Bela Crkva, Banát - Bela Crkva, Banat - Wikipedia
Bela Crkva | |
|---|---|
         Bela Crkva | |
 Erb | |
 Umístění Bela Crkva v Srbsku | |
| Souřadnice: 44 ° 53'51 ″ severní šířky 21 ° 25'01 ″ východní délky / 44,89750 ° N 21,41694 ° ESouřadnice: 44 ° 53'51 ″ severní šířky 21 ° 25'01 ″ východní délky / 44,89750 ° N 21,41694 ° E | |
| Země |  Srbsko |
| Provincie | Vojvodina |
| Okres | Jižní Banát |
| Plocha | |
| • Město | 38,82 km2 (14,99 čtverečních mil) |
| • Obec | 353,34 km2 (136,43 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 78 m (256 stop) |
| Populace (Sčítání lidu 2011)[1] | |
| • Město | 8,868 |
| • Hustota města | 230 / km2 (590 / sq mi) |
| • Obec | 17,285 |
| • Hustota obce | 49 / km2 (130 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Poštovní směrovací číslo | 26340 |
| Předčíslí | +381(0)13 |
| Desky do auta | VŠ |
| webová stránka | www.belacrkva.rs |
Bela Crkva (Srbská cyrilice: Бела Црква [výrazný[bɛ̂ːlaː tsr̩̂ːkv̞a]], Němec: Weißkirchen, maďarský: Fehértemplom, rumunština: Biserica Albă) je město a obec nacházející se v South Banat District autonomní provincie Vojvodina, Srbsko. Ve městě žije 8 868 obyvatel, zatímco obec Bela Crkva má 17 285 obyvatel.
Jezera Bela Crkva na okraji města jsou populární léto turistické destinace.
název
Název města Bela Crkva znamená „bílý kostel“ v srbština. v rumunština, město je známé jako Biserica Albă (dříve Albești), v Němec tak jako Weißkirchen, v maďarský tak jako Fehértemplom (dříve Fejéregyház[2]) a v turečtina tak jako Aktabya.
Dějiny
Neolitický nálezy keramika a pohřeb s hrnci v řeckém stylu z konce 5. století před naším letopočtem jsou založeny v této oblasti.[3]
Město bylo založeno v roce 1717, kdy byl tento region zahrnut do Habsburská monarchie. Byla to součást Banatická vojenská hranice monarchie a od roku 1774 byla sídlem Illyrian (Serbian) section of the Banatian Frontier. Stručně řečeno, v letech 1787-1788 bylo město ovládáno Osmany. V letech 1848-1849 bylo město součástí autonomie Srbská Vojvodina, ale v roce 1849 byl znovu umístěn pod vojenskou správu. Se zrušením vojenské hranice bylo město zahrnuto do Temes kraj Maďarské království, jedna ze dvou autonomních částí Rakousko-Uhersko. Město bylo také sídlem okresu od roku 1867.
Podle sčítání lidu z roku 1910 bylo samotné město převážně osídleno Němci se skupinou francouzština[4][pochybný ][je zapotřebí lepší zdroj ], ale jeho okolní obecní oblast byla převážně osídlena Srbové. Sčítání lidu zaznamenalo ve městě 11 524 občanů, z nichž 6 062 mluvilo německým jazykem, 1 994 srbských, 1 806 rumunských a 1 213 maďarských. Obecní oblast měla 36 831 obyvatel, z nichž 20 987 mluvilo srbština, 8,234 rumunština a 4 791 Němec. Celkový počet obyvatel města a jeho obecní oblasti sečteno bylo 48 355, z nichž 22 981 mluvilo srbsky, 10 853 německy, 10 040 rumunsky a 2122 maďarský.[5]
Od roku 1918 byla Bela Crkva součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a následující Jihoslovanský státy. Ve 20. letech 20. století to bylo centrum ruštiny emigrace v Jugoslávie.
Obydlená místa
Obec Bela Crkva zahrnuje město Bela Crkva a následující vesnice:
- Banatská Palanka
- Banatska Subotica
- Vračev Gaj
- Grebenac
- Dobričevo
- Dupljaja
- Jasenovo
- Kajtasovo
- Kaluđerovo
- Kruščica
- Kusić
- Crvena Crkva
- Češko Selo
Demografie
| Rok | Pop. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1948 | 25,179 | — |
| 1953 | 25,774 | +0.47% |
| 1961 | 26,276 | +0.24% |
| 1971 | 25,450 | −0.32% |
| 1981 | 25,690 | +0.09% |
| 1991 | 23,707 | −0.80% |
| 2002 | 20,367 | −1.37% |
| 2011 | 17,367 | −1.75% |
| Zdroj: [6] | ||
Podle výsledků sčítání z roku 2011 má obec Bela Crkva 17 367 obyvatel.
Etnické skupiny
Osady s Srb etnický většinou jsou: Bela Crkva, Banatská Palanka, Banatska Subotica, Vračev Gaj, Dupljaja, Jasenovo, Kajtasovo, Kaluđerovo, Kruščica, Kusić, a Crvena Crkva. Osada s rumunskou etnickou většinou je Grebenac. Osada s maďarskou etnickou většinou je Dobričevo. Osada s čeština etnická většina je Češko Selo.
Etnické složení obce (od sčítání lidu 2011):
| Etnická skupina | Populace | % |
|---|---|---|
| Srbové | 12,715 | 73.21% |
| Rumuni | 842 | 4.85% |
| Romové | 791 | 4.55% |
| Maďaři | 425 | 2.45% |
| Makedonci | 97 | 0.56% |
| Černohorci | 66 | 0.38% |
| Němci | 59 | 0.34% |
| Jugoslávci | 52 | 0.30% |
| Ostatní | 2,320 | 13.36% |
| Celkový | 17,367 |
Galerie
Pomník Bela Crkvy věnovaný padlým sovětským vojákům Rudé armády
Ruský kostel
Rumunská pravoslavná církev
Katolický kostel sv. Ana
Ulice Bělá Crkva
Ulice Bělá Crkva
Typický pohled na Bela Crkva ve Vojvodině
Jedno z jezer Bela Crkva
Viz také
Reference
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011: Srovnávací přehled počtu obyvatel v letech 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002 a 2011, údaje podle sídel“ (PDF). Statistický úřad Republiky Srbsko, Bělehrad. 2014. ISBN 978-86-6161-109-4. Citováno 2014-06-27.
- ^ Apor (23. dubna 2014). Metamorphosis Transylvaniae. Routledge. str. 20–. ISBN 978-1-317-85664-1.
- ^ Ilyrové - John Wilkes
- ^ István Németh - magyarországi francia telepek
- ^ http://www.talmamedia.com/php/district/district.php?county=Temes Archivováno 9. Března 2006 v Wayback Machine
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 20. října 2017.
