Seznam rumunských slov možného dáckého původu - List of Romanian words of possible Dacian origin

Podle specialisty Ion I. Russu, existuje údajně 160 rumunských slov dáckého původu (představujících spolu s deriváty 10% základního rumunského slovníku).[1]

Níže je uveden seznam rumunština slova, o nichž věřili časní učenci Dacian původu, které byly rovněž přičítány jinému původu. Seznam neobsahuje Dacian názvy rostlin shromáždil Dioscorides a Pseudo-Apuleius protože tato slova nebyla zachována v rumunština.

Stůl

  • The Poznámky sloupec obsahuje informace nalezené v různých slovnících. „Není v současné době používán“ označuje slova, která nebyla nalezena ve slovnících současné rumunštiny.
Slovo / jménoAngličtinaZdrojePoznámky - Alternativní etymologie
Abeșopravdu, určitě!Hasdeu, Vraciunářeční Banát; z albánštiny besë 'čestné slovo; víra', besabesë „Na mou čest!“
AbrudAbrud řekaHasdeustarší Obruth (12. století), z latiny Abruttus; slovanská forma s a> o (slovanská) a o> ​​a (maďarská) a nepůvodní uchování -br- (vs. cibrum > Rumunština ciur)
abur (e)pára, páraHasdeu, Russu (Alb.), VraciuAromanian abur (ã); od Proto-Albánce *abulā ‚Pára, pára '(moderní albánština avull).
acăța, agățazavěsit, zavěsit; obtěžovat, zabavitRussuAromanian Cățari ‚Chytit ', Istro-rumunština (a) coț ‚Id. '; z latiny *inzerát + captiāre ‚Chytit '; pt> t vzácné, ale doložené; srov. latinský baptizare > boteza. Kočka „akát“ používaný v oblasti Ardeal.
ademenipokoušet, lákat; oklamatHasdeuvytočit. adimeni; ze starších ademană „(Starý) dar, pokušení; (Trans.) Lichva, úrok “, od Transylvanian adămană ‚Dárek ', z maďarštiny adomány „Dar, grant“.[2]
Adiajemně vánek; šeptat, lehce se dotýkatRussustarší adiia, Západní Transylvánie aduĭ, aduĭa, Aromanian adil’u 'dýchat'; vše z latiny *adiliare.[3]
aghiuțăďábelHasdeuz řečtiny Ágios (άγιος) „svatý“ + -uță.[2][4]
aidomastejné, stejnéHasdeuvarianta avidoma; z A + Slovanské vidomŭ „Viditelné“.[2]
alaceinkorn (Triticum monococcum); špalda (Triticum aestivum spelta)HasdeuStarý rumunský alacu; z latiny alica „Hláskoval“ (srov. Sardinian alighe, Španělština Álaga).
ală (Oltenia)monstrum, které rozpoutá bouřeHasdeuTransylvanian hală; z bulharské / srbochorvatské volby. ála, hála,[5] z turečtiny hala.
Aldea?Hasdeu
ameținarkotizovat, omámit, omámitRussuz latiny *ammattīre; srov. Stará francouzština amatir.[2]
Andreapletací jehliceRussuMuntenian / Transylvanian undrea; z Andrea, Undrea ‚December ', z řečtiny Andréas 'Svatý. Andrew's Day “(30. listopadu); z tradice pletení ponožek na Den svatého Ondřeje. Podobně jako Alb. shëndreu „Listopad“ po Shën Ndreu 'Svatý. Andrew “.
Aninazavěsit, zavěsit; obtěžovatRussuz latiny *annināre ‚Houpat se '; srov. italština ninnare, Sardinian anninnare, Romansch Niner, Provensálské Nina 'usnout'
aprigohnivý, horkokrevný; drsnýRussuvarianty apric, apreg; z latiny aprīcus „Slunečno, vystaveno (slunci)“; srov. Kalábrie apricari „Zahřát“, španělsky ábrego ‚Jihozápadní vítr ', Occitan abrigar 'ochránit'.
argeatkalcovský stavHasdeu, Russu (Alb.), Vraciumnožný argele; z řečtiny argaleiós; také albánská volba. argali „Malý dřevěný tkalcovský stav“ (
ArgeșArgeș řekaHasdeuArghiș (1427), Argyas (1369); z Pecheneg argiš ‚Vysoká '[6]
aruncahoditRussuAromanian aru (n) cu; z latiny eruncāre „Vyřadit“; srov. italština arroncare, Abruzzese Arrongá
azugă?HasdeuV současné době se nepoužívá (viz také Azuga, město v Prahova County )
bacihlavní pastýř, výrobce sýrůHasdeu, Russu (Alb.), VraciuAromanian baciuMegleno-rumunština bač, Istro-rumunština ba .e; z turečtiny baş „Vůdce, šéf“; také srbochorvatština bač, Albánec baç, Maďarsky bacs (vše
baiernit, pásek, řemínek, provázek; náhrdelník na mince; talismanRussuTransylvanian baieră, Moldavština baieri, Muntenian Băieri, Aromanian bairu; z latiny bājulus, bājula; srov. francouzština Baille „Vědro, vědro“
baligahnůj, hnůjRussu (Alb.)Aromanian baligaMegleno-rumunština balig, Istro-rumunština bålege; ze staroalbánštiny baljëgë (moderní bajgë, vytočit. balge, balëg, balëgë); také srbochorvatština bȁlega (
baltăbazén, loužeRussu (Alb.)Aromanian / Megleno-Romanian baltă, Istro-rumunština Bote; z albánštiny baltë ‚Močál ', slovanský; srov. Srbochorvatština blȁto ‚Bláto ', česky blato; alternativně přímo ze slovanského.
bară (Banát)bažina, bažinaHasdeuze srbochorvatštiny bȁra „Louže, kulečník; bažina'[5]
barzăčáp (Ciconia ciconia)Hasdeu, Russu, Vraciu, OlteanuOltenia bardăș, bardoș „Čáp“, transylvánština / aromanština / megleno-rumunština bardzu 'bílý'; ženský z barz ‚Bělavý (ptáků) ', z albánštiny bardhë 'bílý', bardhosh, bardhash 'bělavý'
bascăbaretHasdeu, Russu (Alb.)z francouzštiny baskičtina
batalwether (kastrovaný RAM )Hasdeuz turečtiny prapor 'Zbytečný',[2] sám z arabštiny baṭṭāl (بطّال) „marné, zbytečné, bezcenné“ (> španělština plešatý 'nadarmo'); také albánský batal, Srbochorvatský číselník. bàtāl, Bulharština batal (батал), řečtina batálikos (μπατάλικος) „hrubý, boorish“ (všichni
balada, balaurdrak, monstrumHasdeu, Russu (Alb.), Vraciuze srbochorvatštiny blȁvor (varianty blavur, blaor) ‘scheltopusik “, Z albánštiny bullar (var. buljar, bollar).
