Neznělé uvular fricative - Voiceless uvular fricative - Wikipedia

Neznělé uvular fricative
χ
Číslo IPA142
Kódování
Subjekt (desetinný)χ
Unicode (hex)U + 03C7
X-SAMPAX
Braillovo písmo⠨ (body Braillova písma - 46)⠯ (Braillovo písmo, tečky-12346)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The neznělé uvular fricative je typ souhláskový zvuk použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨χ⟩, Řecká chi. Zvuk je reprezentován ⟨x̣⟩ (dříve s underdot ) v Amerikanistická fonetická notace. Někdy je přepsán ⟨X⟩ (Nebo ⟨r⟩, Pokud rhotický ) v širokém přepisu.

Je tam také neznělé uvular fricative trylek (simultánně [χ] a [ʀ̥ ]) v některých jazycích, např. hebrejština a Wolof stejně jako v severní a střední odrůdě Evropská španělština.[1][2][3][4] Lze jej přepsat jako ⟨ʀ̝̊⟩ (A devoiced a zvednutý uvular trylek ) v IPA. Nachází se buď jako neznělý protějšek [ɣ ] nebo jediný hřbetní frikativ v Severním standardu holandský a regionální dialekty a jazyky Nizozemska (Nizozemský nízký saský a Západofríské ) mluvený nad řekami Rýn, Meuse a Waal (někdy označovaná jako linie Rotterdam – Nijmegen). Jednoduché frikativum, které je členěno dále vpředu, jako buď velární nebo post-palatal je typický pro dialekty mluvené jižně od řek (hlavně Brabantian a Limburský ), včetně belgické standardní holandštiny. V těchto dialektech je neznělý uvulární frikativní trylek jednou z možných realizací fonému / r /.[5][6][7][8][9][10][11] Ve skutečnosti více jazyků tvrdilo, že mají neznělou uvulární frikativu, ve skutečnosti může mít frikativní trylek. Ladefoged & Maddieson (1996) všimněte si, že u uvulárních frikativ existuje „komplikace v tom, že tvar hlasového traktu může být takový, že uvula vibruje“.[2]

Tření ve variantě frikativního trylku se někdy vyskytuje uprostřed nebo v zadní části měkkého patra (nazývané velární nebo průměrný a post-velar, v uvedeném pořadí), spíše než uvula sama. To je případ severní standardní holandštiny i některých odrůd arabština Limburgish a Madrid španělština. Může být tedy vhodné tyto varianty nazvat neznělé (post) velar-uvular fricative trylek protože trylková složka je vždy uvular (velar trylky nejsou fyzicky možné). Odpovídající symbol IPA je ⟨ʀ̝̊˖⟩ (Devokovaný, zvednutý a pokročilý uvular trill, kde „pokročilá“ diacritika platí pouze pro frikativní část zvuku). Takže v případech, kdy je požadována dialektální variace mezi neznělými uvulárními a velarovými frikativy, může být hlavním rozdílem mezi těmito dvěma trylkování uvulí, protože tření může být v obou případech velární - porovnejte severní holandštinu acht [ɑʀ̝̊˖t] ‚osm '(s postvelar-uvular fricative trylek) s Southern Dutch [ɑxt] nebo [ɑx̟t], který je vybaven netrénovanou frikativou artikulovanou uprostřed nebo vpředu měkkého patra.[3][4][5][9][10][12]

Pro neznělé pre-uvular fricative (také zvaný post-velar), viz neznělá velární frikativa.

Funkce

Vlastnosti neznělé uvular fricative:

