Jazyk Keres - Keres language

"Keresan" přeadresuje tady. Nákladní loď amerického námořnictva viz USS Keresan (ID-1806).
Keresan
Rodilý kSpojené státy
KrajNové Mexiko
Etnický původKeres
Rodilí mluvčí
10,670 (2007)[1][2]
Keresan nebo jazyk izolovat
Dialekty
  • East Keres
  • West Keres
Kódy jazyků
ISO 639-3Buď:
kee - Východní
kjq - Západní
Glottologkere1287[3]
Keres langs.png
Předkontaktní distribuce jazyků Keresan

Keresan /ˈkɛrɪs.n/, taky Keres /kəˈriːs/, je Indiánský jazyk, mluvený Keres Pueblo lidé v Nové Mexiko. V závislosti na analýze je Keresan považován za malý jazyková rodina nebo a jazyk izolovat s několika dialekty. Odrůdy každé ze sedmi Keres pueblos jsou vzájemně srozumitelné se svými nejbližšími sousedy. Mezi západními a východními skupinami existují značné rozdíly, které se někdy počítají jako samostatné jazyky.

Rodinné rozdělení

  • Východní Keres: celkem 4 580 řečníků (sčítání lidu 1990)
  • Western Keres: celkem 3 391 řečníků (sčítání lidu 1990)
    • Acoma Pueblo Áakʼuský dialekt: 1 696 řečníků (sčítání lidu z roku 1980)
    • Laguna Pueblo Kawaika dialekt: 1 695 řečníků (sčítání lidu 1990)

Genetické vztahy

Keres je nyní považován za jazyk izolovat. V minulosti, Edward Sapir seskupil to s a Hokan –Siouanská populace. Morris Swadesh navrhl spojení s Wichita. Joseph Greenberg seskupeny Keres s Siouan, Yuchi, Caddoan, a Iroquoian v superstocku zvaném Keresiouan. Žádný z těchto návrhů nebyl ověřen následným lingvistickým výzkumem.

Fonologie

Keresan má 42 až 45 souhláskových zvuků a přibližně 40 samohláskových zvuků, tedy celkem asi 95 fonémy, v závislosti na analýze a jazykové rozmanitosti. Na základě klasifikace v Atlas světa jazykových struktur, Keres je jazyk s a velký souhláskový soupis.

Velký počet souhlásek souvisí s třícestným rozlišováním mezi neznělý, sání a ejective souhlásky (např. / t tʰ tʼ /) a na větší než průměr[4] počet fricatives (tj. / s sʼ ʂ ʂʼ ʃ ʃʼ h /) a afrikáty, druhý také ukazuje třícestný rozdíl nalezený v zastaví.

Velký počet samohlásek pochází z rozlišení mezi dlouho a krátké samohlásky (např. / e eː /), jakož i z přítomnosti tóny a neznělost. Tak může dojít k jedné kvalitě samohlásky se sedmi odlišnými realizacemi: / é è e̥ éː èː êː ěː /, které se všechny používají k rozlišení slov v jazyce.

Souhlásky

Níže uvedená tabulka obsahuje souhlásky proto -Keresan (nebo před Keresan) z Mlynář & Davis (1963) na základě srovnání Acoma, Santa Ana a Santo Domingo, jakož i dalších rysů dialektů sestavených z Jazyk Santa Ana Pueblo (1964), Kansas Working Papers in Linguistics (1987) a Fonémy Keresanu (1946), a Gramatika Laguna Keres (2005).[5][6][7][8]

LabiálníAlveolárníPalatalRetroflexVelárníGlottal
PlosiveneznělýptCkʔ
sánípʰtʰCkʰ
ejectivepʼtʼCkʼ
Frikativníneznělýsʃʂh
ejectivesʼʃʼʂʼ
Složitýneznělýtstʃtʂ
sánítsʰtʃʰtʂʰ
ejectivetsʼtʃʼtʂʼ
Přibližněvyjádřenýwɽj
glottalizedwˀɽˀjˀ
Nosnívyjádřenýmnɲ
glottalizedmˀnˀɲˀ

Samohlásky

Keresanské samohlásky mají phonemic rozdíl v doba trvání: všechny samohlásky mohou být dlouhé nebo krátké. Krátké samohlásky mohou být navíc neznělé. Graf samohlásek níže obsahuje fonémy samohlásek a alofony z informací o jazycích Keresan kombinovaných z Jazyk Santa Ana Pueblo (1964),[5] Fonémy Keresanu (1946),[7] a Kansas Working Papers in Linguistics (1987).[6]

DlouhoKrátký
PhonemicFonetickýPhonemicFonetickýNeznělý
Zavřít/ iː /[i]/ i /[i ɪ][ɪ̥]
Střední -přední/ eː /[eː]/ e /[e ɛ æ][e̥]
Střední -centrální/ ɨː /[əː ɨː]/ ɨ /[ə ɨ ɤ][ɨ̥]
Otevřeno/ ɑː /[aː ɑː]/ ɑ /[a ɑ][ḁ]
Back-close/ oː /[oː]/ o /[o][o̥]
/ uː /[uː]/ u /[u ʊ o][ʊ̥]

Poznámky:

  • Western Keres nemá phonemic / oː / nebo / o /, ačkoli obě samohlásky se mohou vyskytovat foneticky.[8] Eastern Keres slova obsahující / o / show / au / v Western Keres.[9] Například první samohláska ve slovní větě SraúkAchA - "Vidím tě":
    • Kotyit Keres: [ʂóːkʰɑ̥tʃʰɑ̥]
    • Kʼawaika Keres: [ʂɑ̌ukʰɑ̥tʃʰɑ̥] -

Neznělé samohlásky

Všechny krátké samohlásky Keresan mohou být devoiced v určitých pozicích. Fonemický stav těchto samohlásek je kontroverzní.[8] Maring (1967) je považuje za fonémy Áákʼu Keres, zatímco jiní autoři nesouhlasí. Existují fonetické důvody pro devoicing samohlásek na základě prostředí, ve kterém se vyskytují, například slovo konečně, ale existují i ​​výjimky. Samohlásky v konečné poloze jsou téměř vždy neznělé a střední samohlásky vyskytující se mezi znějícími souhláskami, poté, co jsou téměř vždy vyjádřeny nazály a ejektivy.[10]

  • Slovní finální devoicing: [pɑ̌ːkʊ̥] protože
  • Slovně-mediální devoicing: [ʔìpʰi̥ʃɑ́] bílá barva

Tóny

Acoma Keres má čtyři lexikální tóny: vysoký, nízký, klesající a stoupající.[10] Klesající a stoupající tóny se vyskytují pouze u dlouhých samohlásek a neznělé samohlásky nemají žádné tóny:

Tónypříkladypřeklad
Vysoký[tɨj], [áwáʔáwá]tady, matrilineální strýčku
Nízký[mùːtètsá]mladý kluk
Zvyšující se[pɑ̌ːkʊ̥]protože
Padající[ʔêː], [hêːk'a]a celá část

Struktura slabiky

Většina slabik Keresan má tvar CV (V).[8] Maximální struktura slabiky je CCVVC a minimální slabika je CV. V rodných keresanských slovech může pouze slabika / ʔ / ⟨ʼ⟩ uzavřít slabiku, ale některá výpůjčky ze španělštiny mají slabiky, které končí souhláskou, většinou nosní (tj. / Mn /, ale slova obsahující tyto sekvence jsou v Jazyk.[11]

Typ slabikypříkladypřeklad
životopis[sʼà], [ʔɪ] shv́vMám to, odešel
CVV[mùː] dedza, a [táù] shimladý kluk, hrnec na vaření
CCV[ʃkʰí] srátsʼanejsem tlustý
CCVV[ʃtùː] srabluejay
CVCí [miʔ], [kùm] banêeruvýraz strachu, kolega (Španělština „compañero“)

Kvůli rozsáhlému odhalování samohlásek může být několik keresanských slov vnímáno jako zakončení na souhlásky nebo dokonce na shluky souhlásek.

