Vikværsk

Vikværsk, Viksk nebo Zlý (Wickish: víkskt, víksk, víkske) je Norština dialekt mluvený ve vnějších částech Oslofjorden; Østfold a Vestfold. Některé lze slyšet ve spodních částech Buskerud, Akershus a Telemark.

Název

Vik prostředek knot nebo záliv (Stará norština: vík), a -vær (Stará norština: veri) je přípona význam ochránce, což je běžná norská přípona pro vytváření demonym. Nakonec znamená „Vikværsk“ jazyk obyvatel knot.

Bláznivost

Zakončení -A, který se v některých gramatických oblastech používá jako jednoduchý minulý čas, určitá forma podstatných jmen žen a tak, se změnila na -a/-A v některých částech, kde se mluví Vikværsk. Totéž platí pro množné konce -aaa/-är a - ach/-äne v maskulinu, které se mění od středního norštiny -ar a -ane.

Dalším dobře známým jevem je slovo ente (ne), což je většinou slyšet v Østfold. Může to být příklad švédský vliv, protože norské slovo pro ne je ikke / ikkje a švédské slovo je inte .

Monophthongs jsou běžné na jihovýchod od místa, kde se mluví dialektem, a je jediným dialektem v celém Norsku, kde se přirozeně vyskytují.

Výslovnost

Tlustý l existuje po celé východní části Norska, ale mělo by se také zmínit. Vyvinula se z Stará norština l a rð.

Pravopis a abeceda

Pro dialekt neexistuje žádný soubor pravopisu, proto se většinou píše pomocí standardního norského pravopisu. Nadšenci však experimentovali s různými pravopisy a ten nejběžnější se používá níže.

Podstatná jména

	Neurčité jednotné číslo	Určitě singulární	Neurčité množné číslo	Určité množné číslo
Mužský	en steger / stéga	Steiern/ stégan	Steierar/ stegeratd/ stégar/ stégatd	Steierznovu/ StegerAne/ stégznovu/ stégAne	žebřík
Ženský	ei/E sie	siA/ sí…	síehm	siene	strana, strana
Neutrum	ett hus	husE/ huset	hus / husehm	husA/ hus…/ husene	Dům

Bokmål

	Neurčité jednotné číslo	Určitě singulární	Neurčité množné číslo	Určité množné číslo
Mužský	en stige	stigen	stigehm	stigene	žebřík
Ženský	ei/en boční	sidA/en	sidehm	sidene	boční, strana
Neutrum	et hus	huset	hus	husA/ husene	Dům

Nynorsk

	Neurčité jednotné číslo	Určitě singulární	Neurčité množné číslo	Určité množné číslo
Mužský	ein stige	stigen	stigar	stigznovu	žebřík
Ženský	ei boční	sidA	sidehm	sidene	boční, strana
Neutrum	eit hus	huset	hus	husA	Dům

Slovesa

Slovesa mohou být občas pro ostatní Nory zcela cizí a je těžké najít vzor v jejich konjugaci.

Vikværsk

	Infinitiv	Přítomný čas prostý	Minulý čas prostý	Jednoduchá budoucnost	Předpřítomný čas
k mazlíčkovi	á stakA/ vsadit…/ vsaditE	vsaditehm	vsaditA/ vsadit…	ska/ské vsaditA/ vsadit…	har/její vsaditA/ vsadit…
potopit se	á sekkE	sekkehm	sÓkk	ska/ské sekkE	har/její sekki(t) / sÓkki(t)
lhát	á ljúgE	ljúgehm	ljúGgde/ ljog/ log	ska/ské ljúgE	har/její ljÓGi(t) / ljúgi(t) / ljüGgd/ lÓGi(t)
být	o ver (r)A/ ver (r)…	ehm	var	ska/ské ver (r)A/ vär (r)…	har/její protiÓr (r)i(t)/protiArt / vert

Jak vidíte, někteří nepravidelná slovesa mít "-A" končící na infinitiv. V mnoha případech se jedná o jediný rozdíl mezi standardními norskými a Vikværskými nepravidelnými slovesy.

Bokmål

	Infinitiv	Přítomný čas prostý	Minulý čas prostý	Jednoduchá budoucnost	Předpřítomný čas
k pólu	å stakE	vsaditehm	vsaditet/ vsaditA	skal vsaditE	har vsaditet/ vsaditA
potopit se	å synkE	synchronizovatehm	sAnk	skal synchronizovatE	har sunket
lhát	å lygE/ ljugE	lygehm/ ljugehm	løy/ ljugde	skal lygE/ ljugE	har løyet/ ljugd
být	æ værE	ehm	var	skal værE	har vært