Neznělá bilabiální frikativa - Voiceless bilabial fricative - Wikipedia

„ɸ“ přeadresuje tady. Řecký dopis viz Phi (dopis). Písmeno cyrilice viz Ef (cyrilice). Arménský dopis viz Piwr (dopis).
Neznělá bilabiální frikativa
ɸ
Číslo IPA126
Kódování
Subjekt (desetinný)ɸ
Unicode (hex)U + 0278
X-SAMPAp
Braillovo písmo⠨ (body Braillova písma - 46)⠋ (body Braillova písma-124)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The neznělá bilabiální frikativa je typ souhláskový zvuk, používaný v některých mluvených jazycích. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɸ⟩.

Funkce

Vlastnosti neznělé bilabiální frikativy:

  • Své způsob artikulace je frikativní, což znamená, že je produkováno zúžením proudění vzduchu úzkým kanálem v místě artikulace, což způsobuje turbulence.
  • Své místo artikulace je bilabiální, což znamená, že je spojen s oběma rty.
  • Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže může přijímat zvuky sousedních zvuků.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Protože zvuk není vytvářen prouděním vzduchu přes jazyk, zvuk centrální –postranní dichotomie neplatí.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
Ainu[Citace je zapotřebí ]フ チ[ɸu̜tʃi]'babička'
Angor[Citace je zapotřebí ]Fi[ɸi]'tělo'
bengálskýVýchodní dialektyফল[ɸɔl]'ovoce'Allophone z /F / v Bangladéši a Tripuře, / pʰ / používaný v západních dialektech.
Ovce[1]EƒA[éɸá]‚vyleštil 'Kontrastuje s /F/
italštinatoskánský[2]já capitani[iˌhäɸiˈθäːni]‚kapitáni 'Intervocalic allophone of /p /.[2] Vidět Italská fonologie a Toskánská gorgie.
Itelmenчуфчуф[tʃuɸtʃuɸ]'déšť'
japonský[3]腐敗 / Fuhai[ɸɯhai]'rozklad'Allophone z /h / před / ɯ /. Vidět Japonská fonologie
KaingangFy[ɸɨ]'semínko'
korejština후두개 / hudugae[ɸʷudugɛ]'epiglottis 'Allophone z /h / před / u /. Vidět Korejská fonologie
Kwama[Citace je zapotřebí ][kòːɸɛ]'košík'
Mao[Citace je zapotřebí ][ʔɑ̄ˈɸɑʔɑ̄ˈɸɑŋ]'prázdný'
Māoriwhakapapa[ɸakapapa]'genealogie'
Nepálština.ाफ[bäɸ]'pára'Allophone / pʰ /. Vidět Nepálská fonologie
Odoodee[Citace je zapotřebí ]pagai[ɸɑɡɑi]'kokosový ořech'
španělštinaNěkteré dialekty [4][5]Fuera[ˈɸwe̞ɾa̠]'mimo'Nestandardní varianta /F/. Vidět Španělská fonologie
Standardní evropský[6]pub[ˈPa̠ɸ̞]'hospoda'Přibližný; alofon z / b / před pauzou.[6]
Severo-centrální Poloostrovní[7]Abdicar[a̠ɸðiˈka̠ɾ]‚abdikovat 'Allophone z / b / v coda. V tomto dialektu neznělé překážky cody - / p, t, k / - jsou realizovány jako fricatives pouze v případě, že předcházejí souhlásku; jinak se objeví jako zastávky.
Jižní poloostrov[8]los protiuestros[lɔʰ ˈɸːwɛʰtːɾɔʰ]'tvoje'Liší se [ːː] v některých akcentech. Allophone z / b / po / s /.
Shompen[9][koɸeoi]'lavice'
Sylhetiꠙꠥꠀ[ɸua]'chlapec'
TahitianÓFī[ʔoːɸiː]'had'Allophone z /F/
turečtinaNěkteré reproduktory[10]uFSpojené království[uˈɸuk]'horizont'Allophone z /F/ před zaoblenými samohláskami a v menší míře slovem - konečně po zaoblených samohláskách.[10] Vidět Turecká fonologie
TurkmenštinaFabrik[ɸabrik]'továrna'

Viz také

Reference

  1. ^ Ladefoged (2005:156)
  2. ^ A b Hall (1944:75)
  3. ^ Okada (1999:118)
  4. ^ Boyd-Bowman (1953:229)
  5. ^ Bavlna a ostré (1988:15)
  6. ^ A b Wetzels & Mascaró (2001), str. 224.
  7. ^ „Microsoft Word - codaobs-roa.do“ (PDF). Citováno 2019-04-21.
  8. ^ Pérez, Aguilar a Jiménez (1998:225–228)
  9. ^ „Jazyk Shom Pen: jazykový izolát na Nikobarských ostrovech“ (PDF). Mateřský jazyk XII: 179–202.
  10. ^ A b Göksel & Kerslake (2005:6)

Zdroje

externí odkazy