Jazyk Jicarilla - Jicarilla language

Jicarilla (Jicarilla Apache: Abáachi mizaa) je východní Southern Athabaskan jazyk mluvený Jicarilla Apache.

Dějiny

Tradiční vlast Jicarilla Apache (Tinde) se nacházela v severovýchodních a východních oblastech Nového Mexika. Jicarilla Apache expandovala přes pásy Texasu a Oklahomy a do jihovýchodní části Colorada a jihozápadního rohu Kansasu. Tato oblast podporovala Jicarilla Apache s indickým životním stylem Plains. Kmen byl v této vlasti rozdělen dvěma klany: White Clan a Red Clan. Jicarilla Apache prošla několika bitvami, které je vedly k opuštění této vlasti, a byla nucena přesídlit na rezervaci v dnešní Dulce, NM.

Revitalizace jazyka

680 lidí uvedlo svůj jazyk jako Jicarilla při sčítání lidu z roku 2000.^[3] Golla (2007) však uvedl, že zde bylo přibližně 300 mluvčích v prvním jazyce a stejný nebo větší počet polo mluvčích (z celkové etnické populace 3 100);^[1] údaje o sčítání lidu proto pravděpodobně zahrnují plynně i částečně mluvčí. V roce 2003 se národ Jicarilla Apache Nation stal prvním kmenem v Novém Mexiku, který osvědčil členy komunity, aby učili indiánský jazyk.^[4] Úsilí o revitalizaci (od roku 2012) zahrnovalo sestavení slovníku, tříd a sezónních táborů pro mládež.^[5][6][7][8]

Fonologie

Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Souhlásky

Jicarilla má 34 souhlásky:

• Z čeho se vyvinulo / d / v Jicarilla odpovídá / n / a / /D / v jiných jazycích jižního Athabaskanu (např. Navajo a Chiricahua ).

Nasávané zastávky

Souhláska /tʰ/, vyskytující se ve většině ostatních jazyků Athabaskan, se vyskytuje pouze sám v několika formách v Jicarilla a většinou se spojil s /kʰ/. Toto následně učinilo většinu nasávaných zastávek ve Jicarilla velar.^[9]

Fricatives a přibližné

• [w] a [ɰʷ] jsou alofony /ɣʷ/.^[10]
• [ɰ] je allophone /ɣ/.^[10]

Nasals

• / m / se nikdy nenachází slovo-konečně a jeho nejčastější pozice je v předponách.^[10]
• / n /: Viz část Sylabic / n /.

Slabičná / n / v Jicarilla

Souhláska / n / může vypadat jako slabika a nést vysoký nebo nízký tón, ale ne klesající tón.^[11] Vysoce tónovaný / ń / ve skutečnosti představuje základní slabiku, / nÍ /.^[11] Pro kombinace samohlásek / n / a / n / - / n / existují čtyři možné obrysy: Nízká-vysoká, Vysoká-nízká, Vysoká-vysoká a Nízká-nízká. Obrysy jsou znázorněny v následující tabulce:^[11]

(Upraveno z Tuttle & Sandoval 2002, s. 109)

/ n / může nastat mezi / t /, /ʔ/, nebo / n / a libovolná počáteční souhláska, ale když se / n / vyskytuje samostatně před počáteční souhláskou, vytváří vlastní slabiku.^[12] Když předchází další souhláska předpony, / n / může nebo nemusí být souzen k vytvoření slabiky rodilými mluvčími Jicarilla.^[12]

Samohlásky

Jicarilla má 16 samohlásky:

Všechny samohlásky mohou být

• orálně nebo nazálně
• krátké nebo dlouhé

Dlouhá vysoká přední ústní samohláska je foneticky vyšší než její nosní a krátké protějšky ([iː] vs. [ɪ, ɪ̃, ɪ̃ː]). Krátká zadní samohláska je vyšší než její dlouhé a nosní protějšky ([ʊ] vs. [oː, õ, õː]). Krátká nízká samohláska je vyšší než její dlouhé a nosní protějšky ([ə] vs. [aː, ã, ãː]).

Nosní samohlásky jsou v pravopisu Jicarilla označeny podtržením.

• Existují orální a nazální verze každé samohlásky, ale nejsou možné všechny kombinace kvality samohlásky, nasality a tónu.^[10]

Tón

Jicarilla má tři různé tóny: vysoký, nízký a klesající.

Vysoký tón je označen akutním přízvukem. Nízký tón není označen. Klesající tón je indikován posloupností samohlásky s akcentním akcentem a samohlásky bez označení.

