Proto Austronesian jazyk - Proto-Austronesian language - Wikipedia

Proto-Austronesian
	PÁNEV
Rekonstrukce	Austronéské jazyky
Kraj	Tchaj-wan
Rekonstrukce nižšího řádu	Proto-malayo-polynéský;

Proto-Austronesian (běžně zkráceno jako PÁNEV nebo Pánev) je proto-jazyk. To je rekonstruován předchůdce Austronéské jazyky, jeden z hlavních světových jazykové rodiny.

Byly také provedeny rekonstrukce na nižší úrovni Proto-malayo-polynéský, Proto-Oceanic, a Proto-polynéský. Nedávno lingvisté jako Malcolm Ross a Andrew Pawley vybudovali velké lexikony pro Proto-Oceanic a Proto-Polynesian.

Fonologie

Proto-Austronesian je rekonstruován vytvořením sady korespondencí mezi souhláskami v různých Austronesian jazycích, podle komparativní metoda. I když by teoreticky měl být výsledek jednoznačný, v praxi vzhledem k velkému počtu jazyků existuje řada neshod, přičemž různí učenci se významně liší v počtu a povaze fonémů v Proto-Austronesian. V minulosti se některé neshody týkaly toho, zda byly určité soubory korespondence skutečné nebo zda představují sporadický vývoj v konkrétních jazycích. U aktuálně zbývajících neshod však vědci obecně přijímají platnost korespondenčních sad, ale nesouhlasí s tím, do jaké míry lze rozdíly v těchto sadách promítnout zpět na proto Austronesian nebo představovat inovace v konkrétních sadách dceřinných jazyků.

Blustova rekonstrukce

Níže jsou Proto-Austronesian fonémy rekonstruován Robert Blust, profesor lingvistiky na University of Hawaii at Manoa.^[1] Celkem 25 proto-austronéských souhlásek, 4 samohlásky a 4 dvojhlásky byly rekonstruovány. Blust však připouští, že některé rekonstruované souhlásky jsou stále kontroverzní a diskutuje se o nich.

Níže uvedené symboly se často používají v rekonstruovaných protoaustronronských slovech.

*C: neznělé alveolární afrikáty
*C: neznělé palácové afrikáty
* q: uvular
* z: vyjádřený patrový afrikát
* D: vyjádřený retroflex stop
* j: palatalizováno vyjádřený velar stop
* S: neznělá alveolární frikativa
* N: palatalizováno alveolární laterální
* r: alveolární klapka
* R: alveolární nebo uvular trylek

**Proto Austronesian Consonants (Blust, 2009)**
	Labiální	Alveolární	Palatal	Retroflex	Velární	Uvular	Glottal
Neznělá zastávka	str / p /	t / t /			k / k /	q / q /
Hlasová zastávka	b / b /	d / d /		D / ɖ /	G / ɡ /; j / ɡʲ /
Nosní	m / m /	n / n /	- / ɲ /		ŋ / ŋ /
Frikativní		S / s /	s /C/				h / h /
Složitý		C / t /	C / c͡ç /,^[2] z / ɟ͡ʝ /^[3]
Postranní		l / l /	N / lʲ /
Klepněte na nebo trylek		r / ɾ /; R / r / nebo / ʀ /^[4]
Přibližně	w / w /		y / j /

* D se zobrazuje pouze v konečné poloze, * z / * c / * ñ pouze v počáteční a střední poloze, zatímco * j je omezeno na střední a konečnou polohu.

Proto-Austronesian samohlásky jsou a, i, u a ə.

**Proto-austronéské samohlásky (Blust, 2009)**
Výška	Přední	Centrální	Zadní
Zavřít	i / i /		u / u /
Střední		ə / ə /
Otevřeno		A /A/

The dvojhlásky, což jsou diachronní zdroje jednotlivých samohlásek, jsou:

* -ay
* -aw
* - jo
* - iw

Wolffova rekonstrukce

V roce 2010, John Wolff publikoval jeho Proto-Austronesian rekonstrukci v Proto Austronesian fonologie s glosářem. Wolff rekonstruuje celkem 19 souhlásek, 4 samohlásky (* i, * u, * a, * e, kde * e = / ə /), 4 dvojhlásky (* ay, * aw, * iw, * uy) a slabičné napětí.

**Proto Austronesian Consonants (Wolff)**
	Labiální	Alveolární	Palatal	Velární	Uvular	Glottal
Neznělá zastávka	str / p /	t / t /	C /C/	k / k /	q / q /
Hlasová zastávka /frikativní	b / b /	d / d /	j / ɟ /	G / ɡ /	ɣ / ʁ /
Nosní	m / m /	n / n /		ŋ / ŋ /
Neznělá frikativní			s / s /			h / h /
Postranní		l / l /	ɬ / ʎ /^[5]
Přibližně	w / w /		y / j /

Následující tabulka ukazuje, jak se Wolffův prot Austronézský fonematický systém liší od Blustova systému.

Wolffovy a Blustovy fonémy PAn
Blust	* str	* t	*C	*C	* k	* q	* b	* –D	* d‑ * ‑d‑	* –D	* z‑ * ‑z‑	* ‑J- * ‑j	*G-	* ‑G- * ‑g	* R.	* m	* n	* N	* ñ	* ŋ	* l	* r	* s	* S.	* h	* w	* y
Wolff	* str	* t		zamítnuto	* k	* q	* b	* –D	* d‑ * ‑d‑	* –J	* j‑ * ‑j‑	*G		zamítnuto	* ɣ	* m	* n	* ɬ		* ŋ	* l	zamítnuto	*C	* s	* h	* w	* y

Historický přehled rekonstrukcí pro Proto-Austronesian

Podle Malcolma Rosse,^[6] následující aspekty Blustova systému jsou kontroverzní: labiály (p b m w); velars k ŋ; y; R; samohlásky; a výše uvedené čtyři dvojhlásky. Existují určité neshody ohledně postvelarů (q ʔ h) a velarů g j a ohledně toho, zda existují ještě další dvojhlásky; v těchto ohledech se však Ross a Blust shodují. Hlavní neshoda se týká systému koronální souhlásky. Následující diskuse je založena na Rossovi (1992).^[6]

