Janovský dialekt - Genoese dialect - Wikipedia

Janovský
zeneize
Výslovnost[zeˈnejze]
Rodilý kItálie
KrajJanov, Ligurie
Kódy jazyků
ISO 639-3–
Glottologgeno1240[1]
Linguasphere51-AAA-ohd ... -ojb
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Janovský, místně volaný Zeneize, je hlavní Ligurian dialektem, kterým se mluví v italském městě a okolí Janov, hlavní město Ligurie v severu Itálie.

Většina zbývajících janovských mluvčích jsou starší lidé. Několik asociací se věnuje udržování dialektu naživu, jejichž příklady jsou Compagna v Janov a O Castello v Chiavari.[2][3]

Písemná literatura se v janovštině vyrábí od 13. století, pravopis však nebyl nikdy legalizován. V roce 2008 byl vytvořen účelový pravopis Academia Ligustica do Brenno na základě občanské řeči Portoria plocha.[4]

Janovština měla vliv na Llanito lidová mluva Gibraltar.

Muž mluvící janovsky (zeneize), zaznamenaný v Itálie.

Jazykolamy

  • Mi sò asæ s'a sâ a sä asæ pe sâ a säsissa. = Nemám ponětí, zda bude sůl stačit na nasolení klobásy.
  • Sciâ scîe scignôa, sciando Sciâ xêua in scî scî. = Lyže, madam, na obloze létáte na lyžích.
  • A-o mêu nêuo gh'é nêue nâe nêue; a ciù nêua de nêue nâe nêue a n'êu anâ. = Na novém molu je devět nových lodí; nejnovější z devíti nových lodí nechce jít.
  • Gi'àngiai g'han gi'oggi gi'uegge gi'unge cume gi'atri? = Mají andělé oči, uši a (prstové) nehty jako všichni ostatní? (varianta Cogorna comune)

Výrazy

  • Syn zeneize, rîzo ræo, strénzo i dénti e parlo ciæo. = „Jsem Janovec, málokdy se směju, skřípám zuby a říkám, co myslím“ (doslovně, „mluv jasně“).
  • Dítě si stěžuje: Ò famme. = Mám hlad. Matka odpovídá: Gràttite e zenogge e fatte e lasagne. = Poškrábejte kolena a připravte lasagne.
  • Chi vêu vîve da bon crestiàn, da-i begghìn o stagghe lontàn. = "Pokud chcete žít jako dobrý křesťan, držte se dál od těch, kteří předstírají, že jsou zbožní" (tradiční varování, abyste si dávali pozor na fanatiky a pokrytce).
  • Žádné se peu sciusciâ e sciorbî. = Nemůžete mít nebo dělat dvě protichůdné věci současně (doslovně, „nemůžete vdechovat a vydechovat“).
  • Belin! = Páni! nebo sakra! (velmi neformální) (doslovně slovo znamená „penis ", ale ztratil svůj obscénní význam a v současné době se používá jako zesilovač v mnoha různých výrazech, které fungují téměř jako ekvivalent angličtiny "Kurva! "nebo" Seru na to! ").

Písně

Jedna z nejznámějších lidových písní napsaných v janovském dialektu se jmenuje Ma se ghe penso (nebo 'Ma se ghe pensu') napsáno Mario Cappello.

Ke konci 20. století, umělec Fabrizio De André napsal celé album s názvem Crêuza de mä v janovském dialektu.

Fonologie

Janovský fonologie zahrnuje řadu podobností s francouzština, jeden je těžce nasalized samohlásky před nazálními souhláskami (v sekvencích VN (C)), které se také vyskytují, když mluví janovští mluvčí standardní italština. Bývala tam alveolární přibližný (V angličtině) / ɹ / na rozdíl od alveolární trylek / r / (pomocí pravopisu z 18. století: caro [ˈKaːɹu] „drahý“ vs. Carro [ˈKaːru] „vozík“), ale ve městě již není slyšet. To může ještě přežít v některých venkovských oblastech Ligurie, jako je Calizzano a Sassello.[5] Zdaleka nejrozšířenější typ / r / dnes je alveolární kohoutek [ɾ] (velmi podobný nebo shodný s nepřízvučnou standardní italštinou / r /). Existuje několik výrazných místních akcenty janovských: ti z Nervi, Quinto a Kvarto na východ od Janova, Voltri, Prà, Pegli a Sestri na západ. Existují také akcenty centrální Údolí Polcevera a Bisagno.