Băgavložit, tlačitRussuAromanian bagu ‚Dát ', meglenorumunština bagari; z byzantské řečtiny bazo (βάζω) „nasadit nebo nasadit, odložit“
Băiatchlapec; sluha, stránkaRussuvarianta Băiet;
Bal, Bălan, Bălașsvětlovlasý, blond (osoba); bělovlasý (zvíře)Hasdeuz albánštiny žok) „Bělovlasý; hvězdné čelo “, Balosh, balash „Bíle značené, strakaté; kropenatý; otřepaný, bělovlasý “
barvolání na ovciVraciuz albánštiny berr „Ovce nebo koza; malá hospodářská zvířata “; srov. čeština Beran „Beran“, polský / ukrajinský / ruský Baran (berro „Beran“, Piemontese bero „Id.“ (
bârsăsheth, standard (část na pluhu)NODEX[7]varianta bârță; ze slovanského; srov. slovinský brdče „Paprsek obsahující vlečnou síť“, čeština (moravský ) brdče ‚Thill, draft-pole '
beregatăAdamovo jablko; jícn, průduchRussunářeční bereglej, Istro-rumunština biricuată; z maďarštiny beragad „držet se, uvíznout“;[8] také srbochorvatština berikat (
kanecvánekRussuvarianta otvor, Aromanian borăMegleno-rumunština boari; z latiny Boreas "Severní vítr"
bordeichata v propadlém patřeHasdeu, Russustarší bordeiu „chata; kurník“ (1595); z maďarštiny bordély, Německy Bordellnebo italsky bordello, celý „bordel“.
bortădíra, dutinaHasdeutaky borti, borteli "nudit"; z ukrajinštiny bort "otvor", bortyty "nudit"
bradjedle (Abies)Hasdeu, Russu (Alb.), OlteanuAromanian brad; od Proto-Albánce *Brada (moderní bredh).
brândușăluční šafrán (Colchicum autumnale)Russuze srbochorvatštiny brnduša; podobný bulharštině brenduška[2]
brânzăsýrHasdeu, Russu, VraciuAromanian brîndzãMegleno-rumunština brǫnză; z albánštiny brëndës 'střeva; sáček se syřidlem (vyrobený ze žaludku) “, totožný s Rânză (< rrëndës) (viz. níže); Rumunský půjčil Transylvánská němčina Pränz, Slovák /polština bryndza, který dal rakouský Brimsen.[5][9]
brâupás, pasRussu (Alb.)nářeční otrubyhovorově brána, Aromanian brãnuMegleno-Romanan brǫn, Istro-rumunština brĕne; ze staroalbánštiny *Bren (moderní Brez 'pás; pás', mbrej „Zapnout“); nahradil Transylvanian / Bucovina balț „Smyčka, oko (nechat), prsten (ze železa)“ (srov. Aromanian balțu), z latiny balteus 'pás'.
brusturalopuch (Lappa)Russu (Alb.)Aromanian broștur, brușturã; z albánštiny kartáč 'vřes'
bucurabýt rádRussu (Alb.)taky bucuros 'rád'; z albánštiny bukuroj ‚Zkrášlit ', bukurosh ‚Krásný ', oba od bukur ‚Pěkný, krásný '
buiestruAmbling, Ambling chůze (koně)Russuze slovanského *bujestĭ „Smělost, arogance“ + přípona -estru[10]
bungethustý, temný lesHasdeu, Russu (Alb.), Vraciuz albánštiny zátka[2] ‚Kaštanový dub '+ rumunština -et 'háj'.
burghiuvrtákHasdeuAromanian burghieMegleno-rumunština burghijă; z turečtiny burgü „Šnek, gimlet“; také bulharština / srbochorvatština burgija „Drill, gimlet“, albánština Burgi (vše
Burlanhubice, vodovodní potrubíRussuz italštiny borlone „Válcovací válec“ ze severoitalštiny borlare 'válet'[11]
burtăbřicho, žaludekRussunářeční borț ‚Břicho těhotné ženy '
burtucă?HasdeuV současné době se nepoužívá.
burtuș?HasdeuV současné době se nepoužívá.
butuc, buturăpařez, kulatina; kmenRussuz bulharského nářečí butuk, butur „Čerstvě nasekaný pařez“, od bútam ‚Porazit, klepat '.
buzăret; okrajRussu (Alb.)Aromanian budzã "ret; okraj"; z albánštiny buzë "ret; edge"
caiervlek; svazek konopí; (arch.) přesýpací vlna plná atd., která se má točitRussuAromanian cairu „přesýpací vlna plná atd.“; z vulgární latiny *cajulus, zdrobnělina caia, caiæ "lepit"
cațăpastýřský prut, podvodníkRussutaky descăța "odepnout"; Vidět acăța výše.