Otto Dempwolff Rekonstrukce proto-malajsko-polynéské z 30. let zahrnovala:

Zubní t d n l
Retroflex ṭ ḍ ḷ
Palatal t 'd' n '
Palatal k 'g'

Dyen (1963), včetně dat z jazyků Formosan, rozšířil Dempwolffovu sadu koronálních souhlásek:

t se rozdělí na t a C.
n rozdělena na na L / N
d 'rozdělit a znovu označit jako z a Z
rozdělit se na s₁ a s₂
ḷ ṭ ḍ n 'k' g 'h renotated as r T D ñ c j q

Tsuchida (1976), navazující na Dyenův systém:

Dále rozdělte d na D₁ D₂ D₃ D₄. Také věřil, že Dyenovo c (Dempwolffovo k ') nelze rekonstruovat pro Proto-Austronesian (také rozdělil Dyenovo w na w W a q na q Q, které pozdější učenci nepřijali.)

Dahl snížil Tsuchidovy souhlásky na:

D₁ D₂ D₃ D₄ do d₃ d₂ d₁ d₃ (s novým d₃ odráží kombinaci starého D₁ a D.₄) a spojil Dyenovo S X x do jediného fonému S. Přijal Dyenovo c, ale nepřijal jeho T D. (Také změnil počet fonémů způsoby, které pozdější učenci obecně nepřijali.)

Blust založil svůj systém na kombinaci Dyena, Tsuchidy a Dahla a pokusil se snížit celkový počet fonémů. Přijal Dahlovu redukci Dyenova S X x na S, ale nepřijal ani Tsuchidovo, ani Dahlovo rozdělení Dyenova d; kromě toho snížil Dyenovu₁ s₂ do jednoho fonému s. Při přijímání Dyenova c váhal ohledně T a D (v poslední době se zdá, že Blust přijal D, ale odmítl T a také odmítl Z).

Ross se rovněž pokusil snížit počet fonémů, ale jiným způsobem:

Přijímá Dahlův d₁ d₂ d₃ a také Z (nakonec Blust odmítnut). Poznamenává, že rozdíl mezi d₁ ad₂ d₃ je rekonstruovatelný pouze pro jazykové skupiny Formosan Amis, Proto-Puyuma a Proto-Paiwan a pouze Proto-Paiwan má třícestný rozdíl mezi d₁ d₂ d₃; naopak rozdíl mezi Z a d₁ je rekonstruovatelný pouze pro Proto-Rukai a Proto-Malayo-Polynesian, ale ne pro žádnou z předchozích tří skupin. Stále však věří (contra Blust), že rozdíl mezi těmito fonémy je spíše dědictvím od Proto-Austronesian než inovací v příslušných skupinách.
Poznamenává, že d₁ vyskytuje se pouze morfémem - zpočátku, zatímco r se vyskytuje pouze morfémem - zpočátku, a ve výsledku tyto dva kombinuje.
Neakceptuje fonémy c z ñ v Proto-Austronesian a tvrdí, že žádný z nich není „snadno rekonstruovatelný“ mimo Proto-malayo-polynéský. Kromě toho, i když se domnívá, že ñ byla obecnou inovací v Proto-malayo-polynéské, c a z "se odráží odlišně od PMP [Proto-malayo-polynéské] * sa * d pouze v poměrně omezené oblasti západní Indo-Malajsie a zdá se, že jsou výsledkem místního vývoje “.
Také trochu jinak rekonstruuje korunky. Věří, že C S l d₃ byli všichni retroflex (respektive / t /; / ʂ / nebo / ʃ /; / ɭ / nebo / ɽ /; / ɖ /) a s a L (Blust's N) byly zubní / s / a / l /, na rozdíl od Blustovy rekonstrukce jako zubní a palatální. Podle Rosse je to založeno na jejich výsledcích v EU Formosan jazyky a Jávský; ačkoli jejich výsledky jako zubní / palatinové jsou geograficky více distribuované, vyskytuje se pouze v Malajsko-polynéský, které představují jediný clade s ohledem na formosanské jazyky.

Zvukové změny

Jak Proto-Austronesian přešel do Proto-Malayo-Polynesian, Proto-Oceanic, a Proto-polynéský, fonematické soupisy byly neustále redukovány sloučením dříve odlišných zvuků do jednoho zvuku. Byly pozorovány tři fúze v přechodu Proto-Austronesian na Proto-Malayo-Polynesian, zatímco devět bylo pozorováno u přechodu Proto-Oceanic na Proto-Polynesian. Proto Proto-Austronesian má nejpropracovanější zvukový systém, zatímco Proto-Polynesian má nejméně fonémů. Například Havajský jazyk je známý tím, že má pouze osm souhlásek Māori má jen deset souhlásek. Jedná se o ostré snížení z 25 souhlásek proto-austronéského jazyka, kterým se původně mluvilo poblíž Tchaj-wanu nebo Kinmen.

Blust také pozoroval následující fúze a zvukové změny mezi Proto-Austronesian a Proto-Malayo-Polynesian.^[1]

Proto Austronesian a
Proto-malayo-polynéské změny zvuku
Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský
* C / t	* t
* N / n	* n
* S / h	* h
* eS^[7]	* ach

Podle Wolffa (2010: 241) však vývoj Proto-Malayo-Polynesian od Proto-Austronesian zahrnoval pouze následující tři zvukové změny.

