Dánská fonologie - Danish phonology

Pomoc s přepisy dánštiny IPA pro články na Wikipedii viz Nápověda: IPA / dánština. Transkripční systém založený na dánském pravopisu viz Dania přepis.

The fonologie z dánština je podobný jako u ostatních úzce souvisejících Skandinávské jazyky, švédský a Norština, ale má také odlišné vlastnosti, které jej odlišují. Například dánština má a suprasegmentální funkce známá jako stød což je druh laryngeální fonace, který se používá fonemicky. Vystavuje také rozsáhle lenition plosiv, což je znatelně častější než v sousedních jazycích. Z tohoto důvodu a několika dalších věcí je mluvená dánština pro Nory a Švédy obtížně srozumitelná, i když ji snadno přečtou.

Souhlásky

Dánština má nejméně 17 souhláska fonémy:

BilabiálníLabio-
zubní		AlveolárníPalatalVelárníUvularGlottal
Nosnímnŋ
Plosivestr bt dk ɡ
FrikativníFs(ɕ)h
Přibližněprotiðj(w)r
Postranníl
Telefon –foném –morfofoném korespondence[1]
TelefonFonémMorfofoném
Slabika-
počáteční		Slabika-
finále
[m]/ m /| m |
[n]/ n /| n |
[ŋ]/ ŋ /N / A| nɡ |, | ŋ |,[A]
| n |[b]
[pʰ]/ p /| p |N / A
[tsʰ]/ t /| t |N / A
[kʰ]/ k /| k |N / A
[p]/ b /| b || p, b |
[t]/ d /| d || t |
[k]/ ɡ /| ɡ || k |
[F]/F/| f |
[s]/ s /| s |
[ɕ]/ sj /| sj |[C]
[h]/ h /| h |N / A
[ʋ]/proti/| v |N / A
[ð]/ ð /N / A| d |
[j]/ j /| j || j, ɡ |
[w]/proti/N / A| v, ɡ |
[ʁ]/ r /| r |N / A
[ɐ̯]/ r /N / A| r |
[l]/ l /| l |
  1. ^ Ve francouzských půjčkách a příponách -ing, -ling, -ning.
  2. ^ Před | k |.
  3. ^ Nativními slovy, pouze slabika - počáteční.

/ p, t, k, h / vyskytují se pouze slabiky - zpočátku a [ŋ, ð, w] jen slabika - konečně.[2][3] [ɕ] je phonemically / sj / a [w] je slabika-konečný alofon z /proti/.[4] [w] také se vyskytuje slabika - původně v anglických půjčkách, spolu s [ɹ ], ale slabika-počáteční [w] je v volná variace s [proti] a ty nejsou považovány za součást fonologického soupisu dánštiny.[5]

/ ŋ / dochází pouze před krátkými samohláskami a stonky morfofonologicky, nativními slovy, od | nɡ | nebo | n | předchozí | k | a ve francouzských půjčkách z jiného | ŋ |. Za morfologické hranice, [ŋ] se mohou také objevit v důsledku nepovinné asimilace / n / před / k, ɡ /.[6]

/ n, t, d, s, l / jsou apikální alveolární [n̺, t̺s̺ʰ, t̺, s̺, l̺],[7] ačkoli si to někteří řečníci uvědomují / s / zubně ([s̪ ]).[8][9]

/ p, t, k / jsou neznělý sání, s / t / také přidružené: [pʰ, tsʰ, kʰ].[10] / t / je často přepsán ⟨tˢ⟩. V některých odrůdách standardního dánského jazyka (ale ne v kodaňském dialektu), / t / je jen aspirován, bez přidružení.[11]

/ b, d, ɡ / jsou neznělé, neznělé [p, t, k].[12] V slabikových kodech je může doprovázet slabý, částečný hlas, zvláště když mezi znějícími zvuky.[13] Vystoupení-finále / b, d, ɡ / lze realizovat jako [pʰ, t (s) ʰ, kʰ], zejména v odlišné řeči.[14] Intervocalic / d / lze realizovat jako vyjádřenou klapku [ɾ ], jako v anidisk [ˈNoɐ̯ɾisk] „Severské“.[15][16]

/ h / je jen slabě frikovaný.[17] Mezi samohláskami to často zazní [ɦ ].[18]

/proti/ může být vyjádřený frikativ [proti ], ale je nejčastěji vyjádřeným přibližným [ʋ ].[19]

