Erhua - Erhua
Erhua (zjednodušená čínština : 儿 化; tradiční čínština : 兒 化; pchin-jin : érhuà [ɚ˧˥xwä˥˩]); také zvaný erizace nebo rhotacizace finále slabik[1]) odkazuje na fonologický proces, který přidává r-zbarvení nebo „er“ (注音 :ㄦ, běžná slova: 耳、尔、儿[2]) zvuk (přepsaný v IPA jako [ɚ]) na mluvené slabiky Mandarinská čínština. Erhuayin (zjednodušená čínština : 儿 化 音; tradiční čínština : 兒 化 音; pchin-jin : érhuàyīn) je výslovnost „er“ po rhotacizaci finále slabiky.
To je nejvíce obyčejné v odrůdách řeči severní Číny, obzvláště v Pekingský dialekt, jako zdrobnělina přípona pro podstatná jména, ačkoli některé dialekty ji používají také pro jiné gramatické účely. The Standardní čínština mluvený ve vládních produkovaných vzdělávacích a zkouškových nahrávkách do jisté míry obsahuje erhua, jako v 哪儿 nǎr ("kde"), 一点儿 yìdiǎnr („trochu“) a 好玩儿 hǎowánr ("zábava"). Hovorová řeč v mnoha severních dialektech má rozsáhlejší erhuu než standardizovaný jazyk. Jihozápadní mandarínské dialekty, jako např Čchung-čching a Čcheng-tu mít také erhua. Naproti tomu mnoho jižních Číňanů, kteří mluví nemandarínskými dialekty, může mít potíže s vyslovením zvuku nebo může jednoduše raději jej nevyslovovat, a když se mluví standardní čínštinou, obvykle se vyhýbá slovům s erhua; například tři výše uvedené příklady mohou být nahrazeny synonymy 哪里 nǎlǐ, 一点 ano, 好玩 hǎowán. Kromě toho se Erhuova přítomnost v Guoyu (國語) na Tchaj-wanu snižuje a často se vůbec nepoužívá.[3][4]
Pouze malý počet slov ve standardizované mandarínštině, například 二 èr „dva“ a 耳 ěr „ucho“, mají samohlásky r-barvy, které nejsou výsledkem procesu erhua. Všechny slabiky ne-erhua r-barvy nemají počáteční souhlásku a jsou tradičně vyslovovány [ɚ] v pekingském dialektu a v konzervativních / starých odrůdách Standard Mandarin. V posledních desetiletích byla samohláska v tónované slabice „er“ snížena v mnoha akcentech, díky čemuž se slabika přiblížila nebo získala kvalitu jako „ar“ (tj. [A] s příslušným tón ).
Pravidla ve standardní mandarínštině
Základní pravidla ovládající povrchovou výslovnost erhua jsou následující:
- Coda
- / i / a / n / jsou smazány.
- / ŋ / je odstraněn a slabika se stane nasalized.
- / u / se stává rhotacized.
- Jádro
- [ɛ] se stává [ɐ] pokud se jedná o podkladový / a /.
- / ə / a / u / stát se rhotacized.
- / i / a / r / stát se kluzáky ([j] a [ɥ]).
- [ɹ̩ ~ ɻ̩] je smazán.
Podle pravidel coda [i] a [n] jsou odstraněny, je uvedeno výše, finále v slabikách 把 儿 (bar), 伴儿 (bànr) 盖儿 (gàir) všichni jsou [ɐʵ]; podobně finále ve slabikách 妹儿 (mir) a 份儿 (fènr) jsou také [ɚ]. Finále v 趟 儿 (tàngr) je podobný, ale nasalizovaný kvůli pravidlu, že [ŋ] je odstraněn a slabika je nasalizována.
Kvůli pravidlu [i] a [y] stát se skluzavkami, finále 气 儿 (qr) a 劲儿 (jr) jsou oba [jɚ], a 裙 儿 (qúnr) a 驴 儿 (lǘr) jsou oba [ɥɚ].