• vysoký tón: tsé [tsʰé] (skála), dééh [téːx] (čaj)
• nízký tón: ts'e [ts’è] „šalvěj“, jee [tʃèː] „hřiště“
• klesající tón: zháal [ʒâːl] (peníze), ha'dáonáa [xàʔtáònâː] (jak?)

Slabiky v Jicarille

Struktura slabiky

Slabiky mohou být konstruovány jako CV, CVC nebo CV: C (C - souhláska; V - samohláska) v závislosti na morfologii sekvence. Počátkem může být jakákoli souhláska, ale souhlásky coda jsou omezeny na /ʔ/, / l /, /ɬ/, /ʃ/, / h /, / s / a / n /.^[12]

Doba slabiky

Studie duračních účinků Jicarilly Apache ukazují, že morfologie a prozódie ovlivňují a určují durační realizaci souhlásek a slabik.^[13] Bylo zjištěno, že v záznamu pasáže čtené rodilými mluvčími bylo zjištěno, že přípony a slabiky částic jsou delší než slabiky předpony, ale není dostatečný rozdíl, aby bylo možné vidět rozdíl v délce.^[13] Slabiky na konci frází byly prodlouženy odlišně od slabik prodloužených kvůli stresu; to se týká poměru prodloužení nástupu k prodloužení rýmu.^[13] Tato studie byla pouze začátkem analýzy prozódie apačského jazyka.^[13]

Morfofonologie

Athabaskanský morfofonologický proces známý jako „d-efekt“ nastává, když 1. pl / dual iid- má předponu na slovesném kmeni. Následující příklady jsou převzaty z Phone, Olson and Martinez 2007: 39:

