Makedonská fonologie - Macedonian phonology

Pomoc s přepisy makedonštiny IPA pro články na Wikipedii viz Nápověda: IPA / Macedonian.

Tento článek pojednává o fonologický systém Standardní makedonština (není-li uvedeno jinak) na základě Prilep-Bitola dialekt. Diskuse o jiných dialektech viz Makedonské dialekty. Makedonský má pět samohlásky, jeden polosamohláska, tři tekuté souhlásky, tři nosní zastávky, tři páry fricatives, dva páry afrikáty, nepárová neznělá frikativa, devět párů hlasových a neznělých souhlásek a čtyři páry zastaví.

Samohlásky

Samohlásky[1][2]
PředníCentrálníZadní
Zavřítiu
Středníɛ(ə)ɔ
OtevřenoA

Schwa

The schwa je v mnoha dialektech phonemic (liší se v blízkosti [ʌ ] nebo [ɨ ]), ale jeho použití ve standardním jazyce je okrajové.[3] Při psaní dialektického slova a zachování schwa pro estetický efekt, an apostrof se používá; například ⟨к’смет⟩, ⟨с’нце⟩ atd. Když se hláskuje nahlas, za každou souhláskou následuje schwa. Jednotlivá písmena zkratky se vyslovují u schwy stejným způsobem: ⟨МПЦ ⟩ ([mə.pə.t͡sə]). Lexikalizované zkratky ⟨СССР ⟩ ([ɛs.ɛs.ɛs.ɛr]) a ⟨МТ⟩ ([ɛm.tɛ]) (značka cigaret), patří k několika výjimkám.

Délka samohlásky

Délka samohlásky není phonemic. Samohlásky ve zdůrazněných otevřených slabikách v disyllabických slovech s důrazem na předposlední lze realizovat tak dlouho, např. ⟨Велес⟩ [ˈVɛːlɛs] (O tomto zvukuposlouchat) 'Veles '. Sekvence / aa / se často realizuje foneticky jako [A]; např. ⟨Саат⟩ / saat / [saːt] 'colq. hodina'.

Souhlásky

Mapa použití intervocalického fonému kj v makedonském jazyce (1962)
Mapa použití intervocalického fonému gj v makedonském jazyce (1962)
Souhlásky[4][5]
LabiálníZubníAlveolárníPalatalVelární
Nosnímn̪1ɲ
Plosiveneznělýstrt̪Ck
vyjádřenýbd̪ɟɡ
Složitýneznělýt̪͡s̪t͡ʃ
vyjádřenýd̪͡z̪d͡ʒ
FrikativníneznělýFs̪ʃX
vyjádřenýprotiz̪ʒ
Přibližněɫ̪1j
Trylekr1
Postrannílʎ

^1 Alveolární trylek (/ r /) je slabičný mezi dvěma souhláskami; například ⟨прст⟩ [ˈPr̩st] 'prst'. Zubní nosní (/ n /) a zubní boční (/ ɫ /) jsou také slabiková v určitých cizích slovech; např. ⟨Њутн⟩ [ˈƝutn̩] 'Newton ', ⟨Попокатепетл⟩ [pɔpɔkaˈtɛpɛtɫ̩] 'Popocatépetl ', atd.

The labiodental nosní [ɱ] se vyskytuje jako alofon / m / před /F/ a /proti/ (např. ⟨трамвај⟩ [ˈTraɱvaj] 'tramvaj ').[Citace je zapotřebí ] The velar nosní [ŋ] podobně se vyskytují jako alofon / n / před / k / a / ɡ / (např. ⟨англиски⟩ [ˈAŋɡliski] 'Angličtina'). Některým řečníkům, kteří usilují o jasnou, formální výslovnost, se druhé realizace vyhýbají.

Fonologické procesy

Na hranicích morfémů (v pravopisu) a na konci slova (v pravopisu není) je vyjádření opozice neutralizováno.

Stres

The slovní přízvuk v makedonštině je antepenultimate, což znamená, že spadá na třetí od posledního slabika ve slovech se třemi nebo více slabikami a na první nebo jediné slabice jinými slovy. To se někdy nebere v úvahu, když slovo vstoupilo do jazyka nedávno nebo z cizího zdroje. Platí následující pravidla:

Například ⟨дете⟩ [ˈDɛtɛ] 'child', ⟨мајка⟩ [Ajmajka] 'matka' a ⟨татко⟩ [ˈTatkɔ] 'otec'.

Například ⟨планина⟩ [ˈPɫanina] 'mountain', ⟨планината⟩ [pɫaˈninata] „hora“ a ⟨планинарите⟩ [pɫaniˈnaritɛ] „horolezci“.

Výjimky zahrnují:

  • Slovesná příslovce (tj. slova s ​​příponou ⟨-ќи⟩): např. ⟨Викајќи⟩ [viˈkajci] 'křik', ⟨одејќи⟩ [ɔˈdɛjci] 'chůze'.
  • Zahraniční, cizí výpůjční slova: např. ⟨Клише⟩ [kliˈʃɛ] 'cliché', ⟨генеза⟩ [ɡɛˈnɛza] 'genesis', ⟨литература⟩ [litɛraˈtura] 'literature', ⟨Александар⟩ [alɛkˈsandar], 'Alexander ', atd.

Reference

  1. ^ Friedman (2001:10)
  2. ^ Lunt (1952:10–11)
  3. ^ Friedman (2001:10)
  4. ^ Friedman (2001:11)
  5. ^ Lunt (1952:11–12)

Bibliografie

  • Bojkovska, Stojka (2008), Gramatika makedonského jazyka, Skopje: Prosvetno Delo
  • Friedman, Victor (2001), „Macedonian“, Garry, Jane; Rubino, Carl (eds.), Fakta o světových jazycích: Encyklopedie hlavních světových jazyků, minulosti i současnosti, New York: Holt, s. 435–439
  • Friedman, Victor (2001), Makedonština, SEELRC
  • Lunt, Horace G. (1952), Gramatika makedonského literárního jazyka, Skopje