/ ð / - takzvaný „soft d“ (dánština: blødt d) - je velarizovaný laminální alveolární přibližně [ð̠˕ˠ ].[20][21][22] Je akusticky podobný kardinálním samohláskám [ɯ ] a [ɨ ].[21] To je běžně vnímáno non-rodilí mluvčí dánštiny jako [l ].[23][21] Velmi zřídka, / ð / lze realizovat jako frikativ.[22]

Slabika - zpočátku, / r / je vyjádřený uvular fricative [ʁ ] nebo, častěji, přibližný [ʁ̞ ].[24] Podle Nina Grønnum, fricative varianta je neznělá [χ ].[25] Jeho přesné místo artikulace bylo popsáno jako hltan,[26] nebo obecněji jako „nadfaryngeální“.[27] Při zdůraznění slova iniciála slova / r / lze realizovat jako vyjádřený uvulární frikativní trylek [ʀ̝ ].[15] V pozici slabiky-finále, / r / je realizován jako [ɐ̯].[2]

Alveolární realizace [r ] z / r / je velmi vzácný. Podle Torp (2001), vyskytuje se u některých odrůd Jutlandský dialekt, a pouze pro některé řečníky (většinou starší osoby). Alveolární realizace je považována za nestandardní, dokonce i v klasickém operním zpěvu - je to pravděpodobně jediný evropský jazyk, ve kterém tomu tak je.[28] Podle Basbøll (2005), vyskytuje se (nebo se vyskytovala donedávna) ve velmi starých formách určitých konzervativních dialektů v Severním Jutsku a Bornholm.[29]

/ l, j, r / jsou neznělé [l̥, C ~ɕ, χ ] po / p, t, k /, kde je aspirace realizována jako devoicing následující souhlásky,[30] aby / tj / se obvykle realizuje jako alveolo-palatální afrikáta [tɕ ].[31]

Hlasový velární pokračovatel [ɣ ] se výrazně vyskytly ve starších standardních dánštině. Některé starší reproduktory jej stále používají vysoký registr, nejčastěji jako přibližný [ɣ˕ ].[32][33] Odpovídá to [w], po zadních samohláskách a / r /a do / j /, po předních samohláskách a / l /, v současné standardní dánštině.[32]

/ j / je odstraněn po / iː, yː /, a případně také po / eː, ř /, a méně často po / ɛː, aː /. Podobně, /proti/ je odstraněn po / uː /, a případně také po /Ó/a méně často po / ɔː /.[34]

Samohlásky

Monofthongy moderního dánského standardu od Grønnum (1998), str. 100. Nepříznivý [ɪ, ʊ, ə, ɐ] nejsou zobrazeny.
Některé konzervativní standardní dánské samohlásky zobrazené na samohláskové tabulce od Ladefoged & Johnson (2010), str. 227, na základě Fischer-Jørgensen (1972)

Moderní standardní dánština má kolem 20 různých samohláska vlastnosti.[Citace je zapotřebí ] Zde se zobrazují tyto samohlásky[kde? ] v úzkém přepisu.

/ ə / a / ɐ / vyskytují se pouze v nepřízvučných slabikách, a proto mohou být pouze krátké. Dlouhé samohlásky mohou mít stød,[Citace je zapotřebí ] což umožňuje rozlišit 30 různých samohlásek ve zdůrazněných slabikách.[Citace je zapotřebí ] Délka samohlásky[Citace je zapotřebí ] a stød jsou s největší pravděpodobností rysy slabiky spíše než samohlásky.

26 samohláska fonémy standardního dánštiny (14 krátkých a 12 dlouhých) odpovídá 21 morfofonémy (11 krátkých a 10 dlouhých).