  • Slovní interní cluster: yʼâakạ srûunị ‚Žaludek '/ jˀɑ̂ːkḁʂûːni /> [jɑ̂ːkḁʂûːni] ~ [jɑ̂ːkʂûːni]
  • Word-final coda: úwàakạ 'dítě'; / úwɑ̀ːkḁ /> [úwɑ̀ːkʰḁ] ~ [úwɑ̀ːkʰ]

Fonotaktika

Jediná posloupnost souhlásek (tj. souhláskový shluk ), který se vyskytuje v nativních keresanských slovech, je sekvence frikativu / ʃ ʂ / a zastávky nebo afrikátu. Klastry jsou omezeny na počátky slabik (tj nástup slabiky ). Když alveolo-palatal souhláska / ʃ / nastane jako C1, kombinuje se s alveolárním a patrovým C.2, zatímco retroflex alveolární / ʂ / předchází bilabiální a velar C2s, které navrhují doplňkovou distribuci. Klastry souhlásek se mohou vyskytovat jak slovem, tak i slovem.[9]

C1 / C2BilabiálníAlveolárníVelárníPostalveolar
/ p // pʰ // pʼ // t // tʰ // tʼ // k // kʰ // kʼ // tʃ // tʃʰ // tʃʼ /
/ ʃ // ʃtáʊ̯rákʊ̥ /

shdáurákụ

‚žába, ropucha '

/ ʰtʰéràʃtʼíká /

shtérashtʼígá

'kriket'

/ ʃtʼìcʰɪ̥ʃɪ̥tʰɪ̥ʃɪ̥ /

shtʼidyàatịshị

‚pozemek '

/ ʃtʃɨ /

shjproti

'nahoru'

/ ʃtʃʰúmúná /

shchúmúmá

'vosa'

/ ʃʼtʃʼísḁ /

shchʼje

'šest'

/ ʂ // ʂpúːná /

srbúuná

'džbán na vodu'

/ pʂtʼi /

srpàat'i

'Drozd'

/ ʂpʼeruru /

srpʼeruru

'je to plné'

/ ʂkɑɑʂɑɑʊ̯ʊ̯ʼ /

srgásrgáukʼa

'křepelka'

/ ʂkʰɨ́tútsʰɪ̥ /

srkvúduị

'kopec, kopec'

/ ʂkʼàpɪɪɪɪ /

srkʼabíhí

‚žena-in-law '

Pravopis

Tradiční víry v Keresan předpokládají, že Keres je posvátný jazyk, který musí existovat pouze v jeho mluvené podobě.[12] Náboženská konotace jazyka a roky perzekuce náboženství Pueblo evropskými kolonizátory mohou také vysvětlit, proč pro Keresan neexistuje jednotná pravopisná konvence. Pro Lagunu (Kʼawaika) však byl vyvinut praktický pravopisný systém[8] a více nedávno pro Acoma (Áakʼu) Keres,[13] oba jsou pozoruhodně konzistentní.

V pravopisném systému Keres představuje každý symbol jeden foném. Písmena ⟨c q z f⟩ a někdy také ⟨v⟩ se nepoužívají. Digrafy představují jak palatální souhlásky (psané pomocí posloupnosti C a ⟨y⟩), tak souhlásky retroflex, které jsou reprezentovány posloupností C a písmenem ⟨r⟩. Tyto grafémy používané pro psaní Western Keres jsou zobrazeny mezi ⟨...⟩ níže.

Souhláskové symboly

LabiálníAlveolárníPalatalRetroflexPostalveolarVelárníGlottal
Plosiveneznělý⟨B⟩⟨D⟩⟨Dy⟩⟨G⟩⟨ʼ⟩
sání⟨P⟩⟨T⟩⟨Ty⟩⟨K⟩
ejective⟨Pʼ⟩⟨Tʼ⟩⟨Tyʼ⟩⟨Kʼ⟩
Frikativníneznělý⟩S⟩⟨Sr⟩⟨Sh⟩⟨H⟩
ejectiveʼ⟩Sʼ⟩⟨Srʼ⟩⟨Shʼ⟩
Složitýneznělý⟨Dz⟩⟨Dr⟩⟨J⟩
sání⟨Ts⟩⟨Tr⟩⟨Ch⟩
ejective⟨Tsʼ⟩⟨Trʼ⟩⟨Chʼ⟩
Přibližněvyjádřený⟨W⟩⟨R⟩Ano
glottalized⟨Wʼ⟩⟨Rʼ⟩Ano
Nosnívyjádřený⟨M⟩⟨N⟩⟨Ny⟩
glottalized⟨Mʼ⟩⟨Nʼ⟩⟨Nyʼ⟩

Značení v Acoma Pueblo

Znamení v Acoma Pueblo někdy používají speciální diakritiku pro ejektivní souhlásky, které se liší od výše uvedených symbolů, jak je uvedeno v tabulce:

Značení v Acoma Pueblo
Všeobecné⟨Pʼ⟩⟨Tʼ⟩⟨Kʼ⟩ʼ⟩Sʼ⟩⟨Tsʼ⟩⟨Mʼ⟩⟨Wʼ⟩Ano⟨Nʼ shʼ srʼ tyʼ⟩
Značení Acoma⟨Ṕ⟩⟨T⟩⟨Ḱ⟩⟨Ś⟩⟨Tś⟩⟨Ḿ⟩⟨Ẃ⟩⟨Ý⟩?

Symboly samohlásek

Zvuky samohlásek jsou ve stávajících hláskováních pro Keresan zastoupeny přímo. Každý zvuk samohlásky je psán pomocí jedinečného písmene nebo digrafu (pro dlouhé samohlásky a dvojhlásky ). Existují však dvě konkurenční reprezentace pro samohlásku / ɨ /. Některé verze jednoduše používají IPA ⟨Ɨ⟩ zatímco ostatní používají písmeno ⟨v⟩ (zvuk / v / jako v telecí maso nevyskytuje se v Keresanu). Neznělé samohlásky byly také zastoupeny dvěma způsoby; podtržené nebo s tečkou níže (viz tabulka).

