Neznělý labializovaný velar přibližně - Voiceless labialized velar approximant - Wikipedia
| Neznělý labializovaný velar přibližně | |||
|---|---|---|---|
| ʍ | |||
| Číslo IPA | 169 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ʍ | ||
| Unicode (hex) | U + 028D | ||
| X-SAMPA | Ž | ||
| Braillovo písmo |   | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The neznělý labializovaný velar (labiovelar) přibližný (tradičně nazývané a neznělé labiovelar fricative) je typ souhláskový zvuk, použitý v mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ʍ⟩ (Otočené malé písmeno ⟨w⟩) nebo ⟨w̥⟩.
[ʍ] je obecně klasifikován jako frikativ, ale v angličtině, v jazyce, pro který je písmeno ⟨ʍ⟩ Se primárně používá, někdy se mu říká neznělý aproximant, ekvivalent k [w̥] nebo [hw̥]. Symbol je zřídka přivlastňován pro a labializovaný neznělý velar fricative, [X], v jiných jazycích.
Funkce
Vlastnosti neznělé labiální-velarové aproximace:
- Své způsob artikulace je přibližný, což znamená, že je produkováno zúžením hlasového traktu v místě artikulace, ale nestačí k produkci a turbulentní proud vzduchu.
- Své místo artikulace je labializováno velární, což znamená, že je kloubově spojen se zadní částí jazyk zvedl k měkké patro (velum) zatímco zaokrouhlování rty.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| čínština | Tchajwanský Hokkien | 沃 花/ak-huE | [ʔak̚˥ʔ ʍeː˥] | „(do) vodních květů“ | |
| cornwallský | whath/hwath | [ʍæːθ] | 'dosud' | Vidět Cornish fonologie | |
| dánština | Jutiš | hvnebo | [ʍɔr] a variace | 'kde' | Obecně přepsáno jako [hw-] v dánské dialektologii. |
| Starý, střední a raně novověký dánský jazyk[Citace je zapotřebí ] | Moderní dánský pravopis si zachoval ztlumení h v počátečním hv- a hj-. Vidět Dánská fonologie | ||||
| Angličtina | Konzervativní Přijatá výslovnost[1] | whine | [ʍaɪ̯n] | 'kňučet' | Běžně přepisováno jako / hw / pro jednoduchost; kontrastuje s / w /. Obecně Američan[2] a novozélandská angličtina[3][4] pouze někteří řečníci zachovávají rozdíl; v Evropě, většinou slyšet irské a skotské akcenty.[1] Vidět Anglická fonologie a fonologická historie wh. |
| Kultivovaný Jihoafričan[5] | |||||
| Konzervativní Obecný Američan[2][6] | |||||
| irština[5][7][8] | [ʍʌɪ̯n] | ||||
| skotský[5][9][10][11] | |||||
| Jižní Ameriky[12] | [ʍäːn] | ||||
| Nový Zéland[3][4][9][13] | [ʍɑe̯n] | ||||
| Hupa | tł'iwh | [t͡ɬʼiʍ] | 'had' | Kontrastuje s / w / a /X/ | |
| italština | toskánský[14] | Los Angeles qualifica | [lä ʍäˈliːfihä] | „kvalifikace“ | Intervocalic allophone of / kw /. Vidět Italská fonologie |
| Nahuatl | Cuauhtēmallān | [kʷaʍteːmalːaːn] | 'Guatemala' | Allophone z / w / před neznělými souhláskami | |
| slovinština[15][16] | protise | [ˈʍsɛ] | 'všechno' | Allophone z / ʋ / v slabikovém nástupu před neznělými souhláskami, ve volné variaci s samohláskou [u ]. Vyjádřený [w ] před vyjádřenými souhláskami.[15][16] Vidět Slovinská fonologie | |
| Washo | Žáʔi | [ˈW̥aʔi] | „je to ten, kdo to dělá“ | ||
| velština | Southern hovorový | chwE | [ʍeː] | 'šest' | Vidět Velšská fonologie |
Viz také
Poznámky
- ^ A b "Přijatá výslovnost výslovnosti".
- ^ A b Rogers (2000), str. 120.
- ^ A b Rogers (2000), str. 117.
- ^ A b „Australská angličtina a Nový Zéland angličtina“ (PDF). p. 9. Archivovány od originál (PDF) dne 21. dubna 2014.
- ^ A b C Lass (2002), str. 121.
- ^ „North American English: General Accents“ (PDF). Universität Stuttgart - Institut für Linguistik. p. 6. Archivováno od originál (PDF) dne 21. dubna 2014.
- ^ Wells (1982), str. 432.
- ^ „Irská angličtina a ulsterská angličtina“ (PDF). 4 a 7. Archivovány od originál (PDF) dne 21. dubna 2014.
- ^ A b McMahon (2002), str. 31.
- ^ Wells (1982), str. 408.
- ^ „Skotská standardní angličtina a Skoti“ (PDF). p. 6. Archivováno od originál (PDF) dne 21. dubna 2014.
- ^ Labov, Ash & Boberg (2006).
- ^ Wells (1982), str. 610.
- ^ Hall (1944:75)
- ^ A b Šuštaršič, Komar & Petek (1999:136)
- ^ A b Greenberg (2006:18)
Reference
- Greenberg, Mark L. (2006), Krátká referenční gramatika standardní slovinštiny, Kansas: University of Kansas
- Hall, Robert A. Jr. (1944). "Italské fonémy a pravopis". Italica. Americká asociace učitelů italštiny. 21 (2): 72–82. doi:10.2307/475860. JSTOR 475860.
- Labov, William; Ash, Sharon; Boberg, Charles (2006), Atlas severoamerické angličtiny, Berlín: Mouton-de Gruyter, ISBN 3-11-016746-8
- Lass, Roger (2002), „South African English“, v Mesthrie, Rajend (ed.), Jazyk v Jižní Africe, Cambridge University Press, ISBN 9780521791052
- McMahon, duben (2002), Úvod do anglické fonologie, Edinburgh: Edinburgh University Press Ltd, ISBN 0 7486 1252 1
- Rogers, Henry (2000), Zvuky jazyka: Úvod do fonetiky, Essex: Pearson Education Limited, ISBN 978-0-582-38182-7
- Šuštaršič, Rastislav; Komar, Smiljana; Petek, Bojan (1999), "slovinština", Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 135–139, doi:10.1017 / S0025100300004874, ISBN 0-521-65236-7
- Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 1: Úvod (str. I – xx, 1–278), svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN 0-52129719-2, 0-52128541-0.
externí odkazy
- Seznam jazyků s [w̥] na PHOIBLE
