Alemannic German - Alemannic German - Wikipedia

poslouchat
Alemannic
	Alemannish
	Alemannisch
Výslovnost	[alɛˈman (ː) ɪʃ] (poslouchat)
Rodilý k	Švýcarsko: celý Německy mluvící část, s výjimkou města Samnaun.; Německo: většina z Bádensko-Württembersko a Bavorské Švábsko.; Rakousko: Vorarlberg a některé části Tyrolsko.; Lichtenštejnsko: celá země.; Francie: většina z Alsasko.; Itálie: některé části Údolí Aosta a severní Piemont; Spojené státy: Amish v okresech Adams a Allen, Indiana; Venezuela: Alemán Coloniero
Rodilí mluvčí	7,162,000 (2004–2012)
Jazyková rodina	Indoevropský germánský Západoněmecké Irminonic Vysoká němčina Horní němčina Alemannic; ; ; ; ; ;
Psací systém	latinský „Historicky Starší Futhark
Kódy jazyků
ISO 639-2	gsw
ISO 639-3	Různě:; ct – Colonia Tovar; gsw – Švýcarská němčina a vlčák; swg – Švábská; wae – Walser
Glottolog	alem1243
IETF	gsw
	Modrá označuje tradiční oblast distribuce dialektů západní horní němčiny (= Alemannic).
	Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Alemannicnebo jen zřídka Alemannish (Alemannisch, výrazný [alɛˈman (ː) ɪʃ]), je skupina dialekty z Horní němčina pobočka Germánská jazyková rodina. Název je odvozen od starověké germánské kmenové konfederace známé jako Alemanni.^[4]

Rozdělení

Alemannskými dialekty mluví přibližně deset milionů lidí v několika zemích:

Švýcarsko: všechny německy mluvící části země kromě Samnaun
Německo: střed a jih od Bádensko-Württembersko, Švábsko a některé okresy Bavorsko
Rakousko: Vorarlberg, Reutte District z Tyrolsko
Lichtenštejnsko: celá země
Francie: Alsasko region (vlčák dialekt) a v některých vesnicích Kraj Phalsbourg
Itálie: Gressoney-La-Trinité, Gressoney-Saint-Jean, Vydání, Alagna Valsesia a Rimella, v některých dalších vesnicích téměř vyhynulý
Spojené státy: Allen a Adams County, Indiana podle Amish tam a také v jejich dceřiných osadách v Indianě a dalších státech USA.
Venezuela: Colonia Tovar (Colonia Tovar dialekt )

Postavení

Alemannic zahrnuje a kontinuum dialektu, od Nejvyšší Alemannic mluvený na hornatém jihu k Švábská na relativně plochém severu s více charakteristikami standardní němčina čím dále na sever jde.

V Německu a dalších evropských zemích abstand a ausbau jazyk rámec se používá k rozhodnutí, co je jazyk a co dialekt. Podle tohoto rámce alemanské formy němčiny tvoří a kontinuum dialektu a jsou jasně dialekty. Nějaký lingvisté a organizace, které rozlišovat mezi jazyky a dialekty primárně na základě vzájemná srozumitelnost, jako SIL International a UNESCO, popsat Alemannic jako jeden z několika nezávislých jazyků. ISO 639-3 rozlišuje čtyři jazyky: gsw (Švýcarská němčina ), swg (Švábská němčina ), wae (Walser Němec ) a ct (Alemán Coloniero, mluvený od roku 1843 v Venezuela ).

Standardní němčina se používá písemně a ústně ve formálních kontextech v celém Alemannic mluvícím regionu (s výjimkou Alsasko, kde francouzština nebo Alsaský dialekt Alemannic).