Dlouhé samohláskyKrátké samohláskyNeznělé samohlásky
FonémGraphemeFonémGraphemeFonémGrapheme
/ iː /⟨Ii⟩/ i /⟨I⟩/ ɪ̥ /⟨I̱⟩ nebo ⟨ị⟩
/ eː /⟨Ee⟩/ e /⟨E⟩/ e̥ /⟨E̱⟩ nebo ⟨ẹ⟩
/ ɨː /⟨Ɨɨ⟩ nebo ⟩vv⟩/ ɨ /⟨Ɨ⟩ nebo ⟨v⟩/ ɨ̥ /⟨Ɨ̱⟩ nebo ⟨ṿ⟩
/ ɑː /⟨Aa⟩/ ɑ /⟨A⟩/ ḁ /⟨A̱⟩ nebo ⟨ạ⟩
/ oː /⟨Oo⟩/ o /⟨Ó⟩/ o̥ /⟨O̱⟩ nebo ⟨ọ⟩
/ uː /⟨U u⟩/ u /⟨U⟩/ ʊ̥ /⟨U̱⟩ nebo ⟨ụ⟩

Diacritics for Tone

Tón může, ale nemusí být zastoupen v pravopisu Keresana. Pokud jsou zastoupeny, lze nad samohlásku použít čtyři diakritiky. Na rozdíl od systému používaného pro Navajo, diakritika pro tón se u dlouhých samohlásek neopakuje.

Vysoký tónNízký tónStoupající tónKlesající tón
Dlouhá samohláska⟨Áa⟩, ⟨úu⟩⟨Àa⟩, ⟨ùu⟩ nebo neoznačené⟨Ǎa⟩, ⟨ǔu⟩ nebo ⟨aá⟩, ⟨uú⟩⟨Âa⟩, ⟨ûu⟩ nebo ⟨aà⟩, ⟨uù⟩
Krátká samohláska⟨Á⟩, ⟨ú⟩⟨À⟩, ⟨ù⟩ nebo neoznačené-

Keresova abeceda a abecední pořadí

Ačkoli Keresan není normálně napsán, existuje pouze jeden slovník jazyka, ve kterém jsou slova uvedena v daném pořadí. V tomhle slovník ze Western Keres se digrafy počítají jako jednotlivá písmena, i když ejektivní souhlásky nejsou uvedeny samostatně; k nimž dojde po jejich neúčinných protějšcích. Oba rázy ⟨ʼ⟩ a dlouhé samohlásky (např. ⟨Aa ee ii⟩ atd.) Nejsou považovány za samostatná písmena.

Abecední pořadí ve zvukovém slovníku Acoma Keres
ABCHCHʼDDRDYDZEGHJáJK.KʼMMʼNNʼNYNYʼP
PʼRRʼSSʼSHSHʼSRSRʼTTRTRʼTSTSʼTYTYʼUŽWʼYYʼ

Ukázkové texty

Tón značení pravopisu

Datel a kojot[9]

Ái dítʼîishu srbígà kʼánâaya dyáʼâʼu. Shʼée srbígà ái dyěitsị ái náyáa shdyɨ dyáʼa.

Pravopis bez tónového značení

Boas text[8]

Baanaʼa, egu kauʼseeʼe, atsi sʼaama-ee srayutse.

Morfosyntaxe

Keresan je split-ergativní jazyk, ve kterém slovesa označující stavy (tj. stativní slovesa ) se chovají odlišně od těchto indexovacích akcí, zejména pokud jde o osoba připevňuje Vzali. Tento systém argument známkování je založeno na děleném-nepřechodném vzoru, ve kterém předměty jsou označeny odlišně, pokud jsou vnímáni jako aktéři, než od doby, kdy jsou vnímáni jako účastníci popisované akce.

Morfologie Keresanu je většinou prefixování, Ačkoli přípony a zdvojení také nastat.[9] Keresan rozlišuje podstatná jména, slovesa, číslice a částice jako slovní druhy. Podstatná jména v Keresanu se obvykle nerozlišují případ nebo číslo, ale mohou být skloňovaný pro majetek, s odlišnými konstrukcemi pro zcizitelný a nezcizitelné vlastnictví. Kromě držení nemají podstatná jména Keresan žádný komplex třídy podstatných jmen.

Slovosled

Keresan je sloveso-finále jazyk, ačkoli slovosled je poměrně flexibilní.[9][8]

Laguna Keres[8]

SÓPROTI
JohnÚčtovatgukacha
J.B.g-Ø-ukacha
JohnÚčtovat3 s - 3 s - viz
„John viděl Billa“

Negace

Negace je v Keresanu označena dvojnásobně. Kromě příslovce dzaadi, negace indexu sloves pomocí přípony (např. -u).

  • Gukacha ‚Viděl ji / ho '
  • Dzaadi gukachau ‚Neviděl ji / ho '

Slovní morfologie

The sloveso je ústřední gramatická kategorie v Keres, zprostředkování nejvíce informací o událostech v komunikativních aktech.[8][9][10] Prostřednictvím jeho morfémy „Keresanská slovesa kódují nejen osobu a číslo iniciátora akce (např.„ Tammy drinks bez kofeinu '), jak je běžné v Indoevropské jazyky, ale také jak je do akce zapojen iniciátor. Například tři slovesa, která popisují akce Tammy v „Tammy kopla do míče“ vs. „Tammy vyskočila“ vs. „Tammy kýchla“, kde kopat, skákat a kýchání vyžadují od Tammy různé úrovně úsilí. Osoba a číslo účastníka akce jsou také kódovány na slovesu (např. gukacha znamená „S / vidí ho sám / sama“, a také to, jak řečník hodnotí akci („Myslím, že Tammy dorazila ze třídy“ vs. „Tammy přišla ze třídy“). A konečně, vnitřní časová struktura akce (tj. aspekt, jako v 'Tammy byl kýchnouting ve třídě „vs.“ Tammy kýchávyd ve třídě').

Podle Maringa (1967) je keresanské sloveso uspořádáno kolem následujících gramatických kategorií (str. 39–40)[10]

  • Vztahy mezi předmětem a objektem
    • Předmět nepřechodných sloves: označeno předponou, která rozlišuje 3-4 osoby v jednotném čísle (viz níže).
    • Předmět přechodných sloves: označeno předponou, která rozlišuje 3-4 osoby v jednotném čísle (viz níže).
    • Předmět přechodných sloves: označeno předponou, která se kombinuje s předponou předmětu, nebo přípona
  • Číselné vztahy
    • Jednotné číslo: obvykle označeno předponou
    • Dvojí: lze označit předponou, částečnou duplikací nebo příponami
    • Množný: lze označit předponou, částečnou duplikací, příponami nebo doplňkové kmenové formy (tj. tvary jednotného a množného čísla spolu nesouvisí etymologicky )
  • Časové vztahy
    • Budoucnost: je na slovesu označena řadou předpon, které také kódují číslo
  • Modální vztahy
  • Hlasové vztahy
  • Aspekt
    • Imperfektivní
    • Počáteční
    • Opakující se
    • Kontinuální
    • Obvyklé
    • Začínající
    • Dokonalý

Slovní předpona

V Keresu slovní předpona nese informace z pěti různých gramatických kategorií: argumentační role, modalita, polarita,[8] osoba a číslo. To znamená, že jediný prefixový kód sloves Keresan, který inicioval akci a jak je implikovaná tato entita (subjekt / případ), kdo podstoupil účinky akce (přímý objekt), hodnocení řečníka akce (modalita)[14] a zda k němu došlo nebo ne (polarita). Na druhou stranu informace o tom, kdy k akci došlo (tj. čas ) je vyjádřen na jiném místě v klauzuli, většinou příslovci.[9]

Číslo

Keresanská slovesa rozlišují tři čísla: jednotné číslo, dvojí (dva subjekty) a množný (více než dva subjekty); a čtyři osob: za prvé (řečník), druhý (posluchač), třetí (známá, určitá nebo hlavní entita, o které se mluví) a Čtvrtý (nenápadná, neznámá nebo neurčitá entita, o které se mluví, také známá jako obviativní) osoby. Množné a dvojí formy jsou často poznamenány zdvojením části stonku (gukacha „Viděl to“ vs. guʼukacha „Dva to viděli“).

