Rumunská cyrilice - Romanian Cyrillic alphabet
| Rumunská cyrilice | |
|---|---|
| Typ | |
| Jazyky | rumunština |
Časový úsek | 16. – 19. Století |
Mateřské systémy | Fénická abeceda
|
Sesterské systémy | Raná azbuka |
The Rumunská cyrilice je cyrilice který byl použit k napsání Rumunský jazyk před šedesátými léty 18 latinská rumunská abeceda.[Citace je zapotřebí ] Rumunská cyrilice byla založena na Bulharská abeceda. Azbuka zůstala v příležitostném použití až do 20. let 20. století, většinou v Rusi vládli Besarábie.[1]
Od 30. let 19. století až do úplného přijetí latinské abecedy, tzv Rumunská přechodná abeceda bylo na místě a kombinovalo cyrilice a latinská písmena a včetně některých latinských písmen s diakritiky které zůstávají v moderní rumunské abecedě.[2] The Rumunská pravoslavná církev pokračoval používat abecedu ve svých publikacích až do roku 1881.[3]
Rumunská cyrilice není stejná jako Moldavská cyrilice (který je založen na Ruská abeceda ) použitý v Moldavská SSR pro většinu z Sovětská éra.
Tabulka korespondence
Rumunská cyrilice byla blízká současné verzi Raná azbuka z Staroslověnština liturgický jazyk.
| Dopis | Numerické hodnota | rumunština latinský ekvivalent | Přechodné abeceda | Moldavský cyrilice ekvivalent | Foném | rumunština název[4] | slovanský ekv. název |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| А а | 1 | A | A a | а | /A/ | az | азъ (azŭ) |
| Б Б | b | Б Б | б | / b / | buche | бꙋкꙑ (buky) | |
| В в | 2 | proti | В в | в | /proti/ | vede | вѣдѣ (vĕdĕ) |
| Г г | 3 | g, gh | G g | г | / ɡ / | glagol | глаголи (glagoli) |
| Д д | 4 | d | D d | д | / d / | dobru | добро (dobro) |
| Є є, Е e[5] | 5 | E | E e | е | /E/ | est | єстъ (estŭ) |
| Ж ж | j | Ж ж | ж | / ʒ / | Juvete | живѣтє (živěte) | |
| Ѕ ѕ | 6 | dz | Ḑ ḑ | дз | / d͡z / | zalu | .ло (dzělo) |
| З з | 7 | z | Z z | з | / z / | zemle | зємл҄ꙗ (zemlja) |
| И и | 8 | i | Já já | č | / i / | ije | ижє (iže) |
| Й ©[6] | i | Ĭ ĭ | © | / j /, / ʲ / | |||
| І і[7] | 10 | i | Já já | č | / i / | i | č (i) |
| К к | 20 | c, ch | К к nebo K k | к | / k / | kaku | како (kako) |
| Л л | 30 | l | Л л | л | / l / | liude | людиѥ (ljudije) |
| М м | 40 | m | M m | м | / m / | zneužívající | мꙑслитє (myslite) |
| Н н | 50 | n | N n | n | / n / | naș | нашь (našĭ) |
| Ѻ ѻ, О o[5] | 70 | Ó | O o | о | /Ó/ | na | онъ (naŭ) |
| П п | 80 | str | П п | п | / p / | pocoi | покои (pokoi) |
| Р р | 100 | r | Р р | р | / r / | râță | рьци (rĭci) |
| С с | 200 | s | S s | с | / s / | slovă | слово (slovo) |
