Wariʼ jazyk - Wariʼ language
| Wariʼ | |
|---|---|
| Rodilý k | Brazílie |
| Kraj | Rondônia |
| Etnický původ | Wariʼ lidé |
Rodilí mluvčí | 2,700 (2006)[1] |
Chapacuran
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | pav |
| Glottolog | wari1268[2] |
 Umístění rodiny jazyků Chapacuran | |
The Wariʼ jazyk (také Orowari, Wari, Pacaá Novo, Pacaás Novos, Pakaa Nova, Pakaásnovos) je jediným zbývajícím živým jazykem Chapacuran jazyková rodina brazilsko-bolívijského příhraničního regionu Amazonka. Má asi 2 700 reproduktorů, také nazývaných Wariʼ, kteří žijí podél přítoků Pacaas Novos řeka v západní Brazílii. Slovo wariʼ znamená „my!“ v jazyce Wariʼ a je to termín daný jazyku a kmeni jeho mluvčími.[3]
Wariʼ je napsán latinsky.
Dialekty
Wariʼ dialekty uvedené Angenotem (1997):[4]
- Severní dialekty
- Wari’-Oro Waram
- Wari’-Oro Mon
- Wari’-Oro Waram Xijen
- Jižní dialekty
- Wari’-Oro Não
- Wari’-Oro Eo
- Wari’-Oro At
- Wari’-Oro Jowin
- Wari’-Oro Kao Oro Aje
Fonologie
Žádný z níže popsaných segmentů se nevyskytuje pouze ve vypůjčených slovech nebo pouze v konkrétních třídách slov. Tam jsou některé zvuky, které nejsou uvedeny, které se používají pouze v onomatopoeia a mohou porušovat obvyklé fonotaktický a fonologická omezení.
Souhlásky
Oro Nao dialekt Wariʼ, jak jej popsali Everett & Kern (1997), má následující souhlásku fonémy. Podle nížinných amazonských standardů se jedná o relativně velký inventář. Úhlové závorky představují hláskování spojená s každým zvukem.
| Bilabiální | Zubní | Pošta- alveolární | Velární | Glottal | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Prostý | Labiální | Prostý | Labiální | ||||
| Nosní | m <m> | n <n> | |||||
| Stop | str <p> | t <t> | k <c, qu> | kʷ <cw> | ʔ <'> | ||
| Složitý | t͡ʃ | ||||||
| Frikativní | h <h> | hʷ | |||||
| Přibližně | j <j> | w <w> | |||||
| Klapka | ɾ <r> | ||||||
/ t͡ʙ̥ / je vytěžený afrikát skládá se z bilabiální trylek předchází a zubní zastávka a je hlášen pouze ze čtyř dalších jazyků. V Oro Nao to bylo analyzováno jako allophone / t /, ke kterému dochází pouze před / o / a / y /, které se nevyskytuje u všech idolekt. V některých dialektech je to samostatný foném; zvuk však obsahuje pouze asi 24 slov, z nichž některá jsou onomatopoická. Používají ho také starší mluvčí jazyka.
Souhláskové alternace[5]
- / t͡ʃ / se může stát [ʃ], s tendencí vynořit se jako [ʃ] více před nezaokrouhlenými samohláskami než zaokrouhlenými: xaxi 'na „on je hubený“ může být [t͡ʃaˈt͡ʃiʔ na] nebo [ˈʃaˈʃiʔ na].
- [m] se může stát [mb] (posloupnost bilabiálního nosu, po které následuje zastavená bilabiální zastávka) slabika zpočátku, nejčastěji před / a /, ale také před jinými samohláskami. Tendence realizovat ji jako posloupnost je větší, pokud je slabika zdůrazněna: jeho špína
může být [homiˈɾi] nebo [hombiˈɾi]. - [n] se může stát [nd] (posloupnost znělého alveolárního nosu následovala zastavenou alveolární zarážku) slabika zpočátku, nejčastěji před / a /, ale také před jinými samohláskami. Tendence realizovat ji jako posloupnost je větší, pokud je slabika zdůrazněna: moje hlava
může být [wiˈna] nebo [wiˈndA]. - [j] se může stát [ʒ] před / i /: Pojďme!
může být [maˈji] nebo [maˈʒi]. - [ʔj] se může původně stát [[d͡ʒ] slovem: Obávám se
může být [ˈʔjinʔ ʔiˌna] nebo [ˈʔd͡ʒinʔ ʔiˌna].