  • Své způsob artikulace je frikativní, což znamená, že je produkováno zúžením proudění vzduchu úzkým kanálem v místě artikulace, což způsobuje turbulence.
  • Své místo artikulace je uvular, což znamená, že je kloubově spojeno se zadní částí jazyk (hřbet) na uvula.
  • Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
afrikánština[13][14]Goed[χut]'dobrý'Liší se mezi fricative a fricative trill, když je slovo iniciální.[13] Vidět Afrikánština fonologie
arabština[12]خضراء‎[χadˤraːʔ]'zelený' (F. )Frikativní trylek s velárovým třením.[12] Může být přepsán v IPA s ⟨X⟩. Vidět Arabská fonologie
ArménskýVýchodní[15]խոտO tomto zvuku[χot] (Pomoc ·informace )'tráva'
dánštinaStandard[16]strres[Χpχæs]'tlak'Před / r /, aspirace na / p, t, k / je realizováno jako devoicing of / r /.[17] Obvykle přepisován v IPA s ⟨ʁ⟩. Vidět Dánská fonologie.
holandskýStandardní severní[5][6]Acht[ɑʀ̝̊˖t]'osm'Frikativní trylek s postvarálním třením.[5] Může být přepsán v IPA s ⟨X⟩. Vidět Holandská fonologie
belgický[7][8]brood[bʀ̝̊oːt]'chléb'Vyjádřený při sledování samohlásky.[18] Realizace / r / mezi dialekty se značně liší. Vidět Holandská fonologie
Nizozemský nízký saský[5][6]Acht[ɑʀ̝̊˖t]'osm'Frikativní trylek s postvarálním třením;[5] neznělý protějšek /ɣ /. Může být přepsán v IPA s ⟨X⟩.
AngličtinaScouse[19]clock[kl̥ɒχ]'hodiny'Možná slovní konečná realizace / k /; se pohybuje mezi frikativem a frikativním trylek.[19]
velština[20][21]Amlwch[ˈAmlʊχ]'Amlwch 'Vyskytuje se pouze ve výpůjčních slovech z velštiny;[20] obvykle přepsán v IPA s ⟨X⟩. Vidět Anglická fonologie
Bílý Jihoafričan[14][22]GÓnapřA[ˈΧɒχə]'hmyz'Méně obyčejně velar [X ], se vyskytuje pouze v zápůjčních slovech z afrikánštiny a Khoisan.[14] Obvykle přepisován v IPA s ⟨X⟩. Vidět Anglická fonologie
NěmecStandard[23]Dach[daχ]'střecha'Objeví se až po určitém zadní samohlásky. Vidět Standardní německá fonologie
Chemnitzský dialekt[24]Rock[χɔkʰ]'sukně'Ve volné variantě s [ʁ̞ ], [ʁ ], [ʀ̥ ] a [q ].[24] Nevyskytuje se v coda.[24]
Dolní Rýn[25]Wirte[ˈVɪχtə]'hostitelé'Ve volné variantě s [ɐ ] mezi samohláskou a neznělý koronální souhláska.
hebrejština [1]מֶלֶך‎[ˈMe̞.le̞χ]'král'Liší se mezi fricative a fricative trill.[1] Vidět Moderní hebrejská fonologie
LimburskýNěkteré dialekty[9][10][11]waor[β̞ɒ̝ːʀ̝̊]'byl'Allophone z / r / který byl různě popsán jako vyskytující se v slabice coda[9][10] a slovo-final.[11] Může být vyvolán pouze částečně; tření může být uvulární nebo postvelarní.[9][10] Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt.
Lucemburština[26]Zuch[t͡suχ]'vlak'Vidět Lucemburská fonologie
portugalštinaVšeobecné brazilský[27]marrom[mäˈχõː]'brown' (podstatné jméno)Některým dialektům odpovídá rhotická souhláska / ʁ /. Vidět Portugalská fonologie
španělštinaevropský[3][4]ÓjÓO tomto zvuku[ˈO̞ʀ̝̊o̞] (Pomoc ·informace )'oko'Frikativní trylek; tření je v Madridu velurové. Vyskytuje se v severních a středních odrůdách.[3][4] Nejčastěji se přepisuje ⟨X⟩ V IPA. Vidět Španělská fonologie
Ponce dialekt[28]perrÓ[ˈPe̞χo̞]'Pes'Toto a [ʀ̥ ] jsou primární realizace / r / v tomto dialektu.[28] Vidět Španělská fonologie
velštinachmych[χweːχ]'šest'Vidět Velšská fonologie
Západofríské[5][6]berch[bɛrʀ̝̊˖]'hora'Frikativní trylek s postvarálním třením;[5] neznělý protějšek /ɣ /. Nikdy se nevyskytuje v počátečních pozicích slov. Může být přepsán v IPA s ⟨X⟩. Vidět Západofríská fonologie
Wolof[2][potřebný příklad ]Frikativní trylek.[2]
jidiš[13]איך / ikh[iχ]‚Já 'Vidět Jidiš fonologie

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b C Laufer (1999), str. 98.
  2. ^ A b C d Ladefoged & Maddieson (1996), str. 167.
  3. ^ A b C d „Castilian Spanish - Madrid by Klaus Kohler“.
  4. ^ A b C d Lyons (1981), str. 76.
  5. ^ A b C d E F G h Collins & Mees (2003), str. 191.
  6. ^ A b C d Gussenhoven (1999), str. 74.
  7. ^ A b Topy (2009), str. 25, 30-32, 63, 80-88, 97-100, 105, 118, 124-127, 134-135, 137-138, 140-141.
  8. ^ A b Verhoeven (1994:?), citováno v Topy (2009:22, 83)
  9. ^ A b C d E Heijmans & Gussenhoven (1998), str. 108.
  10. ^ A b C d E Gussenhoven & Aarts (1999), str. 156.
  11. ^ A b C Verhoeven (2007), str. 220.
  12. ^ A b C Thelwall & Sa'Addedin (1999) 51, 53.
  13. ^ A b C „Fonetický blog Johna Wellse: velar nebo uvular?“. 5. prosince 2011. Citováno 30. dubna 2015.
  14. ^ A b C Bowerman (2004: 939): „Bílá jihoafrická angličtina je jednou z mála odrůd, která má velární frikativní foném /X/ (vidět Lass (2002: 120)), ale je to jen slovy vypůjčenými z afrikánštiny (...) a Khoisan (...). Mnoho řečníků používá afrikánskou uvulární frikativu [χ] spíše než velar. “
  15. ^ Dum-Tragut (2009), str. 18.
  16. ^ Basbøll (2005), str. 62, 65–66.
  17. ^ Basbøll (2005), str. 65–66.
  18. ^ Topy (2009), str. 83.
  19. ^ A b Wells (1982), str. 372–373.
  20. ^ A b Wells (1982), str. 389.
  21. ^ Tench (1990), str. 132.
  22. ^ Wells (1982), str. 619.
  23. ^ Hall (1993: 100), poznámka pod čarou 7, s odvoláním Kohler (1990)
  24. ^ A b C Khan & Weise (2013), str. 235.
  25. ^ Hall (1993), str. 89.
  26. ^ Gilles & Trouvain (2013), str. 68.
  27. ^ Barbosa a Albano (2004), s. 5–6.
  28. ^ A b „Pohled na dokument ProQuest - Španělština z Ponce v Portoriku: fonetická, fonologická a intonační analýza“.

Reference

externí odkazy