Vyjádřený labiodentální aproximant - Voiced labiodental approximant

Vyjádřený labiodentální aproximant
ʋ
Číslo IPA150
Kódování
Subjekt (desetinný)ʋ
Unicode (hex)U + 028B
X-SAMPAP nebo v
Braillovo písmo⠦ (body v Braillově písmu-236)⠧ (body Braillova písma - 1236)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The vyjádřený labiodentální přibližný je typ souhláskový zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Je to podobné jako u Angličtina w se zuby a rty drženými v poloze použité k vyjádření písmene PROTI. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ʋ⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je P nebo proti. S pokročilou diakritikou ⟨ʋ̟⟩, Toto písmeno také označuje a bilabiální přibližný, ačkoli diakritika je často vynechána, protože není pravděpodobný žádný kontrast.[1][2]

Labiodentální aproximant je typickou realizací /proti/ v indický a Jihoafričan odrůdy angličtiny. Jako neznělé /F/ je také realizován jako přibližný ([ʋ̥ ]), je to také příklad jazyka, který kontrastuje s neznělými a vyjádřenými labiodentálními přibližovateli.[3]

Funkce

Vlastnosti vyjádřeného labiodentálního aproximanta:

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
ArménskýVýchodní[4]ոսկի[ʋɔski]'zlato'
Asyrská neoaramejštinahawA‎[haːʋa]'vítr'Převládající v Urmia dialekty. U některých reproduktorů [proti ] se používá. Odpovídá [w ] v ostatních odrůdách.
KatalánštinaBaleárskétreballaprotiA[t̪ɾəbəˈʎ̟aʋə]'pracoval'Allophone z /proti/.[5] Vidět Katalánština fonologie
Valencie[5][t̪ɾe̠bäˈʎ̟aʋä]
čínštinaMandarinka为 / wèi[ʋêi]'pro'Převládající v severních dialektech. Odpovídá / w / v jiných odrůdách.
dánštinaStandard[6]protied[ʋe̝ːˀð̠˕ˠ]'vědět'Také popsán jako krátký plosive [b̪̆ ]; zřídka realizován jako frikativ [proti ] namísto.[7] Vidět Dánská fonologie
holandskýStandardwang[ʋɑŋ]'tvář'V jižních dialektech Nizozemska realizován jako bilabiální [β̞ ]. Vidět Holandská fonologie
AngličtinaIndický jihoafrický[3]protiine[ʋaɪn]‚réva 'Odpovídá frikativu [proti ] v jiných akcentech.
Některé reproduktoryrvyd[ʋe̞d̥]'Červené'Většinou idiosynkratický, ale poněkud dialektický[8] (speciálně v Londýn a Jihovýchodní Anglie ). Vidět Anglická fonologie a R-labializace
Faerský[9]røðA[ˈɹøːʋa]'mluvený projev'Slovní iniciální a intervocalický alofon /proti/. V prvním případě jde o volnou variantu s frikativem [proti ].[9] Vidět Faerská fonologie
FinštinaprotiauprotiA [ˈƲɑu̯ʋɑ]'dítě'Vidět Finská fonologie
NěmecStandardwtak jako[jako]'co'Postkonsonantický alofon / v / pro většinu řečníků. Někteří také používají slovo - zpočátku, zejména na jihu. Vidět Standardní německá fonologie.
švýcarskýOdpovídá /proti/ ve standardní němčině[10]
GuaraníAprotiañe'ẽ[ʔãʋ̃ãɲẽˈʔẽ]„Jazyk Guaraní“Kontrastuje s / w / a / ɰ /
havajskýwikiwiki[ʋikiʋiki]'rychle'Lze také realizovat jako [w] nebo [proti]. Vidět Havajská fonologie
hindštinaवरुण[ʋəruɳ]'Varuna 'Vidět Hindustani fonologie
italštinaNěkteré reproduktory[11]rArÓ[ˈƲäːʋo]'vzácný'Alternativa interpretace ke standardní italštině alveolární trylek [r ], kvůli jednotlivci ortoepický vady a / nebo regionální variace, díky nimž alternativní zvuk převládá, zejména v Alto Adige (hraničí s německy mluvícím Rakouskem), Val d'Aosta (hraničí s Francií) a v částech Parma provincie, výrazněji kolem Fidenza. Jiné alternativní zvuky mohou být a uvular trylek [ʀ ] nebo a vyjádřený uvular fricative [ʁ ].[11] Vidět Italská fonologie.
Litevskýprotianduo[ʋɐn̪d̪uə]'voda'Vidět Litevská fonologie.
Maráthštinaवजन[ʋə (d) zən]'hmotnost'Vidět Maráthština fonologie
Miyako[12][ʋ̩tɑ]'tlustý'Možná slabičný.
NorštinaMěstský východ[13][14]protienn[ʋe̞nː]'přítel'Někdy realizováno jako frikativ [proti ].[14][15] Vidět Norská fonologie
Nsengaŵanthu[ʋaⁿtʰu]'lidé'
Pandžábskýਵਾਲ[ʋäːl]'vlasy'
ruština[16]волосы[ˈƲʷo̞ɫ̪əs̪ɨ̞]'vlasy'Společná realizace /proti/; kontrastuje s palatalizováno formulář.[16] Vidět Ruská fonologie
Srbochorvatštinaцврчак / Cprotirčak[t͡sʋř̩ːt͡ʃak]'kriket'Lze také realizovat jako [proti], v závislosti na dialektu. Vidět Srbochorvatská fonologie
Shonaprotianhu[ʋan̤u]'lidé'Kontrastuje s /proti/ a / w /.
Slovák[17]protiodaO tomto zvuku[ˈƲo̞dä] (Pomoc ·informace )'voda'Obvyklá realizace /proti/.[17] Vidět Slovenská fonologie
slovinština[18]protieter[ˈƲéːtər]'vítr'Také popisován jako frikativní [proti ].[19][20] Vidět Slovinská fonologie
švédskýprotiän[ʋɛːn]'přítel'Některé reproduktory. Vidět Švédská fonologie
španělština[21]chilskýhablar[äˈʋläɾ]'mluvit'Allophone / b /. Vidět Španělská fonologie
Tamilவாய்[ʋɑj]'ústa'Vidět Tamilská fonologie
ukrajinština[22]вv[ʋin]'on'Možná prevokální realizace / w /, nejčastěji dříve / i /.[22] Vidět Ukrajinská fonologie
Západofrískéwêr[ʋɛːr]'kde'Vidět Západofríská fonologie

