Lombardský jazyk - Lombard language
Lombard | |
---|---|
lombard / lumbaart (WL ) lombard (EL ) | |
Rodilý k | Itálie, Švýcarsko |
Kraj | Itálie[1][2][3] Brazílie[4] |
Rodilí mluvčí | 3,9 milionu (2002)[5] |
Dialekty | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | lmo |
Glottolog | lomb1257 [6] |
Linguasphere | 51-AAA-oc a 51-AAA-od |
![]() | |
Lombardsky mluvící oblasti modře s přechodovými dialekty mezi Lombardem a Emilian ve světlejším odstínu. Zelená čára označuje přechod ze západní na východní odrůdu. | |
Lombard (rodné jméno lumbàart, bederní nebo lombard, v závislosti na pravopisu; výrazný[lũˈbɑːrt] nebo [lomˈbart]) je shluk vzájemně propojených dialektů[7] použitý vedle standardní italština miliony reproduktorů v Severní Itálie, včetně většiny z Lombardie a některé oblasti sousedních regionů, zejména východní strana Piemont, stejně jako jižní Švýcarsko (kantony z Ticino a Graubünden ).[8] V rámci Románské jazyky, jsou součástí Gallo-Italic skupina.[9]
Lombardské dialekty jsou také slyšet v oblastech Italská imigrace v Brazílie (Santa Catarina ).[4][7]
Počátky
Nejstarší jazykový substrát zanechání stopy v tomto jazyce je v jazyce starověké Ligures.[10][11] Dostupné informace o této odrůdě jsou extrémně vágní a omezené.[10][11] To je v ostrém rozporu s obrazem, který lze nakreslit o skupině, která nahradila Ligures, Keltové.[12] Příspěvky od Keltů do místních jazyků byly samozřejmé, takže lombardský jazyk je stále klasifikován jako a Gallorománský jazyk (ze jména starověkých Římanů pro Keltové, Galové ).[10]
Římská nadvláda tvarované dialekty, kterými se mluví ve starověké Lombardii, takové Lexikon a gramatika tohoto jazyka nacházejí svůj původ v Latinský jazyk.[12] Tento vliv nebyl dosud homogenní;[10] idiomy různých oblastí byly ovlivněny předchozími jazykovými substráty a každá oblast byla poznamenána silnější nebo slabší charakterizací ve srovnání s Ligure nebo starými keltskými jazyky.[10]
The Lombardský jazyk zanechal také jasné stopy, protože to byla rozmanitost, kterou mluvil Longobards, a Germánské obyvatelstvo který dominoval velké části Itálie, včetně Lombardie, po pádu Západořímská říše. Lombardic jednal jako jazykové superstratum nad Lombardem, protože Longobardové nenutili svůj jazyk obyvatelstvu. Lombardic zanechal stopy bez germanizace místního jazyka, takže si Lombard zachoval svou románskou povahu.[13]
Postavení
Lombard je považován za menšinový jazyk, strukturálně oddělené od italština tím, že Etnolog a podle UNESCO Červená kniha o ohrožených jazycích. Itálie a Švýcarsko však neuznávají lombardské mluvčí jako jazykovou menšinu. V Itálii je to stejné jako u většiny ostatních menšinových jazyků,[14] které jsou normálně[Citace je zapotřebí ] považováno Italské dialekty - navzdory skutečnosti, že patří do různých podskupin jazykové rodiny Romance a jejich historický vývoj není odvozen od italštiny.[15]
Řečníci
Historicky drtivá většina z Longobardi mluvil jen Lombard.[16] Se vzestupem standardní italštiny v celé Itálii a ve Švýcarsku je nepravděpodobné, že ji najdete úplně Jednojazyčný Lombardští mluvčí, ale malé menšině může být stále nepříjemné mluvit dominantní italštinou. Podle průzkumů v Itálii mluví také všichni lombardští reproduktory italština a jejich znalost každého ze dvou jazyků se liší podle jejich geografické pozice i jejich socio -hospodářský situace. Nejspolehlivějším prediktorem byl věk mluvčího: studie zjistily, že u mladých lidí je mnohem méně pravděpodobné, že budou mluvit Lombard tak dobře jako jejich prarodiče.[17] Ve skutečnosti jsou v některých oblastech starší lidé spíše zvyklí mluvit lombardsky než italsky, i když umí druhé i druhé.