Cârlanodstavení ovcí nebo koz; 2- nebo 3letý hříběRussu
cârligovčí hákRussuz bulharštiny kărlik (кърлик)[2]
căciulăvysoká kožešinová čepiceRussu (Alb.)z albánštiny kaçule, sám z latiny casula
căpușăovčí veš (Melophagus ovinus )Russu (Alb.)z albánštiny këpushë[2] ‚Tick ', derivát kap ‚Chytit, chytit '
căputăšpička (boty); nízká botaRussu (Alb.)z albánštiny këputë "podešev", këpucë „bota“; nesouvisí se slovanským kopyto "kopyto"> rumunština copită
cătunosadaRussu (Alb.)pravděpodobně ze srbochorvatského vytáčení. kàtūn „Komunita pastevců; letní pastvina “, z jihoslovanského katunъ ‚Tábor, vojenské ležení ', z byzantské řečtiny katoûna (κατοῦνα) „stanový tábor“, z italštiny kanton; srov. Albánec katund (vytočit. katun, kotun) 'vesnice; pastevci komunita; široce rozložená vesnice ", Romština katúna „Cikánský stan“ (katun (v) „Kočovná Cikánka“.[12]
cioarăvránaSala, Hasdeu, VraciuAromanian aroarãMegleno-rumunština čoară; ze staroalbánštiny *corrë (mod. sorrë)[2]
CioczobákSala, Hasdeu, Vraciutaky ciocârlie 'skřivan'; ze srbochorvatštiny čok; také albánský çok 'kladivo; koleno '(
ciomagklub, kyjHasdeuAromanian ciumacMegleno-rumunština čămugă; z turečtiny çomak; také albánský çomage ‚Velké kladivo '(
ciutbezrohý, hlasování; jednorohýRussu (Alb.)nářeční șut; ze slovanského; srov. Bulharština / srbochorvatština šut; také albánský shyt „Hornless“ (spojený s „sutë“ (laň, jelenice) (albanismus v ostatních balkánských jazycích)
codruširoký starý lesHasdeu, Vraciutaké Aromanian codru „Veřejné náměstí; vrchol kopce; les'; z vulgární latiny *codrumz latiny kvadrum 'náměstí'; srov. Albánec kodër 'kopec; hranatý kámen, základní kámen “
copacstromSala, Russu (Alb.)starší copaci, Aromanian cupaciuMegleno-rumunština cupač, Istro-rumunština copaț ‚Houští, kartáč '; z albánštiny kopaç ‚Uzel ze dřeva, pařez, kmen ', sám z bulharštiny kopačĭ ‚Sapper ', derivát kopája „Vydlabat, vykopat“.
copildítěRussuAromanian hlemýžď ​​(u); ze srbochorvatštiny kȍpile, Bulharština kópele, oba „bastard“ (zatímco jiné slovanské jazyky mají smysl „motyka“ jako v: dolní lužickosrbštině koṕeło ‚Ohradní motyka ', Polab ťüpål „Motyka“, rusky kopyl 'kůl; motyka'); srov. Albánec kopil (
crețkudrnatý; kudrnaté vlasyRussuStarý rumunský creçu; ze slovanského; srov. Srbština / bulharština krečav „curly“, polsky kręty „curly“, slovinština kèrč, Česky krč
cruțaprominout, náhradníRussu (Alb.)z albánštiny kursej „Ušetřit; ušetřit peníze “(var. kurcoj), z *kurt (moderní shkurt), z latiny Curtus 'krátký'
culbechlemýžďHasdeuvarianta kubelc
kurmazastavit náhle, přerušitRussu (Alb.)starší curmez, z byzantské řečtiny kormázein (κορμάζω); srov. Albánec kurmua
curpănvinná réva, stonekRussu (Alb.)z albánštiny kurpën, kurpër ‚Clematis ', od kurp „Radost cestovatele, vousy starého muže (Clematis vitalba) “; související s níže.
Cursăpast, léčkaRussu (Alb.), Olteanuz albánštiny kurth (ë), kontrakce číselníku. kurpth, zdrobnělina kurp; související s výše.
custurăčepel, ostří nože, nůžRussuvarianty custure, cusutură, cuțitură, z cuțit "nůž '+ přípona -tură
darari?RussuV současné době se nepoužívá.
dașRAMRussu (Alb.)z albánštiny pomlčka
dărâmastrhnout, zničit, zničitRussu (Alb.)Aromanian dãrîmu; z latiny dērāmāre; srov. Albánec dërmoj „Rozřezat na kousky; Olovnice'
deh?HasdeuV současné době se nepoužívá.
dereticaukliditRussuvarianty derăteca, derdica, dereteca; z latiny *deradicare "vykořenit"
dezbărarozbít zvyk, zbavit seRussupravděpodobně z francouzštiny débarasser „zbavit se, zbavit se“
dezgauc?Hasdeu
doinănaříkající lidová píseňHasdeu, VraciuTransylvanian daină; z litevštiny dainà ‚Lidová píseň '(srov. Lotyština daĩn̨a), derivát Proto-Baltic *deî- (srov. lotyština strava, strava ‚Tančit, hop; zpívat')
don?Hasdeu
dopkorek, zástrčkaRussuz Transylvánská němčina Dop.[2]
droaiedav, zástup; mnohoRussuzpětná formace z množného čísla droiz albánštiny droe, droje[2] 'strach'; vývoj stejných smyslů v Římě. groază „Horor“> o Groază de 'hodně'.
dulăudogaHasdeu, Vraciuz polštiny dolow
fărâmăstrouhanka, sousto, kousekRussu (Alb.)varianta sfărâmă, Aromanian sîrmã; z albánštiny zločinu, z tam „Bodnout, zabít, ostříhat“
gardplotRussu (Alb.)Istro-rumunština pán "proutí brána do pera"; z albánštiny gardh; nesouvisí se slovanským gradŭ > Alb školní známka
gatapřipraven, hotovoRussu (Alb.)z albánštiny gat (i) "připraven", od gatuaj „Připravit, připravit; kuchař, slovanský *gotovati;[13] srov. Srbochorvatština gotov „ready“, polsky gotowy.
božekat; tyranHasdeumnožný gâzi; z bulharštiny gidija ‚Šílený, extravagantní, bezohledný ', srbština gad "ničema"
gâdilalechtatHasdeuvar. gâdili, gâdeli, ghidili, Aromanian gádil, gădilare; z bulharštiny dejte mi e (гъдел ме е) „lechtá“,[2] z gădeličkam (гъделичкам),[14] z turečtiny gıdıklamak.
gălbeazăjaterní hniloba (fascioliasis ), ovčí neštoviceRussu (Alb.)varianta călbează; z albánštiny gëlbazë, këlbazë, klëbacë „Ovčí neštovice“, sama o sobě z albánského slova „kalb“ (hnít, zkazit), s maličkou příponou -zë, běžně viditelnou v názvech chorob.
