Vandalský jazyk - Vandalic language - Wikipedia
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
vandalský | |
---|---|
Rodilý k | Španělsko, Severní Afrika |
Vyhynulý | 6. století našeho letopočtu |
Indoevropský
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | xvn |
xvn | |
Glottolog | vand1245 [1] |

vandalský byl Germánský jazyk mluvený Vandalové zhruba během 3. až 6. století. Pravděpodobně to úzce souviselo s gotický, a jako takový je tradičně klasifikován jako Východogermánský jazyk. Jeho osvědčení je velmi dílčí, hlavně kvůli neustálým migracím Vandalů a pozdnímu přijetí psaní. Všechny moderní zdroje z doby, kdy se mluvilo Vandalicem, jsou protohistorický.
The Vandalové, Hasdingi a Silingi se usadili v Gallaecia (severní Portugalsko a Galicie ) a dovnitř jižní Španělsko, následovat další germánské a non-germánské národy (Vizigóti, Alans a Suebi ) v c. 410, než se přestěhovali do severní Afriky ve 430s. Jejich království vzkvétalo na počátku 6. století, ale po jejich porazit v roce 536 byly umístěny pod byzantskou správou a jejich jazyk pravděpodobně zmizel před koncem století.
Atestace
O vandalském jazyce je známo velmi málo jiných než různých frází a malého počtu osobních jmen vandalského původu, známých hlavně z dokumentů a osobních jmen v španělština. Regionální název Andalusie je považován za odvozený od Vandalů,[Citace je zapotřebí ] podle tradičního pohledu. Když Rašeliniště napadl a okupoval Španělsko od 8. století do konce 15. století, region byl nazýván „Al-Andalus ".
V jednom nápisu z Vandalské království, křesťanské zaklínadlo staročesky: Pane, pomiluj ny je ve vandalštině uveden jako „Froia arme“ („Pane, slituj se!“).[2] Stejná fráze se objeví v Collatio Beati Augustini cum Pascentio ariano 15 od Pseudo-Augustin: "Froja armes".[3]
Epigram De conviviis barbaris v Latinská antologie, severoafrického původu a sporného data, obsahuje fragment v germánském jazyce, který někteří autoři považují za vandalský,[4][5] i když samotný fragment označuje jazyk jako „gotický“. Může to být proto, že oba jazyky byly východoněmecké a úzce související; vědci v této souvislosti poukázali[6] že Prokop Odkazuje na Gothové, Vandalové, Vizigóti, a Gepidy jako „gotické národy“ a domnívá se, že „všechny jsou Arian víru a mít jeden jazyk zvaný gotický “.[7] Fragment zní:
Inter "eils" Goticum "scapia matzia ia drincan!" |
Další přežívající vandalská slova jsou Baudus, „pán“ [9] a Vandalirice, „král vandalů“.[10]
Tabulka s vandalskými slovy, která přežila ve vandalských jménech a textech, nám může poskytnout určité vodítka o vandalském jazyce porovnáním s Proto-germánský. V tomto seznamu byla použita slova druhé části jmen, protože slova první části mohla být ovlivněna spojovací samohláskou, a proto by byla nespolehlivá.[11]
vandalský | Proto-germánský | gotický | Moderní němčina | Angličtina | první část jména | slovo doložené vandalským textem | celkový |
---|---|---|---|---|---|---|---|
* ari | * harjaz | harjis | Heer | armáda, srov. oblouk. tady | |||
arme | * armāną | armai | erbArmen | (mít slitování) | Ano | ||
* přenosy | * bauðiz | (Herrscher) | (pán, vládce) | ||||
* bere | * berô | baira | Bar | medvěd | Ano | ||
* bluma | * blōmô | bloma | Blume | květ, květ | Ano | ||
* dagila | * dagaz | dýky | Štítek | den (maličký) | |||
drincan | * drinkaną | drigkan (nk se píše gk) | trinken | napít se | Ano | ||
eils | * hailaz | krupobití | heil | hala, celá | Ano | ||
* frida | * pá | Friedenspřísnější | (dudlík) | ||||