Samohlásky
Wariʼ má jeden z nejvíce asymetrických samohlásek na světě. Obecně se očekává, že samohlásky budou v EU poněkud rovnoměrně rozloženy samohláskový prostor, není svázaný do rohu. Dále se očekává, že samohlásky budou nezaokrouhlený když je vpředu a zaoblený, když je zpět, dokud nejsou vyplněny „mezery“ v samohláskovém systému. Ačkoli Wariʼ má pouze šest samohlásek, čtyři z nich jsou blízké / blízké střední přední samohlásky, z nichž dvě jsou zaoblené (i když /Ó/ je neobvyklé). Nerodilí mluvčí mají výrazné potíže s rozlišením těchto předních samohlásek, které kontrastují pouze s jedinou zadní samohláskou /Ó/.
| Přední | Zadní | ||
|---|---|---|---|
| Unround | Kolo | Kolo | |
| Zavřít (Vysoký) | i <i> | y <u> | |
| Zblízka | E <e> | Ó <ö> | Ó <o> |
| Otevřeno (Nízký) | A <a> | ||
Nasalizace samohlásky se vyskytuje pouze na dvojhláskách; těch pár, které nejsou nasalizované, končí na / i /. Následující dvojhlásky se vyskytují v dialektu Oro Nao: [ẽĩ], [ãĩ], [aɪ], [õĩ], [oɪ], [ỹĩ], [ĩõ], [ẽõ], [ãõ].
Samohláskové alternace[5]
- [i] se může stát [ɪ] v nepřízvučných slabikách, pokud je samohláska v samohlásky v následující slabice [i]: houpá se to
může být [pikiˈɾim na] nebo [pɪkɪˈɾim na]. - / e / se stává [ɛ] před všemi jinými zastávkami než [ʔ] a v nepřízvučných slabikách v souladu s / e / stává se [ɛ] ve zdůrazněné slabice: den
je [t͡ʃɛk] kvůli [k] a oni šli ven je [hʷɛɾɛˌhʷɛt maˈmaʔ naˌna], protože [t] ve zdůrazněné slabice způsobí, že se / e / stane [ɛ] a předchozí se změní v harmonii. - / e / se stává [ɪ] před nasály a v souladu s a / e / stává se [ɪ] ve zdůrazněné slabice: je to otupělé
je [tɪtɪˈɾɪn na]. - [o] se může stát [ʊ] v nepřízvučných slabikách, když samohláska ve zdůrazněné slabice není [o]: jeho semeno
může být [toˈkʷi] nebo [tʊˈkʷi]. - [ř] je vzácný segment a pro některé řečníky se vyvíjí v [e] v otevřených slabikách a [y] v uzavřených.
Slabiky
Základní slabika ve Wari je CV (C), ale přípony mohou mít tvar VC, VCVC nebo V. V slabice se mohou vyskytovat pouze zarážky a nasály codas. Shluky souhlásek jsou vzácné: / n / je jediný první nalezený segment a / t /, / k / a / t͡ʃ / jsou jediné druhé segmenty nalezené ve složených slovech.
Wariʼ má slova končící na shluky souhlásek / mʔ / a / n /. Ty byly analyzovány jako jednotlivé zvuky, ale zjevně jen proto, aby se zabránilo komplikované struktuře slabik. Pokud se jedná o samostatné fonémy, tyto shluky se vyskytují pouze slovo nakonec.
V dialektu Oro Nao se mnoho souhlásek střídá s [ʔC] na začátku monosyllabických slov a [ʔ] vždy předchází počáteční semivohlásky slova ([j] a [w]), a to i v polysyllabických slovech. Existuje korelace mezi slovy, která začínají [ʔC] v Oro Nao, a slovy, která začínají [ʔaC] v jiných dialektech. Například „voda“ je
Stres
Je zdůrazněna závěrečná slabika slov v hlavních lexikálních kategoriích. Sloveso má tendenci brát primární stres, se sekundárním důrazem na ostatní. Zdůraznění konkrétního slova však může způsobit přenos primárního stresu.