pravýhloubka, propastHasdeu, Russunářeční gerune, Starorumunština gerure; z latiny gyro, gyrōnem
ghearădráp, drápRussuz arabštiny garaf 'uchopit'
gheshrabání, hnusRussunářeční ghies, ghios; z maďarštiny gyűszű 'náprstek'
ghimpetrnRussu (Alb.)z albánštiny gjemb (nářeční Tosk gjëmp, Arvanite gljimp, Gheg glëmp)
ghiob (Transylvanian)sýrová vanaHasdeuz maďarštiny döböny „Válcovité, dřevěné nádobí s víkem pro med a podobně“[15][2]
ghionoaiedatelSala, Russu (Alb.)nářeční ghionoi, ghin, Aromanian ionion „Puštík obecný“; z albánštiny gjon ‚Scops owl ', od Gjon 'John'; Albánec také má qukapik ‚Datel '(< qukë „Sova“ + pik 'datel')
ghiontšťouchnout, šťouchnoutRussu
ghiujgaffer, starý mlhavýHasdeu, VraciuAromanian ghiuș; z albánštiny gjysh "dědeček"
gordindruh hroznů používaných při výrobě vínaHasdeuvarianty gordean, g (o) ardină, gorgan, gordan; z ruštiny gordina "rybíz"
běždub durmast (Quercus petraea )Russuz bulharštiny běž (горун)
grapabrányRussu (Alb.)z albánštiny grep (var. grap) „Háček“.
gresiepískovec, brousekRussu (Alb.)Aromanian Greasă; z albánštiny vážně (var. grresë) „Rašple, škrabka; tažný nůž “, od gërryej ‚Škrábat, drhnout '
groapădíra, jámaRussu (Alb.)Aromanian / Megleno-Romanian groapă, Istro-rumunština velký; Albánec tápat, Černohor grȍp, varianta srbochorvatštiny grȍb
Gruina kopci, návršíRussuvarianta gruńu, Aromanian gruñiu 'brada'; z latiny grunnium; srov. francouzština slabina „Pig pig“, italština grugno 'čenich', Romansh grugn 'brada'.
grumazkrkRussu (Alb.), NODEXAromanian grumadz, gurmadz; z albánštiny gurmaz „Zející chřtán, široce otevřené čelisti; jícen “(varianty gurmac, grumas, gërmaz), sám od kurm ‚Kmen (těla), trup '(> rumunský ciferník. curm ‚Krátké lano ', curmei „Výhonek révy“)
grunzhrudka, hroudaRussu (Alb.)varianty (s) grunț, Aromanian grundã (množný grundz) „Paušální“, grundzã 'otruby'; z albánštiny krunde „Hrubé otruby; piliny “(var. grundë), derivát kruaj 'škrábat'
guduraplavat, cajoleRussuz albánštiny gudulis „Lechtat; potěšení'; nesouvisí s rumunštinou gâdila „Polechtat“ (viz výše).
gușăptačí plodina; strumaRussu (Alb.)Aromanian gușe „krk, struma“; z pozdní latiny geusiæ (Marcellus, 5. st.); srov. italština gozzo, Friulian bože, Francouzsky veselší; také albánský Gushë, Bulharština / srbština guša (vše
hojma (Moldavsko, Bucovina)opakovaně, nepřetržitěHasdeu, Vraciuz ukrajinštiny hožma[2]
iazmă (Banát)ošklivé a zlé zjevení, duchHasdeuzápadní aiazmă, východní agheazmă; z řečtiny agíasma (αγίασμα) „svěcená voda; posvátné jaro “.
tj(mytologie) bílá paní, Dames Blanches, kteří okouzlují muže zpěvem a tancemHasdeuvarianta ele; z rumunštiny ele, ženská forma el "ony". Eufemismus rumunského slova dînsele „duch, duše mrtvých“ (= latinsky lemury)[5]
încurcazamotat, zamíchatRussuz vulgární latiny *incolicare, z colus "přeslice"; taky descurca "rozmotat"
Angelinasestavit, dát dohromadyRussuvarianta îmbinaz latiny imbinare; srov. Friulian imbinâ; rovněž dezbina ~ desghina "rozebrat, rozebrat"
Angurzizvlnit okraj látky nebo podrážky boty nitíRussuvarianta Ingruzi; z v + gurgui
însăilasešít, dočasně sešítRussuvarianta inseila; z číselníku. saia "steh" (Muntenia, Moldávie plachta), ze sedmihradské němčiny Seil "šňůra, lano".
întremazotavit se po nemoci nebo únavěRussuvarianty întrăma, (Moldávie, Bucovina) întrarma, zpětná formace z destrăma ‚Odmotat, rozmotat, rozbít '.
proudžidle s vysokým opěradlem (paže)Hasdeu, Vraciuvarianty jețiu, jățiu; ze sedmihradské němčiny Sätz "sedadlo"; ale starší a nářeční varianty nechat kogo, jelț mohl být ovlivněn slovanským; srov. čeština židlice "stolička; sedadlo", srbochorvatština sjedalo
Leagănkolébka, houpačkaRussuvarianty leangăn, leagănă; Istro-rumunština Leagăr; zpětná formace legana „houpat se, houpat se“ (srov. Aromanian leagînu „houpat se“, megleno-rumunsky legán), z byzantské řečtiny liknon "kolébka"
lepădaupustit; sundat (oblečení)Russunářeční lăpăda; Aromanian aleapidu "hodit, opustit"; z latiny lapidare „házet kameny“
lespededeska, deska, dlažební kámen, náhrobekRussuz Rusyn malomocný „stránka, list“, nářeční lespet (ok), z lepestitj "zbavit se"
leșinaomdlítRussuze srbochorvatštiny lešina "mrtvola"
malbřeh jezera, břeh řeky; pobřežíSala, Hasdeu, Russu (Alb.), Vraciuz albánštiny mal "hora"[16]
maldac, măldacmalý náklad (ze dřeva, sena atd.)Hasdeuz řečtiny mandákis
mazărehrášek (Pisum sativum)Hasdeu, Russu (Alb.), Vraciu, OlteanuAromanian madzãre; také rumunský măzăriche ‚Vetch ', Aromanian mãdziricl’e; z albánštiny modhull (ë) ‘žlutý vikev “, Zdrobnělina modhë ‚Žito, sveřep '
manzhříbě, hříběRussu (Alb.)Aromanian mîndzuMegleno-rumunština mǫndz; ze staroalbánštiny manz (moderní Tosk mëz, Gheg mâz). Taky mânzat ‚Steer 'z OAlb. *manzat (mod. Tosk mëzat, Gheg mâzat „Roční tele; býček').