PAn * ɬ> PMP * ñ, l, n
PAn * s> PMP * h
PAn * h> PMP * Ø

Proto-Oceanic spojil ještě více fonémů. Proto je moderní doba Polynéské jazyky mít jedny z nejvíce omezených souhláskových soupisů na světě.^[1]

Proto-malajsko-polynéské a
Proto-oceánské zvukové změny
Proto-malayo-polynéský	Proto-Oceanic
* b / str	* str
* mb / mp	* b
* c / s / z / j	* s
* nc / nd / nz / nj	* j
* g / k	* k
* ŋg / ŋk	*G
* d / r	* r
* e / -aw	*Ó
* -i / uy / iw	* i

Neobvyklé zvukové změny, ke kterým došlo v austronéské jazykové rodině, jsou:^[1]

Proto-Oceanic * t> k v havajštině, Samoan a Ontong jazyk Java^[8]
Proto-polynéské * l a * r> ŋg in Rennellese
Proto-Oceanic * w a * y> p in Levei Khehek
Proto-malayo-polynéský * w nebo * b> Sundanština c- nebo -nc-

Syntax

Slovosled

Proto-Austronesian je sloveso-počáteční jazyk (včetně VSO a VOS slovní objednávky), jako většina Formosan jazyky, Všechno Filipínské jazyky, někteří Borneanské jazyky, všechny austronéské dialekty Madagaskar, a všechno Polynéské jazyky jsou sloveso-iniciály.^[1] Nicméně, většina Austronesian (z nichž mnohé jsou Oceánský ) jazyky Indonésie, Nová Guinea, Nová Kaledonie, Vanuatu, Solomonovy ostrovy, a Mikronésie jsou SVO nebo sloveso-mediální jazyky. SOV, nebo sloveso-finální, slovosled je považován za typologicky neobvyklé pro Austronesian jazyky, a je k dispozici pouze v různých Austronesian jazycích Nová Guinea a v omezenější míře Solomonovy ostrovy. Je to proto, že slovosled SOV je v ne Austronesiani velmi běžný Papuánské jazyky.

Hlasový systém

Austronesian jazyky Tchaj-wan, Borneo, Madagaskar a Filipíny jsou také dobře známé pro své neobvyklé morfosyntaktické zarovnání, který je známý jako Austronesian zarovnání. Toto zarovnání bylo také přítomné v proto-austronéském jazyce. Na rozdíl od Proto-Austronesian však Proto-Oceanic syntaxe nevyužívá fokus morfologie přítomný v Austronesian zarovnaných jazycích, jako je Filipínské jazyky. V Polynéské jazyky, verbální morfologie je relativně jednoduchá, zatímco hlavní jednotkou ve větě je fráze spíše než slovo.

Níže je tabulka Proto Austronesianského hlasového systému Johna Wolffa od Blust (2009: 433). Wolffův „čtyřhlasý“ systém byl odvozen z důkazů v různých formosanských a filipínských jazycích.

Proto-austronéský hlasový systém
	Nezávislý (minulost)	Nezávislý (minulost)	Budoucí generál akce	Závislé	Spojovací způsob
Herecký hlas	-um-	-inum-	?	Ó	-A
Přímý pasivní	-en	-v-	r- -en	-A	?
Místní pasivní	-an	-v-an	běžel	-i	-ay
Instrumentální pasivní	i-	i- -in- (?)	?	-an (?)	?

Ross (2009)^[9] konstatuje, že jaké mohou být nejvíce odlišné jazyky, Tsou, Rukai, a Puyuma, nejsou touto rekonstrukcí řešeny, a proto nemohou tvrdit, že jsou vyrovnávacím systémem protojazyka celé rodiny. Zavolá jednotku, na kterou se vztahuje tato rekonstrukce Jaderná austronéská.

Vyšetřovatelé a případové značky

Následující tabulka srovnává proto Austronesianská a Proto-Malayo-Polynesianská otázka.

Proto Austronesian a Proto-Malayo-Polynesian otázka slova
Angličtina	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský
co	* (n) -anu	* apa
SZO	* (si) -ima	* i-sai
kde	* i-nu	* i nu
když	* ija-n	* p-ijan
jak	* (n) -anu	* ku (j) a

V současné době nejúplnější rekonstrukce proto Austronesianů značka případu systém nabízí Malcolm Ross.^[1] Rekonstruované značky písmen jsou následující:

Proto-austronéské markery případů
	Společná podstatná jména	Jednotné číslo osobní podstatná jména	Množný osobní podstatná jména
Neutrální	* [y] a, * u	* i	–
Jmenovaný	* k-a	* k-u	–
Genitiv	* n-a, * n-u	* n-i	* n-i-a
Akuzativ	* C-a, * C-u	* C-i	–
Šikmý	* s-a, * s-u	–	–
Lokativní	* d-a	–	–

Důležitá protoaustronronská gramatická slova zahrnují ligaturu * na a lokativní * i.^[1]

Morfologie

Morfologie a syntax je často těžké oddělit v austronézských jazycích, zejména v Filipínské jazyky.^[1] Důvodem je, že morfologie sloves často ovlivňuje, jak by byl sestaven zbytek věty (tj. Syntaxe).

Přípony

Níže jsou uvedeny některé Proto-Austronesian připevňuje (počítaje v to předpony, infixy, a přípony ) rekonstruován Robert Blust. Například * pa- byl použit pro nestativní (tj. Dynamické) kauzativy, zatímco * pa-ka byl použit pro stativní kauzativy (Blust 2009: 282). Blust také zaznamenal fenomén párování p / m, při kterém mnoho přípon má obojí p- a m- formuláře. Tento systém je zvláště propracovaný v Jazyk thao Tchaj-wanu.^[1]

Proto Austronesian Affixes
Připevnit	Lesk
* ka-	začínající (Pouze Formosan), stativní, minulost, doprovodná akce / osoba, abstraktní podstatné jméno formativní, způsob, jakým se akce provádí, minulé příčestí
* ma-	stativní
* maka-	abilitativní / aptativní
* maki / paki	petitive (žádat o něco)^[10]
*muž	hlas herce
*pánev	instrumentální hlas
* maʀ-	hlas herce
* paʀ-	instrumentální podstatné jméno
* mu-	hnutí^[11]
* pa (-ka-)	kauzativní
* paʀi-	vzájemná / kolektivní akce^[12]
* qali / kali-	citlivé spojení s duchovním světem^[13]
* Sa-	instrumentální hlas
* Si-	instrumentální hlas
* -an	instrumentální hlas: imperativ
* Sika-	pořadové číslo
* ta (ʀ-)	náhlé, neočekávané nebo náhodné jednání
* -um-	hlas herce: tranzitivita atd.
*-v-	dokonalý, nominalizátor
* -ar-	množný
* -an	lokální hlas
* -i	lokální hlas: imperativ
* -en	trpělivý hlas
*-A	trpělivý hlas: imperativ
* -ay	budoucnost
* ka- -an	adversivní pasivní, abstraktní podstatná jména

Zdvojení

CV (souhláska + samohláska) zdvojení je velmi častý mezi austronéskými jazyky. V Proto-Austronesian, Ca-reduplicated (souhláska + / a /) čísla byla použita k počítání lidí, zatímco non-duplikované sady byly použity k počítání nehumánních a neživých objektů. Reduplikace CV byla také použita k nominalizaci sloves v Proto-Austronesian. V Ilocanu se CV-reduplikace používá k pluralizaci podstatných jmen.

