Uruguayská portugalština - Uruguayan Portuguese
 | tento článek případně obsahuje původní výzkum. (Dubna 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Uruguayská portugalština | |
|---|---|
| português uruguaio | |
| Rodilý k | Severovýchodní Uruguay poblíž brazilských hranic |
Rodilí mluvčí | 24,000 (2013)[1] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
| Glottolog | Žádný |
| Linguasphere | 51-AAA-am[2] |
Uruguayská portugalština (português uruguaio, lokálně[poɾtuˈɣes uɾuˈɣwajo]), také známý jako fronteiriço[2] (lokálně[fɾõteˈɾiso]) a jeho mluvčí označují jako portunhol[3] (lokálně[poɾtuˈɲɔɫ]), je řada portugalština se silným vlivem od Rioplatense španělsky. Mluví se severovýchodně Uruguay poblíž brazilských hranic, zejména v oblasti partnerských měst Rivera (Uruguay) a Santana do Livramenta (Brazílie). Tato část hranice se nazývá Frontera de la Paz (Hranice míru), protože neexistuje žádná právní překážka překračující hranici okraj mezi oběma zeměmi.
Odrůdy uruguayské portugalštiny sdílejí mnoho podobností s venkovskými dialekty jižního brazilského státu Rio Grande do Sul, tak jako denasalizace konečného nepřízvučného nosní samohlásky, výměna boční palatal / ʎ / s polosamohláska / j /, žádné zvyšování závěrečné nepřízvučnosti /E/, alveolární trylek / r / místo hrdelní R, a postranní realizace coda / l / namísto V-vokalizace.[4]
Nedávné změny v uruguayské portugalštině zahrnují urbanizaci této odrůdy, která získává charakteristiky z měst Brazilská portugalština jako je rozdíl mezi / ʎ / a / j /, přidružení z / t / a / d / před / i / a / ĩ /a další funkce Brazilská vysílací média.[5]
Dějiny
Původ portugalštiny v Uruguayi lze vysledovat až do doby nadvlády království Španělsko a Portugalsko a Říše Brazílie. V té době nebylo vlastnictví těchto pozemků příliš dobře definováno, přecházelo sem a tam z rukou jedné koruny do druhé. Před samostatností po Cisplatinová válka v roce 1828 byl Uruguay jednou z provincií Říše Brazílie.
Portugalština byla jediným jazykem, kterým se na celém severu Uruguaye mluvilo až do konce 19. století. Aby byla zajištěna homogenita nově vytvořené země, vláda se pokusila prosadit španělský jazyk lusofon komunity prostřednictvím vzdělávacích politik a jazykového plánování a dvojjazyčnost se rozšířilo a diglosický.[6]
Odrůdy uruguayské portugalštiny se liší kontinuum dialektu které se pohybují od Rioplatense španělsky na Brazilská portugalština.[Citace je zapotřebí ] Přesto má jednu nejpoužívanější variantu, kterou lze brát jako případovou studii: tato varianta je geograficky umístěna v oblasti, kde jsou jejím centrem města Rivera a Santana do Livramento, a rozpínající se přes pás několika kilometrů rovnoběžně s hranicí, včetně území obou národů.
Fonologie a pravopis
Riverense jazyk nemá formálně definovaný pravopis, ale v tomto článku bude představen pravopis Portuñol, aby umožnil jeho fonémy být zastoupeni co nejpřesnějším a nejkonzistentnějším možným způsobem se zdůrazněním fonologický vlastnosti této jazykové odrůdy. Ne všechny portuñolsky mluvící osoby používají stejnou výslovnost pro stejná slova (jako je tomu u většiny jazyků). Zvolený scénář je nicméně velmi reprezentativní pro nejčastější a charakteristické rysy.
