Kumánský jazyk - Cuman language
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte zlepšit to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Kumánský | |
---|---|
Rodilý k | Maďarsko |
Kraj | Cumania |
Etnický původ | Kumány |
Vyhynulý | 1770, se smrtí Istvána Varra |
Turkic
| |
latinský | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | qwm |
Glottolog | Žádný |
Kumánský (Kuman) byl Kipchak Turkic jazyk mluvený Kumány (Polovtsy, Folban, Vallany, Kun) a Kipčaky; jazyk byl podobný dnešním různým jazykům větve Kipchak-Cuman. Kumán je dokumentován ve středověkých pracích, včetně Codex Cumanicus a byl to literární jazyk ve střední a východní Evropě, který zanechal bohaté literární dědictví. Jazyk se stal hlavním jazykem (lingua franca ) z Zlatá horda.[1]
Dějiny

Kumáni byli kočovníci, kteří žili na stepích východní Evropa, severně od Černé moře, před Zlatá horda. Mnoho Turkic národů včetně Krymští Tataři, Karachays, Kumyks a Balkány jsou potomky Kumánů. Dnes mluvčí těchto různých jazyků patřících k Kipchak -Kumánská větev mluví variacemi úzce souvisejícími s kumánským jazykem.
Kumánský jazyk vyhynul na počátku 17. Století v regionu Cumania v Maďarsko, což byla jeho poslední pevnost. Tradice tvrdí, že posledním mluvčím kumánského jazyka byl István Varró, obyvatel Karcag (Maďarsko), který zemřel v roce 1770.
Kumánští Kipčakové hráli v historii města důležitou roli Kazachstán, Rusko, Gruzie, Maďarsko, Rumunsko (viz například Besarabská dynastie ), Moldávie, Besarábie a Bulharsko.[2]
Vzorek
Z knihy známé jako Codex Cumanicus, kumánský Kipchak Turkic Pater Noster:
Atamız kim köktesiñ. Alğışlı bolsun seniñ atıñ, kelsin seniñ xanlığıñ, bolsun seniñ tilemekiñ - neçik kim kökte, alay [da] yerde. Kündeki ötmegimizni bizge bugün bergil. Dağı yazuqlarımıznı bizge boşatqıl - neçik biz boşatırbız bizge yaman etkenlerge. Dağı yekniñ sınamaqına bizni quurmağıl. Basa barça yamandan bizni qutxarğıl. Amen![3]
v Oghuz, nebo západní, turečtina, stejný text se píše jako:
Atamız ki göktesin. Alkış olsun senin adın, gelsin senin hanlığın, olsun senin dilediğin - pěkný ki gökte, öyle de yerde. Gündelik ekmeğimizi bize bugün ver. Günahlarımızı bağışla - pěkný ki bağışlarız biz, bize yamanlık edenleri. Ve bizi kötülüğün sınamasından kurtar. Tam yamandan bizi kurtar. Amin!
Viz také
Reference
- ^ „Turkické písemné památky“. Old.unesco.kz. Citováno 27. července 2019.
- ^ Sun, Kevin (7. 4. 2019). "Sun Language Theory, Part 2: The Steppes of Tartary (Tatar, Bashkir, Kazakh, Kyrgyz)". Střední. Citováno 2019-09-17.
- ^ „Kuun, Géza a kol .: Codex cumanicus, Bibliothecae ad templum divi Marci Venetiarum primum ex integro editit prolegomenis notis et compluribus glossariis instruxit comes Géza Kuun, Budapest 1880, XLIX“. Archive.org. Citováno 11. srpna 2016.
Obecné odkazy
- Güner, Galip (2013), Kıpçak Türkçesi Grameri, Kesit Press, İstanbul.
- Mustafa Argunşah, Galip Güner (2015), Codex Cumanicus, Kesit Yayınları, İstanbul.