| Т т | 300 | t | T t | т | / t / | tferdu | тврьдо (tvrĭdo) |
| ÓУ оу[5] | 400 | u | Ꙋ ꙋ[8] (Ȣ, ȣ, ɣ) | у | / u / | upsilon | ꙋкъ (ukŭ) |
| Оу Ȣ, У Ȣ[5] | ucu | ||||||
| Ф ф | 500 | F | F f | ф | /F/ | fârta | фрьтъ (frĭtŭ) |
| Х х | 600 | h | Х х | х | / h / | heru | хѣръ (xěrŭ) |
| Ѡ ѡ[9] | 800 | Ó | O o | о | /Ó/ | omega | отъ (otŭ) |
| Щ щ | Svatý | Щ щ | .т | / /t / | čaj | .а (šta) | |
| Ц ц | 900 | ț | Ц ц | ц | / t / | .i | ци |
| Ч ч | 90 | c (před e, i) | Ч ч | ч | / t͡ʃ / | cervu | чрьвь (črĭvĭ) |
| Ш ш | ș | Ш ш | ш | / ʃ / | .a | .а (ša) | |
| Ъ ъ | ă, ŭ[10] | Ъ ъ | э | / ə / | ier | ѥръ (jerŭ) | |
| Ы ы, Ꙑ ꙑ | „,“, „,“[10] | Î î | ы | / ɨ / | ieri | ѥрꙑ (jery) | |
| Ь ь | ă, ŭ, ĭ[10] | Ꙋ̆ ꙋ̆ | ь | — | ѥрь (jerĭ) | ||
| Ѣ ѣ | ea | Ea ea | я | / e̯a / | eati (u) | ьть (ětĭ) | |
| Ю ю | mj | Ĭꙋ ĭꙋ | ю | / ju / | Io / mj | ю (ju) | |
| Ꙗ ꙗ, IA[5] | IA | Ĭa ĭa | ano | / ja / | IA | ꙗ (ja) | |
| Ѥ ѥ, IE[5] | tj | Ĭe ĭe | ие | / je / | ѥ (je) | ||
| Ѧ ѧ | ,a, ea[10] | Ĭa ĭa, Ea ea | я | / ja / | IA | ѧсъ (atd) | |
| Ѫ ѫ | „ | Î î | ы | / ɨ / | ѫсъ (ŭsŭ) | ||
| Ѯ ѯ[11] | 60 | X | KS ks | кс | / ks / | CSI | .и (ksi) |
| Ѱ ѱ[11] | 700 | ps | Пs пs | пс | / ps / | psi | .и (psi) |
| Ѳ ѳ[11] | 9 | čt, ft | T t, Ft ft | т, фт | / t / a přibl. / θ / nebo /F/ | thita | фита (fita) |
| Ѵ ѵ[11] | 400 | já, u | Já já; Ꙋ ꙋ | č, у | / i /, / y /, / v / | ижица (ižica) | |
| Ꙟ ꙟ, ↑ ↑ | v něm | N în Îm îm | ын, ым | / ɨn /, / ɨm / | v | ||
| Џ џ | g (před e, i) | Џ џ | ӂ | / d͡ʒ / | gea |
Neregulované přechodné abecedy
Počínaje třicátými léty 20. století a končícím oficiálním přijetím latinské abecedy neexistovaly žádné předpisy pro psaní rumunštiny a kromě střední přechodné verze v tabulce výše se používaly různé abecedy používající azbuku a latinská písmena, někdy dvě nebo více z nich v jedné knize. V následující tabulce jsou uvedeny některé z mnoha abeced používaných při tisku.
| Před 1830 | 1833[12] | 1838[13] | 1846 (1)[14] | 1846 (2)[15] | 1848[16] | 1858[17] | 1860[18] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| А а | А а | А а | А а | А а | А а | A a | A a |
| Б Б | Б Б | Б Б | Б Б | Б Б | Б Б | B b | Б Б |
| В в | В в | В в | В в | В в | В в | V v | В в |
| Г г | Г г | Г г | Г г | Г г | Г г | G g | Г г |
| Д д | Д д | Д д | D d | Д д | D d | D d | D d |
| Є є, Е e | Є є | Є є | E e | Ε ε | E e | E e | E e |
| Ж ж | Ж ж | Ж ж | Ж ж | Ж ж | Ж ж | J j | Ж ж |
| Ѕ ѕ | Ѕ ѕ | Дз дз | Ḑ ḑ | Дз дз | Dz dz | Dz dz | Dz dz |
| З з | З з | З з | Z z | З з | Z z | Z z | Z z |