Zvolená reprezentace je nejblíže reprezentaci, která by byla použita, kdybychom se pokusili přepsat fonémy do španělština (protože se jedná o jazyk, který se učí Uruguayané, což je národnost většiny mluvčích tohoto dialektu), kromě fonémů, které nelze reprezentovat španělskou abecedou, jako například nosní samohlásky.
Španělské samohlásky
Španělské samohlásky jsou ty, které se vyslovují jako pět samohlásek španělského jazyka (existují také v portugalštině):
| dopis | IPA | Portuñol | Výslovnost (IPA ) | Španělština (Rioplatense dialekt) | portugalština | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| A | A | pApA | [ˈPApA] | tatínek | batata | brambor |
| CAtArAtA | [kAtAˈɾAtA] | katarata | catarata / queda d'água | vodopád | ||
| E | E | pEshE | [ˈPEʃE] | pez | peixe | Ryba |
| dEtErgEntE | [dEtErˈχEntE] | čisticí prostředek | čisticí prostředek | čisticí prostředek | ||
| i | já, j | CiSco | [ˈSisko] | basura | lixo | odpadky |
| niNe | [ˈNi]o] | nido | ninho | hnízdo | ||
| CiA | [sjA] | cenar | jantar / cear | večeřet | ||
| Ó | Ó | ÓntÓnte | [ÓneÓnte] | anteayer | anteontem | předevčírem |
| ÓiÓ | [ˈÓjÓ] | ojo | olho | oko | ||
| pÓsÓ | [ˈPÓsÓ] | pozo | poço | studna | ||
| u | u, w | yururú | [ʒuɾuˈɾu] | triste, melancólico | triste, melancólico / jururu | smutný, melancholický |
| nu | [ču] | en el | ne / em | v nich.) | ||
| acuA | [aˈkwA] | ladrar | latir / ladrar | štěkat |
Portugalské samohlásky
Tyto samohlásky se nacházejí v portugalštině, ale ne ve španělštině.
Semiopen samohlásky
Jsou jako samohlásky E a Ó, ale výraznější ve více otevřeno způsobem, blíže k A.
| dopis | IPA | Portuñol | Výslovnost (IPA ) | španělština | portugalština | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| E | ɛ | tE | [tɛ] | té | chá | čaj |
| pEl | [strɛl] | Piel | pele | kůže | ||
| protiEIA | [protiɛja] | vieja | velha | starý (f.) | ||
| Ó | ɔ | FÓFÓca. | [FɔFɔka] | chisme | fofoka | drby |
| pÓtak | [ˈPɔtak] | puedo | posso | (Můžu |
Rozlišování otevřených středních samohlásek (E, Ó) je velmi důležité, protože mohou zcela změnit význam slova, jako v následujících příkladech:
- avó [aˈvɔ] (babička) a avô [aˈvo] (dědeček)
- véio [ˈVɛjo] (starý (m.)) a veio [Ejvejo] (přišel - od slovesa ví [přijít])
- véia [ˈVɛja] (starý (f.)) a veia [ˈVeja] (žíla)
- póso [ˈPɔso] ((I) can) and poso [ˈPoso] (studna)
Nosní samohlásky
The nosní samohlásky jsou samohlásky, které se vytvářejí vydechováním vzduchu částečně nosem a částečně ústy. Neexistují ve španělštině, a proto jsou obecně odvozeny z portugalských slov.