Varianty

Alemannic zahrnuje následující varianty:

Švábská (většinou v Švábsko, v Německo, pokrývající velké části Württemberg a všechno Bavorské Švábsko ). Na rozdíl od většiny ostatních alemanských dialektů si nezachovává Středně vysoká němčina monofthongy û, î ale posune je do [ou], [ei] (na rozdíl od standardní němčiny [aʊ], [aɪ]). Z tohoto důvodu se „švábština“ někdy používá v opozici vůči „Alemannic“.
Nízká Alemannic dialekty. Ponechat německé iniciály / k / tak jako [kʰ] (nebo [kx]) spíše než frikativizovat [X] jako ve High Alemannic. Dílčí varianty:
- Alemannic v Horním Rýně v jihozápadní Baden a jeho varianta vlčák (v Alsasko, Francie )
- Alemán Coloniero (v Venezuela )
- Basilejská němčina (v Basilej, Švýcarsko )
Bodamské jezero Alemannic (Bodenseealemannisch) (v jižním Württemberg, Jihovýchodní Baden, Severozápadní Vorarlberg ), přechodný dialekt, blízký High Alemannic, s některými švábskými rysy v samohláskovém systému.
Vysoký Alemannic (většinou v Švýcarsko, části Vorarlberg a v jižních částech Černý les v Německu). Dokončit Posun vysoké německé souhlásky fricativizací iniciály / k / na [X]. Dílčí varianty:
- Bernská němčina
- Curych německy
- Vorarlbersko
- Lichtenštejnsko
Nejvyšší Alemannic (v Valaisský kanton, v Walser osady (např. v kantonu Graubünden ), v Bernská vysočina a v německy mluvící části Fribourg ) nemá mezera dvojhláska jiných dialektů němčiny. Například: [ˈƩnei̯jə] („sněžit“) místo [ˈƩniː.ə (n)], [ˈB̥ou̯wə] ('stavět') místo [ˈB̥uː.ə (n)]. Dílčí varianty:
- Walliser Němec
- Walser Němec

Alemannické dialekty Švýcarska se často nazývají Švýcarská němčina nebo Schwiizerdütsch.

Psaný Alemannic

Nejstarší známé texty v Alemannic jsou krátké Starší Futhark nápisy pocházející ze šestého století (Bülach fibula, Spona Pforzen, Nordendorf fibula ). V Stará vysoká němčina období se první souvislé texty zaznamenávají do Opatství St. Gall, mezi nimi osmé století Paternoster,^[5]

Fater unser, th bist in himile

uuihi namu dinan

qhueme rihhi diⁱn

uuerde uuillo diin,

takže v himile, sosa in erdu

prooth unseer emezzihic kip uns hiutu

oblaz uns sculdi unsero

takže uuir oblazem uns skuldikem

enti ni unsih firleit v khorunka

uzzer losi unsih fona ubile

Vzhledem k důležitosti Karolínský opatství z St. Gall a Ostrov Reichenau, značná část staroněmeckého korpusu má alemanské rysy. Alemannic Středně vysoká němčina je méně prominentní, navzdory Codex Manesse sestavil Johannes Hadlaub z Curych. Vzestup Stará švýcarská konfederace od čtrnáctého století vedlo k vytvoření Alemannic Švýcarské kroniky. Huldrych Zwingli biblický překlad dvacátých let 20. století (1531 Froschauerova Bible ) byl v alemanské variantě Brzy moderní vysoká němčina. Od sedmnáctého století byl psaný Alemannic vysídlen Standardní němčina, která se vynořila z raně novověké vrcholné němčiny v 16. století, zejména v návaznosti na Martin Luther biblický překlad dvacátých let 20. století. Revize Froschauerovy Bible z roku 1665 odstranila alemanické prvky a přiblížila se jazyku používanému Lutherem. Z tohoto důvodu nevznikl žádný závazný pravopisný standard pro psaní moderního Alemannic a používané pravopisy obvykle kompromisovaly mezi přesnou fonologickou notací a blízkostí známého standardního německého pravopisu (zejména pro výpůjčky).

Johann Peter Hebel zveřejnil svůj Allemannische Gedichte v roce 1803. Švýcarští autoři často vědomě zaměstnávají Helvetismy zejména ve standardní němčině Jeremias Gotthelf ve svých románech zasazených do Ementál, Friedrich Glauser v jeho kriminální příběhy a nověji Tim Krohn v jeho Quatemberkinder.

