Vyjádřený labializovaný patrový aproximant - Voiced labialized palatal approximant - Wikipedia
| Vyjádřený labializovaný patrový aproximant | |||
|---|---|---|---|
| ɥ | |||
| Číslo IPA | 171 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ɥ | ||
| Unicode (hex) | U + 0265 | ||
| X-SAMPA | H | ||
| Braillovo písmo |   | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The vyjádřený labializovaný patrový aproximant, také nazývaný vyjádřený labial – palatal nebo labio-palatal přibližný, je typ souhláskový zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Má dvě omezení v hlasový trakt: s jazyk na patro, a zaoblený na rty. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɥ⟩, Otočené malé písmeno ⟨h⟩, nebo příležitostně ⟨jʷ⟩, Protože se jedná o labializaci [j ].
Labializovaný patrový aproximant lze v mnoha případech považovat za semivocalic ekvivalent k zavřít přední zaoblenou samohlásku [y]. Ony střídat navzájem v určitých jazycích, například francouzština a v dvojhlásky některých jazyků, ⟨ɥ⟩ a ⟨y̑⟩ S neslabičnou diakritikou se používají v různých transkripce systémy představují stejný zvuk. Někdy,[1] ⟨y̆⟩ Je psáno místo ⟨y̑⟩, I když dřívější symbol označuje extra krátký [y ] v oficiální IPA.
Některé jazyky však mají patrový přibližný který není určen pro zaokrouhlování, a proto jej nelze považovat za semivocalický ekvivalent [y] nebo jeho nezaokrouhlený protějšek [i ]. Příkladem takového jazyka je španělština, ve kterém je labializovaný palatální přibližný souhláska (ne polosamohláska, který ve španělštině neexistuje) alofonicky se zaoblenými samohláskami slovy jako ajuda [aˈʝ̞ʷuð̞a] 'Pomoc'. Není správné přepisovat to symboly ⟨ɥ⟩ Nebo ⟨jʷ⟩; jediná vhodná transkripce je ⟨ʝ̞ʷ⟩.[2] Vidět patrový přibližný Pro více informací.
K dispozici je také labializovaný post-palatální přibližný[3] v některých jazycích, který je artikulován o něco více vzadu ve srovnání s místem artikulace prototypového labializovaného palatinálního přibližného, i když ne tak zpět jako prototyp labializovaný velární přibližně. Lze jej považovat za semivocalický ekvivalent zavřít centrální zaoblenou samohlásku [ʉ]. Mezinárodní fonetická abeceda nemá pro tento zvuk samostatný symbol, i když jej lze přepsat jako ⟨ɥ̄⟩ Nebo ⟨ɥ˗⟩ (Oba symboly označují a zatažené ⟨ɥ⟩), ⟨ɥ̈⟩ (centralizované ⟨ɥ⟩), ⟨w̟⟩ (pokročilý ⟨w⟩) Nebo ⟨ẅ⟩ (Centralizované ⟨w⟩). Ekvivalentní symboly X-SAMPA jsou Ahoj, H_ ", w_ + a w_ ", resp. Mezi další možné transkripce patří centralizovaná a labializovaná ⟨j⟩ (⟨j̈ʷ⟩ V IPA, j _ "_ w v X-SAMPA) a neslabičné ⟨ʉ⟩ (⟨ʉ̯⟩ V IPA, }_^ v X-SAMPA).
Speciálně v široký přepis, labializovaný post-palatální aproximant může být přepsán jako palatalizovaný labializovaný velar aproximant (⟨wʲ⟩ V IPA, w ' nebo w_j v X-SAMPA).
Stlačený patrový aproximant
The komprimovaný palatinální přibližný se obvykle přepisuje na IPA jednoduše jako ⟨ɥ⟩, A to je konvence použitá v tomto článku. Neexistuje žádný vyhrazený diakritika pro kompresi v IPA. Komprese rtů však může být zobrazena písmenem ⟨β̞⟩ tak jako ⟨j͡β̞⟩ (Současně [j] a labiální komprese) nebo ⟨jᵝ⟩ ([j] upraveno labiální kompresí). Diakritika na šíření rtů ⟨ ͍ ⟩ Lze také použít s labializovaným přibližným písmenem ⟨ɥ͍⟩ Jako ad hoc symbol, ačkoli technicky „rozšířený“ znamená nezaokrouhlený.
