Rumunská lexis - Romanian lexis

The lexis z Rumunský jazyk (nebo Daco-rumunština ), a Románský jazyk, jak se jazyk vyvíjel, se po staletí měnil Vulgární latina, do Proto-rumunský, na středověké, moderní a současné rumunština.

Proto-rumunský

Rumunština zdědila od svého rodového jazyka řadu asi 10 000 lexikálních předmětů (podle studie založené na 49 649 slovech), latinský. Patří sem nejzákladnější pojmy společnosti, například:

  • om "člověk" (homo)
  • muiere "manželka" (Mulier)
  • fiu "syn" (filius)
  • popor "folk" (populus)

Mnoho slov během svého vývoje z latiny do rumunštiny změnilo nejen svůj tvar, ale také význam. Takové jsou:

  • bărbat "man" (barbatus "vousatý")
  • žena "žena" (Familia „osoby patřící do domácnosti“)
  • inimă "srdce" (anima "duše")
  • takț "manžel" (socius "chlapík")

Středověký rumunský

Později Středověk, velké množství slovanských výpůjček již vstoupilo do rumunštiny.

Mezi základní slovanské výpůjčky patří:

  • ceas hodiny
  • citi číst
  • crai král
  • křivka děvka
  • da Ano
  • táhnout milý
  • dragoste milovat
  • duh duch, duch
  • haină košile
  • iubi milovat
  • izvor zdroj
  • mandru hrdý
  • muncă práce
  • noroc štěstí
  • opri stop
  • porni Start
  • praf prach
  • přítel příteli
  • prost hloupý; jednoduchý
  • řádek řádek; objednat
  • sărac chudý
  • sfânt svatý
  • sfert čtvrťák
  • slanină slanina
  • smântână zakysaná smetana
  • sută sto
  • târg trh
  • tigaie pánev
  • trup tělo
  • veac století
  • vreme počasí; čas
  • zid zeď

(viz také Slovanský vliv na rumunštinu )

Moderní rumunština

V 19. století, kdy rumunská společnost přešla z venkovské a zemědělské na městskou a průmyslovou, prošla lexie intenzivním obohacením o výpůjčky od svých románských příbuzných, francouzských a italských. Bylo dovezeno také mnoho vědeckých a technických termínů Novolatinština. Některá slova, zejména řecká (arvună, ipochimen, simandicos) a turečtina (akademie, beizadea, hatâr) původu, upadl do relativního nepoužívání nebo získal ironickou konotaci. Slovanská část lexis, dřívějšího vstupu a hlouběji zakotveného v jazyce, přežila relativně nezraněná.

Mezi slovy, která vstoupila do jazyka:

  • deja "již" (z francouzštiny déjà)
  • jena "rušit" (z francouzštiny gener)
  • zdravotník "lékař" (z latiny medicus)
  • servi „serve“ (z francouzštiny nebo italštiny)
  • žár "noviny" (z italštiny diario)
Rumunský základní lexikon (2 581 slov); Marius Sala, VRLR (1988)

Statistická analýza třídění rumunských slov podle etymologického zdroje, kterou provedl Macrea (1961)[1] založené na DLRM[2] (49 649 slov) ukázal následující makeup:[3]

  • 43% nedávných románských půjček (hlavně francouzština: 38,42%, latina: 2,39%, italština: 1,72%)
  • 20% zděděné latiny
  • 11,5% slovanské (Staroslověnština: 7,98%, bulharština: 1,78%, bulharština-srbština: 1,51%)
  • 8,31% Neznámý / nejasný původ
  • 3,62% turečtina
  • 2,40% novořečtina
  • 2,17% maďarština
  • 1,77% německy (počítaje v to Rakouská vysoká němčina )[4]
  • 2,24% Onomatopoeic

Pokud je analýza omezena na základní slovní zásobu 2 500 častých, sémanticky bohatých a produktivních slov, pak je latinské dědictví na prvním místě, následuje románské a klasické latinské neologismy, zatímco slovanské výpůjčky jsou na třetím místě.