Klasifikace
Lombard patří do Předalpský nebo Gallo-Italic skupina jazyků, která sdílí funkce s Gallo-Romance jazyky a další Západní romance jazyky.[18]
Odrůdy
Tradičně byly lombardské dialekty rozděleny do východních, západních, alpských a jižních lombardských dialektů.[19]
Odrůdy italských provincií Milán, Varese, Como, Lecco, Lodi, Monza a Brianza, Pavia a Mantua patřit k Západní Lombard a ty z Bergamo, Brescia a Cremona jsou dialekty Východní Lombard. Všechny odrůdy mluvené ve švýcarských oblastech (obě v kanton Ticino a kanton Graubünden ) jsou západní a západní a východní odrůdy se vyskytují v italských oblastech.
Odrůdy alpských údolí Valchiavenna a Valtellina (provincie Sondrio ) a horní-Valcamonica (provincie Brescia) a čtyři lombardská údolí švýcarského kantonu Graubünden, i když mají některé své vlastní zvláštnosti a některé společné rysy s východním Lombardem, je třeba je považovat za západní.[Citace je zapotřebí ] Také dialekty z Piedmontese provincie Verbano-Cusio-Ossola a Novara, Valsesia údolí (provincie Vercelli ) a město Tortona jsou blíže k západnímu Lombardu než k Piedmontese.[Citace je zapotřebí ]. Alternativně, podle tradiční klasifikace, odrůdy mluvené v částech Sondrio, Trento, Ticino a Grigioni lze považovat za Alpský lombard,[20] zatímco ty, kterými se mluví v jižní Lombardii, například v Pavii, Lodi, Cremoně a Mantově, lze klasifikovat jako Jižní Lombard.[21]
Literatura
Odrůda Lombard s nejstarší literární tradicí (ze 13. století) je odrůda Milán, ale teď Milanese, rodná lombardská odrůda oblasti, byla téměř úplně nahrazena italštinou z důvodu velkého přílivu přistěhovalců z jiných částí Itálie (zejména Apulie, Sicílie, a Kampánie ) během rychlé industrializace po Druhá světová válka.
Ticinese je komplexní označení pro lombardské odrůdy mluvené ve švýcarštině Kanton Ticino (Tessin) a Ticinese koiné je západní Lombard koiné používané mluvčími místních dialektů (zejména těmi, které se liší od koiné sám), když komunikují s mluvčími jiných lombardských dialektů Ticino, Grigioni nebo italsky Lombardie. The koiné je podobný milánským a odrůdám sousedních provincií na italské straně hranice.
Existuje například literatura o jiných odrůdách Lombard La Masséra da bé, divadelní dílo na počátku východního Lombardu, napsané Galeazzo dagli Orzi (1492–?) pravděpodobně v roce 1554.[22][ověření se nezdařilo ]
Používání
V lombardských mluvících oblastech se běžně používá standardní italština. Status Lombarda je však ve švýcarských a italských oblastech zcela odlišný, takže švýcarské oblasti se nyní staly skutečnou pevností Lombardu.
Ve Švýcarsku

Ve švýcarských oblastech místní Lombard odrůdy jsou obecně lépe zachovány a důležitější než v Itálii. S používáním Lombarda v každodenním životě nejsou spojeny žádné negativní pocity, dokonce ani s úplně cizími lidmi. Některé rozhlasové a televizní programy, zejména komedie, občas vysílá Švýcarská italsky mluvící vysílací společnost v Lombardu. Navíc je běžné, že lidé z ulice odpovídají v Lombardu na spontánní rozhovory. Byly hlášeny dokonce i některé televizní reklamy v Lombardu. Hlavní výzkumná instituce zabývající se lombardskými dialekty se nachází ve městě Bellinzona, Švýcarsko (CDE - Centro di dialettologia e di etnografia, vládní (kantonální) instituce); v roce 2006 neexistuje srovnatelná instituce Itálie. V prosinci 2004 vydala CDE slovník v pěti svazcích, který pokrýval všechny lombardské odrůdy mluvené ve švýcarských oblastech.[23]
V Itálii
Dnes ve většině městských částí italské Lombardie mluví lidé mladší 40 let ve svém každodenním životě téměř výlučně italsky kvůli školní docházce a televize vysílá v italštině. V periferní Lombardii však (Valtellina, Comské jezero, Bergamo, Brescia, Lodi ), Lombard je stále životně důležitý.
