Maleševo-pirinský dialekt - Maleševo-Pirin dialect

  Maleševo-pirinský dialekt na mapě makedonských dialektů

	Zvukové ukázky dialektu Maleševo-Pirin O boji aktivisty Ǵorǵi Popa Stojanova proti Osmanům Výňatek z projevu muže z Maleševo kraj Krádež zakleté kukuřice Výňatek z projevu muže z města Berovo O zlovolném reverendovi Eftimovi Výňatek z projevu muže z Vladimirovo
Problémy s přehráváním těchto souborů? Vidět mediální pomoc.

Termín Maleševo-pirinský dialekt (také hláskováno Maleshevo) se používá v Jihoslovanský lingvistika se odkazuje na skupinu příbuzných odrůd, kterými se mluví na obou stranách hranice Bulharsko a Republika Makedonie. Někteří lingvisté s nimi zacházejí jako s dialekty Bulharský jazyk,^[1][2][3] zatímco Victor Friedman na ně pohlíží jako na součást Makedonský jazyk.^[4] Podle některých autorů jsou jazykově přechodné mezi dvěma národními jazyky, bulharský a Makedonština a jsou součástí většího kontinuum dialektu mezi nimi. Skupina nářečí je pojmenována po pohořích Pirin v Bulharsku a Maleševo v Makedonii. Když se konkrétně odkazuje na dialekty na bulharské straně, termín Petrich-Blagoevgradský dialekt, po dvou hlavních měst v oblasti, je také používán.^[5][6]

Makedonští lingvisté mají tendenci zacházet s celou skupinou jako s částí makedonského jazyka a klasifikují ji jako součást jihovýchodní skupiny Makedonské dialekty vzhledem k tomu, že z pohledu bulharské lingvistiky jsou odrůdy v Bulharsku klasifikovány jako součást východní podskupiny jihozápadní skupiny bulharštiny.^[5]Tímto dialektem se mluví ve městech Delčevo, Pehčevo, Berovo a okolní vesnice na východě Makedonské republiky a v regionech Blagoevgrad, Petrich a Sandanski v Bulharsku.^[7]

Blagoevgradsko-petrický dialekt je také úzce spjat se sousedním Kyustendil a Samokovské dialekty, a zejména na Dupnitsa dialekt,^[7]vzhledem k tomu, že malesevský dialekt úzce souvisí zejména s Strumica dialekt.^[8]

Jazykové vlastnosti

Následuje tabulka charakteristických fonologických a gramatických rysů srovnávajících hodnoty nalezené v dialektech Maleshevo a Blagoevgrad-Petrich se standardními bulharskými, standardními makedonskými a dvěma sousedními západobulharskými dialektovými oblastmi.

Jak ukazuje tabulka, Maleshevo a dialekt Blagoevgrad-Petrich ukazují smíšené bulharské a makedonské fonologické rysy a většinou bulharské gramatické rysy (několik místo jedné konjugace, jeden určitý člen, tvorba minulého dokonalého času s бeхatd.), přičemž dialekt Maleshevo sahá většinou do makedonštiny a blagoevgradsko-petrijský dialekt sahá většinou do bulharštiny (srov. tabulka). Přechodnou povahu dialektu dále dokládají reflexy praslovanštiny * tʲ/* dʲ: z typicky bulharského щ / жд (.t/.d) v blagoevgradsko-petrijském dialektu a na dalekém východě maleshevského dialektu, podél hranice s Bulharskem, přechodnou zkratkou шч / жџ (ne// dʒ /) v centrálních částech a na typicky makedonský ќ / ѓ (C/ɟ) v západních částech maleshevského dialektu^[7]

Další fonologické charakteristiky

• zkrácení slov
• použití množného čísla - nad jako v bulharštině místo -ovi jako v makedonštině: клучове ('klíče')
• použití staré souhláskové skupiny kavárna- místo skupiny souhlásek životopis-: цев- цаф (cev, 'potrubí')
• Použití /proti/ na začátku slova jako v bulharštině místo / j / jako v makedonštině: важе ('rope')^[8]

Morfologické charakteristiky

• použití předložky sus / sos: - сус / сос рака („s rukou“);
• klitické přivlastňovací tvary následují za slovesem: му рече - рече му („Řekl mu to“);
• použití dativního formuláře s na: на нас ни рече ( na nas ni reche, 'Řekl nám')
• forma slovesa být pro třetí osobu množného čísla je sa jako v bulharštině, místo se jako v makedonštině: тие се - тие / тия са ('those are'), они са ('they are')
• používání zájmen na, ona, ono, oni namísto toj, tja, to, te^[8]

Reference