măceșsladká sušička (Rosa eglanteria)Russu
mădărihýčkat, zkazit (dítě)Russuze sedmihradské němčiny šílený
măgurăkopec, KnollSala, Russu (Alb.)nářeční rumunský a arumunský măgulă; z albánštiny magulë, metateze z gamulë; podobně srbochorvatsky gòmila ~ mògila 'halda'.
mălaikukuřičná mouka; vytočit. proso (mouka)HasdeuMoldavský malajština; z albánštiny Miell "mouka" (var. mjell, mlýn) nebo mel „proso“, z latiny milium
mămăligăpolenta, kukuřičná kaše (mămăligă )HasdeuAromanian mumalig; z bulharštiny mamuli[Citace je zapotřebí ], metateze turečtiny muhlama „pudinková mísa z kukuřičné mouky vařená na másle a vodě“
marcat (Aromanian)žluklé mlékoRussu
măturăkoštěRussu (Alb.)Aromanian meturaMegleno-rumunština mietură, Istro-rumunština míra; z vulgární latiny *metula (srov. albán netull ‚Mullein ', používaný při výrobě košťat), od raného slovanského původu; srov. Srbochorvatština mètla, Bulharština metlá 'koště'
MehadiaMehadiaHasdeu1614; z maďarštiny Mihald (1323), Myhold (1349), z Mihály „Michael“ + -d
melchlemýžďHasdeu, Russu, Vraciustarší melciu, Aromanian zmelciu; z bulharštiny melčev (мелчев), melčov (мелчов), melčo (мелчо) „hlemýžď“[17]
mieriumodrá obloha; namodralý, bělavýRussuz číselníku. mier „Modrý“, z latiny merus
blátoženichHasdeu, Russu, Vraciuz albánštiny bláto[2] 'dobrý'; nahradil starorumunský măritu (stále se používá v Muntenia).
mistrețdivočákRussuz latiny Mixticius „Smíšený, křížený, hybridní“; srov. španělština mestic „Míšenec“; také albánský mistrec 'zakrslík; spratek, potížista “(
mișcapohybovat se, míchatRussuMegleno-rumunský micicari; ze slovanského; srov. slovinština mîkati "blbec", česky mikati „prudce se pohnout“
mormanhromada, hromadaRussu
moșstarý mužRussu (Alb.)zpětně vytvořené z moașă „Porodní asistentka“ (srov. Aromanian moeșeMegleno-rumunština moașă „Stará žena“), z Albánce moshë 'stáří', moshëm „Starý, starý“; nahradil starorumunský auș (stále v Oltenia), z latiny avus.
moțchomáč, hřebenHasdeuze slovanského; srov. Česky / slovensky moc ‚Síla, vliv ', srbochorvatština mȏć ‚Id. '
mozocvelký ovčákHasdeuvarianta Mosoc
mugurepupenRussu (Alb.)z albánštiny mudla "bud, klíček"
Mununa, murunăna kopciRussu
murgtemný kůňSala, Russu (Alb.)Aromanian murguMegleno-rumunština murg; taky amurg „soumrak, soumrak“; z albánštiny murg "temný".
mușathezkýRussuAromanian mușeat, Megleno-rumunský / Istro-rumunský mușat; oříznutá forma *frumușat, z frumos
năpârcăzmije obecná, zmije obecná (Vipera berus )Russu (Alb.)Aromanian năpîrtică; z albánštiny nepërtkë (Standard nepërkë, vytočit. nëpërkë), ze slovanského *nepŭrŭtkŭ; srov. bulharský neprătăk 'pryskyřník'.
năsărâmbă (Sedmihradsko, Oltenia)žert, neštěstíHasdeuz sărâmb "hlava"
nițeltrochuRussuze starorumunštiny nișchițel, zdrobnělina nișchit, neșchit "maličký", od niște, (Oltenia) nește „some, a few“, z latiny nescit
Noianmnožství, hromada; (arch.) propast, obrovské mořeSala, Russuz albánštiny ujanë "oceán", z uje "voda"
ortomanbohatý (pastýř); hezký (psance); rychlý (koně)Hasdeuvarianty iortoman, Hartoman; z turečtiny yortman "utéct, uprchnout"[18]
păstaielusk, kapsle, trupRussu (Alb.)Aromanian păstăl'e; z vulgární latiny pistālia, z pistāre „bušit“; srov. Albánec bishtajë "lusk, trup; řetězec fazole"
pânzălátky, prádlo, látky, textilRussuAromanian pîndzãMegleno-rumunština pǫndză, Istro-rumunština pănzę; z vulgární latiny *pandia, z Pandere
pârâu (pl. Paraie)potok, potokRussu (Alb.)vytočit. (Severní) ParauMegleno-rumunština păroi; z albánštiny përrua (def.sg. përroi) „Torrent, řítí proud“, z bulharštiny poroj (порой) „torrent“, od *po-rojĭ (srov. makedonština roj (рој) ‚roj ', polsky zdrój „Pramen, vody“); konec ovlivněn rumunským râu „řeka; potok“, z latiny rivus
Păstradržet krokRussustarší păstrez; Aromanian spăstrescuMegleno-rumunština păstres; z řečtiny pastrevo (παστρεύω) „vyčistit, očistit“, z byzantské řečtiny spastréuo; srov. bulharský pastrja (<Řečtina)[5]
pruncbatole, kojenecRussuod raného srbochorvatštiny *prǫtče ‚Malý prut '(moderní srbština prutka, Chorvatština pritka), varianta *prątče (Bulharský pračka), zdrobnělina *prątŭ ‚Rod‘ (srbochorvatský prute „Tyč, s ní, přepněte“)
kukla dudekSalaAromanian kuklaMegleno-rumunština pupează; z albánštiny pupëz (ë), zdrobnělina kuklaz latiny upupa[19]
pururiVždy navždyRussu (Alb.)varianta očistit, pururea; z d (e-a) čistý (a)
rațăkachnaHasdeu, Vraciu, Salaze srbochorvatského vytáčení. rȁca, závod (také bulharský rĕca), ze staroalbánštiny *roça (mod. růže)[20]
rfm (Transylvanian)rodák (Aristolochia clematitis)Hasdeuvarianty okraj, remf, rempf; ze sedmihradské němčiny Rampa ‚Birthwort '~ Rimf ‚Tansy (Tanacetum vulgare)’[21]
Rânzăabomasum (syřidlový žaludek)Hasdeu, Russu (Alb.), VraciuAromanian arîndzã „Syřidlo“; z albánštiny rrëndës „Syřidlo“.