Zdvojení vzory zahrnují (Blust 2009):

Plná duplikace
Plná duplikace a připojení
Plná duplikace minus coda
Plná duplikace minus poslední samohláska
Plná duplikace se změnami hlasu nebo souhlásky nebo obojí
Plná duplikace s po sobě jdoucími stejnými slabikami
Prefixální duplikace nohy / duplikace doleva
Sufixální duplikace nohy / duplikace doprava
Zdvojení CVC
CV-reduplication (označí durativní aspekt, kolektivitu nebo intenzitu v Bununu; budoucnost v Tagalogu)
CV-duplikace plus připevnění
Reduplikace Ca (používá se k odvození číslic počítajících člověka a deverbálních pomocných podstatných jmen v Thao a Puyuma)
Rozšíření fixního segmentismu
Reduplikativní přípony
Zdvojení slabikové duplikace

Jiné méně běžné vzory jsou (Blust 2009):

Vakuová duplikace (vyskytuje se v paamštině)
Úplná duplikace minus počáteční (vyskytuje se v Anejomu na jižním Vanuatu)
Plná duplikace plus počáteční klouzání (vyskytuje se v Kosraean)
Částečná duplikace mínus počáteční ráz rázu (vyskytuje se u Rennellese)
Pravá duplikace CV (vyskytuje se v Pangasinan)
Zprava trisyllabická reduplikace (vyskytuje se v Manamský jazyk )
Dvojitá duplikace (vyskytuje se ve Woleaian)
Ztrojnásobení (pouze v Jazyk thao )
Sériové zdvojení (pouze v Jazyk thao )

Slovní zásoba

Zájmena

Proto-Austronesian a Proto-Malayo-Polynesian osobní zájmena níže byly rekonstruovány Robert Blust.^[1]

Proto Austronesian a Proto-Malayo-Polynesian zájmena
Typ zájmena	Angličtina	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský
1 s.	"Já"	* i-aku	* i-aku
2 s.	"ty / ty"	* i- (ka) Su	* i-kahu
3 s.	"on / ona / to"	* si-ia	* si-ia
1 str. (včetně)	„my (a ty)“	* i- (k) ita	* i- (k) ita
1 str. (výhradní)	„my (ale ne ty)“	* i- (k) ami	* i- (k) ami
2 s.	"vy všichni"	* i-kamu	* i-kamu, ihu
3p.	"ony"	* si-ida	* si-ida

V roce 2006 Malcolm Ross také navrhl sedm různých zájmenných kategorií pro osoby. Níže jsou uvedeny kategorie, přičemž jako příklad je uveden proto-austronéský singulární singul první osoby („I“).^[14]

Neutrální (např. PAN * i-aku)
Nominativní 1 (např. PAN * aku)
Nominativ 2 (např. PAN * = ku, * [S] aku)
Akuzativ (např. PAN * i-ak-ən)
Genitiv 1 (např. PAN * = [a] ku)
Genitiv 2 (např. PAN * (=) m-aku)
Genitiv 3 (např. PAN * n-aku)

Následující text pochází z Rossova návrhu proto-austronéského pronominálního systému z roku 2002, který obsahuje pět kategorií, včetně kategorií volných (tj. Nezávislých nebo nepřipojených), zdvořilých a tří genitivů.^[1]

Proto Austronesian osobní zájmena
	Volný, uvolnit	Zdarma zdvořilý	Genitiv 1	Genitiv 2	Genitiv 3
1 s.	* [i-] aku	–	* = ku	* maku	* n-aku
2 s.	* [i-] Ne	* [i-] ka-Su	* = Ne	* miSu	* ni-Su
3 s.	* s (i) -ia	–	(* = ia)	–	* n (i) -ia
1 str. (kromě)	*já jsem já	* [i-] k-ami	* = mi	* mami	* n (i) -ami
1 str. (vč.)	* ([i]) ita	* [i-] k-ita	* = ta	* mita	* n-ita
2 s.	* i-amu	* [i-] k-amu	* = mu	* mamu	* n (i) -amu
3p.	* si-da	–	(* = da)	–	* ni-da

Podstatná jména

Protoautronronský slovník týkající se zemědělství a dalších technologických inovací zahrnuje:^[1]

* pajay: rostlina rýže
* beRas: loupaná rýže
* Semay: vařená rýže
* qayam: pták (v PMP znamená „domestikované zvíře“)
* manuk: kuře (PMP * manu-manuk znamená „pták“)
* babuy: prase
* qaNuaŋ: Carabao
* kuden: hliněný hrnec na vaření
* SadiRi: domácí
* busuR: luk
* panaq: let šípu
* bubu: past na ryby
* tulaNi: bambus nosní flétna

Proto-malajsko-polynéské inovace zahrnují:

* puqun: základna stromu; původ, příčina
* vrchol: foukač
* haRezan: vrubový žebřík se vrubem (slouží ke vstupu do hromádkových obydlí)
* taytay: bambusový visutý most (POc * tete "žebřík, most")
* kaka: starší sourozenec stejného pohlaví
* huaji: mladší sourozenec stejného pohlaví
* ñaRa: bratr ženy
* betaw: sestra muže

Proto-Malayo-Polynesian má také několik slov pro dům:

* balay (dům, budova pro veřejné použití)
* Rumaq (dům, rodinné obydlí)
* banua (země, vesnice, dům, země, nebe, nebe) - odtud vanua a whenua (jako v tangata whenua )
* lepaw (sýpka)
* kamaliR (bakalářská klubovna)