Následující graf ukazuje, jak je finále ovlivněno přidáním této přípony:[5][6]
Rým | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
ㄚ A | ㄜ Ó | ㄛ E | ㄝ E | ㄞ ai | ㄟ ei | ㄠ ao | ㄡ ou | ㄢ an | ㄣ en | ㄤ ang | ㄥ angl | |||
Mediální | [ɚ] (ㄭ) ㄦ 1 -ir | [ɐʵ] ㄚ ㄦ ar -ar | [ɔʵ] ㄛ ㄦ nebo -nebo | [ɤʵ] ㄜ ㄦ e'r -er | [ɐʵ] ㄞ ㄦ vzduch -vzduch | [ɚ̯] ㄟ ㄦ eir -eir | [au̯˞] ㄠ ㄦ aor -nebo | [ou̯˞] ㄡ ㄦ náš -náš | [ɐʵ] ㄢ ㄦ anr -anr | [ɚ̯] ㄣ ㄦ enr -enr | [ɑ̃ʵ] ㄤ ㄦ angr -angr | [ɤ̃ʵ] ㄥ ㄦ rytina -gr | ||
ㄧ i | [jɚ] ㄧ ㄦ yir -ir | [jɐʵ] ㄧ ㄚ ㄦ příze -iar | [jɛʵ] ㄧ ㄝ ㄦ yer -ier | [jau̯ʵ] ㄧ ㄠ ㄦ yaor -alebo | [jou̯ʵ] ㄧ ㄡ ㄦ vaše -iur | [jɐʵ] ㄧ ㄢ ㄦ yanr -ianr | [jɚ] ㄧ ㄣ ㄦ yrr -inr | [jɑ̃ʵ] ㄧ ㄤ ㄦ yangr -iangr | [jɤ̃ʵ] ㄧ ㄥ ㄦ yingr -ingr | |||||
ㄨ u | [u˞] ㄨ ㄦ wur -ur | [wɐʵ] ㄨ ㄚ ㄦ válka -uar | [wɔʵ] ㄨ ㄛ ㄦ wor - nebo | [wɐʵ] ㄨ ㄞ ㄦ Wair -uair | [wɚ̯] ㄨ ㄟ ㄦ jez -uir | [wɐʵ] ㄨ ㄢ ㄦ wanr -uanr | [wɚ̯] ㄨ ㄣ ㄦ wenr -unr | [wɑ̃ʵ] ㄨ ㄤ ㄦ wangr -uangr | [wɤ̃ʵ], [ʊ̃˞] ㄨ ㄥ ㄦ wengr -grgr | |||||
ㄩ ü | [ɥɚ] ㄩ ㄦ yur -ür | [ɥœʵ] ㄩ ㄝ ㄦ yuer -er | [ɥɐʵ] ㄩ ㄢ ㄦ yuanr -üanr | [ɥɚ] ㄩ ㄣ ㄦ yunr -ünr | [jʊ̃ʵ] ㄩ ㄥ ㄦ yongr -iongr |
Příklady
- 一瓶 (yìpíng, jedna láhev) → 一瓶 儿 (yìpíngr), vyslovováno [i˥˩pʰjɤ̃ʵ˧˥]
- 公园 (gōngyuán, veřejná zahrada) → 公园 儿 (gōngyuánr), vyslovováno [kʊŋ˥ɥɐʵ˧˥]
- 小孩 (xiǎohái, malé dítě) → 小孩 儿 (xiǎoháir), vyslovováno [ɕjau̯˨˩xɐʵ˧˥]
- 事 (shì) (věc) → 事儿 (shìr), vyslovováno [ʂɚ˥˩]
Pekingský dialekt
Kromě použití jako zdrobněliny slouží erhua v pekingském dialektu také k odlišení slov; například, 白面 (báimiàn "mouka") a 白面 儿 (báimiànr „heroin“, doslova „malý bílý prášek“).[7] Některá slova mohou navíc znít nepřirozeně bez rhotacizace, jako je tomu v případě 花/花儿 (hua/huar "květ").[7] V těchto případech erhua slouží k označení slova jako podstatného jména (a někdy konkrétního podstatného jména mezi skupinou homofonů). Vzhledem k tomu, že v moderní mandarínštině mnoho jednoslabičných slov (ve kterých jsou jak podstatná jména, tak adjektiva) sdílí stejnou výslovnost, přidání takového štítku na podstatná jména může snížit komplikaci.