Role argumentu

Jazyky kódují dva hlavní typy akcí: ty, ve kterých hlavní účastník iniciuje akci, která vyvolá změnu v objektu (např. kop míč, Koupit dárek, kuchař jídlo, číst kniha); a ty, u nichž akce neprodukuje ve světě žádné (vnímané) změny nebo které nemají žádný předmět (kýchání, dýchání, růst, potápění, atd.).[15] Akce, které berou objekt, jsou kódovány pomocí přechodná slovesa, zatímco ti, kteří neberou žádný předmět, jsou vyjádřeni prostřednictvím nepřechodná slovesa.

Nepřechodná slovesa

v Indoevropské jazyky stejně jako angličtina se všechna nepřechodná slovesa chovají podobně („Kýchají / dýchají / potápějí se / myslí“ / atd.). V Keresanu jsou akce, které nemají žádný objekt, pojímány dvěma odlišnými způsoby podle toho, jak je implikován iniciátor akce. Aktivnější nepřechodná slovesa (např. „Kýchat“) jsou kódována prostřednictvím jedné sady morfémů, zatímco akce koncipované jako zahrnující iniciátora v menší míře (např. „Věřit“) jsou kódovány pomocí samostatné sady předpon.

Stupně zapojení iniciátora v Keres[8]
AkceNepřechodný typ slovesa
Vícepsát (-dyàatra), krást jako zloděj (-chʼáwʼa), mít průjem (-ushchʼi),

opustit (-mi), pískat (-srbiitsa), potit se (-shdyuwàan’i)

Aktivní
Méněvěřit (-hima), narodit se (-dyá), spát (-bái),

obávat se (-tyishu), zapomenout (-dyúmidruwi)

Neaktivní

Nápady vyjádřené v indoevropských jazycích s přídavnými jmény jsou nejčastěji kódovány slovesy v Keresanu. To znamená, že v Keresanu člověk vyjádří myšlenku ve větě „Je sobecký“ tím, že řekne něco v duchu „On sobectví“. V takových „akcích“ entita, kterou charakterizují, není přímo zapojena do akce (tj. Je mimo jejich kontrolu), a proto patří do kategorie Inactive intransitive. Níže jsou uvedeny různé sady předpon:

Nepřenosné předpony podle typu slovesa
Aktivní intranzivníNeaktivní intrasitive
PředponaPříkladPředponaPříklad
za prvés (i) -sudyàatrapíšusrk-srkuhimavěřím
Druhýsr-srúuchʼáwʼakradeškɨdr-kɨdrâidyánarodil ses
Třetík-kashdyuwàanʼipotí sedz-dzíibáispí
Přechodná slovesa
Přechodné sloveso - Orientační nálada (-ukạchạ 'vidět')
Přímý objekt
Jednotné číslo
Předmětza prvé ('mě')Druhý ('vy')Třetí („Ona“ / „on“)Čtvrtý
za prvé

(„Já“)

-srà-ukạchạsì-ukạchạ-
vidím těVidím ji / něj
Druhý

('vy')

dyù-ukạchạ-srù-ukạchạ
vidíš měvidíš ji / ho
Třetí

('ona on')

srgù-ukạchạkudrù -ukạchạG-ukạchạgù-ukạchạ
vidí měvidí těvidí ji / honěco vidí
Čtvrtý

('jeden')

-dzì-ukạchạ-
jeden to vidí

Aspekt

Aspekt v Keresanu je signalizován příponami.

-ajanu 'pršet'
kájániprší
káajániprší
kájásɨpořád prší
káajatúpršelo

Časové (napjaté) příslovce

Kategorie času je v Keresanu vyjádřena prostřednictvím příslovcí, která označují, kdy došlo k akci, o které se mluví.

Časové příslovky v Acoma Keres[10]
MinulostBudoucnost
tsikʼínumadávnokúsradnes večer
hámajednou, dřívenachámazítra
súwavčeranaháayashipozítří

Lexikon

Nová slova jsou vytvořena prostřednictvím řady kořenů, které jsou kombinovány s již existujícími. Složení je běžnou strategií pro tvorbu slov derivace také dochází.

Číslice

Číselný systém Keresan je základní 10 systém. Číslice 11-19, stejně jako číslice mezi násobkem desítek, jsou vytvořeny přidáním slova kʼátsi (/ kʼátsʰɪ / 'ten') Fpovoleno slovem dzidra (/ tsɪtʂa / 'more'). Číslice 20 a vyšší jsou vytvořeny přidáním multiplikativní příslovce (-wa nebo -ya) na základní číslo a slovo kʼátsi.[8]

Western Keres
1ísrkʼé11kʼátsi-írskʼá-dzidra21dyúya-kʼátsi-íisrkʼé-dzidra
2dyúuwʼée12kʼátsi-dyú-dzidra22dyúya-kʼátsi-dyú-dzidra
3chameʼée13kʼátsi-chami-dzidra30chamiya-kʼátsi
4dyáana14kʼátsi-dyáana-dzidra40dyáanawa-kʼátsi
5táam'a15kʼátsi-táamʼa-dzidra50táamʼawa-kʼátsi
6shʼísa16kʼátsi-shchʼísa-dzidra60shchʼísawa-kʼátsi
7mʼáiʼdyàana17kʼátsi-mʼáidyana-dzidra70mʼáidyanawa-kʼátsi
8kukʼúmishu18kʼátsi-kukʼúmishu-dzidra80kukʼúmishuwa-kʼátsi
9máyúkʼu19kʼátsi-máiyúkʼa-dzidra90máiyúkʼuwa-kʼátsi
10kʼátsi20dyúwa-kʼátsi100kʼádzawa-kʼátsi

Výpůjčky ze španělštiny

Evropští kolonizátoři přijíždějící do Jihozápad USA přinesl s sebou hmotná kultura a koncepty, které nebyly známy lidem žijícím v této oblasti. Slova pro nové myšlenky představená Španěly byla často vypůjčené přímo do Keres z Raně novověká španělština, a velké množství z nich přetrvává v Modern Keresan.[11]