Vlastnosti

The zdrobnělina se často používá ve všech alemanských dialektech. Severní a východní dialekty používají příponu -le; jižní dialekty používají příponu -li (Standardní německá přípona -lein nebo -chen). Stejně jako ve standardní němčině způsobují tyto přípony přehlásku. V závislosti na dialektu může být „domek“ Heisle, Hüüsle, Hüüsli nebo Ahoj (Standardní němčina Häuslein nebo Häuschen). Některé odrůdy mají v množném čísle zdrobněliny -ler nebo -lich.
Severní varianty Alemannic (Swabian a Low Alemannic), stejně jako standardní němčina, se vyslovují ch jako uvular nebo velar [χ] nebo [X] (Ach laut ) po zadních samohláskách (A, Ó, u) a jako palatal [C] souhláska (Ich-Laut ) někde jinde. High Alemannic, Bodamské jezero Alemannic a nejvyšší Alemannic dialekty používají výhradně Ach laut.
Ve většině alemanských dialektů je minulé příčestí významu slovesa být (sein ve standardní němčině, s minulým příčestím gewesen) pochází z podobného tvaru gesein (gsi, gsìnn, gsei atd.).

Některé konjugované tvary slovesa *být* v alemanských dialektech
Angličtina (standardní němčina)	Nízký Šváb	vlčák Dolní Alsasko	Allgäuerisch	Dolní Markgräflerland	Horní Švábsko	Východní švýcarská němčina	Západní švýcarská němčina	Sensler
jsem (ich bin)	Já ben	Bch bì	Já bi	Ich bi	Já včela	Já bi	Já (g) bi [ɪɡ̊ b̥ɪ]	I bü / bi
vy (sg.) jste (du bist)	du Bisch	dü bìsch	du Bisch	du Bisch	d (o) u bisch	du Bisch	du Bisch [d̥ʊ b̥ɪʒ̊]	du Büsch / Bisch
on je (er ist)	er isch	är sch	är isch	är isch	är isch	är isch	är isch […]	är isch
je (sie ist)	sia isch	sa ìsch	sia isch	sie isch	si isch	si isch	si isch [sɪ ɪʒ̊]	sia isch
to je (es ist)	es isch	äs ìsch	jako isch	jako isch	äs isch	äs isch	äs isch [æz̊ (əʒ̊) ɪʒ̊]	jako isch
my jsme (wir sind)	pan sen (d)	mìr sìn	mir send / sönd	mir sin	pan poslat	m (i) r send / sön / sinn	mir sy [mɪɾ si]	wier sy
vy (pl.) jste (ihr seid)	ihr sen (d)	„hh sìn	ihr poslat	ihr sin	ihr poslat	i (i) r sönd / sind	dir syt [d̥ɪɾ sedět]	ier syt
oni jsou (sie sind)	se sen (d)	sa sìn	dia poslat	si hřích	dia poslat	si sind / sönd	si sy [sɪ si]	si sy
byl jsem (ich bin ... gewesen)	i ben gwäa	„bì gsìì	i bi gsi	ich bi gsi	já včela gsei	i bi gsi	já jsem bsy [ɪ (ɡ̊) b̥ɪ ksiː]	i bü / bi gsy

Viz také

Reference

^ Colonia Tovar na Etnolog (18. vydání, 2015)
Švýcarská němčina a vlčák na Etnolog (18. vydání, 2015)
Švábská na Etnolog (18. vydání, 2015)
Walser na Etnolog (18. vydání, 2015)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Alemannic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ „Švýcarská němčina / Alemannic / Alsatian“. Registr podřízené značky jazyka IANA. 8. března 2006. Citováno 11. ledna 2019.
^ Jordioechsler (5. listopadu 2013). „Alemannic German and other features of language“. WordPress. Archivováno z původního dne 10. června 2017.
^ Jacobs, Stefan. „Althochdeutsch (700 - 1050)“. stefanjacob.de. Archivovány od originál dne 18. října 2017. Citováno 17. října 2017.