răbdatrpět, vydržet, tolerovatRussustarší / Transylvanian rebda, Aromanian aravdu, arăvdare; z latiny *rigidare[22]
reazempodpora, podpora, propRussuvarianty razăm, reazăm, reazim; zpětná formace z rezema (vytočit. răzima) „opřít se, podepřít“
ridicazvednout, zvednoutRussustarší aridica, nářeční radica, Aromanian ardic (ari); z latiny eradicare "vykořenit"
SarmisegetuzaSarmizegetusaHasdeuodkazuje na předrománské dácké archeologické naleziště; nepřežil do rumunštiny
sámburejádro; pip, jádroRussu (Alb.), NODEX, Olteanunářeční podobná, sumbure, Aromanian sîmbure, sumbur; z albánštiny Sumbull "tlačítko; bud"
sâmvea(?)Hasdeu
scăpăraudeřit palbu; jiskřit, zesvětlitRussu (Alb.)Aromanian ascăpirareMegleno-rumunština scăpirari; z albánštiny shkrep "udeřit palbu", shkrepës "pazourek"
skrumážpopelRussu (Alb.)starší scrumb; z albánštiny zkroucení; také bulharský скрум (
sculavstát (z postele), probudit seRussu (Alb.)Aromanian sculareMegleno-rumunština sculari, Istro-rumunština Scolu; zpětně vytvořené z (se) răscula „vstát, vzbouřit se, rebelovat“, z jihoslovanského jazyka raskoliti;[23] srov. Srbochorvatština raskòliti „Rozdělit, štěpit, chovat“.
scurmaškrábat nebo kopat (čenichem, drápy, zobákem, nástroji)Russuz vulgární latiny *excorrimāre; Ačkoli rimāre > Rumunština Râma.
searbădtrapnýRussu (Alb.), Olteanustarší Sarbăd, Aromanian sarbit; z albánštiny tharbët "kyselé" (standardní thartë, nářeční tharptë)
spânznachový čemeřiceRussu (Alb.)varianty spânț, spunz, Aromanian spingiu; z albánštiny shpendër (varianty shpindër, spindër, spinër)[24]
stânăovčínHasdeu, Vraciu, NODEXvarianty stan, stean, Aromanian stînă, stane; ze slovanského; srov. Bulharština / srbochorvatština stan „pastýřská chata“[25][26][27]
Stăpânpán, majitelHasdeu, VraciuMegleno-rumunský stăpǫn; ze slovanského stopanŭ;[2] srov. Makedonština stopan, Srbochorvatština stopanin; také albánština (Gheg) shtëpâ „Pastýř na výrobu sýrů“.
strănuts bílou skvrnou na nose (zvířat)Russuvarianty strenut, hvězdice; zpětná formace z strănuta,[2] z latiny sternūtāre "kýchnout"
stejardubHasdeu, Vraciuvarianty Stăjer (iu), st (r) ăjar, strejar; z bulharštiny stežer (стежер);[2] dublet z steajerze srbochorvatštiny stežer "kmen"
steregiesaze upečené v komíně; spodina; struska, odpad; vinný kámenRussuvarianty míchání, míchačka, atd.; z variant tereghie, tirghieatd. „vinný kámen“, z řečtiny trugiá, ve směsi s srbochorvatštině striješ (Chakavian striš) „vinný kámen“[28]
sterpneplodná, neplodnáRussu (Alb.)východní stărp, Aromanian sterpu; z byzantské řečtiny stérifos (στέριφος; mod. stérfos (στέρφος)); srov. Albánec shterpë, Slovinština Stimpa, Benátský sterpa (vše
străghiațătvarohRussuvarianta stereghiață, Banát străghiată, Aromanian strãgl’atãMegleno-rumunština strigl’ată; z bulharštiny strigle (стригле), doslovně ‚zastřižené, stříhané ', preterit / minulé příčestí striža (стрижа) „stříhat, stříhat“; srov. řecký éstriglos (ἔστριγλος) ~ strigária (στριγάρια) „sbírání“ (strigljata, Řecký stringléta (στριγκλέτα) (<(Ar) rumunština)
strepedesýrový červ (larva sýrová muška, kapitán sýra; Piophila casei)Russu (Alb.)Aromanian proužek "sýrový roztoč", megleno-rumunština strepij; z albánštiny shtrep "červ, larva"
strugurahroznový; (arch.) partaRussu, NODEXAromanian strugur „Pramínek, sbírání“; singularizované množné číslo, z dialektu (Basarabia) strug, deverbative of dial. strugi, struji „Oholit nebo seškrábat; dláto';[29] nahradil starorumunský auăz latiny ūva
strungăovčín; úzký průchod, kaňonRussu (Alb.), NODEXz albánštiny shtrungë „Dojírna“ z shtroj 'rozšířit'
sugrumauškrtit, vybuchnoutRussuz sub „pod“ + grumaz „hrdlo“ (viz výše).
sugușauškrtit, vybuchnoutRussuz sub „pod“ + gușă „krk; struma“ (viz výše).
Prodejbedra, malá ze zadRussu (Alb.)Aromaian șali 'bedra'; z albánštiny shalë 'sedlo; vnitřní stehno “, z latiny sella 'sedlo'; srov. zděděný rumunský .a (Muntenia moře, pl. sele), Aromanian eau, șelã„oba sedlo“
Vážený paneřádek, řádekHasdeu, Russutaky șiră "páteř"; z řečtiny sirá (σειρά) „řádek, řádek; šňůra, provaz “
âopârlăještěrkaLacerta muralis)Hasdeu, Russu (Alb.), Vraciuvarianta irlopirlă, Aromanian ciupilar (nedávné jabilu, Sapic, japie); z albánštiny zhapi (množný zhapinj) „Ještěrka“ (var. xhapi, xhzpik).
icioricislaninová kůže, vepřová kůraRussuMoldavský duchovní; ze slovanského; srov. Srbochorvatština čvarak, Česky škvarek, Polsky Skwarek
táratvrdýRussuAromanian tari „Někteří, jistí“, meglenorumunští tari, Istro-rumunština roztrhl; z latiny talis 'takový';[2] srov. Albánec vysoký
traistăTaškaHasdeustarší taistră, tainstră, traistră, Bassarabia / Maramarus straistă, Transylvanian straiță; srov. Albánec trastë, trajstë, strajcë.
tulei(mladé) vousyHasdeuze srbochorvatštiny tulaj, Ukrajinsky tulij.[2]
țapkoza; dolarRussu (Alb.)z albánštiny cjap (var. víčko, cqap, sqap).
