Otevřená zadní zaoblená samohláska - Open back rounded vowel

Otevřená zadní zaoblená samohláska
ɒ
Číslo IPA313
Kódování
Subjekt (desetinný)ɒ
Unicode (hex)U + 0252
X-SAMPAQ
Braillovo písmo⠲ (body Braillova písma - 256)⠡ (body v Braillově písmu-16)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The otevřená zadní zaoblená samohláskanebo zaoblená samohláska s nízkými zády,[1] je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvené jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɒ⟩. Říká se tomu „otočený skript A", což je rotovaná verze" skriptu (kurzíva) A", který je varianta A který postrádá další tah nad "tištěným" A". Otočený skript A ⟨ɒ⟩ Má lineární tah vlevo, zatímco skript " A" ⟨ɑ⟩ (pro jeho nezaokrouhlený protějšek ) má svůj lineární zdvih vpravo.

Funkce

  • Své výška samohlásky je otevřeno, také známý jako nízký, což znamená, že jazyk je umístěn daleko od horní části úst - tedy nízko v ústech.
  • Své samohláska záda je zadní, což znamená, že jazyk je umístěn zpět v ústech, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako souhláska.
  • to je zaoblený, což znamená, že rty jsou spíše zaoblené než roztažené nebo uvolněné.

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
afrikánštinaStandard[2]daar[dɒːr]'tam'Zcela zpět. Používají ji někteří řečníci, zejména mladé řečníčky se severními akcenty. Ostatní reproduktory používají neohraničenou samohlásku [ɑː ~ ɑ̟ː ].[2] Vidět Afrikánština fonologie
Asámštinaকৰ[kɒɹ]'dělat'„Přehnané“ [ɒ̹], se zaoblením tak silným, jako pro [u].[3]
KatalánštinaMallorca[4][5]sÓC[ˈSɒk]'dřevák'Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩. Vidět Katalánština fonologie
Menorcan[4][5]
Valencie[4][5]
Nějaký Valencie Řečníci[6]taulA[ˈT̪ɑ̟wɫɒ̝]'stůl'Lze realizovat jako neobsazený [ɑ ].
holandskýLeidene[7]bAd[bɒ̝t]'koupel'Téměř otevřený úplně vzadu; může být nezaokrouhlený [ɑ̝ ] namísto.[7] Odpovídá to [ɑ ] ve standardní holandštině.
Rotterdam[7]
Některé dialekty[8]bÓt[bɒt]'kost'NěkteříRandstad dialekty,[8] například ty z Den Bosch a Groningen. Je otevřený uprostřed [ɔ ] ve standardní holandštině.
AngličtinaPřijatá výslovnost[9]nÓt[nɒt]'ne'Trochu zvednutý. Mladší mluvčí RP mohou vyslovovat bližší samohlásku [ɔ ]. Navrhuje se, aby /ɒ / samohláska Přijatá výslovnost, který je obvykle popisován jako a zaoblená samohláska, je vyslovován některými reproduktory bez zaoblených rtů, pro které je charakteristická kvalita spíše jednou drzost.[10] Vidět Anglická fonologie
Severní angličtina[11]Může být poněkud zvednutý a stál naproti.[11]
Jihoafričan[12][nɒ̜̈t]Zadní strana a slabě zaoblená.[12] Někteří mladší mluvčí odrůdy General mohou mít ve skutečnosti vyšší a zcela neobsazenou samohlásku [ʌ̈ ].[12] Vidět Jihoafrický anglický fonologie
Obecný AmeričanthdobřetO tomto zvuku[θɒt] (Pomoc ·informace )'myslel'Samohláska / ɔ (:) / je snížena (fonetická realizace / ɔ (:) / je v GA mnohem nižší než v RP).

nicméně "Krátký Ó" před r před samohláskou (krátký Ó zvuk následovaný r a pak další samohláska, jako v oranžový, les, morální, a rozkaz) je realizován jako [oɹ ~ ɔɹ].