Viz také

Poznámky

  1. ^ Peter Ladefoged (1968) Fonetická studie západoafrických jazyků: Sluchově-instrumentální průzkum, str. 26.
  2. ^ Joyce Thambole Mogatse Mathangwane (1996), Fonetika a fonologie Ikalangy: Diachronická a synchronní studie, sv. 1, s. 79
  3. ^ A b Mesthrie (2004:960)
  4. ^ Dum-Tragut (2009:20)
  5. ^ A b Saborit Vilar (2009:52)
  6. ^ Basbøll (2005:62)
  7. ^ Basbøll (2005: 27 a 66)
  8. ^ Foulkes & Docherty (1999:?)
  9. ^ A b Árnason (2011:115)
  10. ^ Schmid, Stephan (2010), Segmentové rysy švýcarských německých etnolektů, vyvoláno 2015-04-27
  11. ^ A b Canepari (1999), str. 98–101.
  12. ^ Thomas Pellard, Proč je důležité studovat ryukyanské jazyky Archivováno 2015-10-18 na Wayback Machine (prezentace)
  13. ^ Kristoffersen (2000: 22 a 25)
  14. ^ A b Vanvik (1979:41)
  15. ^ Kristoffersen (2000:74)
  16. ^ A b Yanushevskaya & Bunčić (2015:223)
  17. ^ A b Hanulíková & Hamann (2010:374)
  18. ^ Šuštaršič, Komar & Petek (1999:136)
  19. ^ Priestley (2002:394)
  20. ^ Greenberg (2006:18)
  21. ^ "El alófono labiodental sonoro [v] del fonema / b / en el castellano de Concepción (Chile): Una investigación exploratoria" (PDF).
  22. ^ A b Žovtobrjux & Kulyk (1965:121–122)

Reference

  • Árnason, Kristján (2011). Fonologie islandštiny a faerštiny. Oxford University Press. ISBN  978-0199229314.
  • Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN  0-203-97876-5
  • Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
  • Foulkes, Paul; Docherty, Gerard J., eds. (1999), Městské hlasyArnold
  • Greenberg, Mark L. (2006), Krátká referenční gramatika standardní slovinštiny, Kansas: University of Kansas
  • Hanulíková, Adriana; Hamann, Silke (2010), "Slovák" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (3): 373–378, doi:10.1017 / S0025100310000162
  • Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0-19-823765-5
  • Mesthrie, Rajend (2004), „Indian South African English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Phonology, Mouton de Gruyter, str. 953–963, ISBN  3-11-017532-0
  • Priestley, T.M.S. (2002), "Slovinština", v Comrie, Bernarde; Corbett, Greville. G. (eds.), Slovanské jazyky, London: Routledge, s. 388–451, ISBN  0-415-28078-8
  • Saborit Vilar, Josep (2009), Millorem la pronúncia, Acadèmia Valenciana de la Llengua
  • Šuštaršič, Rastislav; Komar, Smiljana; Petek, Bojan (1999), "slovinština", Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 135–139, doi:10.1017 / S0025100300004874, ISBN  0-521-65236-7
  • Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN  82-990584-0-6
  • Yanushevskaya, Irena; Bunčić, Daniel (2015), "Ruština" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (2): 221–228, doi:10.1017 / S0025100314000395
  • Žovtobrjux, M.A .; Kulyk, B.M. (1965), Kurs sučasnoji ukrajins'koji literaturnoji movy. Častyna I., Kyjev: Radjans’ka škola

externí odkazy