* feua | * pá | Friedensstifterchen | (dudlík, zdrobnělina) | ||||
froia | * frawjô | frauja | Freiherr, srov. Frau | (pán), srov. volný, uvolnit | Ano | ||
* Frede | * friþuz | Friede | (dudlík) | ||||
* geis | * gaiza- | gais | Speer, arch. Ger | (kopí), srov. česnek | |||
* gunda / guntha | * gunþjo | Kampf, Gund- (ve jménech) | (bitva) | ||||
* guilia | * wilja- | Wilja | Wille | vůle | Ano | ||
* guiti | witi- | Weite | boj [germánské slovo znamená šířka, ne boj] | ||||
* hildi, ild | * hildjô | Kampf, Hild- (ve jménech) | (bitva) | Ano | |||
* hostra | * rakousko | Austrs | Osten | východní | |||
IA | * jahw | jah | (und) | (a) | Ano | ||
matzia | * matiz (= jídlo) | rohože | Essen, srov. Messer | (jídlo, stravování, srov. maso) | Ano | ||
* mir / mer | * mērijaz | mers | srov. Mär (chen), Mer- (ve jménech) | pouhý (slavný) | |||
* munds | * mundo (f.) | Beschützer, srov. Mündel, -mund (ve jménech) | (obránce) | ||||
* mut | * moðaz | moþs (hněv, hněv) | Mut | odvaha, srov. nálada | |||
* oa | * hauhaz | hauhs | hoch | vysoký | |||
* osta | * austra- | Austrs | Ost | východní | |||
* ricus | * rîkaz | -reiks (ve jménech) | König, srov. -bohatý (ve jménech) a Reich | král | |||
* rit | * rêðaz | redan (radit se) | Krysa | poradce, srov. vykoupit | |||
* rith | * rêðaz | redan (radit se) | Krysa | rada, rada, vykoupit | |||
* rix | * rîkaz | -reiks (ve jménech) | -bohatý (ve jménech)srov. Reich | král | |||
* runa | * runo | runa | Geheimnis, srov. Runa | (tajný) | |||
scapia | * skapjaną | skapjan | schaffen | vytvářet, dělat, srov. tvarovat | Ano | ||
* scarila | * skara- | Schar | (pásmo, zdrobnělina) | ||||
* sifila | * sibjo | sibja (vztah) | Sippe | spřízněný, maličký; srov. sourozenec | |||
* sind (i) | * sinþa- | sinþan (jít, bloudit) | reisen, srov. odeslat | cestování, srov. poslat cestovat | Ano | ||
* trioua | * triwwa | spouští | Treue, treu | loajální, srov. skutečný | |||
* teus | * þewaz | þius | Sklave, Diener, srov. De- ztlumit | (otrok, sluha) | |||
* theudo | * þeudō | þiuda | Dieta - (podle jména), srov. deutsch | folk, srov. skotský thede | |||
* uit | * witi- | Weite | boj [germánské slovo znamená šířka, ne boj] | ||||
vandalirice | - | král vandalů | Ano | ||||
* vili | * wilja | Wilja | Wille | vůle | Ano | ||
* sup | * wulþu- | wulþus | (Herrlichkeit, Glanz) | (sláva) |
Gramatika
O vandalské gramatice se ví velmi málo, ale z vandalských jmen lze něco extrahovat.
Fonologie a změna zvuku
Fonologické rysy Vandalic jsou podobné těm gotickým.
Proto-germánská dlouhá samohláska * ē je často zachována ve vandalských jménech (Gunthimer, Geilimer), ale mohla by se stát i když to bylo nepřízvučné: Geilamir, Vitarit. Proto-germánská krátká samohláska * e se ve vandalštině změnila na i, když jí předcházelo * / r, h nebo w /, Sigisteun obsahuje -i, protože g předchází samohlásku, ale Beremut si zachovává * e, protože r předchází samohlásku. Proto-germánský * z je také zachován v jazyce, ale je psán jako s v latinských jménech (Gaisericus).
Proto-germánský * ó se změní na / u / v Vandalic: Blumarit (Proto-germánský: * blōmô), Vilimut, zatímco to je udržováno jako ō v gotice (blōma).
Proto-germánská dvojhláska * eu má tendenci zůstat stejná ve vandalštině: Theudo- (lidé), zatímco se mění na / iu / v gotice (þiuda).
Původní dvojhláska * ai je zachována jako / ai /, ale má tendenci se stát / ei / později (Gaisericus se v pozdějších dokumentech změní na Geiseric).