țarcpero, přeložteRussu (Alb.), Olteanuz albánštiny Thark (var. cark) „Příloha (zejména pro dojení)“.
țarinăzemě, zeměRussuze srbochorvatštiny Carina.;[2] alternativně a případně z țară + přípona -ină.
țărușpól, bledý, demonstrantRussuz ukrajinštiny taraš "sloup, hromada, sloup"[30]
țumburușmalý, kulatý knoflík, nubOlteanustarší țâmburuș; z albánštiny palec 'knoflík; kolík'; téměř totožný s sámbure (< Sumbull) (viz výše).
curcătradiční rumunská hraHasdeuz ukrajinštiny curka[2]
(a se / a) uitarespektive: podívat se, zapomenoutRussuBanát / Maramus zăuita, Aromanian ultareMegleno-rumunština není (ari), Istro-rumunština utu; z latiny oblitare "zapomenout";[2] srov. Occitan / Catalan oblidar, Francouzsky oublier
urcanasednout, vystoupit; zvýšitRussuz vulgární latiny *oricāre,[2] častý z orior "růst".
urciorJečné zrnoRussuvarianta ulcior, Aromanian ulcior, urcior; z latiny hordeolus;[2] srov. italština orzaiolo, Stará francouzština orgeoul, Španělština orzuelo
urdătvarohHasdeu, Russu, Vraciuz dialektického Albánce urdhë (Standard udhos, nářeční urdhos)
urdinachodit často, navštěvovat; mít průjemRussuz latiny ordināre "Dát do pořádku";[2] srov. španělština ordeñar
urdoarebledost; oční slizniceRussuz latiny horridus; srov. Stará francouzština ord „Faul“.
Vatrakrb, krb; DomovHasdeu, Russu (Alb).z albánštiny vatër; také srbština vatra "oheň" (
vătămazranit, zranitRussuz latiny oběť "obětovat"[2]
vătuiroční dítě (koza); zajícRussu (Alb.)starší vătuiu, Aromanian / Megleno-Romanian vitul’u; z byzantské řečtiny *vitoúlion (* βιτούλιον; moderní Lefkada vitũli (βιτοῦλι));[31] také albánský ftujë (Cham ftulë, Arbëresh vëtulë) „Ženské dítě“ (
vízurejezevecSala, Russu (Alb.), Olteanustarší viedzure, Aromanian yedzurã, yedzãre; z albánštiny vjedhull, z vjedh "ukrást"
viscolsněhová bouře, sněhová bouřeRussuz maďarštiny *veszkölni ~ viszkol, jako v veszködni ‚Agitovat ', od visz, vesz 'vzít; medvěd'.
zarăpodmáslíRussuz *dzarăz albánštiny dhallë; také Aromanian dhală (nedávná půjčka;
zâmbruBorovice švýcarská, borovice Arolla (Pinus cembra)Hasdeu, Vraciuz italštiny cembro (nebo Lombardo zémbro)
zârnăčerný lilek, slunečnice (Solanum nigrum )Hasdeuze slovanského *zĭrno ~ zarno 'obilí; bobule';[2] srov. Srbochorvatština zȑno, (Hvar) zȃrno, Bulharština zărno
zburdasport, bláznivý, frisk oRussuvarianta sburda; z byzantské řečtiny spyrthizein „Bláznit, skřivan (ze zvířat)“
nulasyrovátkaRussu, Olteanustarší zăr, Moldavian / Banat / Aromanian dzăr, mužská zpětná formace z zară (viz výše).
zestrevěnoRussuz latiny dextræ "slavnostní slib"[2]
zgardăobojekRussu (Alb.)z albánštiny shkardhë[2] „Řetěz pro psy; (vytočit.) proutěná brána v plotě “, od sh- + gardhë 'plot'.
zgâriaškrábatRussu (Alb.?)Megleno-rumunský zgair, zgăirari; z latiny *scaberare (< scaber "svědivý").[2]
zgîrma, zgrîma, sgrîma (Aromanian)škrábat, škrábatRussusrov. rumunština scurma výše
zimbrumoudrýHasdeu, Vraciuze staroslovanského *zǫbrъ;[2] srov. ukrajinština zubr (зубр), slovensky zubor, Bulharština zúbǎr (зу́бър)

Zdroje

The Zdroje sloupec označuje lingvisty nebo díla, kteří navrhli zařazení slov do seznamu:

  • "Sala": Marius Sala, De la latină la română (1998) [2]
  • "Hasdeu": Bogdan Petriceicu Hasdeu, Etymologicum Magnum Romaniae, 1894.[je zapotřebí lepší zdroj ]
  • "Russu": Ion I. Russu, Limba traco-dacilor, Editura Ştiințifică, 1967. Slova, která byla identifikována I. I. Russu mít cognates v Albánec jsou označeny (Alb.).
  • "Vraciu": Ariton Vraciu, Limba daco-geților, Temešvár: Editura Facla, 1980.
  • "NODEX": Noul dicționar explicativ al limbii române [Nový slovník rumunského jazyka], Litera Internațional, 2002. V tomto slovníku jsou označena slova substrátu cuvînt autohton "rodné slovo".
  • "Olteanu": Sorin Olteanu „TDM Palatal“.[32]
  • "Ciorănescu": Alexandru Ciorănescu, Diccionario etimológico rumano„Tenerife: Universidad de la Laguna, 1958–1966.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Lucian Boia, Rumunsko: pohraničí Evropy, Reaktion Books, ISBN  1861891032, str.57
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag I. Coteanu a kol., Eds. Dicționarul explicativ al limbii române, 2. vyd. (Bukurešť: Academia Română, Institutul de Lingvistică „Iorgu Iordan“ / Editura Univers Enciclopedic, 1996; dotisk 1998).