Fonémy samohlásek
PředníCentrálníZadní
nezaokrouhlenýzaoblený
krátkýdlouhokrátkýdlouhokrátkýdlouhokrátkýdlouho
Zavřítiiːyyːuuː
ZblízkaEEÓÓəÓÓ
Open-midɛɛː-œːɐɔɔː
OtevřenoAAɑɑːɒɒː
Morfofoném –foném –telefon korespondence[35][36]
Morpho-
foném		Tautosyllabic
životní prostředí		FonémTelefonÚzký
tran-
psaní		PříkladPoznámka
PoPřed
| i |/ i /[i][i]mis
| iː |/ iː /[iː][iː]mile
| e |/E/[E][E]liSvatý
| r |[ɛ̝][ɛ̝]briSvatý
| eː |/E/[E][E]mEle
| r |/ ɛː /[ɛ̝ː][ɛ̝ː ~ ɛ̝j]GREne
| ɛ |/ ɛ /[E][E]l…Svatý
| r |[ɛ][ɛ]b…r
| r ||∅, D|/ ɛ / nebo / ɑ /[æ ~ ɑ][a ~ ɑ̈]r…kke[ɑ] v inovativních odrůdách.[37]
/ ɑ /[ɑ][ɑ̈]kr…ft
| ɛː |/ ɛː /[E][E]m…le
| r |[eː ~ ɛː][eː ~ ɛː]b…re[ɛː] v inovativních odrůdách.[38]
| r |[ɛ̝ː][ɛ̝ː ~ ɛ̝j]kr…se
| d |/A/ nebo / ɑː /[æɑː ~ ɑː][æɑ̈ː ~ ɑ̈ː]GR…de[ɑː] v inovativních odrůdách.[39]
| a |≠ | r ||A|/A/[…][…]mAlle
/ ɑ /[ɑ][ɑ̈]tAkke
| ar ||#|protiarPouze několika málo slovy.[40]
/ ɑː /[ɑː][ɑ̈ː]arne
| aː |/A/[ɛː][ɛː]mAle
| r |/ ɑː /[ɑː][ɑ̈ː]trAne
| aːr |har
| y |/ r /[y][y]lyt
| yː |/ yː /[yː][yː]kyle
| ø |/Ó/[Ó][Ó]kys
| r |≠ | v, j, ɡ |[œ̝ ~ œ][œ̝ ~ œ]GRynt[œ] v inovativních odrůdách.
| v |/ œ /[ɶ][ɶ̝]drÓproti[41]
| j, ɡ |/ ɔ /[ʌ][ɒ̽]tÓj
| øː./Ó/[Ó][Ó]kÓle
| r |[œ̝ː ~ œː][œ̝ː ~ œː]rÓbýt[œː] v inovativních odrůdách.
| œ |/ œ /[œ̝][œ̝]hÓns
| r |[œ][œ]GÓr
| r |[ɶ][ɶ̝]GRÓn
| œː |/ œː /[œ̝ː][œ̝ː]hÓneVzácný.[42]
| r |[œː][œː]GÓre
| u |/ u /[u][u]Guld
| r |/ u /[u ~ o][u ~ o̝]brusk[Ó] v inovativních odrůdách.[43]
| uː |/ uː /[uː][uː]mule
| r |/ uː / nebo /Ó/[uː ~ oː][uː ~ o̝ː]ruse[Ó] v inovativních odrůdách.[43]
| o ||∅, r |/Ó/[Ó][Ó]sÓrt ('Černá')
[ɔ̝][ɔ̽]ÓSvatý ('sýr')
| oː |/Ó/[Ó][Ó]mÓle
| ɔ |/ ɔ /[ʌ][ɒ̽]mAtte
| |r ||#|/ ɒ /[ɒ][ɒ̝]protineboPouze několika málo slovy.[40]
/ ɒː /[ɒː][ɒ̝ː]mnebose
| |r |tårne
| ɔː |/ ɔː /[ɔ̝ː][ɔ̽ː]mAle
| ə |/ ə /[ə][ə]hoppE
| |r |/ ɐ /[ɐ][ɒ̽]tlustýehm
| rə |turePo dlouhých samohláskách.[44]
| rər |tuznovu
| jə |/ jə /[ɪ][ɪ]vejeVidět § Schwa-asimilace.
| ɡə |jage
| və |/ və /[ʊ][ʊ]have
| |d |/ əð /[ð̩][ð̩˕˗ˠ]mužvyd
| də |/ ðə /bade
| |l |/ /l /[l̩][l̩]gammel
| lə |/ lə /tale
| nə |/ n /[n̩][n̩]håne
| |n |/ ən /hesten
[m̩][m̩]hoppen
[ŋ̍][ŋ̍]pakken

Třícestný rozdíl v předních zaoblených samohláskách / y ř - / je potvrzeno pouze před nasály, např. / syns sønˀs sœns / synes, synds, søns („zdá se“, „hřích“, „syn“).

