Vyjádřený uvulární trylek - Voiced uvular trill - Wikipedia

„Uvular trill“ přeadresuje tady. Pro neznělou souhlásku viz Neznělé uvular trylek.
Vyjádřený uvulární trylek
ʀ
Číslo IPA123
Kódování
Subjekt (desetinný)ʀ
Unicode (hex)U + 0280
X-SAMPAR
Braillovo písmo⠔ (body Braillova písma-35)⠗ (body v Braillově písmu-1235)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The vyjádřený uvular trylek je typ souhláskový zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ʀ⟩, Malé velké písmeno R. Tato souhláska je jednou z několika kolektivně nazývaných hrdelní R.

Funkce

Vlastnosti vyjádřeného uvulárního trylku:

  • Své způsob artikulace je trylek, což znamená, že je vytvářen směrováním vzduchu přes artikulátor tak, aby vibroval. Na rozdíl od trylek s jazýčkovými špičkami vibruje uvula, nikoli jazyk.[1]
  • Své místo artikulace je uvular, což znamená, že je kloubově spojeno se zadní částí jazyk (hřbet) na uvula.
  • Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

Distribuce hrdelní r (jako [ʁ ʀ χ]) v Evropa v polovině 20. století.[2]
  není obvyklé
  jen v nějaké vzdělané řeči
  obvyklé ve vzdělané řeči
  Všeobecné

Existují dvě hlavní teorie týkající se vzniku uvulárního trylku v evropských jazycích. Podle jedné teorie vznikl uvular trill ve Standardu francouzština kolem 17. století a rozšířil se na standardní odrůdy Němec, dánština, portugalština a některé z nich holandský, Norština a švédský. Vyskytuje se také v jiných oblastech Evropy, ale není jasné, zda jsou takové výslovnosti způsobeny francouzským vlivem.[3] Ve většině případů odrůdy posunuly zvuk na a vyjádřený uvular fricative [ʁ ] nebo a vyjádřený uvular přibližně [ʁ̞ ].

Druhou hlavní teorií je, že uvulární R vznikl v germánských jazycích oslabením alveolární R, který byl nahrazen imitací alveolárního R (vokalizace).[4] Proti teorii „francouzského původu“ se říká, že existuje mnoho známek toho, že uvular R existoval v některých německých dialektech dlouho před 17. stoletím. [4]

Kromě moderní Evropy existuje v některých také uvular R. Semitské jazyky, počítaje v to Severní mezopotámská arabština a pravděpodobně Tiberská hebrejština.