Části těla
Část těla	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský	Proto-Oceanic	Proto-polynéský
ruka	* (qa) lima	* (qa) lima	* lima	* lima
noha, noha	* qaqay	* qaqay	* waqe	* waqe
hlava	* qulu	* qulu	* qulu, * bwatu (k)	* qulu
oko	* maCa	* mata	* mata	* mata
ucho	* Caliŋa	* taliŋa	* taliŋa	* taliŋa
nos	* mujiŋ	* ijuŋ	* isuŋ	* isu
ústa	* ŋusu	* baqbaq	* papaq	* ŋutu
krev	* daRaq	* daRaq	* draRaq	* toto
játra	* qaCay	* qatay	* Qate	* Qate
kost	* CuqelaN	* tuqelaŋ	* suri	* hui
kůže	* qaNiC	* kulit	* kulit	* kili
zadní	* likud	* likud	* muri, * takuRu	* tuqa
břicho	* tiaN	* tian, * kempuŋ	* tian	* manawa
střeva	* Cinaqi	* tinaqi	* tinaqi
prsa	* susu	* susu	* susu	* susu, * huhu
rameno	* qabaRa	* qabaRa	* (qa) paRa	* uma
krk	* liqeR	* liqeR	* Ruqa, * liqoR	* ua
vlasy	* bukeS	* buhek	* raun ni qulu	* lau-qulu
zub	* nipen	* ipen, * nipen	* nipon, * lipon	* nifo

Podmínky příbuznosti
Příbuzenství	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský	Proto-Oceanic	Proto-polynéský
osoba, lidská bytost	* Cau	* tau	* taumataq	* taŋata
matka	* t-ina	* t-ina	* tina	* tinana
otec	* t-ama	* t-ama	* tama	* tamana
dítě	* aNak	* anak	* natu	* tama
muž, muž	* ma-Ruqanay	* laki, * ma-Ruqanay	* mwaRuqane	* taqane
žena, žena	* bahi	* bahi	* borovice, * papine	* fafine
Dům	* Rumaq	* Rumaq, * balay, * banua	* Rumwaq	* pohádka

Zvířata

Běžná zvířata
Zvíře	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský	Proto-Oceanic	Proto-polynéský
Pes	* asu	* asu	–	–
pták	* qayam	* qayam, * manuk^[15]	* manuk	* manu
had	* SulaR	* hulaR, * nipay	* mwata	* ŋata
veš	* kuCu	* kutu	* kutu	* kutu
Ryba	* Sikan	* hikan	* ikan	* Ika
kuře	* manuk	–	–	–

Vybraná jména zvířat^[16]
Ne.	Běžné jméno	Odborný název	Proto-Austronesian
6845	the Formosan rocková opice	Macaca cyklopis	* luCuŋ
7228	jelen sp.	Cervus sp., buď sika jelen nebo sambar jelen	* Benan
7187	Formosan slepý krtek	Talpa insularis	* mumu
709	holubice	Ducula spp.?	* baRuj
7127	znamení ptáka	Alcippe spp.	* SiSiN
234	termit, bílý mravenec	Isoptera	* aNe
6861	džungle pijavice	Haemadipsa spp.	* -matek
6862	džungle pijavice	Haemadipsa spp.	* qaNi-matek

Rostliny

Vybrané názvy rostlin^[16]
Ne.	Běžné jméno	Odborný název	Proto-Austronesian
8465	držák houba	Polyporus spp.	* kulaC
8795	koště proso	Panicum miliaceum	* baCaR
10249	fazole	Ricinus communis	* katawa
10710	sloní tráva, miscanthus tráva	Themeda gigantea	* Caŋelaj
6569	Formosan javor	Liquidambar formosana	* daRa₁
6629	mišpule strom a ovoce	Eriobotrya deflexa	* Ritu
7254	moruše strom a ovoce	Morus formosensis	* taNiud
4614	ratan	Calamus sp.	*nábřeží
6568	mýdlová bobule	Sapindus mukorossi, Sapindus saponaria	* daqu₂
7166	Kopřiva dvoudomá	Laportea spp.	* laCeŋ
4900	mečová tráva	Imperata cylindrica	* Riaq
6689	meč tráva	Imperata cylindrica	* Rimeja
7070	chlupatá réva	Pueraria hirsuta	* baSay
484	lilie obrovská, lilie pavoučí	Crinum asiaticum	* bakuŋ₁
4039	Caesarweed, konžská juta	Urena lobata	* puluC
6560	Čínský škump, ořechový strom	Rhus semialata	* beRuS
6587	aromatická litsea, může se měnit	Litsea cubeba	* maqaw
6630	Indický salát	Lactuca indica	* Samaq
6630	zasít bodlák	Sonchus oleraceus	* Samaq
6697	rostlina	Aralia decaisneana	* tanaq
6818	Evropský černý lilek	Solanum nigrum	* SameCi
7082	rákos	Phragmites spp.	* qaReNu
7084	rostlina	Begonia aptera	* qanus₁
7418	Fireweed, Burnweed	Erechtité spp.	* Sina
12731	Čínský starší	Sambucus formosana	* Nayad
8455	rostlina s kořeny, které jsou bušeny a dávány do řek, aby omračovaly ryby	Derris elliptica	* tuba
7191	rostlina, sezam	Druh Sesamum indicum	* Samud
12683	malý strom, který nese kulaté zelené ovoce	Ehretia spp.	* kaNawaS
611	trnitá réva	Smilax spp.	* baNaR
619	trnitá réva	Smilax spp.	* baNaw
4243	voňavý manjack	Cordia dichotoma	* qaNuNaŋ
7114	čínský strom	Melia azedarach	* baŋaS
12726	biskupské dřevo	Bischofia javanica	* CuquR
12811	strom	Zelkova formosana	* teRebeS
12773	strom, Čínský mahagon nebo Filipínský mahagon	Shorea maxwelliana	* bubliny
6682	strom: kafrový vavřín	Cinnamomum spp.	* dakeS
7233	vždyzelený strom	Acacia confusa ?	* tuquN
9776	bambus	Bambusa spinosa ?	* kawayan
1046	bambus velmi velkého průměru	Dendrocalamus sp.?	* betuŋ₁
6559	banán	Musa sapientum	* beNbeN
6693	betelová matice	matice z Areca catechu	* Sawiki
1223	třtinová tráva	Miscanthus sp.	* biRaSu
6620	okurka	Cucumis sativus	* baRat₂
6621	kultivovaný taro	Colocasia esculenta	* Cali
8750	proso sp.	Setaria italica (?)	* zawa₂
811	proso sp., pravděpodobně foxtail proso	Setaria italica	* beCeŋ
3089	rostlina sp.	Diospyros discolor	* kamaya
2054	cukrová třtina	Saccharum officinarum	* CebuS
7952	cukrová třtina	Saccharum officinarum	* tebuS
7304	the Japonský cypřiš	Chamaecyparis obtusa	* baŋun₁
12687	the Japonská malina	Rubus parvifolius, Rubus taiwanianus	* RiNuk
4722	strom s lepkavými plody	Cordia spp.	* quNuNaŋ
1601	typ štíhlého bambusu	Schizostachyum spp.	* buluq₂
1218	divoký taro, sloní ucho nebo svědění taro	Alocasia spp.	* biRaq₁