| И и | И и | Já já | Já já | І і | Já já | Já já | Já já |
| І і | Ї ї | Já já | Já já | І і | Já já | Já já | Já já |
| К к | К к | К к | K k | К к | К к | K k | K k |
| Л л | Л л | Л л | Л л | Л л | Л л | L l | L l |
| М м | М м | М м | M m | М м | M m | M m | M m |
| Н н | Н н | Н н | N n | N ɴ | N n | N n | N n |
| Ѻ ѻ, О o | О о | О о | O o | О о | О о | О о | O о |
| П п | П п | П п | П п | П п | П п | П п | П п |
| Р р | Р р | Р р | Р р | Р р | Р р | R r | Р р |
| С с | С с | С с | S s | С с | С с | S s | S s |
| Т т | Т т | Т т | T t | Т т | Т т | T t | T t |
| Óу оу | У у (počáteční) Ꙋ ꙋ (střední a poslední) | Ꙋ ꙋ | Ꙋ ꙋ | Ꙋ ꙋ | Ꙋ ꙋ | Ꙋ ꙋ | Ꙋ ꙋ |
| Ꙋ, ȣ | |||||||
| Ф ф | Ф ф | Ф ф | Ф ф | Ф ф | Ф ф | F f | Ф ф |
| Х х | Х х | Х х | Х х | Х х | Х х | Х х | Х х |
| Ѡ ѡ | Ѡ ѡ[19] | О о | O o | О о | O o | О о | О о |
| Щ щ | Щ щ | Щ щ | Щ щ | Шт шт | Щ щ | Шt шt | Шt шt |
| Ц ц | Ц ц | Ц ц | Ц ц | Ц ц | Ц ц | Ц ц | Ц ц |
| Ч ч | Ч ч | Ч ч | Ч ч | Ч ч | Ч ч | Ч ч | Ч ч |
| Ш ш | Ш ш | Ш ш | Ш ш | Ш ш | Ш ш | Ш ш | Ш ш |
| Ъ ъ | Ъ ъ | Ъ ъ | Ъ ъ | Ъ ъ | Ъ ъ | Ъ ъ | Ъ ъ |
| Ы ы | Ꙟ ꙟ (počáteční) Ѫ ѫ (střední a poslední) | Ꙟ ꙟ (počáteční) Ѫ ѫ (střední a poslední) | Ꙟ ꙟ | Ꙟ ꙟ / Î î (přechodná forma) | Ꙟ ꙟ (počáteční) Ѫ ѫ (střední a poslední) | Î î | Î î |
| Ѣ ѣ | Ѣ ѣ | Ѣ ѣ | Ea ea | Εа εа (ligatura, pouze malé písmeno) | Ea ea | Ea ea | Ea ea |
| Ю ю | Ю ю | IꙊ iꙋ (ligatura) | IꙊ Iꙋ iꙋ (ligatura) | IꙊ Iꙋ іꙋ (ligatura, pouze malé písmeno) | Jáꙋ | IꙊ iꙋ (ligatura) | Ĭꙋ ĭꙋ |
| Ꙗ ꙗ | Ꙗ ꙗ (počáteční) Ѧ ѧ (střední a poslední) | Ꙗ ꙗ | Ꙗ Iа (ligatura) ꙗ | IА Iа ꙗ | Mimo jiné | Ĭa ĭa | Ĭa ĭa |
| Ѥ ѥ | Йє © | Ĭe ĭe | Ĭe ĭe | Ĭε ĭε | Tj. Tj | Ĭe ĭe | Ĭe ĭe |
| Ѧ ѧ | Ꙗ ꙗ (počáteční) Ѧ ѧ (střední a poslední) | Ꙗ ꙗ | Ꙗ Iа (ligatura) ꙗ | IА Iа ꙗ | Mimo jiné | Ĭa ĭa | Ĭa ĭa |
| Ѫ ѫ | Ꙟ ꙟ (počáteční) Ѫ ѫ (střední a poslední) | Ꙟ ꙟ (počáteční) Ѫ ѫ (střední a poslední) | Ꙟ ꙟ | Ꙟ ꙟ / Î î (přechodná forma) | Ꙟ ꙟ (počáteční) Ѫ ѫ (střední a poslední) | Î î | Î î |
| Ѯ ѯ | Кс кс | Кс кс | KS ks | Кс кс | Кс кс | KS ks | KS ks |
| Ѱ ѱ[11] | Пс пс | Пс пс | Пs пs | Пс пс | Пс пс | Пs пs | Пs пs |
| Ѳ ѳ[11] | Т т | Т т | T t | Ѳ ѳ | Т т | T t | T t |
| Ѵ ѵ[11] | И, Ꙋ | Já, Ꙋ | Já, Ꙋ | І, Ꙋ | І, Ꙋ | Já, Ꙋ | Já, Ꙋ |
| Ꙟ ꙟ | Ꙟн ꙟн Ꙟм ꙟм | Ꙟн ꙟн Ꙟм ꙟм | Ꙟн ꙟн Ꙟм ꙟм | Ꙟⲛ ꙟⲛ Ꙟм ꙟм | Ꙟn ꙟn Ꙟm ꙟm | N în Îm îm | N în Îm îm |
| Џ џ | Џ џ | Џ џ | Џ џ | Џ џ | Џ џ | Џ џ | Џ џ |
Příklad textu rumunské cyrilice
Podle dokumentu z padesátých let 19. století[20] takhle rumunsky modlitba k Bohu podíval se azbukou. Hodnoty transkripce odpovídají výše uvedené tabulce.