To je z řady historických a sociálních důvodů: jeho používání bylo historicky odradeno Italští politici, pravděpodobně proto, že to bylo považováno za překážku v pokusu o vytvoření „národní identity“.
Nyní politická strana Lombard (a odrůd severní Itálie obecně) nejvíce podporuje Severní liga[Citace je zapotřebí ] (v minulosti naopak levicové strany podporovaly místní odrůdy).[Citace je zapotřebí ] Mluvit dialektem některých menšinových jazyků tak může být v Itálii politicky kontroverzní.[Citace je zapotřebí ]
Určité oživení užívání Lombardu bylo pozorováno v posledním desetiletí, kdy se užívání Lombardu stalo způsobem, jak vyjádřit svoji místní identitu a jak se distancovat od římské tradiční italské kultury. Popularita moderních umělců zpívajících své texty v některém lombardském dialektu (v italštině) skalní dialettale, z nichž nejznámějšími umělci jsou Davide Van de Sfroos) je také relativně nový, ale rostoucí fenomén zahrnující jak švýcarskou, tak italskou oblast.
Fonetika
Následující tabulky ukazují zvuky používané ve všech lombardských dialektech.
Souhlásky
Bilabiální | Labiodentální | Zubní | Alveolární | Pošta- alveolární | Palatal | Velární | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | n | ɲ | (ŋ) | ||||
Stop | neznělý | str | t | k | ||||
vyjádřený | b | d | ɡ | |||||
Složitý | neznělý | t͡s | t͡ʃ | |||||
vyjádřený | d͡z | d͡ʒ | ||||||
Frikativní | neznělý | F | s | ʃ | ||||
vyjádřený | z | ʒ | ||||||
Trylek | r | |||||||
Přibližně | centrální | ʋ | j | w | ||||
postranní | l | (ʎ) |
v Východní Lombard, / dz /, / z / a / ʒ / jsou sloučeny do [z ], a / ts /, / s / a / ʃ / na [s ]. Ten druhý zvuk je často ještě dále odladit na [h ].
Samohlásky
Přední | Centrální | Zadní | ||
---|---|---|---|---|
Nezaokrouhlený | Zaoblený | |||
Vysoký | já iː | y yː | U u | |
Střední | e eː | ø øː | Ó | |
ɛ | ɔ | |||
Nízký | a aː |
Zatímco v Západní odrůdy délka samohlásky je kontrastní (např. Milanese andà "jít" vs andàa "pryč"),[24] není to ve východních, které obvykle používají krátké alofony.
Pokud existují dvě opakující se pravopisné samohlásky oddělené pomlčkou, je třeba se vyhnout jejich záměně s dlouhou samohláskou, například a-a v ca-al "kůň".[24]
Západní dlouhá /A/ a krátké /Ó/ mají tendenci být zpět [ɑː ] a nižší [- ], resp. /E/ a / ɛ / se může sloučit s [ɛ ].
Viz také
- Diachronika množného čísla v gallo-italských jazycích
- Emiliano-Romagnolo
- Gallo-Italic of Sicily
- Linka La Spezia – Rimini
- Jazyky Evropy
- Ligurský jazyk (románek)
- Seznam jazyků v Evropě
- Piedmontese
- Pierre Bec
- Romantické množné číslo
- Benátský jazyk
Reference
- ^ A b Minahan, James (2000). Jedna Evropa, mnoho národů: historický slovník evropských národních skupin. Westport.
- ^ A b Moseley, Christopher (2007). Encyklopedie světově ohrožených jazyků. New York.