Původní h- byl také ztracen na začátku Vandalic ve srovnání s Proto-germánský (Arifridos, Guntari, Proto-germánský: * harja- 'armáda'). Když jsou na vandalských mincích napsána královská jména, použije se konzervativní a oficiální pravopis a h- se nikdy nevynechá.
Proto-germánský klastr * -ww- lze posílit jako -g-.
Proto-germánský * -tj- se může stát [tsj] (matzia <* matjana).
Skloňování a tvorba slov
Původní proto-germánské * -z zakončení nominativního mužského singuláru, který byl ztracen v západoněmeckých jazycích dříve, je zachován ve vandalském jazyce, ale je to archaický rys, protože * -z je ztracen ve většině slov a v 6.- století ostrogótská jména byla úplně ztracena. * -Z je ve Vandalicu vykresleno jako -s a -x. Některá vandalská jména mají romanizovanou koncovku -nás.Vandalic také neměl Přehláska, které lze pozorovat u jmen, která obsahují slovo *ari (Ariarith, Arifridos, Guntari, Raginari, proto-germánský: * harjazská „armáda“), ve srovnání se staroanglickou formou tady, což ukazuje přehlásku.
Přídomek Vandalirice by mohlo znamenat, že existoval genitiv množného čísla zakončení -e (gotický -ē). Pokud je to správné, je -e zapsáno jako i tady. Nevýchodní germánské jazyky jako stará angličtina a stará norština měly genitiv množného čísla zakončení -a.
Některá jména se vyskytují i v jiných deklinacích. Genitiv * rith je ridos.
Latinský vliv
- Proto-germánské frikativy * þ a * ð se často proměňovaly t nebo d, ale existují i některá jména, ve kterých byla zachována (Thrasamundus, Guntha).
- Původní h- byl také ztracen pod latinským vlivem, ačkoli to bylo ještě zahrnuto v hláskování některých královských jmen na vandalských mincích.
- Počáteční proto-germánský * w- se někdy změnil na [gw-] (Guiliaruna,
- Vandalská jména mohou obsahovat latinské prvky nebo přípony (Mauritta, Bictoricus atd.)[12]
Viz také
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Vandal". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Berndt, Guido M. (2016-04-15). Arianismus: římská kacířství a barbarské vyznání. Routledge. ISBN 9781317178651.
- ^ Steinacher, Roland (2008). „Gruppen und Identitäten. Gedanken zur Beichnung“ vandalisch"" (PDF). In Berndt, Guido M .; Steinacher, Roland (eds.). Das Reich der Vandalen und seine (Vor-) Geschichten. 2005. Vídeň: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. str. 254. Archivovány od originál (PDF) dne 17. března 2012.
- ^ „Indogermanistik Wien: Quellentexte“. Archivovány od originál dne 17. října 2010. Citováno 2017-09-02.
- ^ Greule, Albrecht a Matthias Springer. Namen des Frühmittelalters als sprachliche Zeugnisse und als Geschichtsquellen. Str. 49-50.
- ^ Greule, Albrecht a Matthias Springer. Namen des Frühmittelalters als sprachliche Zeugnisse und als Geschichtsquellen. 48
- ^ Prokop z Cesareje, VANDALSKÁ VÁLKA I, 2-8
- ^ Citováno v Magnús Snædal, “„Vandalský“ Epigram ', v Filologia Germanica / germánská filologie, 1 (2009), 181-213 (str. 183-84).
- ^ Anthologia Latina č. 307, I. 5
- ^ Anthologia Latina č. 215, 523-543
- ^ https://www.academia.edu/691311/Tracing_the_Language_of_the_Vandals „Nicoletta Onesti,„ Stopování jazyka vandalů “, https://www.academia.edu, 16 stran, 22. února 2015
- ^ https://www.academia.edu/1516556/THE_LANGUAGE_AND_NAMES_OF_THE_VANDALS, Nicoletta Onesti, „JAZYK A JMÉNA VANDALŮ“, https://www.academia.edu, 2009, 3, 22. února 2015
- Francovich Onesti, Nicoletta, Sledování jazyka vandalů, s výjimkou: Francovich Onesti, Goti e Vandali (2013), 179n.