lze tedy tvrdit, že z gramatického a lexikálního hlediska je Gallurese přechodným jazykem mezi korsičanem a sardinštinou.
— Mauro Maxia, seminář o galurštině, Palau 2014
The Regionální vláda Sardinie poznal Gallurese spolu s Sassarese jako samostatné jazyky, odlišné od Sardinský.[13]
Ukázka textu
Výňatek z hymnu věnovaného Panna Maria.[14]
| Standardní italština | Jižní Korsičan | Gallurese | Sassarese | Logudorese Sardinský | anglický překlad |
|---|---|---|---|---|---|
Tu sei nata per incanto Sei tanto bella che ogni cuore Io sono vecchio e canuto Per quanta strada devo jízdné La patrona di Gallura | Tu sè nata par incantu Sè bedda chì ugni cori Ié socu vechju canutu Quantu campu devu fà Patrona di Gaddura | Tu sei nata par incantu Sei bedda chi dugna cori E socu vecchju canutu Cantu campu decu fà La Patrona di Gaddura | Tu sei nadda pà incantu Sei bedda chi dugna cori E soggu vecciu canuddu Cantu campu aggiu da fà La Patrona di Gaddura | Út ses naschida pro incantu Ses bella gai chi dontzi coro E soe betzu e pilicanu Pro cantu bivo apo a fàghere Sa patrona de Gallura | Narodil jsi se z kouzla Jsi tak krásná, že každé srdce Jsem starý a šedý Bez ohledu na to, kolik polí musím do The Patron z Gallury |
Viz také
Reference
- ^ Gallurese na Etnolog (19. vydání, 2016)
- ^ „Legge Regionale 15 ottobre 1997, č. 26“. Regione autonoma della Sardegna - Regione Autònoma de Sardigna.
- ^ „Legge Regionale 3 Luglio 2018, č. 22“. Regione autonoma della Sardegna - Regione Autònoma de Sardigna.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Gallurese Sardinian“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ „Ciurrati Internaziunali di la Linga Gadduresa 2014“ (PDF). (v Gallurese).
- ^ „Ciurrata Internaziunali di la Linga Gadduresa 2015“ (PDF). (v Gallurese).
- ^ „Ciurrata Internaziunali di la Linga Gadduresa 2017“.
- ^ A b Atti Convegno Lingua Gallurese, Palau 2014
- ^ Blasco Ferrer 1984: 180–186, 200
- ^ Contini 1987: 1 °, 500–503
- ^ Dettori 2002
- ^ Loporcaro 2009: 159–167
- ^ Autonomní oblast Sardinie (1997-10-15). „Legge Regionale 15 ottobre 1997, č. 26“ (v italštině). čl. čl. 2 odst. 4. Citováno 2008-06-16.
- ^ „Accademia della lingua gallurese“.
externí odkazy
- Maxia, Mauro. Studi sardo-corsi: Dialettologia e storia della lingua tra le due isole. Accademia della Lingua Gallurese; Istituto di Filologia (2010).
- Elementi di grammatica gallurese, Antoninu Rubattu
- Von Wartburg, Walther. La fragmentation linguistique de la Romania. Paříž, Librairie C. Klincksieck, 1967.
| |||||||||||||||||||||||||
| administrativní oddělení |  | |
|---|---|---|
| Dějiny | ||
| Politika | ||
| Kultura | ||
| Jazyky |
| |
Kategorie | ||
