Jazyk Gagauz - Gagauz language - Wikipedia

Gagauz
	Gagauz dili, Gagauzça
Výslovnost	[ɡaɡaˈuzt͡ʃa]
Rodilý k	Moldavsko, Ukrajina, Rusko, krocan
Kraj	Gagauzia
Rodilí mluvčí	148820 (celkem reproduktorů), 115000 (v Moldavsku) (2014)
Jazyková rodina	Turkic Obyčejný Turkic Oghuz Západní Oghuz Gagauz; ; ; ;
Psací systém	latinský (proud); cyrilice (historický)
Oficiální status
Úřední jazyk v	Moldavsko Gagauzia;
Uznávaná menšina; jazyk v	Ukrajina
Kódy jazyků
ISO 639-3	gag
Glottolog	gaga1249
Linguasphere	část 44-AAB-a
	Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Gagauz (Gagauz dili, Gagauzça) je Turkic jazyk mluvený Gagauzští lidé z Moldavsko, Ukrajina, Rusko a krocan a je to úřední jazyk EU Autonomní oblast Gagauzia v Moldavsku. Gagauz patří k Oghuz pobočka turkických jazyků Ázerbájdžánština, Turkmenština, Krymský tatar (často považován za Oghuz) a turečtina. Gagauz má dva dialekty, Bulgar Gagauzi a Maritime Gagauzi. Gagauz je odlišný jazyk od Balkan Gagauz Turkish.^[3]

Ačkoli byla založena jako psaný jazyk v roce 1957, Gagauz nebyl používán v učebních osnovách až do roku 1959.^[4] Gagauz je jazyk pocházející z balkánské gagauzské turečtiny; Balkánská lingvistika byla první, kdo považoval důsledky jazykového kontaktu za normální, nikoli za zkorumpované.^[5] Termín „jazyk Gagauz“ a identifikace jazyka jako „Gagauz“ byly stanoveny souběžně s vytvořením národního sebeuvědomění nebo dokonce po něm.^[6] Asi 150 000 Gagauzů pobývalo v roce 1986 v Moldavsku, kde žili v osadách v Komratských, Chadyr-Lungských a Vulkaneshtských rayonech.^[7] Spolu s většinou Gagauzů žijících v Moldavsku existují v Bulharsku další čtyři města, ve kterých Gagauzové bydlí.^[8]

Dějiny

V letech 1750 až 1846 se předkové Gagauzů dnes přistěhovali z dnešního bulharského pobřeží Černého moře severně od Varny do Ruska a usadili se v oblasti, která je nyní současnou Moldavskou republikou, což jim bylo umožněno pod podmínkou, že konvertoval na pravoslavné křesťanství císařovna Kateřina.^[9] V návaznosti na rozpad Sovětského svazu byl v Moldavsku přijat zákon z roku 1994 o zvláštním právním postavení Gagauzie, který vstoupil v platnost v roce 1995 a poskytoval územní autonomii Gagauzů.^[10]^[11]

Fonologie

Souhlásky

Souhláskové fonémy Gagauzova
	Labiální		Zubní		Alveolární		Pošta- alveolární		Palatal	Velární		Glottal
Nosní	m				n
Plosive	p	b	t	d						k	ɡ
Složitý					t͡s		t͡ʃ	d͡ʒ
Frikativní	F	proti			s	z	ʃ	ʒ				h
Rhotic					ɾ~r
Přibližně					l				j

Samohlásky

Fonémy samohlásek Gagauzova
	Přední		Centrální	Zadní
Zavřít	i	y		ɯ	u
Střední	E	Ó	ə	Ó
Otevřeno	…			ɑ

Pravopis

Zdá se, že první abeceda, která byla pro jazyk použita, byla Řecká abeceda^[12] na konci 19. století. Například orientalista Otto Blau tvrdí, že hraje o Euripides byl přeložen do jazyka Gagauzů a byl napsán řeckými písmeny.^[13]

