Gail Valley dialekt - Gail Valley dialect

The Gail Valley dialekt (slovinština: ziljsko narečje,[1] ziljščina[2]:20) je nejzápadnější Slovinský dialekt v Korutanská dialektová skupina, mluvený v některých jižních Korutany v Rakousko, v nejvýchodnější části pohoří Provincie Udine v Itálie a na severovýchodě Horní Kraňsko v Slovinsko.

Geografické rozšíření

Mluví se rakousky Korutany v Gail Valley východně od Hermagor a západně od Faak am See (slovinština: Bače), v horní části Údolí Canale (italština: Val Canale, slovinština: Kanalska dolina) podél Chlápek Řeka (slovinština: Bela) na východ od Pontebba a společně s Kranjska Gora subdialekt, podél horního toku Sava Dolinka Řeka na východ od Gozd Martuljek. Osady v oblasti nářečí zahrnují Malborghetto, Ugovizza, Valbruna, Camporosso, Jeskyně del Predil, a Tarvisio (v Itálii), Förolach, Faak am See, Feistritz an der Gail, Arnoldstein, Fürnitz, a Mallestig (v Rakousku) a Rateče, Kranjska Gora a Gozd Martuljek (ve Slovinsku).[3][4] Viktor Paulsen[5] rozdělil dialekt údolí Gail do šesti subdialektů: subdialekt Egg-Görtschach (zahrnující skupiny Egg a Görtschach), subschlekt Potschach, subdialekt Saak, subdialekt Vorderberg, subdialekt Feistritz a subdialekt Radendorf.[6]

Fonologické a morfologické charakteristiky

Dialekt údolí Gail Valley má přízvuk hřiště, redukce samohlásek na ə v precentuální pozici, rozvoj otevř E a Ó > A v postaccentuální poloze, zkracování dlouhých samohlásek v uzavřených slabikách, časté epentetický n, proti > b před e i r l, přestávka v důsledku úniku intervocalických [w] (např. krava > kraa „kráva“), vyjádřené překážky v konečné poloze slov a skloňovaný podmíněný pomocník (besem, besi, buď).[3] Dialekt údolí Gail Valley má palatalizaci k, g, h > č, ž, š před přední samohlásky a postrádá standardní slovinštinu morfofonemický střídání mezi [l] a [w]; například, [piu̯], [piu̯a] namísto [piu̯], [pila] „pil“ (muž., fem.), fenomén známý jako švapanje ve slovinštině.[2]:33

Reference

  1. ^ Smole, Vera. 1998. „Slovenska narečja.“ Enciklopedija Slovenije sv. 12, s. 1–5. Ljubljana: Mladinska knjiga, str. 2.
  2. ^ A b Logar, Tine. 1996. Dialektološke in jezikovnozgodovinske razprave. Lublaň: SAZU
  3. ^ A b Toporišič, Jožo. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Lublaň: Cankarjeva založba, s. 376.
  4. ^ „Karta slovenskih narečij z večjimi naselji“ (PDF). Fran.si. Inštitut za slovenský jezik Frana Ramovša ZRC SAZU. Citováno 8. června 2020.
  5. ^ Pauksen, Viktor. 1935. Lautlehre des slowenischen Gailtalerdialektes v Kärntenu. Nepublikovaná disertační práce, Vídeň.
  6. ^ Pronk, Tijmen. Slovinský dialekt Egg a Potschach v Gailtal, Rakousko. Amsterdam: Rodopi, str. 5.