Brigasc dialekt - Brigasc dialect

Brigasc
Brigasc
Rodilý kItálie, Francie
Rodilí mluvčí
přibližně 1 000[Citace je zapotřebí ]
Kódy jazyků
ISO 639-3–
GlottologŽádný
Linguasphere51-AAA-og

Brigasc je dialekt z Ligurský jazyk. Mluví se v něm Itálie a Francie.

Oblast použití

Mluví se dialektem Brigasc La Brigue (Francie) a Briga Alta (Itálie) a některé vesnice komun Ormea a Triora. Je to velmi blízko Royasc dialekt.

Dějiny

Během renesance the Ligurský jazyk byl mluvený na všech územích Janovská republika: v západní oblasti této republiky jedna z jejích skupin (mluvené hlavně v oblasti mezi Monacké knížectví a Sanremo ) byl zavolán Intemelio.

Jazyk, kterým se mluví v okolních horách Briga byl zavolán Brigasc a získal určitý vliv z Occitan jazyka.[1][2][3]

Tenda je jednou z alpských oblastí, kde se stále mluví Brigascem

Některá slova v Brigasc

Occitan[4]BrigascLigurianitalština
labrenalabrena / cansëneštrsalamandra / scilvestrusalamandra
lhauçjlaus o žlauslampulampo
Besson, drahokambinèebinélugemello
Grollacausée / cuuséescarpascarpa
faudilh, faudálnífudìiscussàgrembiule
renrenninte - niènNiente
quauquarrencücrencuarcosa - carcosakvalcosa
luenhlögnluntànlontano
Raitzarèdu tüttucompletamente
Deineal, ChalendasDëneàaNatale - Neà - DenâNatale
bealerabeàa / bearerabéuCanaletto
Agulhaagüglia / agüyaaguggiepřed
maiciü - maiciüpiù
c (l) han, pl (h) anCianciànklavír
fl (h) nebosciu (u)sciùafiore
cl (h) auciauciavechiave
uelhögl / öyöggiuocchio
pontpontpunteponte
pòrcpraseporcumaiale
muralha, murMuragnmeàia / miâgiaMuro
escobadëvìaspasùia / spasuìaScopa
sentièrdërairasentésentiero
fea, feiafeapéguapecora
abelhaabeglia / abeyaava / aviaopice
aretarémutòn / muntunmontone
volp, Rainardvurp / rinardgurpe / vurpevolpe
singlarséngriéecinghialecinghiale
RuaaRuàburgàborgata
femna, molherfemnamuié / mugê / donamoglie
joommaìu / mâiuMarito
marrit, chaitiuMarìgramucattivo

Viz také

Reference

  1. ^ Werner Forner, „À propos du Ligurien Intémélien. La côte, l'arrière-pays“, v Travaux du Cercle Linguistique de Nice, 7-8 (1985-1986), str. 29-61; Werner Forner, "Areallinguistik I: Ligurien", v Lexikon der Romanistischen Linguistik (LRL), IV, Tübingen 1988, str. 453-469; Werner Forner, „Géographie linguistique et rekonštrukce, à l'exemple du ligurien intémélien“, v Actes du I Colloque International sur l'ancien provençal, l'ancien français et l'ancien ligurien, Pěkný září. 1986 („Bulletin du Centre de Romanistique et de Latinité Tardive“), Nice 1989, s. 125-140; Werner Forner, „Fra Costa Azurra e Riviera: tre lingue in contatto“, ve V. Orioles, Fiorenzo Toso (a cura di), Circolazioni linguistiche e culturali nello spazio mediterraneo. Miscellanea di studi, Recco 2008, s. 65-90.
  2. ^ Jean-Philippe Dalbera, Les parlers des Alpes-Maritimes. Étude srovnávací. Essai de rekonstrukce. London 1994, Pubblicazione dell'Association Internationale d'Études Occitanes.
  3. ^ Giulia Petracco Sicardi, E. Azaretti, „Studi linguistici sull'anfizona Liguria-Provenza“, v Dizionario Etimologico Storico Ligure„Alessandria 1989, s. 11-62, di Giulia Petracco Sicardi,„ Contributo alla definizione dell'anfizona Liguria-Provenza “.
  4. ^ Lorenzo Artusio, Piermarco Audisio, Gianni Giraudo, Eliano Macario, Disiounari Ousitan Roubilant - Roucavioun

Bibliografie

  • Fiorenzo Toso, Il brigasco e l'olivettese tra classificazione scientifica e manipolazioni politicko-správní, v Intemelion. Kultura a území - Quaderno annuale di studi storici dell'Accademia di cultura intemelia, n. 14, anno 2008; web online (v italštině)

externí odkazy