Počínaje rokem 1957, cyrilice byl použit po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. V roce 1993 přijal parlament Moldavské republiky rozhodnutí, které stanoví oficiální přijetí Latinská abeceda pro jazyk Gagauz.^[14] To bylo následně změněno v roce 1996.^[15] Přijatá Gagauzova abeceda vychází z moderní doby Turecká abeceda, s přidáním tří písmen: ⟨ä⟩ představující zvuk […] (jako ⟨ə⟩ v Ázerbájdžán ), ⟨Ê⟩ reprezentovat [ə] (schwa) zvuk, který v turečtině neexistuje, a ⟨ţ⟩ reprezentující zvuk [ts]. Na druhou stranu, na rozdíl od krymských tatarských, tureckých a některých dalších turkických jazyků, Gagauz nemá písmeno ⟨ğ⟩, které v jazyce Gagauzů zcela ztichlo.

Všimněte si, že tečkovaný a bez tečky jsou samostatná písmena, z nichž každé má vlastní velká a malá písmena. Já je kapitálová forma já, a İ je kapitálová forma i. Abeceda Gagauz nemá q, w ani x. Místo toho jsou tyto znaky přepsány do Gagauzů jako k, v a ks.

Moderní Gagauzská abeceda:

A a	Ä ä	B b	C c	Ç ç	D d	E e	Ê ê
F f	G g	H h	Já	İ i	J j	K k	L l
M m	N n	O o	Ö ö	Str	R r	S s	Ş ş
T t	Ţ	U u	U u	V v	Y y	Z z

Současná situace

V roce 2012 byla provedena studie o komunitě Gagauzů, která měla posoudit současnou situaci a sociokulturní kontext. Zjištění ukazují, že v Gagauzii jsou oficiální dokumenty, tištěné publikace a oficiální webové stránky pouze v ruštině. Národní pasový systém v Moldavsku neumožňuje v Gagauzu hláskovat jména. Rozcestníky v Gagauzii jsou většinou v rumunštině a názvy náměstí a ulic se od dob Sovětského svazu nezměnily.^[16]

Vzdělávání

Navzdory různým zákonům, které podporují práva občanů na vzdělání v jejich rodném jazyce, je téměř veškerá výuka na gagauzských školách v ruštině. Gagauz, zatímco je mateřským jazykem všech studentů, se vyučuje jako třída „rodného jazyka“ pouze několik hodin týdně.^[17] Výzkum také ukázal, že neexistují vážné touhy ani pokusy zavést Gagauz jako vyučovací jazyk. Ve studii 80,6% respondentů preferovalo ruštinu jako prostředek výuky ve školách.^[17] Existuje však několik pozoruhodných snah o zvýšení jazykového vzdělávání Gagauzů. Todur Zanet, šéfredaktor časopisu Ana Sözü místní noviny, hrály aktivní roli při povzbuzování čtenářů a místních orgánů k podpoře výuky v jejich mateřském jazyce. Společnost Zanet také významně přispěla k úsilí o standardizaci jazyka a zvýšení jeho dostupnosti prostřednictvím tisku a dalších médií.

Média

Ana Sözü je největší místní noviny v Gagauzii. Je to také jediné místní noviny, které jsou stále napsány výhradně v Gagauzu, a byly to první noviny jakéhokoli druhu publikované v Gagauzském jazyce. Na rozdíl od Ana Sözü, v Autonomní územní jednotce Gagauzie jsou vydávány různé noviny, včetně Açık Göz, Gagauz Yeri, Gagauz Sesi, Halk Birliği, Novy Vzgled, Vesti, Gagauzii, a Znamea.

Kromě tištěných materiálů společnost Gagauz Radio Televisionu (GRT) vyrábí rozhlasové a televizní vysílání v Gagauzu.

