Littoral dialect group - Littoral dialect group
Mapa regionálních skupin Slovenska Slovinské dialekty
Littoral (1. Šavrin, 2. Čičarija)
The Littoral dialect group (primorska narečna skupina) je skupina velmi heterogenních dialektů slovinština. Přímořské dialekty jsou mluvené ve většině z Slovinské přímoří (kromě horských oblastí kolem Tolmin a Cerkno, kde Rovské dialekty se mluví) a v západní části Vnitřní Kraňsko. Mluví také Slovinci v italština provincie Terst a Gorizia a v horských oblastech na východě Friuli (Benátské Slovinsko a Resia ).[1]
Fonologické a morfologické charakteristiky
Mimo jiné se tato skupina vyznačuje dvojhláskou yat > tj a Ó > uoa pozdní denasalizace *E a *ǫ. Západní dialekty v této skupině se zachovaly přízvuk hřiště zatímco ostatní mají tonální přízvuk stresu.
Jednotlivé dialekty a subdialekty
- Resia (n) dialekt (rezijansko narečje, rezijanščina[2]); mluvený v Údolí Resia (Itálie )
- Sočský dialekt (obsoško narečje); mluvený v Horním Údolí Soča
- Torre Valley dialekt (tersko narečje, terščina[3]); mluvený v horní části Údolí Torre (Itálie) a v Breginj oblast (Slovinsko)
- Dialekt v údolí Natisone (nadiško narečje, nadiščina[4]); mluvený v Údolí Natisone v Benátské Slovinsko (Itálie) a v západních částech ostrova Gorizia region (Slovinsko)
- Brda dialekt (briško narečje, briščina[5]); mluvený v Brda (italština: Collio Goriziano ) oblast ve Slovinsku a v Itálii a na některých předměstích Gorizia (Itálie)
- Krasový dialekt (kraško narečje, kraščina[6]); mluvený v severozápadních částech Krasová plošina, ve spodní části Údolí Vipava a ve spodní části Soča Valley, stejně jako na některých předměstích Gorizia a Terst (Itálie)
- Banjšický subdialekt (banjški govor, banjiški govor[7]); mluvený na Banjšická plošina
- Istrijský dialekt (istrsko narečje, istrščina[8]); mluvený Slovinská Istrie a části italské Provincie Terst
- Rižana subdialect (rižanski govor); mluvený na severní slovinské Istrii a v částech provincie Terst (Itálie)
- Subdialekt Šavrin Hills (šavrinski govor, šavrinščina[9]); mluvený na jižní slovinské Istrii
- Vnitřní Kraňský dialekt (notranjsko narečje, notranjščina[10]); mluvený západně Vnitřní Kraňsko, horní Údolí Vipava a jižní Krasová plošina, stejně jako na většině slovinských předměstí Terst (Itálie)
- Čičarijský dialekt (čiško narečje, čički dialekt[11]); mluvený v několika vesnicích v Slovinská Istrie na hranici s Chorvatsko
Reference
- ^ „Karta slovenskih narečij z večjimi naselji“ (PDF). Fran.si. Inštitut za slovenský jezik Frana Ramovša ZRC SAZU. Citováno 8. června 2020.
- ^ Logar, Tine. 1996. Dialektološke in jezikovnozgodovinske razprave. Lublaň: SAZU, s. 28.
- ^ Šekli, Matej. 2004. „Jezik, knjižni jezik, pokrajinski oz. Krajni knjižni jezik: Genetskojezikoslovni in družbenostnojezikoslovni pristop k členjenju jezikovne stvarnosti (na primeru slovenščine).“ In Erika Kržišnik (ed.), Aktualizace jezikovnozvrstne teorije na slovenskem. Členitev jezikovne resničnosti. Ljubljana: Center za slovenistiko, s. 41–58, s. 52.
- ^ Šekli, Matej. 2004. „Jezik, knjižni jezik, pokrajinski oz. Krajni knjižni jezik: Genetskojezikoslovni in družbenostnojezikoslovni pristop k členjenju jezikovne stvarnosti (na primeru slovenščine).“ In Erika Kržišnik (ed.), Aktualizace jezikovnozvrstne teorije na slovenskem. Členitev jezikovne resničnosti. Ljubljana: Center za slovenistiko, s. 41–58, s. 53.
- ^ Rigler, Jakob. 1986. Razprave o slovenskem jeziku. Lublaň: Slovenska matica, s. 175.
- ^ Logar, Tine. 1996. Dialektološke in jezikovnozgodovinske razprave. Lublaň: SAZU, s. 66.
- ^ Toporišič, Jožo. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Lublaň: Cankarjeva založba, s. 5.
- ^ Rigler, Jakob. 2001. Zbrani spisi: Jezikovnozgodovinske in dialektološke razprave. Lublaň: Založba ZRC, s. 232.
- ^ Zadravec, Franc. 1997. Slovenski roman dvajsetega stoletja, sv. 1. Murska Sobota: Pomurska založba, s. 1 350.
- ^ Logar, Tine. 1996. Dialektološke in jezikovnozgodovinske razprave. Lublaň: SAZU, s. 65.
- ^ Rigler, Jakob. 1963. Južnonotranjski govori. Ljubljana: SAZU, s. 11–12.