Jazyk Fala - Fala language

Oblast jazyka Fala.

Fala ("Mluvený projev ", také zvaný Xalimego^[3]) je Západní románský jazyk běžně klasifikované v Galicijsko-portugalská podskupina, s některými vlastnostmi z Leonese, mluvený v Španělsko asi 10 500 lidmi, z nichž 5 500 žije v údolí severozápadní části města Extremadura blízko hranice s Portugalsko. Mluvčí Fala žijí ve městech Valverde del Fresno (Valverdi du Fresnu), Eljas (Jako Ellas) a San Martín de Trevejo (Sa Martín de Trebellu).

Jiná jména někdy používaná pro jazyk jsou Fala de Jálama nebo Fala de Xálima, ale ani jeden z nich nepoužívají samotní mluvčí, kteří nazývají své jazykové varianty lagarteiru (v Eljasu), manhegu / mañegu (v San Martín de Trevejo) a valverdeiru (ve Valverde del Fresno).

I když nemá oficiální status a má malou přítomnost ve školách a církvích, používání jazyka je energické a míra gramotnosti ve faleštině je téměř 100%^{[je zapotřebí objasnění ]}. Jako jazyková komunita mají mluvčí silnou a nezávislou identitu; odmítli zavedení normy pravopis podobné nebo založené na galicijském. Překlad Nového zákona byl publikován v časopise Fala (2015).

Dějiny

Počátky

Rozsah jazyka Fala.

Ve středověku se podél hranice mezi Leónem a Portugalskem vyskytovaly smíšené odrůdy portugalštiny a leonštiny, které jsou zastoupeny v textech jako Foro de Castelo Rodrigo (13. století). Ačkoli neexistuje žádná dokumentace o kolonizaci a opětovném osídlení této oblasti ve 13. století, existuje několik hypotéz galicijských občanů, kteří se pohybují na ochranu hranic před muslimy jako trest uložený leonským králem nebo dodání území různým vojenským objednávky králů Alfonso IX a Fernando II.

Filologové ve prospěch galicijské teorie obecně podporují hypotézu, že údolí je izolovaná oblast, a proto galicijští kolonisté udržují svůj způsob mluvení „čistou“ formou z důvodu nedostatku vnějších vlivů.

Tato práce je vyvrácena, pokud ji porovnáme s jinými historickými údaji:

• Předpokládá se, že před galicijsko-leonským přesídlením bylo toto místo již obsazeno Portugalci a dokonce i po kolonizaci došlo ke kontaktu se sousední zemí.
• Od 12. do 16. století chtěly toto území jak Portugalsko, tak León a Kastilie kvůli svému významu jako hranice. Změnilo se to z jedné země do druhé, takže obyvatelstvo přísahalo věrnost jednomu králi nebo jinému.
• Na druhou stranu je rozporuplné, že rozkazy, které byly tomuto místu vydány, protože byly nepřáteli, přesídlily region do lidí stejného původu.

Nedávno

Přihlášení španělština a Fala dovnitř San Martín de Trevejo

3. srpna 1992 sdružení Fala i Cultura bylo založeno, mezi jeho cíle patřilo sestavení společné gramatiky (založené na galicijské) a připomínka u día da nosa fala (den našeho jazyka) oslavovaný jednou ročně od roku 1992 v Eljasu, 1993 ve Valverde a 1994 v San Martínu.

Teprve v roce 1998 vyšlo první literární dílo ve Fale: Seis sainetes valverdeiros, napsaná Isabel López Lajas a publikovaná v roce 1998 Edicións Positivas (Santiago de Compostela ). Právě v tento den se o Fala začal zajímat Gabinete de Iniciativas Transfronterizas (Úřad přeshraničních iniciativ), který v roce 1999 publikoval vědecké práce a v květnu oslavil „Kongres o Fala".

Dne 14. června 2000 byla Fala uznána ministerstvem kultury Junta de Extremadura as Bien de Interés Cultural. Přestože dnes obyvatelé údolí Jalama mluví španělsky, většina z nich je dvojjazyčná, protože doma a při jiných aktivitách mimo školu stále používají místní jazyk.

Sociolingvistické průzkumy

V roce 1992^[4] průzkum provedený José Enrique Gargallo Gil (profesor na univerzitě v Barceloně) shromáždil následující údaje týkající se používání španělštiny v rodinné konverzaci:

• 4 z 29 respondentů z San Martín používali španělštinu při rozhovoru s rodinou (13,8%)
• v Eljas toto číslo kleslo pouze na 3 z 54 respondentů (5,6%)
• v Valverde, 25 z 125 respondentů používalo v této souvislosti španělštinu (20%).

V září / prosinci 1993 byl v čísle 30 zveřejněn průzkum Alcántara Časopis José Luis Martín Galindo, který ukázal názor lidí v San Martín de Trevejo na povahu Fala v následujících procentech:

• Věřte, že Fala je dialekt španělštiny: 13%
• Věřte, že Fala je dialekt portugalštiny: 20%
• Věřte, že Fala je autonomní jazyk: 67%

Průzkumu se zúčastnilo pouze dvacet lidí (více než 960 sousedů) a pro respondenty, kteří věřili, že Fala je dialekt Galicijština. Tvrdí se, že absence této možnosti byla logická, protože teorie o možném vztahu Faly s galicijštinou byly stěží známy.

V roce 1994 nová studie ukázala, že 80% respondentů se ve škole naučilo mluvit španělsky. Procento rodičů, kteří tvrdí, že používají Fala, když mluví se svými dětmi, bylo následující:

• 100% v Eljasu
• 85% v San Martinu
• 73% ve Valverde.

Fonologie

Abeceda

Abeceda má 23 písmen:^[5]

Srovnávací slovník

^[6]

Viz také

• Galicijština-portugalština
• Leonský jazyk
• Portugalský jazyk
• Galicijský jazyk
• Fala dos arxinas („řeč kameníků“) je a převýšení mluvený galicijskými kameníky.
• Extremadurský jazyk, z Astur-Leonese kořeny
• Castúo nebo extremadurská odrůda španělštiny
• Portuñol

Reference

Další čtení

• Gargallo Gil, José Enrique (2000), ¿Se habla gallego en Extremadura? Y otras cuestiones, no menos delicadas, sobre romances, gentes y tierras peninsulares de frontera (con sus nombres) (ve španělštině), Mérida, str. 53–73

externí odkazy