- ^ A b Coluzzi, Paolo (2007). Plánování menšinových jazyků a mikronacionalismus v Itálii. Bern.
- ^ A b Mluvil dovnitř Botuverá, v Brazílie, obec založená italskými migranty přicházejícími z údolí mezi Treviglio a Crema. Teze o Leiden University o Brasilian Bergamasque: [1].
- ^ Lombard na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Lombard". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Bonfadini, Giovanni. "lombardi, dialetti" [Lombardské dialekty]. Enciclopedia Treccani (v italštině).
- ^ Jones, Mary C .; Soria, Claudia (2015). „Posouzení vlivu úředního uznání na vitalitu ohrožených jazyků: případ studie z Itálie“. Zásady a plánování pro ohrožené jazyky. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press. p. 130. ISBN 9781316352410. Archivováno od originálu dne 2017-04-21.
Lombard (Lumbard, ISO 639-9 lmo) je shluk v podstatě homogenních odrůd (Tamburelli 2014: 9) patřících do skupiny Gallo-Italic. Mluví se v italském regionu Lombardie, provincii Novara v Piemontu a ve Švýcarsku. Vzájemná srozumitelnost mezi mluvčími lombardštiny a jednojazyčnými italskými mluvčími byla označena jako velmi nízká (Tamburelli 2014). Ačkoli některé lombardské odrůdy, zejména milánské, mají poměrně dlouhou a prestižní literární tradici, Lombard se nyní většinou používá v neformálních doménách. Podle společnosti Ethnologue hovoří Piedmontese a Lombarda mezi 1 600 000 a 2 000 000 reproduktorů a přibližně 3 500 000 reproduktorů. Jedná se o velmi vysoké počty jazyků, které nebyly nikdy oficiálně uznány ani systematicky vyučovány ve škole
- ^ „lombardi, dialetti in“ Enciclopedia dell'Italiano"". www.treccani.it (v italštině). Citováno 2020-11-14.
- ^ A b C d E Agnoletto, s. 120
- ^ A b D'Ilario, s. 28
- ^ A b D'Ilario, s. 29
- ^ „Il milanese crogiuolo di tanti idiomi“. Archivováno od původního dne 2017-09-24.
- ^ Coluzzi, P. (2004). Regionální a menšinové jazyky v Itálii. `` Marcator Working Papers``, 14.
- ^ von Wartburg, W. (1950). „Die Ausgliederung der romanischen Sprachräume“, Bern, Francke.
- ^ De Mauro, T. (1970) Storia linguistica dell'Italia unita (druhé vydání), Laterza, Berkeley.
- ^ 2006 zpráva Archivováno 04.07.2010 na Wayback Machine italským institutem pro národní statistiku. (ISTAT )
- ^ Tamburelli, Marco; Brasca, Lissander (2018). „Přehodnocení klasifikace Gallo-Italic: dialektometrický přístup“. Digitální stipendium v humanitních oborech. 33 (2): 442–455. doi:10.1093 / llc / fqx041.
- ^ "Lingua lombarda". Lingua Lombarda (v italštině). Circolo Filologico Milanese.
- ^ „Lombardo alpino“. Lingua Lombarda (v italštině). Circolo Filologico Milanese.
- ^ „Lombardo meridionale“. Lingua Lombarda (v italštině). Circolo Filologico Milanese.
- ^ Produkce e circolazione del libro a Brescia tra Quattro e Cinquecento: Atti della seconda Giornata di studi "Libri e lettori a Brescia tra Medioevo ed età moderna" Valentina Grohovaz (Brescia, Università Cattolica del Sacro Cuore) 4. března 2004. Vydal „Vita e Pensiero“ v roce 2006, ISBN 88-343-1332-1, ISBN 978-88-343-1332-9 (Knihy Google).
- ^ „Lessico dialettale della Svizzera italiana (LSI)“ [Dialektický lexikon italského Švýcarska (LSI)], Centro di dialettologia e di etnografia (v italštině), archivovány od originál dne 23. 11. 2005
- ^ A b C d Sanga, Glauco (1984). Dialettologia Lombarda (v italštině). University of Pavia. 283–285.