Vnitrozemí Severní Ameriky[13]Vidět Posun samohlásek v severních městech
indický[14][t̪ʰɒʈ]/ ɒ / a / ɔː / v indické angličtině se zcela liší délkou.
velština[15][16][θɒːt]Otevřený uprostřed Cardiff; může sloučit s /Ó / v severních dialektech.
NěmecMnoho řečníků[17]Labužníka[ɡ̊ʊʁˈmɒ̃ː]'gurmánský'Nasalized; běžná fonetická realizace /ɑ̃ː /.[17] Vidět Standardní německá fonologie
Mnoho Švýcarské dialekty[18]mAne[ˈMɒːnə]'připomenout'Ukázkové slovo je z Curyšský dialekt, ve kterém [ɒː] je ve volné variantě s nezaokrouhleným [ɑː ].[19]
maďarskýStandard[20]mAgyAr[ˈMɒ̜̽ɟɒ̜̽r]'Maďarský'Poněkud čelo a vyvýšené, pouze s mírným zaoblením; někdy přepsán v IPA s ⟨ɔ⟩. Nezaokrouhlený [ɑ ] v některých dialektech.[21] Vidět Maďarská fonologie
Ibibio[22]dÓ[dɒ̝]'oženit se'Téměř otevřené;[22] obvykle přepsán v IPA s ⟨ɔ⟩.
irštinaUlster[23]Ólann[ɒ̝ːɫ̪ən̪ˠ]'(pije'Téměř otevřené;[23] lze přepsat v IPA s withɔː⟩.
Istro-rumunština[24]CAstr[kɒp]'hlava'Vidět Istro-rumunská výslovnost (v rumunštině).
Lehali[25]dÓn̄[ⁿdɒ̝ŋ]'jam'Zvýšená samohláska, která je zadním zaobleným protějškem /… / v souměrném samohláskovém inventáři.[25]
Lemerig[26]‘An̄sār[ʔɒ̝ŋsɒ̝r]'osoba'Zvýšená samohláska, která je zadním zaobleným protějškem /… / v souměrném inventáři samohlásek.[26]
LimburskýMaastrichtian[27]plaots[plɒ̝ːts]'místo'Téměř otevřený úplně vzadu; obvykle přepsán v IPA s ⟨ɔː⟩.[27] Odpovídá [ɔː ] v jiných dialektech.
NorštinaMěstský východ[28][29]tÓstr[tʰɒ̝pː]'horní'Téměř otevřený,[28][29] také popisován jako blízký střed zad [Ó ].[30] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩. Vidět Norská fonologie
Dialekty podél švédských hranic[31]hAt[hɒ̜ːt]'nenávist'Slabě zaoblený a zcela vzadu.[31] Vidět Norská fonologie
Peršanف‍‍ارسی[fɒːɾˈsiː]'Peršan '
SlovákNěkteré reproduktory[32]A[ɒ]'a'Někteří řečníci si pod maďarským vlivem uvědomují to krátké /A/ jako zaoblené.[32] Vidět Slovenská fonologie
švédskýCentrální standard[33][34]jаG[jɒ̝ːɡ]‚Já 'Téměř otevřená, plně zadní, slabě zaoblená samohláska.[33] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɑː⟩. Vidět Švédská fonologie
Gothenburg[34][jɒːɡ]Více zaoblené než ve střední standardní švédštině.[34]
UzbekStandard[35]chÓy[t͡ʃɒj]'čaj'
Vastese[36]uʃʃə
Yoruba[37][potřebný příklad ]Nejčastěji přepisované v IPA s ⟨ɔ⟩.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
  2. ^ A b Wissing (2016), část „Neokrouhlá samohláska s nízkým středem /A/".
  3. ^ Ladefoged & Maddieson (1996), str. 293–294.
  4. ^ A b C Recasens (1996), s. 81, 130–131.
  5. ^ A b C Rafel (1999), str. 14.
  6. ^ Saborit (2009), s. 25–26.
  7. ^ A b C Collins & Mees (2003), str. 131.
  8. ^ A b Collins & Mees (2003), str. 132.
  9. ^ Roach (2004), str. 242.
  10. ^ Lass, Roger (1984). Fonologie: úvod do základních pojmů. str. 124.
  11. ^ A b Chata (2009), str. 163.
  12. ^ A b C Lass (2002), str. 115.
  13. ^ W. Labov, S. Ash a C. Boberg (1997), Národní mapa regionálních dialektů americké angličtiny, Katedra lingvistiky, University of Pennsylvania, vyvoláno 27. května 2013
  14. ^ Sailaja (2009), s. 24–25.
  15. ^ Connolly (1990), str. 125.
  16. ^ Tench (1990), str. 135.
  17. ^ A b Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 38.
  18. ^ Krech a kol. (2009), str. 263.
  19. ^ Fleischer & Schmid (2006), str. 248.
  20. ^ Szende (1994), str. 92.
  21. ^ Vago (1980), str. 1.
  22. ^ A b Urua (2004), str. 106.
  23. ^ A b Ní Chasaide (1999), str. 114.
  24. ^ Pop (1938), str. 29.
  25. ^ A b François (2011), str. 194.
  26. ^ A b François (2011) 195, 208.
  27. ^ A b Gussenhoven & Aarts (1999), str. 158–159.
  28. ^ A b Vanvik (1979), s. 13, 17.
  29. ^ A b Kvifte & Gude-Husken (2005), str. 2.
  30. ^ Kristoffersen (2000), s. 16–17.
  31. ^ A b Popperwell (2010), str. 23.
  32. ^ A b Kráľ (1988), str. 54.
  33. ^ A b Engstrand (1999), s. 140–141.
  34. ^ A b C Riad (2014), str. 35–36.
  35. ^ Sjoberg, Andrée F. (1963). Uzbecká strukturální gramatika. Uralská a altajská série. 18. Bloomington: Indiana University. str. 17.
  36. ^ „Vastesi Language - Vastesi in the World“. Vastesi ve světě. Citováno 21. listopadu 2016.
  37. ^ Bamgboṣe (1969), str. 166.

Reference

externí odkazy