| IPA | písmena | Portuñol | Výslovnost (IPA ) | španělština | portugalština | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| A | A | masA | [maˈsA] | manzana | maca | jablko |
| lA | [lA] | lana | Los Angeles | vlna | ||
| sA | [sA] | sana (příd.) | sã | zdravé (f.) | ||
| (*) | Cansha | [ˈKA]a] | cancha | campo desportivo | sportovní hřiště | |
| E | cs (*) | pênsaũ | [ˈPEviděl] | piensan | pensam | (oni si myslí |
| ĩ | v (**) | vtonce | [ĩˈTõse] | entonces | então | pak |
| Ó | Ó | garsÓ | [ɡarˈsÓ] | mozo (de bar o restaurante) | garçom / empregado de mesa | číšník (bar, restaurace) |
| tÓ | [tÓ] | tono | tom | tón | ||
| zapnuto (*) | intnace | [toÓse] | entonces | então | pak | |
| ũ, w̃ | ũ | ũ | [ũ] | ne | um | jeden (m.) |
| Cũtigo | [kũˈTiɣo] | contigo | contigo | s tebou | ||
| niñũA | [niˈɲũA] | ninguna | nenhuma | nikdo (f.) | ||
| maũ | [maw̃] | mano | mão | ruka |
(*) před s, sh, y, z, ce, ci.
(**) před s, sh, y, z, ce, ci, nebo když je to první slabika a není následována ga, gue, gui, go, gu, ca, que, qui, co, cu nebo k .
Rozlišování nosních samohlásek je velmi důležité, protože mohou zcela změnit význam slova, jako v následujících příkladech:
- paũ [tlapka] (chléb) a pau [tlapka] (lepit)
- nũ [nũ] (v (m.)) a nu [nu] (v nich.))
- ne [ˈNũ.a] (v písmenu a)) a núa [ˈNu.a] (nahý (f.))
- ũ [ũ] (jedna, a (m.)) a u [u] (dále jen (m.))
- cũ [kũ] (s) a cu [ˈKu] (řiť - vulgární výraz)
- nás [nás] (někteří (m.)) a nás [nás] ((m.pl.))
Souhlásky
Pokud je v následující tabulce odkaz na španělštinu, odkazuje se na Rioplatense španělský dialekt, a tam, kde je odkaz na portugalštinu, odkazuje na Brazilská portugalština a konkrétněji dialekt Gaúcho (z brazilského jižního státu Rio Grande do Sul ).
| dopis | IPA | název | popis | příklady a protiklady (eng = angličtina, esp = španělština, port = portugalština) |
|---|---|---|---|---|
| b | b, β | být | Představuje stejný foném jako ve španělštině a portugalštině. Vždy je bilabiální. | brabo [ˈBɾaβo] (angl. angry, esp. enojado / bravo, port. zangado / bravo). |
| C | k, s | ce | Používá se stejně jako ve španělštině a portugalštině, když se před samohláskou nebo souhláskou liší od h, To znamená, že představuje foném [k] když za ním následují samohlásky a, o, u, ã, õ, ũ, ó, jiná souhláska než h; a představuje foném [s] když je umístěn před samohláskami e, i, é. | cacimba [kaˈsimba] (angl. hole with pitná voda, zejm. cachimba, port. cacimba). |
| ch | tʃ | ce hache, che | Vždy se používá jako ve španělštině a je ekvivalentní s tch v portugalštině. | che [tʃe] (zejm. che, port. tchê), bombacha [bomˈbatʃa] (spodky), bombaša [bomˈbaʃa] (gauchovy kalhoty). |
| d | d, ð | de | Používá se stejně jako ve španělštině. Nikdy nepředstavuje, jako v některých oblastech Brazílie, afrikát [dʒ]. | diploid [diˈplojðe] (angl. diploid, zejména diploid, port. diplóide [dʒiˈplɔjdʒi]). |
| F | F | efe | Stejný foném jako ve španělštině, portugalštině a angličtině. | |