Reference

^ Gagauz na Etnolog (23. vydání, 2020)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Gagauz". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ Lewis, M. Paul, ed. (2009). "Jazykové rodinné stromy: altajština, turečtina, jižní, turečtina". Ethnologue: Jazyky světa. Dallas, TX: Mezinárodní SIL. Citováno 2011-04-29.
^ Menz, Astrid (2000). „Nepřímost v Gagauzovi“. In Johanson, Lars; Utas, Bo (eds.). Důkazy: turečtina, íránština a sousední jazyky. Walter de Gruyter. p. 103. ISBN 978-3-11-080528-4.
^ Friedman, Victor A. (2011). „Balkánské jazyky a balkánská lingvistika“. Výroční přehled antropologie. 40: 275–291. doi:10.1146 / annurev-anthro-081309-145932. JSTOR 41287733.
^ Kvilinkova, E. N. (2013). „Jazyk Gagauzů hranolem etnické identity Gagauzů“. Antropologie a archeologie Eurasie. 52: 74–94. doi:10,2753 / AAE1061-1959520105.
^ Varsahr, A. M .; Spitsyn, V. A .; Bychcovscaya, L. S .; Kravchuk, O. I. (2001). „K výzkumu genofondu populace Gagauzů v Moldávii“. Anthropologischer Anzeiger. 59 (1): 11–17. doi:10.1127 / anthranz / 59/2001/11. JSTOR 29540987.
^ Chinn, Jeff; Roper, Steven D. (1998). "Územní autonomie v Gagauzii". Nationalities Papers: The Journal of Nationalism and Ethnicity. 26 (1): 87–101. doi:10.1080/00905999808408552.
^ Nasidze, I .; Quinque, D .; Udina, I .; Kunizheva, S .; Stoneking, M. (2007). „Gagauzové, lingvistická enkláva, nejsou genetickým izolátem.“ Annals of Human Genetics. 71 (3): 379–389. doi:10.1111 / j.1469-1809.2006.00330.x. PMID 17147693.
^ Protsyk, Oleh (2010). „Gagauzova autonomie v Moldavsku: Skutečná a virtuální v postsovětském státním designu“. Ve Welleru, Marc; Nobbs, Katherine (eds.). Asymetrická autonomie a řešení etnických konfliktů. University of Pennsylvania Press. 231–251. ISBN 9780812222388. JSTOR j.ctt3fhcx2.13.
^ Neukirch, Claus (2002), Autonomie a transformace konfliktů: Případ územní autonomie Gagauz v Moldavské republice, S2CID 31174219
^ M. Ciachir. Basarabialâ gagauzlarân istoriassi / Kišiněv: 1933, s. 133
^ Măcriș, Anatol. Găgăuzii / Bukurešť: Editura PACO, 2008, s. 71.
^ Rozhodnutí parlamentu č. 1421 ze dne 13. května 1993 „o pasáži psaní jazyka Gagauz latinským hláskováním“, vyvoláno 2019-11-03 - prostřednictvím lex.justice.md
^ Rozhodnutí Parlamentu č. 816 ze dne 24. dubna 1996 „o změně a doplnění rozhodnutí Parlamentu o převodu gagauzského písma do latinského pravopisu“, vyvoláno 2019-11-03 - prostřednictvím lex.justice.md
^ Sirkeli, M. & Lisenco, S. (2012). „Stručné shrnutí politiky: Implementace jazykových práv moldavských Gagauzů. Integrace komunity Gagauzů do Moldavské společnosti.“
^ ^A ^b Dağdeviren Kırmızı, Gülin. „Emoční a funkční postoje rodilých mluvčích ke Gagauzovi jako k ohroženému jazyku.“ (2015).