-iid- + klasifikátor [ƚ] → [ƚ] př. „Óoƚkai“(hit'aaƚ(hiihmas(goohndé (ahoj (ahoj (naa’iidzii(haatƚee (hiiká '(
Morfologie
Šablona slovesa
Ukázkový text
Výňatek z Wilson & Martine (1996: 125-126)
Abáchii miizaa
Anglický překlad
Shíí Rita shíízhii. Lósii’yé shii’deeshchíí shíí A„Ee néésai. Shiika’éé na’iizii’íí nahiikéyaa’íí miiná’iisdzo’íí éí yaa šišíí. Shii’máá éí gé koghA‘Yé sidá nahaa daashishíí. Shiidádéé naakii. Dáłaa’é éí édii. Dáłaa’é éí dá aada’é miighA. Shiishdázha dáłánéé. AltsÓ nada’iizii. Łe dá A„Ee Lósii’ee daamighA. Isgwéela’yé naséyá, éí Lósii’ee naséyá dá áństs’íísédA. Łe’gó Santa Fe’yé dáłaa’é hai shee goslíí A„Ee. Łe’gó Ináaso’yé éí kái’ii hai shee goslíí....
Jmenuji se Rita. Narodil jsem se a vyrostl v Dulce. Můj otec pracoval, aby se postaral o naši zemi. Moje matka zůstala doma a starala se o nás všechny. Měl jsem dvě sestry. Jeden z nich zemřel. Ten druhý žije daleko odsud. Mám mnoho mladších sester. Všichni pracují. Někteří z nich žijí v Dulce. Když jsem byl mladík, chodil jsem do školy v Dulce. Pak jsem žil rok v Santa Fe. Později jsem žil tři roky v Ignaciu ....
Jicarilla slova španělského původu
Lidé Jicarilla byli v kontaktu se španělsky a anglicky mluvícími národy po dlouhou dobu a postupem času přijali výpůjčky, které ovlivnily fonologii Jicarilla.[14] Většina zvuků používaných k přijímání výpůjček ze španělštiny jsou zvuky v Jicarille. Některé zvuky, které se nevyskytují ve fonologii Jicarilla, se změní na Jicarilla následovně:
/ r / → / l / nebo / lal / jako v „alalóos“ (ze španělské „arroz“ „rýže“); „goléelo“ (od „correo“ „mail“)
/ ɾ / → / ɬ / jako v „déełbidi“ (od „intérprete“ „tlumočník“)
* Nebo / l / jako v „béela“ (z „pera“, „hrušky“)
/ f / → / h / jako v „as’dóoha“ (od „estufa“ „kamna“)
*Nebo / ʔ / jako v „ga’ée“ (z „kavárny“ „káva“) * Nebo / k / jako v „kéesda“ (z „fiesta“ „večírek“)
/ gu / → / ɣʷoː / jako v „awóoha“ (z „aguja“ „jehly“)
/ b / → / p / jako v „báaso“ (z „vaso“ „nápojového skla“)
Slova španělského původu používající / p / v Jicarille jsou jedinými případy, kdy / p / nebo jakýkoli jiný retní obstruent nepochází ze sonorantu.
/ ɲ / → / j / s nasalizací následující odpovídající samohlásky
„Báayoo“ (od „paño“ „šátek“)
Slabika final / l / se změní na / ɬ / slovy španělského původu v Jicarille, přestože / l / je možná coda v Jicarille. Vidět:
„Bíił“ (od „automóvil“ „automobil“)
„Bołdóon“ (z „bulto“ „malé kupce sena“)
„Gołjóon“ (z „colchón“ „matrace“)
(Pozorování ze záznamů v Pono, et al., S. 9-16)
Viz také
Southern Apache Museum
Reference
^ A b C Jicarilla na Etnolog (19. vydání, 2016)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Jicarilla Apache“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ „Ethnologue report for language code: apj“. Citováno 2012-08-26.
^ Diana Heil (06.09.2003). „Licence k výuce“. Canku Ota (mnoho cest) - online zpravodaj oslavující domorodou Ameriku (95). Citováno 2012-08-26.
^ Mariann Skahan. ""Z knihy „Sezónní tábory v národě Jicarilla Apache“ nemůžete děti učit. Archivovány od originál dne 06.06.2010. Citováno 2012-08-26.
^ Denní tábor Jicarilla
^ Telefon Wilhelmina. Slovník Jicarilla Apache: Abáachi Mizaa Ilkee 'Siijai. University of New Mexico Press. Citováno 2012-08-26.
^ Gonzales, Carolyn (16. 8. 2004). „Apačské lingvistky usilují o zachování jazyka Jicarilla“. Campus News, The University of New Mexico. 40 (1). Citováno 2012-07-13.
^ Tuttle & Sandoval, 2002, str. 106
^ A b C d Tuttle & Sandoval, 2002, str. 108
^ A b C Tuttle & Sandoval, 2002, str. 109
^ A b C Tuttle & Sandoval, 2002, str. 110
^ A b C d Tuttle, 2005, str. 342
^ Pono, Vincenti a telefon, 1976, s. 9-16
Bibliografie
Goddard, Plinius E.  (1911).  Texty Jicarilla Apache. Antropologické práce Amerického přírodovědného muzea (svazek 8). New York: Americké přírodní muzeum.
Opler, Morrisi. (1941). Expedice Jicarilla a skalpový tanec. (Vyprávěl Alasco Tisnado).
Opler, Morrisi. (1942). Mýty a příběhy indiánů Jicarilla Apache.
Opler, Morrisi. (1947). Mytologie a lidová víra v udržování kmenové endogamie Jicarilla Apache.
Telefon, Wilma; & Torivio, Patricia. (1981). Jicarilla mizaa medaóołkai dáłáéé. Albuquerque: Native American Materials Development Center.
Telefon, Wilhelmina; Olson, Maureen; & Martinez, Matilda. (2007). Slovník Jicarilla Apache: Abáachi Mizaa Iłkee 'Siijai. Axelrod, Melissa; Gómez de García, Jule; Lachler, Jordan; & Burke, Sean M. (Eds.). UNM Press. ISBN  0-8263-4078-4
Pono, Filomena P .; Vincenti, Arnold; Telefon, Wilma. (1976). Španělská slova v jazyce Jicarilla. Loveland, Colorado: Centrum dalšího vzdělávání.
Tuttle, Siri G .; & Sandoval, Merton. (2002). Jicarilla Apache. Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 32, 105-112.
Tuttle, Siri G. (2005). Doba trvání, intonace a důležitost v Apache. Athabaskanská prosody. vyd. Hargus, Sharon; Rýže, Keren. 331–344.
Wilson, Alan a Vigil Martine, Rita. (1996). Apache (Jicarilla). Guilford, CT: Audio-fórum. ISBN  0-88432-903-8. (Zahrnuje záznam knihy a kazety).
externí odkazy
Jicarilla Lexicon. Citováno 2012-07-13
Zvukové soubory slov Jicarilla Apache
Prostředky OLAC v jazyce Jicarilla Apache
Texty Jicarilla Apache, v internetovém archivu. Dvojjazyčné v angličtině a Jicarilla
„Learn Apache - Apache Books and Courses. Jicarilla Apache“. Citováno 2012-08-26.
Gonzales, Carolyn (2004-08-16). „Apačské lingvistky usilují o zachování jazyka Jicarilla“. Campus News, The University of New Mexico. 40 (1). Citováno 2012-07-13.