  3. ^ Rupprecht Rohr, Kleines rumänisches etymologisches Wörterbuch: 1. Pásmo: A-B, s.v. "adia" (Frankfurt nad Mohanem: Haag + Herchen, 1999), 16.
  4. ^ Academia Română, Institut Lingvistică din Bucureşti, Dicționarul limbii române moderne (Editura Academiei, 1958).
  5. ^ A b C d E Alexandru Ciorănescu, Diccionario etimológico rumano (Tenerife: Universidad de la Laguna, 1958-1966).
  6. ^ Laurenţiu Rădvan, Na hranicích Evropy: Středověká města v rumunských knížectvích (Brill, 2010), 243.
  7. ^ Dicționarul explicativ al limbii române, Vstup pro bîrsă
  8. ^ Rupprecht Rohr, KlRuEW, s.v. „Beregată“, 160.
  9. ^ Lazăr Șăineanu, Dicționar universal al limbii române (Craiova: Scrisul Românesc, 1896).
  10. ^ Rupprecht Rohr, KlRuEW, s.v. „Buiestru“, 239.
  11. ^ Rupprecht Rohr, KlRuEW, s.v. „Burlan“, 251.
  12. ^ Bardhyl Demiraj, Albanische Etymologien (Amsterdam: Rodopi, 1997), 214–5.
  13. ^ Vladimír Orel, Albánský etymologický slovník (Leiden: Brill, 1998), 111.
  14. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 06.07.2011. Citováno 2009-01-29.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)[ověření se nezdařilo ]
  15. ^ Německý originál: „ein cylindrisches, hölzernes Geschirr aus einem Stücke, mit Deckel, zum Honig und dergleichen“; Gregor Dankovszky, Kritisch-etymologisches Wörterbuch der magyarischen Sprache ... (Bratislava [Pozsony]: Belnays Erben, 1833), 270.
  16. ^ Encyklopedie indoevropské kultury (str. 145 [1] )
  17. ^ Maček, Slavia 28 (1959): 273.
  18. ^ Tiktin; Ovid Densuşianu, GSVI, 313-18.
  19. ^ Orel, AED, str. 350.
  20. ^ Orel, AED, str. 374.
  21. ^ Malwine Dengel, vyd. Siebenbürgisch-sächsisches Wörterbuch: Q - R, 2. vyd. (Cologne-Weimar: Böhlau Verlag, 2006), 48.
  22. ^ Delphine Seigneur & Claudine Pagliano, „On the Rumanian kt> pt Shift: Coda Lenition or Melodic Contamination?“, Románské jazyky a lingvistická teorie 2003 (Amsterdam: John Benjamins, 2005), 327.
  23. ^ Kim Schulte, „Loanwords v rumunštině“, Loanwords in the World's Languages: A Comparative Handbook (Berlin: De Gruyter Mouton, 2009).
  24. ^ Roger Bernard, „VI. Bulgare карп «ellébore», стрáтур «amarante» ”, Revue des études slave 23 (1947): 161.
  25. ^ Lazăr Șăineanu, Dicționar universal al limbei române, 6. vydání (Editura „Scrisul românesc“, 1929).
  26. ^ August Scriban, Dicționaru limbii românești (Institutu de Arte Grafice „Presa Bună“, 1939)
  27. ^ Lambrior, Cihac, Densuşianu, Tiktin, Rosetti, Conev, srov. DER; DEX
  28. ^ Olga Mladenova, Hrozny a víno na Balkáně: Etno-lingvistická studie (Wiesbaden: Harrassowitz, 1998), 547.
  29. ^ Alexandru de Cihac, Dictionnaire d’étymologie daco-romane, sv. 2: Éléments otroci, Maďaři, turci a albanais (Frankfurt: Ludolphe St. Goar, 1879), 375–6.
  30. ^ Schulte, "Loanwords in Romanian", str. 254.
  31. ^ Guillaume Bonnet, Les mots latins de l'albanais (Paris-Montreal: L'Harmattan, 1998), 369.
  32. ^ (v angličtině a rumunštině) Sorin Olteanu, „TDM Palatal“ Archivováno 2009-04-15 na Wayback Machine

Bibliografie

  • (v rumunštině) Bogdan Petriceicu Hasdeu. Columna lui Traian, 1876.
  • (v rumunštině) Bogdan Petriceicu Hasdeu. Etymologicum Magnum Romaniae: Dicționarul limbei istorice și poporane a românilor, 3 obj. Bukurešť: Socec şi Teclu, 1887–1895 (dotisk ed. Grigore Brâncuș, Bukurešť: Minerva, 1972–1976).
  • (v rumunštině) Ion. I. Russu. Limba traco-dacilor, 2. vyd. Bukurešť: Editura Științifică, 1967 (1. vyd. Acad. Rep. Pop. Romîne 1959; dotisk Dacica 2009).
  • (v rumunštině) Ion. I. Russu. Autohtone elementů v římské limbě: Substratul comun româno-albanez. Bukurešť: Editura Academiei RSR, 1970 (dotisk Dacica 2013).
  • (v rumunštině) Ion. I. Russu. Etnogeneza românilor. Bukurešť: Editura Științifică și Enciclopedică, 1981.
  • (v rumunštině) Ariton Vraciu. Limba daco-geților. Temešvár: Editura Facla, 1980.
  • (ve španělštině) Alexandru Ciorănescu. Diccionario etimológico rumano. 3 obj. La Laguna, Tenerife: Biblioteca Filológica, Universidad de la Laguna, 1958–1966 (dotisk: Madrid: Gredos, 1966).
    • Překlad do rumunštiny: Dicționar etimologic român. Přeložili Tudora Șandru Mehedinți a Magdalena Popescu Marin. Bukurešť: Saeculum, 2001 (částečně k dispozici online na DEX online ).
  • (v rumunštině) George Pruteanu. „Limba traco-dacilor“, přepis televizní show vysílané 25. a 26. března 1996, PRO TV; po přepisu následuje „Seznam slov, která odborníci považují za nejpravděpodobnější patřící do dáckého jazyka“.
  • (v rumunštině) DEX online: sbírka rumunských slovníků
  • Albánský <-> anglický slovník