| Тáтъʌь нѡ́стрꙋ | Tatăl nostru |
|---|---|
Та́тъль но́стрꙋ ка́реле є҆є҆щ ꙟ҆ че́рюрй: сфн҃цѣ́скъсе нꙋмеле тъъꙋ: | Tatăl nostru, carele ești in ceriuri, sfințeascăse numele tău: |
Obvyklé formáty dopisů a rumunské ekvivalenty
Nejstarší dochovaný dokument v rumunštině: Neacșuův dopis, obchodník z Câmpulung, zasláno starostovi města Brašov (1521)
The modlitba k Bohu, v náboženském dokumentu z padesátých let
Přechodná abeceda (fragment Dimitrie Bolintineanu je Călătorii na Dunăre și v Bulharsku, 1858)
Viz také
Reference
- ^ Ileana-Stanca Desa, Dulciu Morărescu, Ioana Patriche, Adriana Raliade, Iliana Sulică, Publicațiile periodice românești (ziare, gazete, reviste). Sv. III: Alfabetický katalog 1919–1924, str. 235–236, 264, 368, 374, 575, 708, 1024. Bukurešť: Editura Academiei, 1987
- ^ George Baiculescu, Georgeta Răduică, Neonila Onofrei, Publicațiile periodice românești (ziare, gazete, reviste). Sv. II: Alfabetický katalog 1907–1918. Supliment 1790–1906763, 801, 810, 813, 832, 867. Bukurešť: Editura Academiei, 1969
- ^ Grigore Chiriță, Societatea din Principatele Unite Române in perioada constituirii statului național (1856-1866), str. 134. Bukurešť: Editura Academiei Române, 2004, ISBN 978-973-270-984-9
- ^ Podle Costache Negruzzi „Cum am învățat românește“, poprvé publikováno v Curier de Ambe Sexe „Já, č. 22, 333–343
- ^ A b C d E F Počáteční vs. neinformační tvary: Є / Е, Ѻ / О, Оу / У, IA / Ѧ.
- ^ Й je stěží samostatné písmeno abecedy; dopisy Ю, Ȣ a Ѡ také přijmout a stručnost znamení.
- ^ v výpůjčky řeckého původu (nebo ty, které byly přijaty prostřednictvím Řecký jazyk ), písmena И a І odpovídají eta a jota, resp. Podle slov rumunského původu a ve slovanských výpůjčkách následuje jejich použití ruská pravidla před rokem 1917, jmenovitě І jinak před samohláskami И.
- ^ Kniha napsaná v přechodné abecedě zobrazující různé formy dopisů
- ^ Rozlišení Ѡ a О je přítomen nejen v půjčovacích slovech, ale také v rumunských slovech.
- ^ A b C d Písmena ĭ a ŭ představují sotva mluvené / slyšené i nebo u.
- ^ A b C d E F G Písmena Ѯ, Ѱ, Ѳ a Ѵ se používají pro kopírování řeckého pravopisu výpůjčních slov (zejména pro jména a toponyma ).
- ^ Gramatická praktická románsko-francouzská kompilace obsahující dvě autorské klasifikace ... - George Vida. Citováno 2012-10-22.
- ^ Filosofice politi politice prin falule învățaturĭ morálka - Dimitrie Țichindeal, Dositej Obradović. Citováno 2012-10-22.
- ^ Magazinu istoriku pentru Dacia - Treboniu A. Laurian, Nicolae Bălcescu. Citováno 2012-10-22.
- ^ Noul Testament al Domnuluī shī Mîntuītoruluī nostru Īīsus Khrīstos. Citováno 2012-10-22.
- ^ Biografia lui Viliam G. Shecspri dupe Le Fourneur: Urmată de Romeo cu ... - William Shakespeare. Citováno 2012-10-22.
- ^ Istoria Moldo-Romănieĭ: arătîndŭ neamurile de ċare s'aŭ loċuitŭ aceste ... - George Ioanid. Citováno 2012-10-22.
- ^ Členové státního zastupitelství: Vydavatel s fondem knihoven Pusu i Petriu. Treia ... - O. Dumitrescu. Citováno 2012-10-22.
- ^ -лѡр pouze
- ^ Soubor: Romanian-kirilitza-tatal-nostru.jpg