Sémantická doménaModerní západní KeresModerní španělštinaanglický překlad
Domácí potřebykamárîita, kuchâaru, kujûuna, méesa, mendâan, kuwêetacamarita, cuchara, colchón, mesa, ventana, cubeta (Mexiko)postel, lžíce, matrace, stůl, okno (sklo), kbelík
Sociální strukturagumbanêerụ, rái, murâatụ, merigâanạ, kumanirá, ninêerucompañero, rey, mulato, americano (a), comunidad, dinerospolupracovník, král, černoch, běloch, obecní dům, peníze
Jídlogéesu, arûusị, kawé, kurántụ, mantạgîiyụ, mandêegạqueso, arroz, kavárna, koriandr, mantequilla, mantecasýr, rýže, káva, koriandr, máslo, sádlo / máslo
Chov zvířatkawâayu, kanêeru, kujíinu, kurá, dûura, wáakạshịcaballo, carnero, cochino, ohrada, toro, vacakůň, ovce, ohrada / ohrada, býk, kráva
Náboženské konceptymíisa, Háasus Kuríistị, nachạwêena, guréesimamisa, Jesús Cristo, Noche Buena, Cuaresmamše, Ježíš Kristus, Vánoce, půst
Dny v týdnutamîikụ, rûunishị, mâatịsị, mérikụsị, sruwêewesị, yêenịsị, sâawarudomingo, lunes, martes, miércoles, jueves, viernes, sábadoNeděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota

Proto-jazyk

Proto-Keresan
RekonstrukceKeresan jazyky

Proto-Keresan rekonstrukce Miller a Davis (1963):[16]

