Neznělé labiodentální afrikáty - Voiceless labiodental affricate
Neznělé labiodentální afrikáty | |
---|---|
p̪f | |
Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc |
A neznělé labiodentální afrikáty ([p̪͡f] v IPA ) je vzácný afrikářská souhláska který je zahájen jako labiodental stop [p̪] a propuštěn jako neznělé labiodental fricative [F].
XiNkuna dialekt Tsonga má tento afrikát, jako v [tiɱp̪͡fuβu] "hrochy" a sání [ɱp̪͡fʰuka] "vzdálenost" (srov [ɱfutsu] „želva“, která ukazuje, že doraz není epentetický ), stejně jako a vyjádřený labiodental affricate, [b̪͡v], jako v [ʃileb̪͡vu] "brada". Tady není žádný neznělé labiodental fricative [F] v tomto dialektu Tsonga pouze a neznělá bilabiální frikativa, jako v [ɸu] „dokončeno“. (Mezi vyjádřenými frikativy oba [β] a [proti] nastat, nicméně.)
Němec má podobný zvuk / p͡f / v Pfeffer / ˈP͡fɛfɐ / („pepř“) a Apfel / ˈAp͡fəl / ('jablko'). Fonotakticky, k tomuto zvuku nedojde dlouhé samohlásky, dvojhlásky nebo / l /. Liší se od skutečného labiodentálního afrikátu v tom, že začíná bilabiální, ale pak se dolní ret pro tření mírně zatáhne.
Zvuk se občas vyskytuje v angličtině, slovy, kde jedna slabika končí písmenem „p“ a další začíná písmenem „f“, například „užitečný“ nebo „nevlastní otec“.
Funkce
Vlastnosti hlasového labiodentálního afrikátu:
- Své způsob artikulace je afrikát, což znamená, že se vyrábí tak, že se nejprve úplně zastaví proudění vzduchu a poté se v místě artikulace nechá proudit zúženým kanálem, což způsobí turbulenci.
- Existují dvě varianty stop součástka:
- bilabiální, což znamená, že je spojen s oběma rty. Afrikát s touto stop komponentou se nazývá bilabiální-labiodental.
- labiodentální, což znamená, že je kloubově spojen se spodním retem a horním okrajem zuby.
- The frikativní součástí tohoto afrikátu je labiodentální, kloubově spojený s dolním retem a horními zuby.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže může přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Němec | Standard[1] | Pfirsiche | ![]() | 'broskve' | Bilabial-labiodental. [1] Vznikl jako reflex / p / v Vysokoněmecký zvukový posun 10. století.[2] Vidět Standardní německá fonologie |
Švýcarské dialekty[3][4] | SoipfE | [ˈZ̥oi̯p͡fə] | 'mýdlo' | Bilabial-labiodental. Ukázkové slovo je z Curyšský dialekt. | |
italština | Některé dialekty střed-jih[5] | vFAtti | [iɱˈp̪͡fät̪̚t̪i] | 'Vskutku' | Labiodental, allophone z /F/ po nasals.[5] Vidět Italská fonologie |
Lucemburština[6] | Kampf | [ˈKʰɑmp͡f] | 'boj' | Vyskytuje se pouze v německých výpůjčkách.[6] Vidět Lucemburská fonologie | |
Ngiti[7] | pfɔ̀mvɔ | [p̪͡fɔ̀ɱ (b̪) vɔ̄] | 'vodní duch' | Méně často [p͡ɸ][8] | |
Tsonga | XiNkuna dialekt | Timpfuvu | [tiɱp̪͡fuβu] | 'hippopotami' | Kontrastuje s aspirovanou formou. |
Mandarinka | Xi'anský dialekt | 猪 / 豬 | [p̪͡fu²¹] | 'prase' | Z labializace retroflex se zastaví ve střední čínštině |
Poznámky
- ^ A b Mangold (2005), str. 45.
- ^ Fausto Cercignani, Souhlásky němčiny: Synchrony a Diachrony, Milano, Cisalpino, 1979.
- ^ Fleischer & Schmid (2006), str. 244.
- ^ Marti (1985), str. ?
- ^ A b Canepari (1992), str. 71.
- ^ A b Gilles & Trouvain (2013), str. 72.
- ^ Kutsch Lojenga (1992), str. 31.
- ^ Kutsch Lojenga (1992), str. 45.
Reference
- Canepari, Luciano (1992), Il MªPi - Manuale di pronuncia italiana [Příručka italské výslovnosti] (v italštině), Bologna: Zanichelli, ISBN 88-08-24624-8
- Fleischer, Jürg; Schmid, Stephan (2006), "Curych German" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2), doi:10.1017 / S0025100306002441
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Kutsch Lojenga, Constance (1994), Ngiti: středosúdánský jazyk Zairu, Köln: Rüdiger Köppe Verlag, ISBN 978-3-927620-71-1
- Mangold, max (2005) [poprvé publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (6. vydání), Mannheim: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04066-7
- Marti, Werner (1985), Berndeutsch-Grammatik, Bern: Francke, ISBN 3-7720-1587-5
externí odkazy
- Seznam jazyků s [pf] na PHOIBLE