Neznělý alveolární trylek - Voiceless alveolar trill

Neznělý alveolární trylek
r̥
Číslo IPA122 402A
Kódování
X-SAMPAr_0
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

A neznělý alveolární trylek se liší od vyjádřený alveolární trylek / r / pouze vibracemi hlasivky. Vyskytuje se v několika jazycích, obvykle vedle hlasové verze, jako podobný foném nebo alofon.

Protoindoevropský * sr vyvinul se do hláskovaného zvuku ⟨ῥ⟩, S písmenem pro / r / a diakritiku pro / h /, v Starořečtina. Pravděpodobně to byl neznělý alveolární trylek a stal se běžným alofonním slovem / r / ve standardu Podkrovní řečtina který zmizel dovnitř Moderní řečtina.

  • KOLÁČ * srew- > Starořecká ῥέω "flow", možná [r̥é.ɔː]

Funkce

Vlastnosti neznělé alveolární trylek:

  • Své způsob artikulace je trylek, což znamená, že je vytvářen směrováním vzduchu přes artikulátor tak, aby vibroval.
  • Své místo artikulace je zubní, alveolární nebo post-alveolární, což znamená, že je kloubově za horními předními zuby, na alveolární hřeben nebo za alveolárním hřebenem. Je to nejčastěji apikální, což znamená, že je vyslovováno špičkou jazyka.[1]
  • Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

Alveolární
JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
Dharumbal[2]barhi[ˈBar̥i]'kámen'Kontrastuje s / r /.
estonština[3][potřebný příklad ]Slovní finální alofon / r / po / t, s, h /.[3] Vidět Estonská fonologie
islandskýhrafn[ˈR̥apn̥]'Havran'Kontrastuje s / r /. U některých reproduktorů to může být ve skutečnosti a neznělá klapka. Také ilustruje [n̥]. Vidět Islandská fonologie
Lezgian[4]крчар/krauto[ˈKʰr̥t͡ʃar]‚rohy 'Allophone z / r / mezi neznělými překážkami
LimburskýHasseltův dialekt[5]božer[ɣeːr̥]'zápach'Možný slovní konečný alofon / r /; může být uvular [ʀ̥ ] namísto.[6]
Mokša-рхне / närhn'e[̥Nar̥nʲæ]‚tyto trávy 'Kontrastuje s / r /: нарня [ˈNarnʲæ] "krátká tráva". Má palatalizovaný protějšek / r̥ʲ /: марьхне [ˈMar̥ʲnʲæ] „tato jablka“, ale марьня [ˈMarʲnʲæ] "malé jablko"
NivkhAmurský dialektр̌ы / řy[r̥ɨ]'dveře'Kontrastuje s / r /. V sakhalinském dialektu, obvykle frikované ⟨r̝̊⟩.
Severní Qiang[potřebný příklad ]Kontrastuje s / r /
polštinakropálení[ˈKr̥täɲ̟]'hrtan'Allophone z / r / když jsou obklopeny neznělými souhláskami, nebo slovo nakonec po neznělých souhláskách. Vidět Polská fonologie
ukrajinština[7]центр/ tsentr[t̪͡s̪ɛn̪t̪r̥]'centrum'Slovní finální alofon / r / po /t /.[7] Vidět Ukrajinská fonologie
velštinaRhagfyr[ˈR̥aɡvɨr]'Prosinec'Kontrastuje s / r /. Vidět Velšská fonologie
ZapotecQuiegolani[8]rsil[r̥sil]'brzy'Allophone z / r /.[8]

Neznělý alveolární frikativní trylek

Neznělý alveolární frikativní trylek
r̝̊
Číslo IPA122 402A 429
Kódování
X-SAMPAr_0_r

The neznělý alveolární frikativní trylek není známo, že by se vyskytoval jako foném v žádném jazyce, s výjimkou východoněchalského dialektu Nivkh. Vyskytuje se alofonicky v češtině.

