Burgundský jazyk (olej) - Burgundian language (Oïl)

Nesmí být zaměňována s Burgundský jazyk (germánský) nebo Arpitan.
Burgundský
bregognon
Rodilý kFrancie
Krajburgundské
Rodilí mluvčí
50 000 má určité znalosti jazyka (1988)[1]
latinský
Kódy jazyků
ISO 639-3–
Glottologbour1247[2]
Linguasphere51-AAA-hk a 51-AAA-hl

The Burgundský jazyk, také známý jako francouzština jména Bourguignon-morvandiau, Bourguignon, a Morvandiau, je Olej jazyk mluvený burgundské a zejména v Morvan oblast regionu.

Příchod Burgundians přinesl germánský prvků do galloromantické řeči obyvatel. Okupace Nizozemí podle Vévodové z Burgundska také přivedl Burgundiana do kontaktu s holandštinou; např. slovo pro perník couque pochází ze staré holandštiny kooke (dort).

Dialekty jihu podél Saône řeky, jako je Brionnais-Charolais, byly ovlivněny Jazyk arpitan, kterým se mluví hlavně v sousední oblasti, která se blíží srdci originálu Království Burgundska.

Eugène de Chambure zveřejnil a Glossaire du Morvan v roce 1878.[3]

Literatura

Kromě písní z osmnáctého století přežívá jen málo literatura z doby před devatenáctým stoletím. V roce 1854 Papežský býk Ineffabilis Deus byl přeložen do morvanského dialektu Abbé Jacques-François Baudiau a do Dijon dialekt Abbé Lereuil. Abbé Baudiau také přepsal vyprávění.

Folkloristé se shromáždili lidová literatura od poloviny devatenáctého století a do konce století řada spisovatelů zakládala originální literaturu. Achille Millien (1838–1927) shromáždil písně z ústní tradice v Nivernais. Louis de Courmont, přezdívaný „Láhev Morvana, “byl šansoniér, který se po kariéře v Paříži vrátil do rodného kraje. Socha mu byla postavena v Château-Chinon. Emile Blin napsal řadu příběhů a monologů zaměřených na turistický trh; v roce 1933 byla pod názvem vydána sbírka Le Patois de Chez Nous. Na začátku dvacátého století vydal Alfred Guillaume velké množství národních textů pro použití na malebných pohlednicích a v roce 1923 vydal knihu v burgundštině, L'âme du Morvan. Více nedávno zveřejnila Marinette Janvier Ma grelotterie (1974) a Autour d'un teugnon (1989).

Reference

  1. ^ http://www.languesdoil.org/?cat=11
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Bourguignon". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Le morvandiau tel qu'on le parle, Roger Dron, Autun 2004, (bez ISBN)
  • Paroles d'oïl, 1994, ISBN  2-905061-95-2