The komprimovaný post-palatální přibližný[3] lze přepsat jednoduše jako ⟨ɥ̈⟩ (Centralizované [ɥ]), a to je konvence použitá v tomto článku. Mezi další možné přepisy patří ⟨j̈ᵝ⟩ (Centralizované [j] upraveno labiální kompresí) a ⟨ɥ͍̈⟩ (Centralizované [ɥ] s diacritickou pomazánkou na rty).
Funkce
Vlastnosti komprimovaného palatinálního přibližného:
- Své způsob artikulace je přibližný, což znamená, že je produkováno zúžením hlasového traktu v místě artikulace, ale nestačí k produkci a turbulentní proud vzduchu.
- Své místo artikulace je nazýván labio-palatal, což znamená, že je labializováno palatal, dosáhnout zvednutím těla jazyk směrem k patro zatímco komprese rty.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Protože se předpokládá, že labializovaný palatální aproximant má kompresi a několik popisů pokrývá rozdíl, některé příklady v tabulce níže mohou mít ve skutečnosti výčnělek.
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Abcházi | ауаҩы | [čeká] | 'člověk' | Vidět Abcházská fonologie | |
| čínština | Mandarinka | 月 / yuè | [ɥe̹˥˩] | 'měsíc' | Vidět Mandarínská fonologie |
| Šanghajština[4] | 浴/ yu | [ɥo̽ʔ˥] | 'koupel' | Allophone z / j / před zaoblenými samohláskami.[4] | |
| francouzština | nuhněv |  [nɥiʁ] (Pomoc ·informace ) | ‚ublížit ' | Sloučí s / w / nebo / r / v Belgická francouzština. Vidět Francouzská fonologie | |
| Iaai | protistejně | [ɥæk] | ‚čtyři ' | Kontrastuje s neznělými / ɥ̊ /. | |
| korejština | Gyeonggi | 쉬엄 쉬엄 / swtjwtj | [ɕɥiʌmɕɥiʌm] | 'Ber to s nadhledem' | Vyskytuje se pouze dříve / i /. Vidět Korejská fonologie |
| kurdština | düA | [dʉːɥɑː] | 'zadní' | Vidět Kurdská fonologie | |
| Norština | Městský východ[5] | dualisme | [dʉ̞ɥ̈ɑˈlɪ̟smə] | 'dualismus' | Post-palatal; se objeví prevokálně po komprimovaných blízkých samohláskách / ʉ, ʉː /.[5] Může být přepsán pomocí ⟨w̟⟩ Nebo jednoduše ⟨w⟩. Vidět Norská fonologie |
| Shipibo[6] | [potřebný příklad ] | Allophone z / w / před / i, ĩ /. Pouze lehce labializovaný.[6] | |||
| švédský | Centrální standard | Ful | [fʉ̟ɥl] (Pomoc ·informace ) | 'škaredý' | Neslabičný prvek společné dvojhlásky realizace / ʉː / ([ʉ̟ɥ]); může být místo toho frikativ. Palatal v odrůdě Central Standard, post-palatal v některých jiných odrůdách. Vidět Švédská fonologie |
| Horní lužickosrbština[7] | wem | [ɥem] | 'Vím' | Měkký protějšek /β /.[7] Vidět Horní lužickosrbská fonologie | |
| Xumi | Dolní[8] | [Rdʑɥɛ][je zapotřebí objasnění ] | 'tesák' | Allophone z / w / když předchází (alveolo-) palatální iniciála a / nebo následuje jedna z předních samohlásek / i, e, ɛ / (také v Horním Xumi / ĩ /).[8][9] | |
| Horní[9] | [Rdɥe][je zapotřebí objasnění ] | 'zeptat se' | |||
Vyčnívající patrový přibližný
| Vyčnívající patrový přibližný | |
|---|---|
| ɥ̫ | |
| ɥʷ | |
| jʷ |
Protože na IPA nejsou žádné diakritické znaménka, která by rozlišovala vyčnívající a stlačené zaoblení, stará diakritika pro labializaci, ⟨ ̫⟩, Bude zde použito jako ad hoc symbol pro vyčnívající palatinální přibližný. Další možný přepis je ⟨ɥʷ⟩ Nebo ⟨jʷ⟩ (Palatální přibližný modifikovaný endolabializací).