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
afrikánštinaČásti bývalého Cape Province[5]rooi[ʀoːi̯]'Červené'Může to být frikativ [ʁ ] namísto.[5] Vidět Afrikánština fonologie
arabštinaSeverní mezopotámieقمر[ˈQʌmʌʀ]'měsíc'Odpovídá [r, ɾ] ve většině ostatních odrůd. Vidět Arabská fonologie
KatalánštinaNěkteré severní dialekty[6]correhm[koˈʀe]'běžet'Vidět Katalánština fonologie
holandský[7][8][9][10]Belgický Limburg[11][12]roodO tomto zvuku[ʀoːt] (Pomoc ·informace )'Červené'Častěji a klepněte na.[13] Zdá se, že výslovnosti Uvular se v Randstadu prosazují.[14] Realizace / r / mezi dialekty se značně liší. Vidět Holandská fonologie
Střední Nizozemsko[15]
Randstad[15]
Jižní Nizozemsko[15]
Vlámský Brabant[12]Častěji a klepněte na.[13] Je to jedna z nejméně běžných realizací / r / v těchto oblastech.[16] Vidět Holandská fonologie
Severní Nizozemsko[15]
Západní Flandry[12]
AngličtinaCape Flats[17]rvyd[ʀɛd]'Červené'Možná realizace / r /; možná [ɹ ~ ɹ̝ ~ ɾ ~ r ] namísto.[17] Vidět Jihoafrický anglický fonologie
Northumbrian dialekt[18]Častěji a frikativní.[18] Nářeční “Northumbrian Burr ", většinou na východě Northumberland, klesající. Vidět Anglická fonologie
Sierra Leonean[18]Častěji a frikativní.[18]
francouzština[19]rendez-vousO tomto zvuku[ʀɑ̃devu] (Pomoc ·informace )'setkání', 'jmenování'Nářeční. Více obyčejně přibližný nebo fricative [ʁ ]. Vidět Francouzská fonologie
NěmecStandard[20]rotO tomto zvuku[ʀoːt] (Pomoc ·informace )'Červené'Ve volné variantě s a vyjádřený uvular fricative a přibližný. Vidět Standardní německá fonologie
hebrejštinaירוק‎[jaˈʀok]'zelená'Může být také frikativní nebo přibližný. Vidět Moderní hebrejská fonologie
italština[1]Některé reproduktory[21]rArÓ[ˈƦäːʀo]'vzácný'Alternativa interpretace ke standardní italštině alveolární trylek [r ], kvůli jednotlivci ortoepický vady a / nebo regionální variace, díky nimž alternativní zvuk převládá, zejména v Alto Adige (hraničí s německy mluvícím Rakouskem), Val d'Aosta (hraničí s Francií) a v některých částech země Parma provincie, výrazněji kolem Fidenza. Jiné alternativní zvuky mohou být a vyjádřený uvular fricative [ʁ ] nebo a labiodental přibližný [ʋ ].[21] Vidět Italská fonologie.
Judaeo-španělštinamujer[muˈʒɛʀ]'žena', 'manželka'
LucemburštinaStandard[22]Rou[ʀəʊ̯]'umlčet'Pre-vokální alofon / ʀ /; méně často realizován jako frikativ [ʁ ].[23] Vidět Lucemburská fonologie
Starší reproduktory[23]Mauer[ˈMɑ̝ʊ̯əʀ]'stěna'Realizováno jako [ə ~ ɐ ] mladší mluvčí.[23] Vidět Lucemburská fonologie
OccitanVýchodnígarric[ɡaʀi]'dub'Kontrastuje s alveolárním trylek ([ɡari] 'vyléčeno')
Provensálsképarts[paʀ]'díly'Vidět Occitan fonologie
Jižní Auvergnatgarošidit[ɡaʀˈsu]'syn'
Jihovýchodní Limousinfilh[fʲiʀ]
portugalštinaevropský[24]rvzhůru[ʀəɾiˈaɾ]‚dostat vzácnější 'Střídá se s jinými uvulárními formami a starším alveolárním trylkem. Vidět Portugalská fonologie
Fluminense[25]měrcado[me̞ʀˈkaðu]'market', 'fair'Tendence nahrazovat frikční výslovnosti. v coda pozice, je obecně ve volné variantě s [X ], [χ ], [ʁ ], [ħ ] a [h ] před prostředími bez hlasu
Sulista[25]repolho[ʀe̞ˈpoʎ̟ʊ]'zelí'Střídá se s alveolárním trylkem a [h ] v závislosti na regionu. Nikdy se nepoužívá v coda.
RomštinaNěkteré dialektyrom[ʀom]'muž'Allophone potomka sady Indic retroflex, tak často přepisovaný / ɽ /. A koronální klapka, přibližný nebo trylek v jiných dialektech; v některých splyne s / r /
SelkupSeverní dialekty.аӄрč[ˈQaʀlɪ̈]'sáně'Allophone z / q / před kapaliny
SiouxLakota[26][27]ǧí[ʀí]‚je to hnědé 'Allophone z / ʁ / před / i /
SothoRegionální variantamoriri[moʀiʀi]'vlasy'Dováženo od francouzských misionářů. Vidět Sesotho fonologie
švédskýJižní[28]räv[ʀɛːv]'liška'Vidět Švédská fonologie
jidišStandard[29]בריק‎[bʀɪk]'most'Častěji klapka [.̆ ]; může být alveolární [ɾ ~ r ] namísto.[29] Vidět Jidiš fonologie

