Linguolabiální souhláska - Linguolabial consonant - Wikipedia
| Linguolabial | |
|---|---|
| ◌̼ |
Linguolabials nebo apicolabials[1] jsou souhlásky kloubový umístěním špičky jazyka nebo čepele proti hornímu rtu, který je tažen dolů, aby se setkal s jazykem. Představují jeden extrém koronálního artikulačního kontinua, který sahá od linguolabiálního po subapical palatal místa artikulace. Cross-lingvisticky, linguolabiální souhlásky jsou velmi vzácné, ale nepředstavují zvlášť exotickou kombinaci artikulačních konfigurací, na rozdíl od klikněte na souhlásky nebo ejektivy. Nacházejí se v klastru jazyků v Vanuatu, v Kajoko dialektu Bijago v Guineji-Bissau a v Umotína (nedávno vyhynulý Bororoanský jazyk z Brazílie ), Havajská kreolská angličtina a jako paralingvistické zní jinde. Jsou také relativně běžné v neuspořádaná řeč a diacritic je specificky uveden v rozšíření IPA.
Linguolabiální souhlásky jsou přepsány do Mezinárodní fonetická abeceda přidáním „racka“[2] diakritika, U + 033C ̼ KOMBINOVÁNÍ SEAGULL NÍŽE, na odpovídající alveolární souhláska, nebo s apikální diakritika, U + 033A ̺ KOMBINOVÁNÍ INVERTOVANÉHO MOSTU NÍŽE, na odpovídající bilabiální souhláska.[3]
Popis
Linguolabials jsou produkovány zúžením proudění vzduchu mezi jazykem a horním rtem. Jsou doloženy řadou způsoby artikulace včetně zarážek, nasálů a frikativ a lze je vyrobit špičkou jazyka (apikální), čepelí jazyka (laminal) nebo spodní částí jazyka (sublaminal).[4][5] Akusticky jsou více podobné alveolárům než bilabiálům. Linguolabials lze odlišit od bilabials a alveolars akusticky formant přechody a nosní rezonance.[6]
Seznam souhlásek
| IPA (dva přepisy) | Popis | Příklad | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jazyk | Pravopis | IPA | Význam | |||
| n̼ | m̺ | linguolabiální nosní | Araki | mana | [n̼ana] | "smích"[7] |
| t̼ | p̺ | neznělé linguolabiální plosivní | Tango | p̈ep̈e | [t̼et̼e] | "motýl"[8] |
| d̼ | b̺ | vyjádřený linguolabiální plosive | Kajoko dialekt Bijago | [nɔ̀-d̼ɔ̼ɔːɡ] | "kámen"[9] | |
| n̼d̼ | m̺b̺ | prenasalized vyjádřený linguolabial plosive | Vao | [nan̼d̼ak] | "luk"[8] | |
| θ̼ | ɸ̺ | neznělá linguolabiální frikativa | Velký Nambas | [ˈInɛθ̼] | „je astmatik“ | |
| ð̼ | β̺ | vyjádřený linguolabiální frikativ | Tango | v̈atu | [ð̼atu] | "kámen"[8] |
| l̼ | — | linguolabiální laterální přibližný | (běžné v neuspořádaná řeč ) | |||
| ɬ̼ | — | neznělá linguolabiální laterální frikativa | (v neuspořádaná řeč ) | |||
| ɮ̼ | — | vyjádřený linguolabial boční fricative | (v neuspořádaná řeč ) | |||
| r̼ | ʙ̺ | linguolabiální trylek (používá spodní ret) | Coatlán Zapotec | r̼ʔ | mimeze na plynatost dítěte[10] (foukání maliny ) | |
| ǀ̼ nebo ʇ̼ | ʘ̺ | linguolabiální kliknutí vydání (více souhlásek) | Coatlán Zapotec | kǀ̼ʔ | miméza pro pitnou vodu pro prasata[10] | |
Zvukové posuny
Na Vanuatu některé z Jazyky Santo – Malekula se historicky posunuli z labiální na zubní souhlásky prostřednictvím přechodné linguolabiální fáze, která zůstává v jiných jazycích Santo a Malekula. v Nese například labiály se staly linguolabiálními před neohraničenými samohláskami; v Tolomako, to šlo dále, takže (POc * bebe>) p̈ep̈e 'motýl' (/ t̼et̼e / v Tangoa) později se stal / tete / v Tolomaku; podobně (POc * tama>) tam̈a „otec“ (Tangoa / tan̼a /) stalo se / tana /.
Viz také
Poznámky
- ^ Termín apikolabiální je starší, ale Ladefoged a Maddieson poukazují na to, že tyto zvuky často nejsou apikální.
- ^ Olson a kol. 2009, str. 521.
- ^ Pullum & Ladusaw, Průvodce fonetickými symboly, 1996: 256. Poznamenávají, že apikální diacritika byla přidána do IPA po linguolabiální diacritice, a byla by tak zbytečná.
- ^ Everett 1982.
- ^ Maddieson 1988, str. 350.
- ^ Maddieson 1988, str. 364-367.
- ^ Viz str.270 z François, Alexandre (2002). Araki: Mizející jazyk Vanuatu. Pacifická lingvistika, 522. Canberra: Australská národní univerzita. ISBN 0-85883-493-6.. Viz také vstup mana v Araki-anglický online slovník.
- ^ A b C Ladefoged a Maddieson 1996, str. 19.
- ^ Olson a kol. 2009, s. 523.
- ^ A b Rosemary Beam de Azcona, Zvuková symbolika. Dostupné v „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2007-06-23. Citováno 2008-11-24.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
Reference
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Maddieson, Ian (1988). „Linguo-labials“. V Harlow, Ray; Hooper, Robin (eds.). VIKÁL 1: Oceánské jazyky: Příspěvky z páté mezinárodní konference o austronéské lingvistice: Část druhá. Auckland: Lingvistická společnost Nového Zélandu. str. 349–375.
- Olson, Kenneth; Reiman, D. William; Sabio, Fernando; da Silva, Filipe Alberto (2009). „Vyjádřený linguolabiální plosive v Kajoko“. Sborník Chicagské jazykové společnosti. 45 (1): 519–530.