Morfologie
Wariʼ je do značné míry analytický jazyk, který nemá téměř žádné slovní skloňování, ale mnoho derivační procesy.
Majetek
Wariʼ má dvě hlavní třídy podstatných jmen, xiʼ podstatná jména (pojmenovaná jako taková, protože jejich citační forma končí příponou / -xiʼ /) a non-xiʼ podstatná jména. Xiʼ podstatná jména jsou neodcizitelně posedlý, a proto mají paradigma přípon značení majetku.
| Jednotné číslo | Množný | ||
|---|---|---|---|
| za prvé | -Ó | Inkluzivní | Výhradní |
| -xiʼ | - ano | ||
| Druhý | -m | -huʼ | |
| Třetí mužský | -ošidit | -cocon | |
| Třetí ženský | -vačka | -camam | |
| Třetí kastrát | -v (pouze podstatná jména odkazující na člověka spouští číselnou shodu) | ||
Některé formy mají alomorfy, zvláště když například sledujete stopky, které končí samohláskou [e] -ošidit se stává -cun a -vačka se stává - quem.
Existuje také paradigma nominální inflexní klitici že skloňování pro osobu, počet a pohlaví třetí osoby. Používají se k prokázání vlastnictvíxiʼ podstatné jméno.
| Jednotné číslo | Množný | ||
|---|---|---|---|
| za prvé | ne | Inkluzivní | Výhradní |
| nexiʼ | nuxut | ||
| Druhý | nem | nuhuʼ | |
| Třetí mužský | nucun | nucucun | |
| Třetí ženský | nequem | nequequem | |
| Třetí kastrát | nein | ||
Většina podstatných jmen xiʼ má alternativní tvary, které nelze vlastnit. K označení vlastnictví těchto formulářů musíte použít nezcizitelné xiʼ protějšky. Chcete-li například vyjádřit význam „jeho kost nebo noha“, budete muset použít xiʼ forma podstatného jména (araxiʼ) s mužským singulárním zakončením třetí osoby. Nelze použít nemajetný tvar podstatného jména ('na) s třetí osobou mužského jednotného čísla nominální inflexní klitiky.
'aracon
kost-3sm
‚jeho kost nebo noha '
*'na
kost
nucun
možnost: 3sm
‚jeho kost nebo noha '
Zdvojení
Slovesa
Tady není žádný připevnění vůbec na slovesech, ale zdvojení se používá k označení aspektu. Množné tvary jsou odvozeny částečnou duplikací životopisu z zdůraznil slabika. Může to být buď vzor CV (CV), (kde druhý je volitelný), obvykle pro přechodná slovesa: wac 'střih', wawac 'cut' (množné číslo); cao' 'jíst', kakao 'jíst' (množné číslo). Obvykle se používá vzor CVrV nepřechodná slovesa: kočka 'break' (intr), karakat 'break' (množné číslo). Asi třetina množného čísla je odvozena každým z těchto typů duplikace a poslední třetina je odvozena doplnění.
Podstatná jména
Zdvojení podstatných jmen může odvodit jména nebo popisné výrazy. Tím pádem capija capija (ústa-1 s) znamená „mluvčí“ a Towira Towira (varlata-1 s) znamená „legendární postava, která má zvětšená varlata“.
Klitici
Wariʼ má jak verbální, tak nominální inflexní klitiky, které jsou analyzovány jako takové, a nikoli z několika důvodů. Slovní inflekční klitici se mohou vyskytovat jako celé výroky jako odpovědi, jak je z předchozího výroku zřejmé. Také neprocházejí fonologickými procesy, které byste očekávali, kdyby to byly přípony hlavního slovesa, například neberou primární přízvuk, který přivlastňovací přípony dělají, když se připojují k xi podstatným jménům.
Slovní inflekční klitici jsou skloňováni pro osobu, číslo, čas, rod třetí osoby (pouze pokud jsou beztížní), hlas a obsahují předmět i předmět slovesa. Tam, kde existuje více než jeden objekt, představuje clitic jeden objekt na základě sémantické role přítomné v následující hierarchii: CÍL> OKOLNOST> TÉMA> VÝHODNÉ> KOMITATIVNÍ> POLOHA> ČAS.
Morfofonologické Procesy
Wariʼ má tři typy asimilační proces - regresivní (nebo předjímající), progresivní (nebo konzervační) a splývající. K tomu dochází hlavně přes hranice morfému počáteční slovo.