Ne.leskProto-Keresan
1Zavřeno* -ʔáˑʔᴀ; * c̍ʔáˑʔᴀ
2přijet* -ʔác̍ɪ; * záʔác̍ɪ
3hrnec na vaření* ʔádàus̆ɪ
4tether* ʔáˑdʸáˑnɪ
5tam* ʔáisí
6svítilna* ʔánáiẓáṅɪ
7židle, polštář* ʔánámát̠ɪ
8Chutný* ʔáṅéˑ-za
9koleno* Ásásɪ; gáʔás̆ɪ
10pšenice* ʔáṣánɪ
11metát* ʔáˑwáˑṅɪ
12je ochotný* ʔé-gu
13jeho jméno* ʔéˑ-gá
14Pamatuj si* ʔéʔé-gu
15jít (množné číslo)* -ʔégᴜ; * zéʔégᴜ
16kýchnutí* ʔésu-gᴀ
17stonožka* ʔíʔìˑdʸawa
18játra* ʔíʔínâˑni
19kaktus cholla* ʔiˑbánɪ
20kůra* ʔíˑč̇ánání
21mouka* ʔín̍áˑwí
22výkaly* ʔiˑsa
23Šíp* ʔísdúwa
24jeden* ʔísgᴀ
25maso* ʔíšâiˑni
26tuk, sádlo* ʔíṣat̍ɪ
27dikobraz* ʔiˑṣ̍á
28život* ʔíyâˑní
29horký* ʔɨ́rɨ́ˑ
30dát* -ʔíᴜ; * zâuʔᴜ
31přebývat* -ʔᴜ; * gâuʔᴜ
32legíny* ʔúˑbᴀsdʸán̍ɪ
33náušnice* ʔúkúˑyá-ṁɪ
34válečná společnost* ʔu̍ˑpɪ
35slunce* ʔúṣâˑẓᴀ
36košík* ʔút̍áˑn̍ɪ, * ʔúˑt̍áˑn̍ɪ
37miska* ʔúwáist̍án̍ɪ
38dítě* ʔúwàˑḵa
39zápas* ʔúˑwísgɨzz
40vnouče, prarodiče* báˑba̍ˑ
41vzbudit* -bádʸɨ; * ċíˑbádʸɨ
42oheň, postavit* -báyᴀ; * súbáyᴀ
43sdělit*-být; * síube
44jíst* -bᴇ; * kúbᴇ, * ku̍ˑbᴇ
45ropucha* bêˑrak̠ᴀ
46dřevo, aby přineslo*-bi; * súbí
47hladký* -bîˑrizᴀ; * ka̍ubîˑrizᴀ
48temný* -bɪs̆ᵻ; * ḱábɪs̆ᵻ
49nachový* bís̆ɨɨná
50nakloněný* bíyáˑ-za
51Západ* bɨ-
52vstoupit* -bᵻ; * gúbᵻ
53dát dovnitř* -bɨnaiʔɪ; * s̍áubɨnaiʔɪ
54log* bɨɨẓẓˑ̍ɪ
55trup* búmúˑná
56motýl* búˑr̍àigᴀ
57zápach* bùˑṣᴜ-gᴀ
58Blesk* búẓuw̍ist̠ɪ
59dýchat* cáˑ-gᴀ
60dech* càˑc̠ɪ
61křídlo* cáˑp̠ɪ
62stěna* cèˑc̠ɪ
63krocan* cinᴀ
64liška* cúsk̠ɪ
65létat* c̍âˑp̠ɪ
66rozzlobený* -c̍ayawᴀ; * kúc̍ayawᴀ
67zlomený* c̍áyú̠-zɪ
68žvýkat* -c̍êˑnazᴀ; * káʔáuc̍êˑnazᴀ
69hluboký* -c̍ɪ; * k̍ác̍ɪ
70potřeba* -c̍íbᵻ; * zíuc̍íbᵻ
71kobylka* c̍íˑga
72Zia Pueblo* c̍íˑy̍á
73voda* c̍ízɪ
74déšť* -c̆ᴀ; * kàˑc̆ᴀ
75boční* c̆áˑdʸa
76zítra* c̆ámá
77tři* c̆émɪ
78kiva* c̆ídʸá
79žlutá* -c̆in̍ɪ; * k̍uˑc̆in̍ɪ
80říhnutí* -c̆úˑ-gᴀ
81horký* -č̇ᴀ; * gâˑc̐ᴀ
82ukrást* -c̐áwᴀ; * kúˑc̐áwᴀ
83zdravotník* č̇áyâˑni
84jestřáb* č̇ɨ̇ɨríga
85rohatá ropucha* dabínᴜsk̠ᴀ
86pata* -dák̍ᴀ; * séˑdák̍ᴀ
87Santa Ana Pueblo* dámáyá
88squash* dâˑni
89měsíc* dâw̍áˑẓᵻ
90dát* -di; * zìudi, * gùˑdi
91kukuřičná slupka* díˑskámí
92krmit* -di̍ˑša (* -dîˑšaʔ); * c̍ídi̍ˑša
93Pes* díyᴀ
94útes* -dúwɪ; * kádúwɪ
95punčocha* dúwim̍išɪ
96mazlíček* -dʸáˑ; * k̍ádʸá
97chytit* -dʸa; * zídʸa
98rys* dʸáˑdʸᴜ
99orel* dʸáˑmí
100čtyři* dʸâˑna
101Jelen*Dán
102rychle (zdržet se jídla)* -dʸašɪ
103brzy* dʸáwa
104tykev* dʸáˑwí
105borovice piñon* dʸèic̠ɪ
106severní* dʸídʸᴀ
107výše* dʸíní
108elk* dʸɨʸɨˑᴀ
109dva* dʸûˑ-w̍éˑ
110jezevec* dʸúˑbí
111bratr muže* dʸúmᵻ; * k̍ádʸyúmᵻ
112fazole* gánami
113bílý* gášé
114semínko* gáwɪc̠ɪ
115ráno* gáˑyu
116a* gu
117kousat* -gᴜ; * gàˑgᴜ
118palivové dříví* gùˑc̠ɪ
119medvěd* gúháyᴀ
120osm* gúk̍úmɪšᵻ
121prodat* -gúyᴀ; zígúyᴀ
122východní* háˑ-
123přistát* háʔác̍ɪ
124juka* háʔásc̐á
125nehet* háʔáw̍íˑc̐á-ni
126dráp* háʔáw̍íˑc̐ánani
127dub* ha̍ˑbánɪ
128Pírko* háˑbí
129pupek* hádáw̍ini
130uhlí* hâˑk̍aˑni
131tabák* hâˑmiˑ
132vousy* háˑmúšaˑni
133dávno* hám̍aˑ
134ruka* hám̍ᴀsdíʔini
135led* hâˑm̍éˑ
136nahý* hánâˑm,
137borovice* hâˑniˑ
138lidé* hánᴜ
139boty* háˑs̐uwim̍ɪ, * háˑs̐úwím̍ɪ
140pyl* háˑt̍awé
141SZO* háu
142zívnutí* háu-gᴀ
143sníh* háˑwéˑ
144stonek (rostliny)* háwiẓɨni
145modlitební tyč* háẓam̍ɨni
146vlasy* háˑẓɨnɪ
147Jemez Pueblo* héˑmíšíˑ-cɪ, * héˑmíšíˑ-zé
148mrak* hénat̍ɪ
149želva* héyᴀdʸɪ
150mlha* héyàˑšɪ
151Já my* hínᴜ
152nůž* hìˑsgai
153hrot šípu* hìˑst̍íyaˑni
154vy* híṣᴜ
155silnice* híyâˑni
156semínko* híˑẓɨni
157vrba* híẓᵻsk̍áwa
158holubice* húˑʔùˑga
159sliny* húˑbɨnɪ
160vlna* hùˑséní
161ovoce yucca* hùˑsk̍ani
162nebe* húwak̍ᴀ
163oko* húwanáʔani
164mléko* húwîˑni
165slyšet* -káˑ; * k̍ákáˑ
166vidět* k̠ᴀčᴀ; * gùˑk̠ᴀčᴀ, * gúˑk̠ᴀčᴀ
167léto* káṣâidɪ
168zlomený* káyú-zɪ
169antilopa* kɨɨc̠ɪ
170hořet* kɨɨˑẓᵻ-gᴀ
171nachází* -k̠ᴜ; * ga̍ˑk̠ᴜ
172zima* kúˑkᵻ
173navlékněte jehlu* -kûˑyau; * zíkûˑyau
174ústa* -k̍ᴀ; * c̍îˑk̍ᴀ, * zîˑk̍ᴀ
175vlk* k̍ákana
176pavouk* k̍ámᴀsk̠ᵻ
177sluneční světlo* k̍ánani
178duha* k̍ásdʸâˑc̍ɪ
179mech* k̍áwina
180deset* k̍ázɪ
181příteli* -k̍îˑni, * k̍áuk̍îˑni
182klaun* k̍ɨṣáirí
183žena* k̍úˑ, * k̍úwí
184manželka* -k̍ui; * k̍âuk̍ui
185sestra muže* -k̍ûiẓᴀ; * k̍ák̍ûiẓᴀ
186string (podstatné jméno)* -k̍úmɪ; * ċíuk̍úmɪ, * kúk̍úmíná
187minulou noc* k̍úṣᴀ
188hora* k̍úˑtí
189zvěře* k̍úyàitɪ
190stará žena* k̍úˑyáu-ẓá
191stehno* -maˑ; * kâˑmaˑ
192dívka* ma̍ˑgɨɨˑ-za
193list* másâˑni
194chlapec* mɨˑdéˑ
195zabít* -mɨdʸɪzᴀ; * gúmɨdʸɪzᴀ
196Černá* mɨ̂ˑnagan̍ɪ
197hýždě* -múc̐ᴀ; * gáumūc̐ᴀ
198horský lev* mûˑk̍aiẓᴀ
199promáčknutý* múr̍ᴀ-zɪ
200buvol* múšêiẓᴀ