Janovština má osm samohlásek, dvacet souhlásek a tři polosamohlásky.

Samohlásky
  • /A / jako v bArbA [ˈBaɾba] („strýc“; „vousy“)
  • /E / jako v tEsta [ˈTesta] ("hlava")
  • /ɛ / jako v …goa [ˈƐːɡwa] ("voda")
  • /i / jako v bibin [biˈbiŋ] ("krocan")
  • /Ó / jako v CÓse [ˈKoːse] ("co?")
  • /Ó / jako v kotvaêu [aŋˈkøː] ("dnes")
  • /u / jako v CÓmme [ˈKumme] ("jak?")
  • /y / jako v Fugassa [fyˈɡassa] (focaccia, druh italského chleba)

Pravopis

  • ^ je přízvuk háčkem umístěný nad samohláskou a zdvojnásobuje její délku.
  • ao se čte jako italské „au“ nebo genovské „ou“ nebo dlouhé italské „o“.
  • E se čte jako krátké otevřené e. Symbol …, složený z samohlásek A vyd E, se čte jako otevřené dlouhé „e“; ve skupinách ænn-a a ann čte se jako otevřené krátké „e“.
  • E a E jsou čteny jako uzavřené krátké „e“; E se čte jako dlouhé uzavřené „e“.
  • eu se čte, jako by se četlo ve francouzštině: v eu a éu zvuk je krátký êu zvuk je dlouhý.
  • j se používá zřídka a naznačuje to i by měl být slyšen slovy jako: gjêmo (giriamo), mangjâ (mangerà), cacjæ (getterei), lascjâ (lascerà), socjêtæ (società).
  • Ó, Ó a Ó jsou čteny jako Ital u jako ve slově muso; délka Ó je dvojnásobná délka Ó a Ó.
  • Ó a Ó jsou čteny jako Ó v italštině jako ve slově cosa; délka Ó je dvojitý Ó.
  • u se čte jako francouzština u s výjimkou skupin qu, jo a ou Kde u se čte jako u v italském slově guida.
  • C vždy má neznělý zvuk ([s]) jako s v italském slově Sacco.
  • Slovní finále n a skupiny nn- , n- (psané s pomlčkou) označují velar n ([ŋ], tak jako n v italském slově vengo), a proto se vyslovují nazálně. Totéž platí pro případ, kdy n předchází souhlásku (včetně b a p).
  • s následovaný samohláskou, s následovaný neznělou souhláskou a s mezi samohláskami je vždy neznělé [s], zní to jako s v italském slově sacco. s následuje vyjádřená souhláska [z], jako v italštině.
  • scc je vyslovováno [ʃtʃ], jako sc italského slova scéna následován zvukově C italského slova cilindro.
  • X je přečteno [ʒ] jako Francouzi j (např. jambon, jeton, joli).
  • z, i když je zdvojnásoben jako zz, je vždy vyslovováno [z] jako s v italském slově rosa.[6]

Reference

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Janovský". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ „Statuto del 2019 - VIGENTE“. www.acompagna.org. Citováno 2020-11-14.
  3. ^ „Home - Associazione Culturale O Castello“. www.associazioneocastello.it. Citováno 2020-11-14.
  4. ^ „Grafîa ofiçiâ“ [Úřední pravopis] (v ligurštině). Academia Ligustica do Brenno. Archivováno z původního dne 4. října 2018. Citováno 14. března 2019.
  5. ^ Mohou být slyšet zvukové vzorky tady.
  6. ^ Marzari, Giuseppe. „La Grafîa ofiçiâ dell'Académia Ligùstica do Brénno. Guida alla lettura dei testi di Giuseppe Marzari (1900-1974) Come i genovesi di Genova-centro parlano in Genovese“. La Grafîa ofiçiâ dell’Académia Ligùstica do Brénno.

externí odkazy