/A/ a /A/ na jedné straně a / ɑ / a / ɑː / na druhé straně jsou z velké části v doplňkové distribuci. Interpretaci dvou fonémů však lze odůvodnit odkazem na neočekávanou kvalitu samohlásky slovy jako andre / ˈⱭndrɐ / „ostatní“ nebo anderledes / Ɐˌnɐˌleːðəs / „různé“ a rostoucí počet výpůjček.[45]

Některé fonémy a telefony, které se vyskytují pouze v nestresované poloze, často splývají s plnými fonémy a telefony:[46]

  • [ʊ] s [Ó], což vede k variabilní fúzi / və / a /Ó/ (první může být [wə] nebo [wʊ] místo toho v takovém případě nedojde ke sloučení).
  • / ɐ / s / ɔ /

Systém samohlásek je nestabilní a podle studie Ejstrup & Hansen (2004) může současný mluvený jazyk zažívat sloučení několika z těchto samohlásek. Následující páry samohlásek mohou být sloučeny některými reproduktory (byly analyzovány pouze samohlásky nesousedící s | r |):[47]

  • [Ó] s [œ̝ː] (11 z 18 reproduktorů)
  • [Ó] s [œ̝] (7 z 18)
  • [E] s [E] (5 z 18)
  • [E] s [E] (5 z 18)
  • [Ó] s [ɔ̝] (4 z 18)
  • [E] s [ɛː] (3 z 18)
  • [Ó:] s [ɔ̝:] (2 z 18)
  • [u:] s [Ó:] (1 z 18)

Schwa-asimilace

Navíc / ɐ /, který pochází z fúze | |r |, | rə |nebo | rər |, / ə / asimiluje na sousední sonoranty různými způsoby:[48]

  • / ə / asimiluje s předchozími dlouhými samohláskami: / ˈDiːə / → [ˈTiːi] zemřít 'zdravotní sestřička', / ˈDuːə / → [ˈTuːu] z důvodu 'holub'.[49]
  • / jə / po dlouhé samohlásky jiné než / iː, yː / a / və / po dlouhé samohlásky jiné než / uː / stát se jednohlasými [ɪ, ʊ]: / ˈLɛːjə / → [ˈLeːɪ] lego 'doktor', / ˈLɔːvə / → [ˈLɔ̝ːʊ] lge 'brána'.[48] V inovativních odrůdách se samohlásky mohou zkrátit: [ˈLejɪ], [ˈlɔ̝wʊ].[50]
  • Sonorant souhláska (/ ð, l, m, n, ŋ /) a / ə /, v obou pořadí se staňte a slabičná souhláska [ð̩, l̩, m̩, n̩, ŋ̍].[51]
    • Je to delší po krátké samohlásky než po dlouhé: / ˈBaːðə / → [ˈPæːð̩] bade 'koupat se', / ˈHuːlə / → [ˈHuːl̩] hule 'jeskyně', / Bisbiðə / → [ˈSpiðð̩] spidde 'kopí', / ˈKulə / → [ˈKʰull̩] kulde 'Studený'.[52]
    • Když / ə / je umístěn mezi dvěma zvukovými souhláskami, druhá se stává slabičnou: / ˈSaðəl / → [ˈSæðl̩] saddel 'sedlo', / ˈHyləð / → [ˈHylð̩] hyldet „chválen“.[52]
    • Místo slabičného nosu (/ ən /) asimiluje s předchozí souhláskou: / ˈLɑbən / → [ˈLɑpm̩] lappen 'záplaty', / ˈLɑɡən / → [ˈLɑkŋ̍] lakken „laky“.[53]

V běžné řeči / ə / může také uniknout po překážející. Pokud k tomu dojde po dlouhé samohlásky, slabika s elidou / ə / lze zachovat prodloužením samohlásky před souhláskou: / ˈHɔːbə / → [ˈHɔ̝ː (ɔ̝) p] håbe 'naděje'.[52]

Prozódie

Stres

Na rozdíl od sousedních skandinávských jazyků švédštiny a norštiny nemá prozódie dánštiny phonemic hřiště. Stres je phonemic a rozlišuje slova jako billigst [ˈPilist] („nejlevnější“) a bilist [piˈlist] ('řidič auta'). Ve syntaktických frázích slovesa ztrácejí stres (a stød, pokud existují) pomocí an objekt bez určitého nebo neurčitého článek: např. ˈJens ˈspiser et ˈbrød [Ensjens ˈspiˀsɐ e̝t ˈpʁœ̝ðˀ] („Jens jí bochník“) ~ ˈJens spiser ˈbrød [ˈJens spisɐ ˈpʁœ̝ðˀ] („Jens jí chléb“). U jmen je zdůrazněno pouze příjmení, např. [johæn̩luiːsə ˈhɑjˌpɛɐ̯ˀ] Johanne Luise Heiberg.[54]