Rumunský má a lexikální podobnost 77% s italskými, 75% s francouzskými, 74% s Sardinský, 73% s Katalánština, 72% u portugalštiny a Rheto-Romance, 71% se španělštinou.[5]

Rumunština podle původu slova[6][7]
Romantika a latinsky
 
78%
slovanský
 
14%
germánský (Německý vliv, anglické výpůjčky)
 
2.54%
řecký
 
1.7%
Ostatní
 
5.49%

turečtina

Velké části současného Rumunska byly pod Osmanský svrchovanost na několik století. V důsledku toho došlo k výměnám v jazyce, jídle a kultuře a rumunština absorbovala několik slov turečtina původ. Malá etnická turecká menšina existuje v Dobruja.

  • abanos "ebony" (abanoz)
  • arpagický "pažitka" (arpacık)
  • baclava "baclava" (baklava)
  • bacșiṣ "tip, spropitné" (bahșiș)
  • basma "kapesník" (basma)
  • batal "wether" (batal)
  • belea "neštěstí" (bela)
  • boi "vzhled" (chlapec)
  • bre "hej" (bre)
  • briceag "kapesní nůž" (bıçak)
  • buluc "hromada" (böluk)
  • burghiu "drill" (bürgu)
  • bursuc "jezevec" (porsuk)
  • caimac "krém" (kaymak )
  • caisă "meruňka" (kayısı)
  • calcană "kambala" (kalkan balığı)
  • Caldarâm "chodník" (kaldırım)
  • capcană "trap" (kapkan)
  •  caraghios "legrační" (Karagöz )
  • kočka "podlažní" (kat)

Spousta Osmanské a Phanariot Řecká slova získala pejorativní významy ve srovnání s jejich původním významem:

Současný rumunský

Viz také

Reference

  1. ^ Macrea, Dimitrie (1961). "Originea și structura limbii româneb (7–45)". Problém lingvistické romány (v rumunštině). Bukurešť: Editura Științifică. p. 32.
  2. ^ Macrea, Dimitrie, ed. (1958). Dictionarul limbii române moderne (v rumunštině). Bukurešť: Academia Română. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  3. ^ Pană Dindelegan, Gabriela, ed. (2013). Gramatika rumunštiny (První vydání). Oxford University Press. p. 3. ISBN  9780199644926.
  4. ^ Hans Dama, „Lexikale Einflüsse im Rumänischen aus dem österreichischen Deutsch“ („Lexikální vlivy„ rakouské “němčiny na rumunský jazyk) Archivováno 18. srpna 2011 v Wayback Machine (v němčině)
  5. ^ "Rumunština". Etnolog.
  6. ^ Marius Sala (coord), Mihaela Bîrlădeanu, Maria Iliescu, Liliana Macarie, Ioana Nichita, Mariana Ploae-Hanganu, Maria Theban, Ioana Vintilă-Rădulescu, Vocabularul reprezentativ al limbilor romanice (VRLR) (Bukurešť: Editura Științifică și Enciclopedică, 1988).
  7. ^ Slovní zásoba reprezentativní různé základní slovní zásoby (VF) a základní lexikální slovní zásoby (FP). Srov. SCL (Studii și cercetări lingvistice), XXVII (1976), nr. 1, s. 61-66 SCi SCL (1974) č. 3, s. 247. Srov. Theodor Hristea, „Structura generală a lexicului românesc“, Sinteze de limba română, eds., Theodor Hristea (coord.), Mioara Avram, Grigore Brâncuș, Gheorghe Bulgăr, Georgeta Ciompec, Ion Diaconescu, Rodica Bogza-Irimie & Flora Șuteu (Bukurešť: 1984), 13.
  8. ^ A b C Funeriu, Ionel (2019). „Turcisme“. Biografii lexicale (v rumunštině). Brumar. Citováno 17. října 2020.
  9. ^ Cioranescu, Alexandru (1958–1966). „rahát“. Dicționarul etimologic român (v rumunštině). Tenerife: Universidad de la Laguna. Citováno 17. října 2020.