externí odkazy

Média související s Alemannic German na Wikimedia Commons
Slovníková definice Alemannic German na Wikislovníku
Alemanni básně a Alemanni encyklopedie -Německo-

[e18-1] Colonia Tovar na Etnolog (18. vydání, 2015)
Švýcarská němčina a vlčák na Etnolog (18. vydání, 2015)
Švábská na Etnolog (18. vydání, 2015)
Walser na Etnolog (18. vydání, 2015)

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Alemannic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[wikidata-49dfe1e30e56faf5584672d1f5ed73c6db02301d-v3-3] „Švýcarská němčina / Alemannic / Alsatian“. Registr podřízené značky jazyka IANA. 8. března 2006. Citováno 11. ledna 2019.

[4] Jordioechsler (5. listopadu 2013). „Alemannic German and other features of language“. WordPress. Archivováno z původního dne 10. června 2017.

[5] Jacobs, Stefan. „Althochdeutsch (700 - 1050)“. stefanjacob.de. Archivovány od originál dne 18. října 2017. Citováno 17. října 2017.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Jazyky Rakouska
Úřední jazyk	Rakouská němčina (viz také Němec ) Vídeňská němčina Walser Němec
Regionální jazyky	Burgenlandská chorvatština čeština maďarský Romština Slovák slovinština
Neoficiální dialekty	Alemannic Rakousko-bavorský
Menšinové jazyky	srbština turečtina
Znakové jazyky	Rakouský znakový jazyk
Viz také: Menšinové jazyky Rakouska

Jazyky Francie
Úřední jazyk	francouzština
Regionální jazyky	Alemannic German Alsaský dialekt Baskičtina (Navarro-Lapurdian dialekt, Souletinový dialekt ) Breton Katalánština (Severní katalánština dialekt) Korsičan Holandština (Francouzská vlámština dialekt) Franco-Provençal Francouzský znakový jazyk Gallo Lorraine francká Occitan Picarde
Zámořské jazyky	Ajië Drehu Guianese Futunan Guadeloupean Kibushi Martiniquan Nengone Paicî Shledání Shimaore Tahitian Wallisian Xaracuu
Viz také	Guillemet
Viz také: Jazyková politika ve Francii

Jazyky Švýcarska
Oficiální jazyky	francouzština Němec italština Romansh
Hlavní dialektové skupiny	Lombard (Ticinese ) Romand Sinte Švýcarská němčina
Znakové jazyky	Švýcarsko-německé znamení Francouzské znamení Italská značka

Alemannic
Alemannish
Alemannisch
Výslovnost	[alɛˈman (ː) ɪʃ] (poslouchat)
Rodilý k	Švýcarsko: celý Německy mluvící část, s výjimkou města Samnaun. Německo: většina z Bádensko-Württembersko a Bavorské Švábsko. Rakousko: Vorarlberg a některé části Tyrolsko. Lichtenštejnsko: celá země. Francie: většina z Alsasko. Itálie: některé části Údolí Aosta a severní Piemont Spojené státy: Amish v okresech Adams a Allen, Indiana Venezuela: Alemán Coloniero
Rodilí mluvčí	7,162,000 (2004–2012)^[1]
Jazyková rodina	Indoevropský germánský Západoněmecké Irminonic Vysoká němčina Horní němčina Alemannic
Psací systém	latinský „Historicky Starší Futhark
Kódy jazyků
ISO 639-2	`gsw`
ISO 639-3	Různě: `ct` – Colonia Tovar `gsw` – Švýcarská němčina a vlčák `swg` – Švábská `wae` – Walser
Glottolog	`alem1243`^[2]
IETF	`gsw^[3]`
Modrá označuje tradiční oblast distribuce dialektů západní horní němčiny (= Alemannic).
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.