K regresivní asimilaci dochází na hranicích morfémů zahrnujících souhlásky, kde souhláska přípony způsobí změnu souhlásky kmene. To se stane, když xiʼ podstatná jména se stopkami, které končí na -ji skloňovat pro třetí osobu mužský nebo ženský, protože / k / v příponě způsobí, že / y / v kmeni se stane / ts /: taraji- 'ucho' + -Cna '3sm' = taraXiCna ‚jeho ucho '
K progresivní asimilaci dochází přes morfémové hranice mezi nosními souhláskami nebo dvojhláskami a neznělými zastávkami. Tento typ asimilace je volitelný, ale běžný v běžné řeči, ale nezdá se, že by se objevil v pečlivé řeči: Mon te? "Kde je můj otec?" lze vyslovit buď jako [mon'de] nebo [mon'te].
Koalescence je nejběžnějším asimilačním procesem, který je často doprovázen regresivním harmonie samohlásek. Existují tři principy, které řídí výstup koalescence samohlásek.
- Pokud je jedna ze dvou samohlásek zadní samohláska, výstupní samohláska bude zadní samohláska: xiri- 'dům' + -u '1s' = xuru 'můj dům'
- Výstupní samohláska bude mít výšku nejvyšší samohlásky ze dvou vstupních samohlásek: toco- 'oko' + -um '2s' = tucum 'jejich oči'
- Pokud jsou vstupní samohlásky identické, je výstupní samohláska identická (k tomu dochází pouze u / i / + / i / v korpusu shromážděném Everettem a Kernem (1997)).
Syntax
Základní zakládající řád ve Wariʼ se považuje za VOS, i když je neobvyklé mít více vyjádřených složky. Často argumenty na sloveso jsou označeny shodnými afixy, které tvoří slovní inflekční klitiky, kde afix subjektu předchází před objektem. Objekt nebo subjekt třetí osoby může být buď zjevně označen, nebo na něj lze jen odkazovat v inflekční klitice, první a druhá osoba může být označena pouze klitikem. Konvence používané pro glosáře jsou ty, které používají Everett & Kern (1997). V uvedených příkladech je napětí a nálada realis minulost / současnost, v glosáři rp / p.
Mao
jdi: s
na.
3 s: rp / str
'On šel.'
Mao
jdi: s
na
3 s: rp / str
Orowao.
m: jméno
"Orowao šel."
Mao
jdi: s
'v.
1 s: rp / str
'Šel jsem'
* Mao
jdi: s
'v
1 s: rp / str
wata '.
emph: 1 s
'Šel jsem.'
Sloveso může mít až čtyři argumenty, ale je neobvyklé vyjadřovat více než jeden najednou. Instance vyjádření tří nebo více argumentů obvykle pocházejí pouze z vyvolaných příkladů.
COMP věty
Věty COMP jsou jako takové označovány Everettem a Kernem (1996), protože jejich počáteční pozici zaujímá to, co označují jako COMP nebo doplňkovač slovo. Ty dávají větě - nebo proměnné ve větě - konkrétní výklad.
Aby věta byla větou COMP, musí mít v počáteční poloze slovo COMP, těsně následovaný inflexní morfém, který poskytuje informace o čase, náladě a někdy i pohlaví, a bezesměrný slovní inflekční clitic následující za slovesem.
Zde je seznam slov COMP nalezených v dialektu Oro Nao.
