Vikværsk - Vikværsk - Wikipedia
![]() | tento článek ne uvést žádný Zdroje.Březen 2007) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Vikværsk, Viksk nebo Zlý (Wickish: víkskt, víksk, víkske) je Norština dialekt mluvený ve vnějších částech Oslofjorden; Østfold a Vestfold. Některé lze slyšet ve spodních částech Buskerud, Akershus a Telemark.
Název
Vik prostředek knot nebo záliv (Stará norština: vík), a -vær (Stará norština: veri) je přípona význam ochránce, což je běžná norská přípona pro vytváření demonym. Nakonec znamená „Vikværsk“ jazyk obyvatel knot.
Bláznivost
Zakončení -A, který se v některých gramatických oblastech používá jako jednoduchý minulý čas, určitá forma podstatných jmen žen a tak, se změnila na -a/-A v některých částech, kde se mluví Vikværsk. Totéž platí pro množné konce -aaa/-är a - ach/-äne v maskulinu, které se mění od středního norštiny -ar a -ane.
Dalším dobře známým jevem je slovo ente (ne), což je většinou slyšet v Østfold. Může to být příklad švédský vliv, protože norské slovo pro ne je ikke / ikkje a švédské slovo je inte .
Monophthongs jsou běžné na jihovýchod od místa, kde se mluví dialektem, a je jediným dialektem v celém Norsku, kde se přirozeně vyskytují.
Výslovnost
Tlustý l existuje po celé východní části Norska, ale mělo by se také zmínit. Vyvinula se z Stará norština l a rð.
Pravopis a abeceda
Pro dialekt neexistuje žádný soubor pravopisu, proto se většinou píše pomocí standardního norského pravopisu. Nadšenci však experimentovali s různými pravopisy a ten nejběžnější se používá níže.
Podstatná jména
Vikværsk
Neurčité jednotné číslo | Určitě singulární | Neurčité množné číslo | Určité množné číslo | ||
---|---|---|---|---|---|
Mužský | en steger / stéga | Steiern/ stégan | Steierar/ stegeratd/ stégar/ stégatd | Steierznovu/ StegerAne/ stégznovu/ stégAne | žebřík |
Ženský | ei/E sie | siA/ sí… | síehm | siene | strana, strana |
Neutrum | ett hus | husE/ huset | hus / husehm | husA/ hus…/ husene | Dům |
Bokmål
Neurčité jednotné číslo | Určitě singulární | Neurčité množné číslo | Určité množné číslo | ||
---|---|---|---|---|---|
Mužský | en stige | stigen | stigehm | stigene | žebřík |
Ženský | ei/en boční | sidA/en | sidehm | sidene | boční, strana |
Neutrum | et hus | huset | hus | husA/ husene | Dům |
Nynorsk
Neurčité jednotné číslo | Určitě singulární | Neurčité množné číslo | Určité množné číslo | ||
---|---|---|---|---|---|
Mužský | ein stige | stigen | stigar | stigznovu | žebřík |
Ženský | ei boční | sidA | sidehm | sidene | boční, strana |
Neutrum | eit hus | huset | hus | husA | Dům |
Slovesa
Slovesa mohou být občas pro ostatní Nory zcela cizí a je těžké najít vzor v jejich konjugaci.
Vikværsk
Infinitiv | Přítomný čas prostý | Minulý čas prostý | Jednoduchá budoucnost | Předpřítomný čas | |
---|---|---|---|---|---|
k mazlíčkovi | á stakA/ vsadit…/ vsaditE | vsaditehm | vsaditA/ vsadit… | ska/ské vsaditA/ vsadit… | har/její vsaditA/ vsadit… |
potopit se | á sekkE | sekkehm | sÓkk | ska/ské sekkE | har/její sekki(t) / sÓkki(t) |
lhát | á ljúgE | ljúgehm | ljúGgde/ ljog/ log | ska/ské ljúgE | har/její ljÓGi(t) / ljúgi(t) / ljüGgd/ lÓGi(t) |
být | o ver (r)A/ ver (r)… | ehm | var | ska/ské ver (r)A/ vär (r)… | har/její protiÓr (r)i(t)/protiArt / vert |
Jak vidíte, někteří nepravidelná slovesa mít "-A" končící na infinitiv. V mnoha případech se jedná o jediný rozdíl mezi standardními norskými a Vikværskými nepravidelnými slovesy.
Bokmål
Infinitiv | Přítomný čas prostý | Minulý čas prostý | Jednoduchá budoucnost | Předpřítomný čas | |
---|---|---|---|---|---|
k pólu | å stakE | vsaditehm | vsaditet/ vsaditA | skal vsaditE | har vsaditet/ vsaditA |
potopit se | å synkE | synchronizovatehm | sAnk | skal synchronizovatE | har sunket |
lhát | å lygE/ ljugE | lygehm/ ljugehm | løy/ ljugde | skal lygE/ ljugE | har løyet/ ljugd |
být | æ værE | ehm | var | skal værE | har vært |