201mýdlo* múšɪ
202Dům* -m̍ᴀ; * gâˑm̍ᴀ
203jíl* m̍íˑc̍ɪ
204sedm* m̍àidʸaˑna
205lžíce* m̍ák̍ᴀ
206slovo* m̍áˑní
207dlaň ruky* -m̍aˑp̠ᴀ; * gám̍aˑp̠ᴀ
208mol* m̍ídá
209ostatní* m̍ídá
210sůl* m̍ína
211popel* m̍ísc̐ai
212alkálie* m̍íst̠ɪ
213kolibřík* m̍îˑzᴀ
214Slaný* -m̍ᵻ; * zéˑm̍ᵻ
215odejít* -m̍ᵻ; * gúmᵻ
216oko* -ná; * k̍âˑná
217Nový* nàˑceˑ
218jídlo* nác̍í
219žaludek* -nac̐ᴀɪ
220hlava* -násgái; * gánásgái
221strýc, synovec* -náwé; * k̍áˑnáwé
222matka* -nâˑya; * kánâˑya
223znát* -ni; * gúni
224guma* nɨɨˑʔɨˑʔɨẓᵻ
225prerijní pes* nɨt̠ɪ
226samostatný* núwáiná
227přežít* n̍ám̍ᴀzᴀ; * kín̍ám̍ᴀzᴀ
228tělo* n̍í; * sín̍í
229dolů* n̍ɨ
230plíce* pánᴀc̠ɪ
231Taška* pâˑni
232roztoč* peséc̍uru
233prasklý* pét̍ᴀ-gᴀ
234čelo* -pɪ; * k̍ùˑp̠í
235jelenice* pìˑc̠ɪ
236byt* písc̐ᴀ-zɪ
237kůže* písc̐ánani
238foukat* -pùˑzᴀ; * síupùˑzᴀ
239mlok* p̍águra
240dobrý* ráwáˑ
241králičí* rèˑdʸᴀ
242Tlustý* rîˑwagan̍ɪ
243malý* rɨɨˑ-
244Všechno* sái
245sluneční paprsky* -sbí; * gáisbí
246datel* sbíga
247kuře* sbíˑná
248řetězec (sloveso)* -sbíẓᴀ; * kúsbíẓᴀ
249džbán* sbúˑná
250prasknout* sc̐ác̍ɪ-gᴀ
251meadowlark* sc̐áˑná
252stříhat vlasy* sc̐ánᴀwᴀ; * kúsc̐ánᴀwᴀ
253soumrak* sc̐áp̠ᵻˑgᴀ
254saranče* sc̐ár̍ɪ
255nabídka* sc̐áẇᵻ-zɪ
256kalhoty* -sc̐áẓán̍ɪ; * ẇíˑsc̐áẓán̍ɪ, * áisc̐áẓán̍ɪ
257rychle* sc̐áẓɨ́ˑ
258ječet* -sc̐èˑzᴀ; * gúˑsc̐èˑzᴀ
259šest* sc̐ísᴀ
260vrána* sc̐ɨr̍á
261polykat* sc̐úˑ-sᴇ
262divoký med* sc̐úmᵻ
263kašel* sc̐úṣᴜ-sᴇ
264komár* sc̐úy̍úˑná
265vánek* - denᴀ; * zèˑsdayᴀ
266chodidlo* -sdi; * kásdi
267chrám* -sduˑ; * sèusduˑ
268sát* -sdʸᴀ; * zíˑsdʸᴀ
269hnědý* -sdʸɪrɪ; * k̍ùisdʸɪrɪ
270vyplnit* -sé; * c̍íˑsé
271Tak určitě* se̍ˑgᴀ
272srst* -séˑn̍é; * kúséˑn̍é
273zkroucený* sgɨɨẓᵻ-zɪ
274mravenec* síˑʔí
275veverka* síˑdʸᴀ
276maso* sínani
277řasa* -síp̠ᴀ; * ciˑsíp̠ᴀ
278pták, sp.* sír̍úˑ
279myš* síyan̍ᵻ
280špatně* sìˑ-zɪ
281střední* sɨnᴀ
282ovce tlustorohá* skàˑsk̠ᴜ
283modrá zelená* -sk̠ᵻ-, * k̍ùisk̠ᵻ
284obří* skúˑy̍ᴜ
285napít se* -sk̍ᴀ; * gísk̍ᴀ
286býčí had* sk̍áʔáˑdʸᴜ
287Ryba* sk̍àˑšᵻ
288otočit se* -sk̍ɨ̍ɨˑʔᵻẓᴀɪ; * sa̍isk̍ɨ̍ɨ
289kolo* sk̍ɨr̍ɪ-zɪ
290sférický* sk̍úrú-zɪ
291hrášek* sk̍úrúˑná
292talíř* spéráˑná, * pérazɪšɪ
293trpasličí kukuřice* spíníní
294Plané neštovice* spúrúˑná
295klovat* -sp̍ék̍ᴜzᴀ; * kúsp̍ék̍ᴜzᴀ
296připálit vlasy* -st̍amuc̐ᴀzᴀ; * c̍ást̍amuc̐ᴀzᴀ
297dostat vodu* -st̍á; * kúst̍á
298dát tekutinu* -st̍i
299tát* -st̍ɪt̠ᴜ; * c̍íst̍ɪt̠ᴜ
300rovný* -st̍ɨ̍ɨˑ-zɪ
301zemřít* -st̍ᴜ; * kùˑst̍ᴜ
302špičatý* -st̍úk̍ᴜ-zɪ
303ostrý* -st̍úw̍ɪ-zɪ
304včera* súwá, * súˑ
305krok* -šᴀ; * kášᴀ
306Papoušek* šâˑwit̠ᴀ
307blecha, vši* šínaˑ
308boky* šᵻbᴀ
309husa* šúˑdá
310had, sp.* šùˑga
311mrtvola* šûˑmɨˑ
312plivat* šúp̠ᵻ-sᴇ
313tyrkysový* šúwimu
314půjčit si* -s̐iˑzᴀ; * síus̐iˑzᴀ
315rozptýlené* ṣám̍áˑ
316roztržený* ṣárɪ-gᴀ
317drsný* ṣící
318modrá sojka* ṣúisɪ
319had* ṣûˑwiˑ
320křivý* ṣúw̍ɪ-zɪ
321Pět* tâˑm̍ᴀ
322práce* -tâˑn̍iẓᴀ; * kútâˑn̍iẓᴀ
323úcta* ténéˑ-gu
324zuby* -t̠ɪ; * za̍ˑt̠ɪ
325zadní* t̠ɪdʸᴀ; * k̍át̠ɪdʸᴀ
326úplný* -t̍á; * gíˑt̍á
327šlápnout* t̍ᴀ; * zîˑt̍ᴀ
328návštěva* -t̍àˑnᴇ; * gúˑt̍àˑnᴇ
329broušení* -t̍ɪwᴀ; * káʔâˑt̍ɪwᴀ
330jazyk* wáˑčɨn̍ɪ
331šaty, košile* wágɨn̍ɪ
332ptačí léčka* wáˑsɪ
333mládě zvířete* wa̍ˑst̍ɪ
334měkký* wáṣ̍ᴀ-zɪ
335lék* wáˑwá
336vykořenit* wáˑwáiẓɨni
337bratr ženy* -waẓᵻ; * k̍áwaẓᵻ
338míchat* -wáẓᵻša; * síwáẓᵻša, * síwáẓᵻšayᴀ
339hruď* -wic̍ɪ; * gáwic̍ɪ
340krk* -wîˑẓa; * gáwîˑẓa
341tvář* -wa; * k̍úwa, * k̍úwaw̍ɪ
342ušeň skořápka* w̍a̍ˑbɨnɪ
343orel dolů* w̍abúˑsc̐ᴀ
344lov* -w̍àˑnᴇ; * súw̍àˑnᴇ
345kyselý* -w̍ᴀsdá; * k̍áw̍ᴀsdá
346zeť* -w̍a̍ˑti; * k̍áw̍a̍ˑti
347kachna* w̍âˑyuṣᴀ
348bonbón* -w̍eˑʔᴇ; * kúw̍eˑʔᴇ
349dítě* -w̍ɪ; * k̍âˑw̍ɪ
350srdce* w̍ínᴜsgᴀ
351cigareta* w̍ìˑsp̍ɪ
352narozený* -yá; * cíyá
353písek* yáʔái
354kukuřičné hedvábí* yábášɪ
355kukuřice* yáˑčínɪ
356mesquite* yêˑt̠ᴜ
357červ* yúʔúbɨ́
358střeva* y̍áʔáwâˑni
359zaměstnanci úřadu* y̍áˑbí
360hledat (singulární objekt)* -y̍áibᴀ; * zíy̍áibᴀ
361nalézt* -y̍âin̍ᴀ; * zíy̍âin̍ᴀ
362mozky* y̍àˑsbu̍ˑẓaˑni
363kámen* y̍âuni
364lepit* y̍áw̍ᴀstí
365zmrzačený* y̍âˑyu
366paže* -y̍ûˑm̍ɪ; * cíy̍ûˑm̍ɪ, * gáy̍ûˑm̍ɪ
367píseň* y̍ûˑni
368rameno* y̍úˑsbiˑni
369kukuřičný klas* y̍úˑskúm̍á
370zpívat* -y̍ùˑtᴀ; * súy̍ùˑtᴀ
371Ne* zá
372říci* -za; * k̍áza
373roviny* zàˑdʸa
374starý* záwini
375Jazyk* zêˑni
376lehnout* -zi; * káʔáizi
377jít (singulární)* zùˑ-gᴜ
378platit* -zúwᴀ; * zíˑzúwᴀ
379roh* -ẓᴀ; * záẓᴀ
380probudit* -ẓáˑčúwᴀ; * ki̍ˑẓáˑčúwᴀ, * kíˑẓáˑčúwᴀ
381klub* ẓàic̠ɪ
382manžel* ẓɨ ; * k̍áˑẓɨ́
383Dům* -ẓᵻ; * káẓᵻ
384kouř (tabák)* ẓᵻkᴀ; * ka̍ˑẓᵻkᴀ

