Sognamålský dialekt - Sognamål dialect

Sognamål (doslovně "Sogn jazyk", v Sognamål; sognamaol) je western Norština dialekt, kterým se mluví v oblasti Sogn. Jedním z nejvýznamnějších rysů Sognamålu je výslovnost [aʊ] namísto [ɔː] v mnoha slovech, tj. přesně tak, jak se v moderní době vyslovuje písmeno „á“ islandský. The lidový /černý kov kapela Windir z Sogndal použili ve svých textech dialekt Sognamål.

Fonologie

Souhlásky

Souhláskové fonémy[1]
LabiálníAlveolárníPalatalVelárníGlottal
Nosnímn
Plosive /
Složitý		neznělýstrtc͡çk
vyjádřenýbdɟ͡ʝɡ
FrikativníneznělýFsh
vyjádřenýproti
Trylekr
  • / m, p, b / jsou bilabiální, zatímco /F v/ jsou labiodentální.
  • / p, b, t, d, k, ɡ / jsou plosivy, zatímco / c͡ç, ɟ͡ʝ / jsou příbuzní.[1]
  • Foneticky, / r / lze trylkovat [r ] nebo poklepal [ɾ ].[1]

Samohlásky

Monofthongy města Sognamål, od Haugen (2004:30)
Monophthong fonémy Sognamål[2]
PředníZadní
nezaokrouhlenýzaoblený
krátkýdlouhokrátkýdlouhokrátkýdlouho
Zavřítiiːʊʊː
StředníɛEÓÓɔɔː
OtevřenoAA
  • /E/ je blízko dopředu [E ]. Jeho krátkým protějškem je otevřená střední fronta [ɛ ].[2]
  • / ʊ, ʊː / jsou blízko uprostřed [Ó, Ó ].[2]
  • Dlouhý /Ó/ je otevřená uprostřed [œː ]zatímco krátký /Ó/ se pohybuje mezi otevřenou střední částí vpředu [- ] a blízko-blízko vpředu [ʉ̞˖ ].[2]
  • / ɔ, ɔː / jsou otevřené uprostřed [ɔ, ɔː ].[2]
  • / a, aː / jsou ústřední [A, A ].[2]
Část 1 Sognamål dvojhlásky, z Haugen (2004:31)
Část 2 Sognamål dvojhlásky, z Haugen (2004:31)
Dvojhláska fonémy Sognamål[3]
Výchozí bodKonečný bod
PředníZadní
nezaokrouhlenýzaoblený
krátkýdlouhokrátkýdlouhokrátkýdlouho
Zavřítiʉiʉː
Zblízkaeieiːeʉeʉː
Open-mid.iɔiːøyøyːoʊoʊː
Otevřenoaiaiːaʊaʊː
  • / iʉ, iʉː / jsou foneticky [iʉ̟, iʉ̟ː].[4]
  • / ei, eiː / jsou foneticky [ei, eiː].[4]
  • / eʉ, eʉː / jsou foneticky [eʉ̟, eʉ̟ː].[4]
  • / øy, øyː / jsou foneticky [œy, œyː].[4]
  • / ɔi, ɔiː / jsou foneticky [ɔ̟i, ɔ̟iː].[4]
  • / oʊ, oʊː / jsou foneticky [ɔo, ɔoː].[4]
  • / ai, aiː / jsou foneticky [äi, äiː].[4]
  • / aʊ, aʊː / jsou foneticky [äo̟, äo̟ː].[4]

Vzorky

islandskýSognamålNynorskBokmålAngličtina
srov. ambátt (služebná)ambåverktøyverktøynástroje, vybavení
srov. áklæðiaokleåkleteppelap župan, deka
srov. betla (prosit)betlaklagaklagena kňučet
brjóstsviðibrennesothalsbrannhalsbrannpálení žáhy
nedaosedåsedåsemalá krabička
Dilladidla (hondn didla pao rompao)vifta, dillavifteoscilovat nebo jako dovnitř, pes vrtí ocasem
dikkedariebez dalších okolků
zpožděníein laotein låten låthudební skladba nebo píseň
fiðrildipětkrátsommarfugl, fivreldsommerfuglmotýl
hjólbarahjulebåratrillebårtrillebårkolečko
srov. Illurvolnoběhnemocný, vondvond, illeJako v to bolí, např. volnoběh fing; prst bolí
igraolein grådig osobaen grådig osobachamtivý člověk
í gærkvöldijaftesi går kveldi går kveldvčera večer
í gærjaorjá jsemjá jsemvčera
srov. Hérnojednakanskjekanskjemožná
hvar?kest?kvar?hvor?kde?
læmingilomhondLemen, lomhundLemen, lomhundlemování
nossa segnossa seg, kosa segkose segmít příjemný čas
Rualitovat(ku) rukukravský trus
skemillskammedlskammelskammelkrátká lavička
skompaskumpaskumpejako strčit / tlačit
bodbodstrikeketøypletení
eldspýtustokkurstikkedaosefyrstikkøskjefyrstikkeskeautíčko
íkorniikådnekorn, ikornekorn(doslovně „stromový medvěd“); veverka
trebolarmozoly
trenevetreneveFommelo někom, kdo není schopen správně pracovat rukama
þrútinntråtenopphovnaopphovnetoteklý
haorbådlajakedl
lakabodlšourek, který byl ponechán k dušení v nějaké slané tekutině, vulgární výrazy
mokkokSklep sloužící k uskladnění hnojiv
viskustykkibidnetvågatvoge, oppvaskklutoppvaskklutmalý hadřík běžně používaný v kuchyni

Reference

  1. ^ A b C Haugen (2004), str. 32.
  2. ^ A b C d E F Haugen (2004), str. 30.
  3. ^ Haugen (2004), s. 30–31.
  4. ^ A b C d E F G h Haugen (2004), str. 31.

Bibliografie

  • Haugen, Ragnhild (2004), Spruce a språkhaldningar hjå ungdomar v Sogndal (PDF)„Bergen: Universitetet i Bergen