Barvy a směry

Níže jsou uvedeny barvy v rekonstruovaných Proto-Austronesian, Proto-Malayo-Polynesian, Proto-Oceanic a Proto-Polynesian.^[1]^[17] První tři byly rekonstruovány Robert Blust, zatímco proto-polynéská slova uvedená níže byla rekonstruována Andrew Pawley. Proto-Polynesian zobrazuje mnoho inovací, které nebyly nalezeny v jiných proto-jazycích.

Barvy
Barva	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský	Proto-Oceanic	Proto-polynéský
bílý	* ma-puNi	* ma-putiq	* ma-puteq	*čaj
Černá	* ma-CeŋeN	* ma-qitem	* ma-qetom	* quli (-quli)
Červené	* ma-puteq	* ma-iRaq	* meRaq	* kula
žlutá	–	* ma-kunij	* aŋo	* reŋareŋa, * felo (-felo)
zelená	* mataq	* mataq	* karakarawa	* mata (?)

Proto-Austronesians používal dva typy směrů, které jsou osa země-moře a osa monzunu. Kardinální směry severu, jihu, východu a západu se mezi austronéskými jazyky vyvinuly až po kontaktu s Evropany. Pro osu země-moře jsou proti proudu / do kopce a do vnitrozemí, stejně jako po proudu / z kopce a směrem na moře synonymní páry. Toto bylo navrženo jako důkaz, že proto Austronesané žili na pevnině, protože na malých ostrovech bylo moře viditelné ze všech úhlů.^[1]

* daya: vnitrozemí (také proti proudu / do kopce)
* lahud: směrem na moře (také po proudu / z kopce)
* SabaRat: západní monzun
* timuR: východní monzun
* qamiS: severní vítr

V Kavalanu, Amise a Tagalogu znamenají reflexy * timuR „jižní“ nebo „jižní vítr“, zatímco v jazycích jižních Filipín a Indonésie to znamená „východní“ nebo „východní vítr“.

v Ilocano, dáya a chvála znamená „východ“ a „západ“, zatímco v Puyuma, ɖaya a ɭauɖ znamená „západ“ a „východ“.^[18] Je to proto, že vlast Ilocano je západním pobřežím severního Luzonu, zatímco domovská oblast Puyuma je na východním pobřeží jižního Tchaj-wanu. Mezi jazyky Bontok, Kankanaey a Ifugaw v severním Luzonu znamenají reflexy * daya „nebe“, protože již žijí v některé z nejvyšších poloh na Filipínách (Blust 2009: 301).

Také Malajština reflex * lahud je laut, což znamená „moře“, používá se jako pokyny Timur laut (znamená „severovýchod“, Timur = "východ") a barátský laut (znamená „severozápad“, Barat = "západ"). Mezitím * daya vystupuje pouze v Barat Daya, což znamená „jihozápad“.

Na druhou stranu Jávský reflex * lahud, lor, znamená "sever" od Java moře je na sever od ostrova Jáva.

Číslice

Níže jsou uvedena rekonstruovaná proto Austronesianská, Proto Malayo-Polynéská, Proto-Oceánská a Proto-Polynéská čísla z Austronesian Basic Vocabulary Database.^[19]

Číslice
Číslo	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský	Proto-Oceanic	Proto-polynéský
jeden	* esa, * isa	* esa, * isa	* sa-kai, * ta-sa, * tai, * kai	* taha
dva	* duSa	* duha	* Rua	* Rua
tři	* telu	* telu	* tolu	* tolu
čtyři	* Sepat	* epat	* pat, * pati, * pani	* faa
Pět	* lima	* lima	* lima	* lima

Proto-austronéský jazyk měl různé sady číslic pro jiné než lidské („sada A“) a lidské („sada B“) (Blust 2009: 279). Kardinální číslice pro počítání lidí jsou odvozeny od nelidských číslic prostřednictvím Ca-duplikace. Tento bipartitní číselný systém se nachází v jazycích Thao, Puyuma, Yami, Chamorro a v různých jiných jazycích (Paiwan však používá ma- a muž k odvození lidských číslic). V mnoha filipínských jazycích, jako je tagalog, jsou dva číselné systémy sloučeny (Blust 2009: 280-281).

Základní číslice vs. lidské číslice
Číslo	Sada A	Sada B	Tagalog
jeden	*je	*?	je (A)
dva	* duSa	* da-duSa	dalawa (B)
tři	* telu	* ta-telu	tatlo (B)
čtyři	* Sepat	* Sa-Sepat	apat (B)
Pět	* lima	* la-lima	lima (A)
šest	* klystýr	* a-enem	anim (B)
sedm	* pitu	* pa-pitu	pito (A)
osm	* walu	* wa-walu	Walo (A)
devět	* Siwa	* Sa-Siwa	(siyam)
deset	* sa-puluq	*?	sampu

Proto-Austronesian také použil * Sika- k odvození pořadové číslovky (Blust 2009: 281).