| G | ɡ, ɣ, χ | ge | Představuje stejný zvuk jako ve španělštině a portugalštině, pokud je umístěn před souhláskou nebo samohláskami a, o, u, ã, õ, ũ, ó. Pokud je umístěn před samohláskami, představuje stejný zvuk jako španělština j (podobně jako v angličtině h) e, i, é. | gagueyá [ɡaɣeˈʒa] (angl. to stammer, esp. tartamudear, port. gaguejar), geología [χeoloˈχia] (eng, geology, esp. geología, port. geologia). |
| h | hache | Tichý, kromě případů, kdy následuje a C nebo s. V Portuñolu se dává přednost nepoužívat h pokud není uvedeno v původním slově ve španělštině nebo portugalštině. | hoye [ˈOʒe] (angl. today, esp. hoy, port. hoje), oso [ˈOso] (angl. bone, esp. hueso, port. osso) | |
| j | χ | Jota | Představuje stejný foném jako ve španělštině (podobně jako v angličtině h). | jirafa [χiˈɾafa] zní to jako španělština a yirafa [ʒiˈɾafa] zní jako portugalsky (angl. žirafa, zejména jirafa, port. žirafa) |
| k | k | ka | Představuje stejný foném jako ve španělštině a portugalštině (a angličtině). | |
| l | l | ele | Představuje stejný foném jako ve španělštině nebo evropské portugalštině. V brazilské portugalštině, an l na konci slova zní jako [u] nebo [w]; ve Fronterizo se to nikdy nestane. | Brazílie [bɾaˈzil] (angl. Brazil, esp. and port. Brasil) |
| m | m | eme | Představuje stejný foném jako ve španělštině (vyjádřený bilabiální nosní ). V portugalštině, an m označuje mnoho různých zvuků, v závislosti na předchozích samohláskách. | |
| n | n, ŋ | ene | Představuje stejný foném jako ve španělštině, kromě případů vystavených v části nosní samohlásky. | Amen [Amen] (angl. amen, esp. amén), Amen [aˈmeɲ] (angl. amen, port. amém), inté [ĩˈtɛ] (angl. uvidíme se později, zejména hasta luego, port. até mais), sanga [ˈSaŋɡa] (angl. příkop, zejm. zanja, port. valeta) |
| - | ɲ | eñe | Je stejný foném jako ve španělštině (v portugalštině je podobný zvuk reprezentován digrafem nh). | niño [ˈNiɲo] (angl. nest, esp. nido, port. ninho), carpiñ [kaɾˈpiɲ] (angl. sock, esp. calcetín, port. meia), muñto [ˈMuɲto] (angl. a lot of, esp. mucho, port. muito), běh [ruɲ] (angl. wicked, bad or shten, esp. malo, port. ruim) |
| p | p | pe | Představuje stejný foném jako ve španělštině a portugalštině (a angličtině). | |
| q | k | cu | Představuje stejný foném jako ve španělštině a portugalštině (a angličtině). Po něm vždy následuje a u. | |
| r | r, ɾ | erre, ere | Představuje stejnou dvojici fonémů jako ve španělštině. | |
| s | s, z | ese | Představuje stejný foném jako ve španělštině; kromě případů, kdy na konci slova a následujícího slova začíná samohláska, nebo pokud je umístěn před a vyjádřená souhláska. V těchto případech je foneticky ekvivalentní portugalštině z [z]. | asesino [aseˈsino] (angl. vrah, zejm. asesino, port. assassino), číst jako v portugalštině azezino [azeˈzino], neexistující slovo v Portuñol; más flaco [masˈflako] (angl. skinnier, esp. más flaco, port. mais magro), más gordo [mazˈɣordo] (angl. fatter, esp. más gordo, port. mais gordo) |
| sh | ʃ | to bolí, ona | Představuje stejný foném, který je reprezentován digrafem ch v portugalštině (tj. v angličtině) sh) | šuva [ˈƩuva] (angl. rain, esp. lluvia, port. chuva); aflósha [aˈflɔʃa] (angl. nerušit, zejména žádné obtěžování, přístav. não perturbe) |
| t | t | te | Představuje stejný foném jako ve španělštině a nikdy není afrikát. | tímidamente [ˈTimiðaˈmente] (stydlivě, esp, týmidamente, port. timidamente [ˌTʃimidɐˈmẽtʃi]). |