Jako příklad slabika w .n může znamenat jeden z „mísy“ (碗), „jemnost“ (婉), „vzít (ruku) rukou; hodit (rukáv)“ (挽), krátká forma „Anhui " (皖), jméno a příjmení místa (宛) a „pozdě; v noci“ (晚). Z těchto slov však pouze „碗 儿" (wǎnr, mísa nebo malá mísa) může obecně mít erhua. Dále mnoho lidí erhua 晚, ale pouze když to znamená „noc“ a ne „pozdě“. Zbytek nikdy nemá erhua a pokusy o erhua způsobí nepochopení.
Erhua se ne vždy vyskytuje na konci slova v pekingském dialektu. I když se to musí objevit na konci slabiky, lze ji přidat doprostřed mnoha slov a neexistuje pravidlo, které by vysvětlovalo, kdy by měla být přidána do středu. Například, 板 儿 砖 (bǎnrzhuān„cihla“, zejména cihla použitá jako zbraň) by neměla být 板砖 儿 (bǎnzhuānr).
Složení systému erhua se v Pekingu liší, přičemž jsou uvedeny následující variace. Kromě dílčích dialektů je zahrnuto mnoho sociologických faktorů, jako je pohlaví, věk, etnická příslušnost, vnitřní / vnější město, jih / sever.[8]
- Někteří rozlišují -ar (jádro a bez cody) z -anr/-vzduch (jádro a s coda -i/-n). Typický rozdíl je [A] vs. [ɐʵ].
- Některé splynou -er (singl E s erhua) s -enr/-eir. To může záviset na fonologických prostředích, jako je tón a předchozí souhláska.
- Některé splynou -ier a -er z -ir/-inr a -ür/-ünr.[5]
- Některé splynou - nebo s -uir/-unr.
- Někteří ztrácejí nasalizaci -ngr, což potenciálně spojuje páry jako -ir/-ingr, -enr/-gr a -angr/-anr.
V jiných odrůdách mandarinky
Poznámka: Tóny v této části jsou označeny diakritikou tónu příslušného tónu ve standardní mandarínštině a nemusí nutně představovat skutečnou realizaci tónů.
Realizace a chování erhua se mezi mandarínskými dialekty velmi liší. Některá pravidla zmíněná výše jsou stále obecně používána, například odstranění coda [i] a [n] a nasalizace s coda [ŋ]. Mohou se také změnit určité kvality samohlásek. Avšak v závislosti na přesném dialektu se skutečné chování, pravidla a realizace mohou značně lišit.
Čchung-čching a Čcheng-tu dialekty
Erhua dovnitř Čcheng-tu a Čchung-čching je sbaleno pouze do jedné sady: [ɚ] [jɚ] [wɚ] [ɥɚ],[9] Například mnoho slov se stává homofonních 板 儿 bǎnr "deska" a 本 儿 běnr „brožura“, obě výrazné [pɚ] příslušným tónem. Je technicky možné napsat veškerou erhuu v pchin-jin jednoduše -er.
Kromě svých maličkých a rozlišovacích funkcí může erhua v těchto dvou dialektech jazyk také zpestřit.[9] V Čchung-čching může mít erhua také výjimku.[10]
Na rozdíl od Pekingu lze erhua použít na jména lidí a příbuzná slova, například cáoyēr (zdrobnělina jména Cao Ying 曹英 儿) a xiǎomèr "mladší sestra" (小妹 儿).[9]
Erhua se ve srovnání s Pekingem vyskytuje na více jménech míst, zelenině a malých zvířatech.[9]
Erhua způsobuje sandhi pro duplikaci jednoslabičných slov. V obou dialektech vede aplikace erhua k jednoslabičnému podstatnému jménu obvykle k jeho duplikaci, např. 盘 „jídlo“ se stává 盘 盘 儿 pánpánr „malé jídlo“. Druhá slabika vždy má yángpíng (čínština : 陽平) nebo druhý tón.[9]
V Čchung-čching způsobuje erhua sandhi v některých bisyllabických reduplikativních příslovcích, kde získává druhou slabiku yinpíng (čínština : 陰平) nebo první tón.[9]
Severovýchodní a Shandong dialekty
Severovýchodní mandarín, Jilu Mandarin, a Jiaoliao Mandarin obecně rozlišují více párů erhua než v Pekingu.