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b Ladefoged & Maddieson (1996), str. 225.
  2. ^ Mapa založená na Trudgill (1974:220)
  3. ^ Trudgill (1974: 221), s odvoláním Moulton (1952), Ewert (1963), a Martinet (1969)
  4. ^ A b Bisiada (2009).
  5. ^ A b Donaldson (1993), str. 15.
  6. ^ Wheeler (2005), s. 24.
  7. ^ Booij (1999), str. 8.
  8. ^ Collins & Mees (2003), str. 42, 54, 77, 165, 199–200.
  9. ^ Goeman & van de Velde (2001), s. 91–92, 94–97, 99–104.
  10. ^ Verstraten & van de Velde (2001), s. 45–46, 51, 53–55, 58.
  11. ^ Verhoeven (2005), str. 243 a 245.
  12. ^ A b C Verstraten & van de Velde (2001), str. 52.
  13. ^ A b Collins & Mees (2003), str. 42.
  14. ^ Collins & Mees (2003), str. 209.
  15. ^ A b C d Verstraten & van de Velde (2001), str. 54.
  16. ^ Verstraten & van de Velde (2001), s. 52 a 54.
  17. ^ A b Finn (2004), str. 976.
  18. ^ A b C d Ladefoged & Maddieson (1996), str. 236.
  19. ^ Grevisse & Goosse (2008), s. 22–36.
  20. ^ Hall (1993), str. 89.
  21. ^ A b Canepari (1999), str. 98–101.
  22. ^ Gilles & Trouvain (2013), s. 67–68.
  23. ^ A b C Gilles & Trouvain (2013), str. 68.
  24. ^ Mateus & d'Andrade (2000), str. 11.
  25. ^ A b Akustická analýza vibrantů v brazilské portugalštině (v portugalštině)
  26. ^ Rood & Taylor (1996).
  27. ^ Lakota Language Consortium (2004). Lakota písmena a zvuky.
  28. ^ Ladefoged & Maddieson (1996:225–226)
  29. ^ A b Kleine (2003:263)

Reference

  • Bisiada, Mario (2009), „[R] in Germanic Dialects - Tradition or Innovation?“, Lidová mluva, 1: 84–99
  • Booij, Geert (1999), Fonologie holandštiny, Oxford University Press, ISBN  0-19-823869-X
  • Canepari, Luciano (1999) [1992], Il MªPi - Manuale di pronuncia italiana [Příručka italské výslovnosti] (v italštině) (2. vydání), Bologna: Zanichelli, ISBN  88-08-24624-8
  • Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN  9004103406
  • Donaldson, Bruce C. (1993), "1. Výslovnost", Gramatika afrikánštiny, Mouton de Gruyter, s. 1–35, ISBN  9783110134261
  • Ewert, A. (1963), Francouzský jazyk, Londýn: Faber
  • Finn, Peter (2004), „Cape Flats English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Phonology, Mouton de Gruyter, str. 964–984, ISBN  3-11-017532-0
  • Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
  • Goeman, Ton; van de Velde, Hans (2001), „Omezení společného výskytu na / r / a / ɣ / v holandských dialektech ", in van de Velde, Hans; van Hout, Roeland (eds.), atiky, Brusel: Etudes & Travaux, s. 91–112, ISSN  0777-3692
  • Grevisse, Maurice; Goosse, André (2008), Le Bon Usage (14. vydání), De Boeck et Larcier
  • Hall, Tracy Alan (1993), „Fonologie němčiny / ʀ /", Fonologie, 10 (1): 83–105, doi:10.1017 / S0952675700001743, JSTOR  4615428
  • Kleine, Ane (2003), "Standardní jidiš", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 261–265, doi:10.1017 / S0025100303001385
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN  978-0-631-19815-4.
  • Martinet, A. (1969), Le Français sans fard, Paříž: Presses Universitaires
  • Mateus, Maria Helena; d'Andrade, Ernesto (2000), Fonologie portugalštiny, Oxford University Press, ISBN  0-19-823581-X
  • Moulton, W.G. (1952), „uvular r Jacoba Böhmeho“, Časopis anglické a germánské filologie, 51: 83–89
  • Rood, David S .; Taylor, Allan R. (1996), „Sketch of Lakhota, a Siouan Language, Part I“, Příručka severoamerických indiánů, 17, Smithsonian Institution, str. 440–482, archivovány od originál dne 2012-07-12, vyvoláno 2014-11-14
  • Trudgill, Peter (1974), „Linguistic change and diffusion: Description and explains in sociolinguistic dialect“, Jazyk ve společnosti, 3 (2): 215–246, doi:10.1017 / S0047404500004358
  • Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 243–247, doi:10.1017 / S0025100305002173
  • Verstraten, Bart; van de Velde, Hans (2001), „Socio-geographic variation of / r / ve standardní holandštině ", ve van de Velde, Hans; van Hout, Roeland (eds.), atiky, Brusel: Etudes & Travaux, s. 45–61, ISSN  0777-3692
  • Wheeler, Max W. (2005), Fonologie katalánštinyOxford: Oxford University Press, ISBN  978-0-19-925814-7

externí odkazy