Bibliografie
- Agnoletto, Attilio (1992). San Giorgio su Legnano - Storia, Società, Ambiente. SBN IT ICCU CFI 0249761.
- D'Ilario, Giorgio (2003). Dizionario legnanese. Artigianservice. SBN IT ICCU MIL 0625963.
- Bernard Comrie, Stephen Matthews, Maria Polinsky (eds.), Atlas jazyků: vznik a vývoj jazyků po celém světě. New York 2003, Facts On File. p. 40.
- Brevini, Franco - Lo stile lombardo: la tradizione letteraria da Bonvesin da la Riva a Franco Loi / Franco Brevini - Pantarei, Lugan - 1984 (lombardský styl: literární tradice od Bonvesin da la Riva po Franca Loiho)
- Glauco Sanga: La lingua Lombarda, v Koiné v Itálii, dalle origini al 500 (Koinés v Itálii, od počátku do roku 1500), vydavatel Lubrina, Bèrghem.
- Claudio Beretta: Letteratura dialettale milanese. Itinerario antologico-critico dalle origini ai nostri giorni - Hoepli, 2003.
- G. Hull: „Jazyková jednota severu Itálie a Rhaetia, Disertační práce „University of Sydney, 1982; publikováno jako Lingvistická jednota severní Itálie a Rhaetie: Historická gramatika padanského jazyka, 2 obj. Sydney: Beta Crucis Editions, 2017.
- Jørgen G. Bosoni: «Una proposta di grafia unificata per le varietà linguistiche lombarde: regole per la trascrizione», v Bollettino della Società Storica dell’Alta Valtellina 6/2003, s. 195-298 (Società Storica Alta Valtellina: Bormio, 2003). Komplexní popis jednotného souboru pravidel psaní pro všechny lombardské odrůdy Švýcarska a Itálie s IPA přepisy a příklady.
- Tamburelli, M. (2014). Odhalení „skryté“ mnohojazyčnosti Evropy: italská případová studie. Journal of Multilingual and Multicultural Development, 35 (3), 252-270.
- NED Editori: Rozčilil jsem se Vangeli de Mattee, březen, Luca E Gioann - 2002.
- Stephen A. Wurm: Atlas světových jazyků v nebezpečí zmizení. Paříž 2001, UNESCO Publishing, str. 29.
- Studi di lingua e letteratura lombarda offerti a Maurizio Vitale, (Studies in Lombard language and literature) Pisa: Giardini, 1983
- Cura di Pierluigi Beltrami, Bruno Ferrari, Luciano Tibiletti, Giorgio D'Ilario: Canzoniere Lombardo - Varesina Grafica Editrice, 1970.
- Sanga, Glauco. 1984. Dialettologia Lombarda. University of Pavia. 346pp.
externí odkazy
- Far Lombard Tento web sdružení jazyků Lombard je místem, kde se můžete naučit lombarda prostřednictvím textů a audiovizuálních materiálů.
- Digitální knihovna v lombardském jazyce
- Naučte se Lombard online
- Naučte se lombardský italský web
- Centro di dialettologia e di etnografia del Cantone Ticino.
- Repubblica e Cantone Ticino Documenti orali della Svizzera italiana. (v italštině)
- Istituto di dialettologia e di etnografia valtellinese e valchiavennasca.
- LSI - Lessico dialettale della Svizzera italiana.
- RTSI: Acquarelli popolari, některé obrazové a zvukové dokumenty (rozhovory, nahrávky atd. autorů z Ticino ) v Ticinese odrůdy (všimněte si, že metajazyk tohoto webu je italština a že některé rozhovory jsou spíše v italštině než v ticinese Lombard).
- Červená kniha UNESCO o ohrožených jazycích: Evropa. Potenciálně ohrožené jazyky, kde je Lombard klasifikován jako potenciálně ohrožený jazyk.
- VSI - Vocabolario dei dialetti della Svizzera italiana.
- in_lombard web věnovaný lombardskému jazyku (v angličtině)
- Lombardský základní lexikon v globální lexikostatistické databázi