Slovesa

Níže jsou rekonstruovaná proto-austronéská, proto-malajsko-polynéská, proto-oceánská a proto-polynéská slovesa z Austronesian Basic Vocabulary Database.

Slovesa
Sloveso	Proto-Austronesian	Proto-malayo-polynéský	Proto-Oceanic	Proto-polynéský
na procházku	* Nakaw	* lakaw, paNaw	* lako, pano	* fano
plavat	* Naŋuy	* naŋuy	* kakaRu	* kaukau
vědět	* bajaq	* taqu	* taqu	* qiloa
myslet	* nemnem	* demdem	* rodrom	* manatu
spát	* tuduR	* tuduR	* otočení	* mohe
stát	* diRi	* diRi, * tuqud	* tuqur	* tuqu
šít	* taSiq	* tahiq, * zaqit	* saqit, * turi	* tui
zemřít, být mrtvý	* m-aCay	* m-atay	* kámo	* kámo
vybrat	* piliq	* piliq	* piliq	* fili
letět	* layap	* layap, Rebek	* Ropok	* lele

Jednoslabičné kořeny

Následuje monosyllabické proto-austronéské kořeny rekonstruované Johnem Wolffem (Wolff 1999).^[20]

Formy, které lze s velkou jistotou rekonstruovat jako monosyly

* Baw 'nahoru, nad'
* bay 'žena'
* žebrat, cívka, vítr
* trochu „nosit prsty“
* buñ 'fontanelle'
* ale „vytrhnout“
* dem 'think, brood'
* klenot „nejdříve držte v pěst“
* ɣiq 'Imperata cylindrica'
* můžu jíst
- * si-kan 'ryba, co se jí se sponkami'
- * pa-kan 'feed, weft'
- * paN-kan 'jíst, krmit'
* kub
- * kubkub „přikrýt“
- * takub 'cover over in a cupped way' (kde * ta- je zkamenělá předpona)
*víčko
- * Belit 'vítr'
- * vítr, kroucení nebo skládání s.t. přes'
- * pulidní kolo
* luk 'konkávní ohyb'
* lum 'zralý'
* nem 'šest'
* ñam 'chuť'
* ñeŋ 'podívej, zírej'
* ŋa 'agape (ústa)'
- * kaŋa 'být otevřený (jako ústa)'
- * baŋa 'gap, stand open'
- * binaŋa (<-in- + baŋa) / * minaŋa 'ústí řeky'
- * beŋa 'be agape'
- * búŋa 'květina'
- * paŋa ‚rozvětvení '
- * ŋaŋa 'větev'
* pánev „návnada“
* pat 'čtyři'
* peʃ 'squeeze, deflate'
*jáma
- * kepit 'sevřený k sobě'
* pu 'prarodič / dítě'
* dát 'ránu'
* ʃaw 'umýt, opláchnout, namočit'
* ʃay 'who?'
*'ek 'stuff, fill chock full'
* ʃeŋ 'stop up'
*'ep 'suck'
* ʃuk 'jít dovnitř, skrz'
* taw 'man'
* tay 'bridge'
- * matay 'die'
- * patay 'mrtvý, zabij'
* tuk 'udeřit, klovat, zobák'

Sekvence, které jsou pravděpodobně (nebo mohly být) jednoslabičnými kořeny, ale nelze je jednoznačně rekonstruovat

* baŋ 'létat'
* bu 'past na ryby'
* buʃ 'puff, blow out' (není dobře doloženo; většina monosyllables se vyskytuje v oceánských jazycích)
* dañ 'starý (věcí)'
* daŋ 'teplo u ohně'
* dem 'dark, cloudy'
- * padem 'hasit'
* diʃ 'cut, lance'
* ka 'starší sourozenec'
* dětský pilník, rašple
* zpoždění 'rozloženo'
- * belag se „rozprostírá“
- * pálag 'dlaň ruky'
- * Qelag 'křídlo'
* laŋ 'umístěn podélně'
- * galaŋ 'wedge, s.t. umístěné zespodu na podporu '
- * halaŋ 'lež na kolenou, bar, buď překážkou'
* leb 'pro vodu, aby přešla s.t.'
* lem - reflexy různě znamenají „noc“ nebo „tma“
* luñ
- * luluñ 'roll up'
- * baluñ 'přeložit, zabalit'
* muɣuɣ 'kloktat, vypláchnout ústa' (jednoslabičný stav je slabý)
* pak 'udělejte zvuk' pak ', křídla (ze zvuku)'
* tan 'nastražená past'
* taʃ 'top'
* tuk 'top, summit'
* tun 'vést na laně'

Rekonstruované zdvojnásobené monosyllable fonologicky, ale které nelze prokázat jako monosyllabic kořeny

* baba 'carry on back'
* bakbak „odstraňte vnější vrstvu kůže, štěkejte“
* baqbaq 'ústa'
* bañbañ 'druh rákosu používaný pro rohože, Donax canniformis'
* bekbek 'rozdrtit'
* biɣbiɣ 'rty (růst podobný rtu)'
* biŋbiŋ 'držet, průvodce'
* biʃbiʃ 'posypat'
* buɣ (buɣ) ‚rozbité na malé kousky '
* buñbuñ 'down, body hair' (pouze na Tchaj-wanu a na Filipínách; pravděpodobně ne PAn)
* dabdab 'zapálil'
* dakdak 'slam s.t. dolů “(pouze na Filipínách)
* dasdas 'hrudník'
* debdeb 'hrudník'
* diŋdiŋ 'zeď'
* diqdiq 'vařit'
* gapgap 'feel, grope'
* ʃɣaʃɣaʃ „poškrábaný“
* idid 'pohybovat se rychle malými pohyby' (např. 'fan')
* jutjut 'vytáhnout'
* kaŋkaŋ „roztáhnout nohy“ (pouze na Filipínách a v západní Indonésii)
- * bakaŋ 'luk-legged'
- * kaqkaq ‚rozdělený, roztrhaný, se střevy '
- * keŋkeŋ 'tuhý, těsný'
* kepkep 'spona'
- * dakep 'chytit'
- * ʃikep 'catch s.t. pohyblivý, těsný '
* kiskis 'seškrábat'
* kiʃkiʃ 'rošt, pilník'
* kudkud 'rošt, škrábání, škrábání'
* kañuskus 'nehet'
* kuʃkuʃ 'třít, škrábat'
* laplap ‚mávání, uvolnění (jako kůže u novorozence) '(pouze v paiwanských a filipínských jazycích)
* mekmek 'fragmenty'
* neknek 'komár, ovocná muška'
* nemnem 'přemýšlet'
* palaqpaq 'vějířovitý'
* pejpej 'stiskněte společně'
* ququ 'krab'
* sapsap 'grope'
* ʃaʃa ‚sbírat palmové listy pro doškovou střechu '
* ʃakʃak 'beat, chop'
* ʃelʃel ‚lítost '
* ʃelʃel 'vložit, nacpat'
* ʃiʃi „druh měkkýšů“
* ʃikʃik 'důkladně prohledat (co se týká vší)'
* ʃuʃu 'prsa, dudlík'
* ʃuɣʃuɣ 'následovat za'
* ŋʃuŋʃuŋ „jít proti“ (pouze na Filipínách a v západní Indonésii)
* taktak 'pád, pokles'
* tamtam 'plácnutí rty' nebo chuť '
* taʃtaʃ 'rent, break thread'
- * bútaʃ 'hole'
- * ɣetaʃ 'prorazit, prorazit'
- * teʃteʃ 'rip open'
* tutu 'strike'
* waqwaq 'kanál'
* bez toho, aby se houpalo sem a tam