| proti | proti | ve | Představuje stejný foném jako v portugalština a angličtinu, tj. a vyjádřený labiodental fricative nebo vzácněji a vyjádřený bilabiální frikativ. | vaso [ˈVaso] (angl. glass, esp. vaso, port. copo). Když se použije jako ve španělštině, stane se baso [ˈBaso] (angl. spleen, esp. bazo) |
| w | w | doblevê | Používá se ve slovech odvozených z angličtiny, ale je vhodné řídit se pravopisnými pravidly Portuñolu pro slova, která jsou již součástí tohoto jazyka. | whisky nebo uísqui [ˈWiski], ukázat nebo šou [ʃow] |
| X | ks | equis, shis | Představuje shluk souhlásek [ks]. | exelente [ekseˈlente] (angl. výborný, zejm. a port. excelentní) |
| y | ʒ, j | ye, í griega | Stejně jako ve španělštině Rioplatense je postalveolární (jako s v opatření); kromě případů, kdy na konci slova končí na a dvojhláska nebo a triphthong, v tom případě je zvuk stejný jako ve španělštině nebo portugalštině i. | yurá [ʒuˈɾa] (anglicky přísahat, zejm. jurar; port. jurar); Uruguay [uɾuˈɣwaj] (přístav. Uruguai); yacaré [ʒakaˈɾɛ] (angl. South American aligator, esp. yacaré, port. jacaré) |
| z | z | ceta | Představuje stejný foném jako v portugalština a angličtina. | caza [ˈKaza] (angl. house, esp. casa, port. casa); dům [Asakasa] (angl. hunting, esp. caza, port. caça) |
| z y | z, zʒ, ʒ | ceta ye | Používá se v některých slovech, která mají foném, který se mezi nimi neustále mění z a y (v závislosti na reproduktoru). | cuazye [ˈKwazʒe] (angl. téměř, zejm. casi, port. quase); ezyemplo [ezˈʒemplo] (angl. example, esp. ejemplo, port. exemplo). |
Viz také
Reference
- ^ "Uruguay". Etnolog.
- ^ A b „Fronteiriço - hortensj-garden.org“. www.hortensj-garden.org.
- ^ Lipski (2006:7)
- ^ Carvalho (2004:131)
- ^ Carvalho (2004:144)
- ^ Carvalho (2004:130)
Bibliografie
- CARVALHO, Ana Maria. Variace a šíření uruguayské portugalštiny v dvojjazyčném příhraničním městě, Ana Maria Carvalho, University of California at Berkeley USA. (PDF)
- Lipski, John M. (2006). „Příliš blízko pro pohodlí? Vznik„ portuñol / portunhol"" (PDF). Vybraný sborník z 8. hispánského lingvistického sympozia. vyd. Timothy L. Face a Carol A. Klee, 1-22. Somerville, MA: Cascadilla Proceedings Project. Citovat deník vyžaduje
| deník =(Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz) (PDF) - Nicolás Brian, Claudia Brovetto, Javier Geymonat, Portugués del Uruguay y educación bilingüe[trvalý mrtvý odkaz ]
- Penny, Ralph (2001). „Variace a změna ve španělštině“. Cambridge University Press. Citovat deník vyžaduje
| deník =(Pomoc) [Obsahuje část o Portuñolu]. - Carvalho, Ana Maria (2004), „Mluvím jako kluci v televizi: Palatalizace a urbanizace uruguayské portugalštiny“, Jazyková variace a změna, 16 (2): 127–151, doi:10.1017 / S0954394504162030
externí odkazy
- Stránka o uruguayském Portunholu (v portugalštině) na Unicamp - University of Campinas, São Paulo (v portugalštině)
- Web Adolfo Elizaincín
- (v interlingua, angličtině, portugalštině a španělštině) Portuñol, nový jazyk, který si získává popularitu mezi lidmi, kteří žijí v blízkosti hranic Brazílie a sousedních španělsky mluvících zemí