Stød

Hlavní článek: Stød

V řadě slov se zdůrazněním závěrečné slabiky mohou dlouhé samohlásky a sonoranty vykazovat prozodický rys zvaný stød ('tah').[55] Akusticky jsou samohlásky se stødem o něco kratší[55] a funkce skřípavý hlas.[56] Historicky tato funkce fungovala jako nadbytečný aspekt stresu monosyllabických slov, která měla buď dlouhou samohlásku, nebo konečnou znělou souhlásku. Od vytvoření nových monosyllabických slov již tato asociace s monosyllables není tak silná. Některé další tendence zahrnují:

  • Víceslabičná slova s ​​nominální určitou příponou -et může vykazovat průměr[55]
  • Polysyllabic loanwords with final stress on either a long vowel or vowel with a final sonorant typically feature stød[55]

Dvojhlásky s podkladovou dlouhou samohláskou mají vždy stød.[57]

Ukázka textu

Ukázkový text je nejasným čtením první věty Severní vítr a slunce.

Ortografická verze

Nordenvinden og solen kom engang i strid om, hvem af dem der var den stærkeste.[54]

Široká fonetická transkripce

[ˈNoɐ̯ɐnˌve̝nˀn̩ ʌ ˀsoˀl̩n kʰʌm e̝ŋˈkɑŋˀ i ˈstʁiðˀ ˈʌmˀ ˈvemˀ ˈæ pm̩ tɑ vɑ tn̩ ˈstɛɐ̯kəstə][54]

Reference

  1. ^ Basbøll (2005), str. 75–6, 547.
  2. ^ A b Basbøll (2005), str. 64.
  3. ^ Grønnum (1998), str. 99-100.
  4. ^ Basbøll (2005), str. 64–5.
  5. ^ Basbøll (2005), str. 63.
  6. ^ Basbøll (2005), str. 75.
  7. ^ Basbøll (2005), str. 60–3, 131.
  8. ^ Thorborg (2003), str. 80. Autor to uvádí / s / se vyslovuje „špičkou jazyka hned za horními zuby, ale aniž by se jich dotýkala“. To potvrzuje doprovodný obrázek.
  9. ^ Grønnum (2005), str. 144. Pouze tento autor zmiňuje jak alveolární, tak zubní realizace.
  10. ^ Grønnum (2005), str. 120, 303–5.
  11. ^ Grønnum (2005), str. 303.
  12. ^ Grønnum (2005), str. 303–5.
  13. ^ Goblirsch (2018), s. 134–5, s odvoláním Fischer-Jørgensen (1952) a Abrahams (1949, s. 116–21, 228–30).
  14. ^ Basbøll (2005), str. 213.
  15. ^ A b Grønnum (2005), str. 157.
  16. ^ Basbøll (2005), str. 126.
  17. ^ Basbøll (2005), str. 61–2.
  18. ^ Grønnum (2005), str. 125.
  19. ^ Basbøll (2005), str. 27.
  20. ^ Basbøll (2005), str. 59, 63.
  21. ^ A b C Grønnum (2003), str. 121.
  22. ^ A b Ladefoged & Maddieson (1996), str. 144.
  23. ^ Haberland (1994), str. 320.
  24. ^ Basbøll (2005), str. 62, 66.
  25. ^ Basbøll (2005), str. 62.
  26. ^ Ladefoged & Maddieson (1996), str. 323.
  27. ^ Grønnum (1998), str. 99.
  28. ^ Torp (2001), str. 78.
  29. ^ Basbøll (2005), str. 218.
  30. ^ Basbøll (2005), str. 65–6.
  31. ^ Grønnum (2005), str. 148.
  32. ^ A b Basbøll (2005), str. 211–2.
  33. ^ Grønnum (2005), str. 123.
  34. ^ Grønnum (2005), str. 296.
  35. ^ Basbøll (2005), s. 45–7, 52, 57–9, 71, 546–7.
  36. ^ Grønnum (2005), s. 36–7, 59–61, 287–92, 420–1.
  37. ^ Basbøll (2005), str. 45.
  38. ^ Basbøll (2005), str. 149.
  39. ^ Grønnum (2005), str. 285.
  40. ^ A b Basbøll (2005), str. 154.
  41. ^ Brink a kol. (1991), str. 87.
  42. ^ Brink a kol. (1991), str. 108.
  43. ^ A b Basbøll (2005), str. 150.
  44. ^ Basbøll (2005), str. 72, 81.
  45. ^ Basbøll (2005), str. 50–1.
  46. ^ Basbøll (2005), str. 58.
  47. ^ Ejstrup & Hansen (2004).
  48. ^ A b Grønnum (2005), s. 186–7.
  49. ^ Grønnum (2005), str. 186.
  50. ^ Grønnum (2005), str. 269.
  51. ^ Grønnum (2005), str. 301–2.
  52. ^ A b C Grønnum (2005), str. 187.
  53. ^ Grønnum (2005), str. 302.
  54. ^ A b C Grønnum (1998), str. 104.
  55. ^ A b C d Haberland (1994), str. 318.
  56. ^ Basbøll (2005), str. 83.
  57. ^ Grønnum (2005), str. 294.