| COMP slovo | Morfologické složení | Funkce | Příklad věty |
|---|---|---|---|
| ma' | demonstrativní „že: prox: posluchač“ | výslech | Ma ' COMP co INFL: m / frp / str tomi ' mluvit na? 3 s: rp / str 'Kdo je tam?' |
| mon | já+-na '3sm objekt' | výslech (mužský) | Pondělí COMP tarama ' muž co INFL: m / frp / str mao jdi: s Nain 3 s: rp / p-3n Guajará? místo: jméno "Který muž šel do Guajará?" |
| mam | já+-m „Objekt 3sf“ | výslech (ženský) | Mam COMP narima žena co INFL: m / frp / str xain horký na? 3 srp / str "Která žena má horečku?" |
| hlavní | já+-v '3n objekt' | výslech (kastrovat) | Hlavní COMP ca. INFL: nrp / p mao jdi: s ca? 3sm 'Kam šel?' |
| 'om | sloveso 'neexistovat' | negace | „Om COMP ca. INFL: nrp / p mao jdi: s ca. 3sm "Nešel." |
| mo | sloveso 'prezentace seznamu' | stav | Mo COMP xi INFL: irr pi'am spát cacama. 3pf "Kdyby spali." |
| 'ac | preverbal modifikátor 'jako' | údaj o podobnosti | „Ac COMP ca. INFL: nrp / p mao jdi: s cama 3sf na. 3 s: rp / str "Vypadá to, že šla." |
| je | důrazné zájmeno '3n' | potvrzení / výslech | Je COMP „já n ca ' toto: n ca. INFL: nrp / p tomi ' mluvit cocon 3sm-3pm Xijam. m: jméno "To jim řekl Xijam." |
| 'znovu | sloveso „být jiný“ | protichůdná očekávání | „Ane COMP ca. INFL: nrp / p válečný osoba 'iri' 1 pincl ca ' toto: n ne. rec: minulost "Ale / protože jsme lidé." |
| cain ' | demonstrační „ten kastrát distální“ | výslech | Cain ' COMP ca. INFL: nrp / p tomi ' mluvit cama? 3sf 'To, co říkala?' |
| bolest | předvýstava '3n' | podřízení | Tomi ' mluvit xaxa ' roztržitě 'urut 1pexcl: rp / str bolest COMP ca. INFL: nrp / p cono ' zemřít: str cacama 3pf xuruxut sourozenci-1pexcl podokno. rem: minulost "Jsme smutní, protože naši bratři zemřeli." |
Kopulární věty
Wariʼ nemá spona sloveso, takže věty, které by to místo toho používaly, mají to, co by bylo adjektivem, se stalo slovesem.
Tamara '
muž
na '
3 s: rp / str
pije '.
dítě
"Dítě je mužské." (doslovně „Baby mans.“)
Wijimain
maličkost - 3n
na
3 s: rp / str
xirim.
Dům
"Dům je malý." (doslovně „Malý dům.“)
Hwap
rychle: s
na
3 s: rp / str
pije '.
dítě
"Dítě je rychlé." (Doslovně „Dítě se postí.“)
Jednoznačnost
Wariʼ nemá žádné články. Jednoznačnost nebo neurčitost lze vyjádřit buď použitím demonstrace nebo slovní inflekční klitici obsahující předmět. Tato druhá možnost však ne vždy rozlišuje definitivitu, protože neurčité objekty lze označit také v inflexních klitikách.
Cao '
jíst
'v
1 s: rp / str
hwam.
Ryba
"Jedl jsem ryby." (Neurčitý)
Cao '
jíst
'inon
1 s: rp / p-3sm
hwam.
Ryba
"Jedl jsem rybu." (Dvojznačný)
Cao '
jíst
'inon
1 s: rp / p-3sm
hwam
Ryba
cwa '.
toto: m / f
"Snědl jsem tu rybu." (Určitý)
Reference
- ^ Wariʼ na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Wari" ". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ "Wari". www.native-languages.org. Citováno 2020-01-28.
- ^ Angenot, Geralda de Lima (1997). Fonotática e Fonologia do Lexema Protochapacura. Magisterská disertační práce, Universidade Federal de Rondônia.
- ^ A b Everett, Daniel L. Wari: jazyk Pacaas Novos v západní Brazílii. ISBN 978-0-203-19332-7. OCLC 1048248320.
- Mily Crevels (2012). Ohrožení jazyka v Jižní Americe: Hodiny tikají v Lyle Campbell a Verónica Grondona. (Eds.).Domorodé jazyky jižní Ameriky: Komplexní průvodce. (str. 167-234).
- Daniel Everett a Barbara Kern (1997). Wariʼ: Jazyk Pacaas Novos v západní Brazílii. London: Routledge.
- Peter Ladefoged a Daniel Everett (1996). Stav fonetických rarit. Jazyk, 72 (4), 794-800.
- Margaret MacEachern, Barbara Kern, Peter Ladefoged (1996). "Wariʼ fonetické struktury". v Pracovní dokumenty UCLA ve fonetice 93: Terénní studie cílených jazyků IV.