Výsledné erhua se rýmuje v jádrech /A/ s coda /v/ a s nulovou coda jsou široce rozlišovány. Například, 家 儿 (jiār), počítat slovo pro jednotlivé domácnosti, firmy a obchody se liší od 间 儿 (jiānr), počítat slovo pro budovy a funkční jednotky v budovách; 耙 儿 (pár) "brány" se liší od 盘 儿 (pánr) „pokrm“, druhý nerozlišuje od 牌 儿 (pár) "Kartu". Někteří dále rozlišují páry jako -ir/-inr a -ür/-ünr, tvorba 鸡 儿 (jir) "malé kuře" a 今儿 (jīnr) „dnes“ jiný.
Rozdíl se obvykle projevuje v erhua coda a / nebo kvalitě jádra.
Nerhotická erhua
Několik slov vykazuje zkamenělou lexikální formu nazální coda erhua. Příkladem je 鼻涕 儿 Bíting /pi2.tʰiŋ/ „nosní hlen“, srov. etymon 鼻涕 Bíti /pi2.tʰi/.
Nanjingský dialekt
Erhua způsobuje médium / i / být upuštěn a shǎng (třetí) tón asimilovat do yángpíng (druhý) tón, původní tón morfému 儿.
The Nanking dialekt zachovává zkontrolovaná slabika (pchin-jin : rùshēng) a tak vlastní codu /ʔ /. Erhua kontrolované slabiky jsou realizovány pomocí / -ɻʔ /.
Jiné čínské jazyky než mandarínština
Nějaký dialekty Taihu Wu čínština vykazují podobný jev s morfémem 儿 [ŋ]. Wu erhua obecně používá nosní codu místo rhotické, jako je [n] ~ [ɲ] ~ [ŋ]. Zřídka erhua způsobuje přehlásku samohlásky.
Například, 麻将 "Mahjong „je etymologicky 麻雀 儿 "malý vrabče", od 麻雀 /mo.t͡si̯ɐʔ/ "Vrabec". Slabika 雀 / t͡si̯ɐʔ / tsiah prochází erhua s morfémem 儿 / ŋ̩ / ng, což má za následek slabiku / t͡si̯aŋ / tsiang, který je pak reprezentován homofonním, ale etymologicky nesouvisejícím slovem 将 / t͡si̯aŋ / tsiang. Mezi další příklady patří (neznázorněné tóny):
- 麻雀 /mo.t͡si̯ɐʔ/ "vrabec" → 麻雀 儿 / 麻将 麻雀 兒 / 麻將 /mo.t͡si̯aŋ/ „Mahjong“
- 囡 / ne / „dívka“ → 囡 儿 / 囡 兒 /nœ.ŋ̩/ "malá holčička; dcera"
- 虾 / 蝦 / ho / „krevety“ → 虾 儿 / 蝦 兒 /motyka/ "malá kreveta"
Reference
- ^ Penelope Eckert. Význam a jazyková variace: Třetí vlna v sociolingvistice. 2018
- ^ 汪德琪.对 规范 儿 化 的 争议.江西 师范大学 学报 (哲学 社会 科学 版). 1987 年 第 3 期. str. 58–60
- ^ „台灣 國語 的 語音 特色 | 台灣 華語 教學 入口 網站“. twtcsl.org. Citováno 2020-01-04.
- ^ Shin, Woosun. „臺灣 國語 的 重疊 式“. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ A b Duanmu, San (2007). Fonologie standardní čínštiny (2. vyd.). Oxford: Oxford University Press. str.218 –223.
- ^ Lin, Yen-Hwei (2007). Zvuky čínštiny. Cambridge: Cambridge University Press. str. 182–188.
- ^ A b Chen, Ping (1999). Moderní čínština: Dějiny a sociolingvistika. Cambridge University Press. p.39.
- ^ 林 焘 沈 炯 (1995): 北京 话儿 化 韵 的 语音 分歧
- ^ A b C d E F 郑 有 仪: 北京 话 和 成都 话 、 重庆 话 的 比较 化 比较
- ^ 重庆 方言 中 的 儿 化 现象 (neznámý autor)
externí odkazy
- Canepari, Luciano; Cerini, Marco (2011), Mandarinka: -r gramméma a tzv érhuà jev (PDF) (2. vyd.), Benátská univerzita, Itálie, archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-05, vyvoláno 2016-03-12
- Výslovnost Erhua MP3 na MIT OpenCourseWare. Doprovod text se nachází na straně 40 poznámek.
- blogová diskuze o funkcích Erhua ve smyslu, se zvukovými ukázkami