V populárních médiích

Keres byl jedním ze sedmi jazyků zpívaných v reklamě Coca-Cola „Je to krásné“ během 2014 Super Bowl představovat "Amerika krásná ".[17]

Viz také

Reference

  1. ^ "Keres, západní". Etnolog. Citováno 2018-05-04.
  2. ^ „Keres, východní“. Etnolog. Citováno 2018-05-04.
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Keresan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ Ian., Maddieson (1984). Vzory zvuků. Cambridge [Cambridgeshire]: Cambridge University Press. ISBN  9780521113267. OCLC  10724704.
  5. ^ A b Davis, Irvine (1964). Jazyk Santa Ana Pueblo, Smithsonian Bulletin 191, Anthropological Papers, č. 69.
  6. ^ A b Srovnávací náčrt jazyků Pueblo: Fonologie. Kansas Working Papers in Linguistics. 1987.
  7. ^ A b Spencer, Robert F. (1946). Fonémy Keresanu.
  8. ^ A b C d E F G h i j k l Lachler, Jordan (2005). Gramatika Laguna Keres. Albuquerque: disertační práce University of New Mexico.
  9. ^ A b C d E F G Valiquette, Hilaire (1990). Studie pro lexikon Laguny Keresanové.
  10. ^ A b C d E Maring, Joel M. (1967). Gramatika Acoma Keresana. Indiana University Disertační práce.
  11. ^ A b Spencer, Robert (1947). . Jihozápadní žurnál antropologie. 3 (2): 130–146. doi:10.1086 / soutjanth.3.2.3628729.
  12. ^ Brandt, Elizabeth (1981). "Indiánské postoje k gramotnosti a nahrávání na jihozápadě". Journal of Linguistic Association of the Southwest. 4 (2): 185–195.
  13. ^ „Jazykový projekt Keres“. Jazykový projekt Keres. Citováno 2018-03-18.
  14. ^ L., Bybee, Joan (1994). Vývoj gramatiky: čas, aspekt a modalita v jazycích světa. Perkins, Revere D. (Revere Dale), Pagliuca, William. Chicago: University of Chicago Press. ISBN  0226086631. OCLC  29387125.
  15. ^ 1936-, Givón, Talmy (2001). Syntax: úvod. Hlasitost 1 (Rev. ed.). Amsterdam: J. Benjamins. ISBN  1588110656. OCLC  70727915.CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)
  16. ^ Miller, Wick R. a Davis, Irvine. 1963. Proto-Keresanská fonologie. International Journal of American Linguistics 29: 310-330.
  17. ^ „Při nativní reklamě na coca-colu v Super Bowlu zvýrazněn rodný jazyk“. Indian Country Today Media Network. 2014-02-03. Citováno 2014-02-26.

Bibliografie

  • Boas, Franz (1923). Msgstr "Text Keresan". International Journal of American Linguistics. 2 (3–4): 171–180. doi:10.1086/463743.
  • Campbell, Lyle (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxfordská studia antropologické lingvistiky. 4. New York: Oxford University Press. ISBN  978-0-19-509427-5.
  • Davis, Irvine (1963). "Bibliografie jazykových zdrojů Keresan". International Journal of American Linguistics. 29 (3): 289–293. doi:10.1086/464745.
  • Davis, Irvine (1964). „Jazyk Santa Ana Pueblo“. Antropologické práce. Bulletin (Smithsonian Institution, Bureau of American Ethnology). Washington, DC: Smithsonian Institution Press. 191 (69): 53–190. ISSN  0082-8882 - prostřednictvím tiskové kanceláře vlády USA.
  • Davis, Irvine (1966). "Gramatika a texty Acoma. Wick R. Miller. “Recenze. Americký antropolog. 68 (3): 810–811. doi:10.1525 / aa.1966.68.3.02a00450.
  • Davis, Irvine (1968). „Acoma Grammar and Texts. Autor: Wick R. Miller“. Posouzení. Jazyk. 44 (1): 185–189. doi:10.2307/411485.
  • Davis, Irvine (1974). „Srovnání Keresan – Caddoan“. International Journal of American Linguistics. 40 (3): 265–267. doi:10.1086/465321.
  • Hawley, Florence (1950). "Keresanské vzorce příbuzenství a sociální organizace". Americký antropolog. 52 (4): 499–512. doi:10.1525 / aa.1950.52.4.02a00050.
  • Kroskrity, Paul V. (1983). „O mužské a ženské řeči na jihozápadě Puebla“. International Journal of American Linguistics. 49 (1): 88–91. doi:10.1086/465769.
  • Lachler, Jordan (2005). Gramatika Laguna Keres (Disertační práce). University of New Mexico. ISBN  978-05-4273622-3.
  • Maring, Joel M. (1975). "Variace řeči v Acoma Keresan". In Kinkade, M. Dale; Hale, Kenneth L .; Werner, Oswald (eds.). Lingvistika a antropologie: Na počest C. F. Voegelina. Lisse, Nizozemsko: Peter de Ridder Press. 473–485. ISBN  978-90-316-0079-3.
  • Mickey, Barbara H. (1956). "Podmínky příbuznosti Acoma". Jihozápadní žurnál antropologie. 12 (3): 249–256. doi:10.1086 / soutjanth.12.3.3629083.
  • Miller, Wick R. (1959). "Některé poznámky k terminologii příbuznosti Acoma". Jihozápadní žurnál antropologie. 15 (2): 179–184. doi:10.1086 / soutjanth.15.2.3628805.
  • Miller, Wick R. (1959). "Španělské výpůjčky v Acoma: I". International Journal of American Linguistics. 25 (3): 147–153. doi:10.1086/464521.
  • Miller, Wick R. (1960). "Španělské výpůjčky v Acoma: II". International Journal of American Linguistics. 26 (1): 41–49. doi:10.1086/464552.
  • Miller, Wick R. (1965). Gramatika a texty Acoma. Publikace lingvistiky University of California. 40. Berkeley, CA: University of California Press. ISSN  0068-6484.
  • Miller, Wick R .; Davis, Irvine (1963). „Proto-Keresanská fonologie“. International Journal of American Linguistics. 29 (4): 310–330. doi:10.1086/464748.
  • Mithun, Marianne (1999). Jazyky původní Severní Ameriky. Průzkumy jazyka Cambridge. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-29875-9.
  • Sims, Christine P .; Valiquette, Hilaire (1990). "Více o mužské a ženské řeči v (Acoma a Laguna) Keresan". International Journal of American Linguistics. 56 (1): 162–166. doi:10.1086/466144.
  • Spencer, Robert F. (1946). "Fonémy Keresanu". International Journal of American Linguistics. 12 (4): 229–236. doi:10.1086/463918.
  • Spencer, Robert F. (1947). "Španělská výpůjční slova v Keresanu". Jihozápadní žurnál antropologie. 3 (2): 130–146. doi:10.1086 / soutjanth.3.2.3628729.
  • Valiquette, Hilaire Paul (1990). Studie lexikonu Laguny Keresanové (Disertační práce). University of New Mexico.
  • Walker, Willard (1967). „Acoma Grammar and Texts. Autor: Wick R. Miller“. Posouzení. International Journal of American Linguistics. 33 (3): 254–257. doi:10.1086/464971.
  • White, Leslie A. (1928). "Souhrnná zpráva o práci v terénu v Acoma". Americký antropolog. 30 (4): 559–568. doi:10.1525 / aa.1928.30.4.02a00020.
  • Yumitani, Yukihiro (1987). „Srovnávací náčrt jazyků Pueblo: Fonologie“. Kansas Working Papers in Linguistics. 12: 119–139. doi:10.17161 / KWPL.1808.514.

externí odkazy