Funkce

Vlastnosti neznělé alveolární frikativní trylek:

  • Své způsob artikulace je fricative trylek, což znamená, že je nesourodý fricative a trylek vyslovován současně.
  • Své místo artikulace je laminal alveolární, což znamená, že je kloubově spojeno s čepelí jazyka u alveolární hřeben,
  • Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
čeština[9][10]třjá jsem[ˈT̪r̝̊ɪs̪t̪ä]'tři sta'Allophone z / r̝ / po neznělých souhláskách;[11][10] může být a klepal frikativ namísto.[10] Vidět Česká fonologie
NorštinaOblasti kolem Narvik[12]Nersk[nɔr̝̊k]‚Norský 'Allophone sekvence / ɾs / před neznělými souhláskami.[12]
Některé dílčí dialekty Trøndersk[12]
Nivkh(Východ) Sachalinský dialektр̌ы[r̝̊ɨ]'dveře'Kontrastuje s / r /. V amurském dialektu, obvykle realizovaném jako ⟨r̥⟩.
polštinaNěkteré dialektyprzyjść[ˈPr̝̊ɘjɕt͡ɕ]'přijít'Allophone z / r̝ / po neznělých souhláskách pro reproduktory, s nimiž se neslučují / ʐ /. Prezentováno v oblastech od Starogard Gdański na Malbork a ty na jih, západ a severozápad od nich, oblast od Lubawa na Olsztyn na Olecko na Działdowo, na jih a na východ od Wieleń, kolem Wołomin, jihovýchodně od Ostrów Mazowiecka a na západ od Siedlce, z Brzeg na Opole a ti na sever od nich a zhruba od Ratiboř na Nowy Targ. Většina mluvčích, včetně mluvčích standardní polštiny, to vyslovuje stejně / ʂ /, a reproduktory udržující rozdíl (což jsou většinou starší lidé) to dělají také sporadicky.
SlezskéGmina Istebna[potřebný příklad ]Allophone z / r̝ / po neznělých souhláskách. Je vyslovován stejně jako / ʂ / ve většině polských dialektů
Jablunkov[potřebný příklad ]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Ladefoged & Maddieson (1996:228)
  2. ^ Terrill (2002), str. 4.
  3. ^ A b Asu & Teras (2009), str. 368.
  4. ^ Haspelmath (1993:35)
  5. ^ Peters (2006)
  6. ^ Zatímco Peters (2006) neuvádí to výslovně, používá symbol ⟨r̥⟩ Pro mnoho příkladů slovního finále / r /.
  7. ^ A b Danyenko & Vakulenko (1995:8)
  8. ^ A b Regnier (1993:11)
  9. ^ Dankovičová (1999:70-71)
  10. ^ A b C Šimáčková, Podlipský & Chládková (2012:226)
  11. ^ Dankovičová (1999:70)
  12. ^ A b C Fabiánová (2011:34-35)

Reference

  • Asu, Eva Liina; Teras, Pire (2009), „estonština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 39 (3): 367–372, doi:10.1017 / s002510030999017x
  • Dankovičová, Jana (1999), „česká“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 70–74, ISBN  0-521-65236-7
  • Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN  9783929075083
  • Fabiánová, Martina (2011), Srovnání české a norské fonetiky (PDF)
  • Haspelmath, Martin (1993), Lezgianská gramatika, Mouton Grammar Library, 9, Berlín; New York: Mouton de Gruyter, ISBN  3-11-013735-6
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN  978-0-631-19815-4.
  • Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
  • Regnier, Sue (1993), „Fonologie Quiegolani Zapotec“, Práce z Letního lingvistického ústavuUniversity of Dakota, 37: 37–63
  • Šimáčková, Šárka; Podlipský, Václav Jonáš; Chládková, Kateřina (2012), „Česky se mluví v Čechách a na Moravě (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (2): 225–232, doi:10.1017 / S0025100312000102
  • Terrill, Angela (2002), Dharumbal: Jazyk Rockhamptonu v Austrálii, Canberra: Pacifická lingvistika, ISBN  0-85883-462-6

externí odkazy