Akusticky je tento zvuk „mezi“ typičtějším komprimovaným palatinálním přibližníkem [ɥ] a nelaboralizovaný patrový aproximant [j ].
Funkce
Vlastnosti vyčnívajícího patra:
- Své způsob artikulace je přibližný, což znamená, že je produkováno zúžením hlasového traktu v místě artikulace, ale nestačí k produkci a turbulentní proud vzduchu.
- Své místo artikulace je nazýván labio-palatal, což znamená, že je labializováno palatal, dosáhnout zvednutím těla jazyk směrem k patro zatímco vyčnívající rty.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Norština | Městský východ[5] | Cypomocník | [sʏ̫ɥ̫ɑˈniːd] | 'kyanid' | Objeví se prevokálně po vyčnívajících blízkých samohláskách / ʏ, yː /.[5] Vidět Norská fonologie |
| španělština | Ayuda | [äˈʝ̞ʷuð̞ä] | 'Pomoc' | Přibližná souhláska; lenited allophone z / ɟ͡ʝ / před a mezi zaoblenými samohláskami. Může to být frikativ [ʝʷ] v důrazné řeči. Vidět Španělská fonologie | |
| švédský | Centrální standard[10] | yLos Angeles | [²y̫ɥ̫lä] | 'výt' | Neslabičný prvek společné dvojhlásky realizace / yː / ([y̫ɥ̫]); může být frikativ [ʝʷ] namísto. Vidět Švédská fonologie |
Viz také
Poznámky
- ^ Viz např. Mangold (2005:42)
- ^ Martínez Celdrán (2004:208))
- ^ A b Místo výrazu „post-palatal“ jej lze nazvat „retractal palatal“, „backed palatal“, „palato-velar“, „pre-velar“, „advanced velar“, „fronted velar“ nebo „front-velar“. Pro zjednodušení tento článek používá pouze výraz „post-palatal“.
- ^ A b Chen & Gussenhoven (2015:331)
- ^ A b C d Kristoffersen (2000), str. 35.
- ^ A b Valenzuela, Márquez Pinedo a Maddieson (2001), str. 283.
- ^ A b Šewc-Schuster (1984), s. 36–37, 41, 46.
- ^ A b Chirkova & Chen (2013), str. 368.
- ^ A b Chirkova, Chen & Kocjančič Antolík (2013), str. 387.
- ^ Ladefoged & Maddieson (1996), str. 295.
Reference
- Chen, Yiya; Gussenhoven, Carlos (2015), „Čínská Šanghaj“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 321–327, doi:10.1017 / S0025100315000043
- Chirkova, Katia; Chen, Yiya (2013), „Xumi, 1. část: Dolní Xumi, rozmanitost dolního a středního toku řeky Shuiluo“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (3): 363–379, doi:10.1017 / S0025100313000157[trvalý mrtvý odkaz ]
- Chirkova, Katia; Chen, Yiya; Kocjančič Antolík, Tanja (2013), „Xumi, část 2: Horní Xumi, rozmanitost horních oblastí řeky Shuiluo“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (3): 381–396, doi:10.1017 / S0025100313000169[trvalý mrtvý odkaz ]
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Mangold, max (2005) [poprvé publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (6. vydání), Mannheim: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04066-7
- Martínez Celdrán, Eugenio (2004), "Problémy s klasifikací přibližných", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 201–210, doi:10.1017 / S0025100304001732
- Šewc-Schuster, Hinc (1984), Gramatika hornjo-serbskeje rěče, Budyšin: Ludowe nakładnistwo Domowina
- Valenzuela, Pilar M .; Márquez Pinedo, Luis; Maddieson, Ian (2001), "Shipibo", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 31 (2): 281–285, doi:10.1017 / S0025100301002109
- Maddieson, Iane; Balboa Anderson, Victoria (1994), "Fonetické struktury Iaai", UCLA Working Papers in Phonetics, 87: 163–182
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ɥ] na PHOIBLE