Bibliografie

  • Abrahams, Henrik (1949), Études phonétiques sur les tendences évolutives des occlusives germaniques, Aarhus University Press
  • Allan, Robin; Holmes, Philip; Lundskær-Nielsen, Tom (2011) [poprvé publikováno 2000], Dánsky: Základní gramatika (2. vyd.), Abingdon: Routledge, ISBN  978-0-203-87800-2
  • Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštinyOxford: Oxford University Press, ISBN  0-203-97876-5
  • Brink, Lars; Lund, Jørn; Heger, Steffen; Jørgensen, J. Normann (1991), Denní obchod Danske Udtaleordbog, Munksgaard, ISBN  87-16-06649-9
  • Ejstrup, Michael; Hansen, Gert Foget (2004), Samohlásky v regionálních variantách dánštiny (PDF), Stockholm: Katedra lingvistiky, Stockholmská univerzita
  • Fischer-Jørgensen, Eli (1952), „Om stemtheds asimilation“, Bach, H .; et al. (eds.), Festskrift til L. L. Hammerich, Kodaň: G. E. C. Gad, s. 116–129
  • Fischer-Jørgensen, Eli (1972), „Formativní frekvence dlouhých a krátkých dánských samohlásek“, Scherabon Firchow, Evelyn; Grimstad, Kaaren; Hasselmo, Nils; O'Neil, Wayne A. (eds.), Studie pro Einara Haugena: Prezentováno přáteli a kolegy„Haag: Mouton, s. 189–213, doi:10.1515/9783110879131-017, ISBN  978-90-279-2338-7
  • Goblirsch, Kurt (2018), Geminace, lenice a prodlužování samohlásek: K historii kvantity v germánštině, Cambridge University Press, ISBN  978-1-107-03450-1
  • Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
  • Grønnum, Nina (2003), „Proč jsou Dánové tak těžko pochopitelní?“ (PDF)v Jacobsen, Henrik Galberg; Bleses, Dorthe; Madsen, Thomas O .; Thomsen, Pia (eds.), Vezměme si dánštinu - například: lingvistické studie na počest Hanse Basbolla představené u příležitosti jeho 60. narozenin„Odense: Syddansk Universitetsforlag, s. 119–130
  • Grønnum, Nina (2005), Fonetik og fonologi, Almen og Dansk (3. vyd.), Kodaň: Akademisk Forlag, ISBN  87-500-3865-6
  • Haberland, Hartmut (1994), „dánština“, König, Ekkehard; van der Auwera, Johan (eds.), Germánské jazyky, Routledge, str. 313–348, ISBN  1317799585
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996), Zvuky světových jazyků Oxford: Blackwell, ISBN  978-0-631-19815-4
  • Ladefoged, Petere; Johnson, Keith (2010), Kurz fonetiky (6. vydání), Boston, Massachusetts: Wadsworth Publishing, ISBN  978-1-4282-3126-9
  • Maddieson, Iane; Spajić, Siniša; Sands, Bonny; Ladefoged, Petere (1993), "Fonetické struktury Dahala", Maddieson, Ian (ed.), Pracovní dokumenty UCLA ve fonetice: Terénní studie cílených jazyků, 84„Los Angeles: UCLA Phonetics Laboratory Group, s. 25–65
  • Thorborg, Lisbet (2003), Dansk udtale - øvebog, Forlaget Synope, ISBN  87-988509-4-6
  • Torp, Arne (2001), „Retroflex souhlásky a hřbetní / r /: vzájemně vylučující inovace? Na šíření hřbetní / r / ve skandinávštině ", ve van de Velde, Hans; van Hout, Roeland (eds.), atiky, Brusel: Etudes & Travaux, s. 75–90, ISSN  0777-3692
  • Uldall, Hans Jørgen (1933), Dánský fonetický čtenář„London fonetický čtenář, London: University of London Press

Další čtení

externí odkazy