Další čtení

Ulutaş, İsmail. 2004. Relativní věty v Gagauzově syntaxi. Istanbul: Isis Press. ISBN 975-428-283-8
Shabashov A.V., 2002, Oděsa, Astroprint, „Gagauzové: podmínky příbuzenského systému a původ lidí“, (Шабашов А.В., „Гагаузы: система терминов родства и происхождение народа“)
Kortmann, Bernd; Van der Auwera, Johan. 2011. Jazyky a lingvistika v Evropě: Komplexní průvodce. Walter de Gruyter.
Pokrovskaja, Ljudmila A. 1997. Gagauzskij jazyk. Jazyk mira: Tjurkskie jazyki, 224–235. Moskva: Indrik.

externí odkazy

[e23-1] Gagauz na Etnolog (23. vydání, 2020)

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Gagauz". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[3] Lewis, M. Paul, ed. (2009). "Jazykové rodinné stromy: altajština, turečtina, jižní, turečtina". Ethnologue: Jazyky světa. Dallas, TX: Mezinárodní SIL. Citováno 2011-04-29.

[4] Menz, Astrid (2000). „Nepřímost v Gagauzovi“. In Johanson, Lars; Utas, Bo (eds.). Důkazy: turečtina, íránština a sousední jazyky. Walter de Gruyter. p. 103. ISBN 978-3-11-080528-4.

[5] Friedman, Victor A. (2011). „Balkánské jazyky a balkánská lingvistika“. Výroční přehled antropologie. 40: 275–291. doi:10.1146 / annurev-anthro-081309-145932. JSTOR 41287733.

[6] Kvilinkova, E. N. (2013). „Jazyk Gagauzů hranolem etnické identity Gagauzů“. Antropologie a archeologie Eurasie. 52: 74–94. doi:10,2753 / AAE1061-1959520105.

[7] Varsahr, A. M .; Spitsyn, V. A .; Bychcovscaya, L. S .; Kravchuk, O. I. (2001). „K výzkumu genofondu populace Gagauzů v Moldávii“. Anthropologischer Anzeiger. 59 (1): 11–17. doi:10.1127 / anthranz / 59/2001/11. JSTOR 29540987.

[8] Chinn, Jeff; Roper, Steven D. (1998). "Územní autonomie v Gagauzii". Nationalities Papers: The Journal of Nationalism and Ethnicity. 26 (1): 87–101. doi:10.1080/00905999808408552.

[9] Nasidze, I .; Quinque, D .; Udina, I .; Kunizheva, S .; Stoneking, M. (2007). „Gagauzové, lingvistická enkláva, nejsou genetickým izolátem.“ Annals of Human Genetics. 71 (3): 379–389. doi:10.1111 / j.1469-1809.2006.00330.x. PMID 17147693.

[10] Protsyk, Oleh (2010). „Gagauzova autonomie v Moldavsku: Skutečná a virtuální v postsovětském státním designu“. Ve Welleru, Marc; Nobbs, Katherine (eds.). Asymetrická autonomie a řešení etnických konfliktů. University of Pennsylvania Press. 231–251. ISBN 9780812222388. JSTOR j.ctt3fhcx2.13.

[11] Neukirch, Claus (2002), Autonomie a transformace konfliktů: Případ územní autonomie Gagauz v Moldavské republice, S2CID 31174219

[12] M. Ciachir. Basarabialâ gagauzlarân istoriassi / Kišiněv: 1933, s. 133

[13] Măcriș, Anatol. Găgăuzii / Bukurešť: Editura PACO, 2008, s. 71.

[14] Rozhodnutí parlamentu č. 1421 ze dne 13. května 1993 „o pasáži psaní jazyka Gagauz latinským hláskováním“, vyvoláno 2019-11-03 - prostřednictvím lex.justice.md

[15] Rozhodnutí Parlamentu č. 816 ze dne 24. dubna 1996 „o změně a doplnění rozhodnutí Parlamentu o převodu gagauzského písma do latinského pravopisu“, vyvoláno 2019-11-03 - prostřednictvím lex.justice.md

[16] Sirkeli, M. & Lisenco, S. (2012). „Stručné shrnutí politiky: Implementace jazykových práv moldavských Gagauzů. Integrace komunity Gagauzů do Moldavské společnosti.“

[Dağdeviren_Kırmızı-17] A ^b Dağdeviren Kırmızı, Gülin. „Emoční a funkční postoje rodilých mluvčích ke Gagauzovi jako k ohroženému jazyku.“ (2015).

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]