Sekvence, které se vyskytují jako konečné slabiky v široké oblasti, ale které nelze rekonstruovat jako jednoslabičný kořen

* buk
- * dabuk 'popel'
- * dábuk 'beat to pulp'
- * ukabuk ‚práškový '
- * prach Qabuk
* drdolová mlha
- * buchta 'halda, stoh'
- * podjednotka „halda, hromada“
- * timbun / * tábun (?) „halda“
- * ɣábun 'mlha'
* buq 'add, increase'
- * tubuq „roste, střílí“
* duŋ 'chránit, přístřeší'
* ket
- * deket 'near'
- * jeket 'stick'
- * ñiket / ñaŋket 'lepkavý'
- * ñiket 'lepkavá látka'
- * siket 'kravata'
* kuŋ
- * bekuŋ 'arch'
- * dekuŋ 'ohnutý'
- * leŋkuŋ 'ohnutý'
* kup
- * aŋkup 'dát do dlaní'
- * tukup 'cover'
* Kut
- * dakut 'vzít do ruky'
- * ɣakut ‚svázat dohromady '
- * ŋaŋkut 'chycen na háku'
* laq
- * telaq / * kelaq 'crack' nebo 'split'
- * belaq 'rozštěp'
* liŋ
- * baliŋ 'vítr kolem, otočte s.t. kolem'
- * biliŋ „obracející se“
- * giliŋ 'roll over s.t.'
- * guliŋ 'roll up'
- * paliŋ 'vítr kolem' nebo 'otočit tělo'
* liw
- * baliw 'návrat, návrat'
- * ʃaliw 'dát na výměnu'
* luʃ 'skluz' nebo 'kluzký' nebo 'hladký'
* naw
- * línaw 'klidný, unroiled'
- * tiqenaw 'clear'
* ŋaw
- * baŋaw 'štěnice'
- * láŋaw 'fly'
- * tuŋaw „druh roztoče způsobující svědění“
*síť
- * qaŋet 'teplý'
- * ŋeŋet 'ostrý, žihadlo'
- * ŋeŋet 'štiplavý ve vůni'
* paɣ 'be flat'
- * dampaɣ / * lampaɣ / * dapaɣ / * lapaɣ 'být plochý'
- * sampaɣ 'mat, rozložit'
* puŋ 'shluk, parta'
* taɣ
- * dataɣ 'plochá plocha'

Viz také

Další čtení

Blust, Robert a Stephen Trussel. 2018. Austronesian Comparative Dictionary, webové vydání.
Miyake, Marc. 2015. Proto-čínsko-tibetsko-austronéský * ponuq „mozek“?
Miyake, Marc. 2015. Austronéští a čínsko-tibetští sdílejí slovo pro Setaria italica?
Miyake, Marc. 2013. Thurgoodova „Tai-Kadai a Austronesian: povaha historického vztahu“ (1994).
Miyake, Marc. 2013. Mezery v proto Austronesian souhláskovém systému.
Miyake, Marc. 2011. Tsou fŋ-.
Miyake, Marc. 2011. Uchinaaguchi část 40: v Fustz- kroky Něvského.
Miyake, Marc. 2011. Distribuce iniciál v austronéských příbuzných množinách.

Reference

^ ^A ^b ^C ^d ^E ^F ^G ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Blust, Robert; Australská národní univerzita. Pacifická lingvistika (2009). Austronéské jazyky. Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, The Australian National University. ISBN 978-0-85883-602-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
^ C / c͡ç / je neznělé.
^ z / ɟ͡ʝ / je vyjádřen.
^ / ʀ / je uvular.
^ Wolff používá ⟨ɬ⟩ (což v IPA znamená a neznělá alveolární laterální frikativa ) představovat proto-zvuk, který předpokládá, že byl a palatal lateral [ʎ].
^ ^A ^b Ross, Malcolm D. (Léto 1992), „The Sound of Proto-Austronesian: Outsider's View of the Formosan Evidence“, Oceánská lingvistika, 31 (1): 23–64, doi:10.2307/3622965, JSTOR 3622965
^ Technicky je to stále součást změny zvuku * S> * h. Rozdíl je v tom, že se mění i předchozí samohláska.
^ Blust, R. A. (2004). „* t to k: Austronesian Sound Change Revisited“. Oceánská lingvistika. 43 (2): 365–410. doi:10.1353 / ol. 2005.0001.
^ Ross, Malcolm. 2009. „Proto Austronesian verbální morfologie: přehodnocení.“ V Alexander Adelaar a Andrew Pawley (eds.). Austronéská historická lingvistika a dějiny kultury: slavnostní bod pro Roberta Blusta. Canberra: Pacifická lingvistika.
^ Nalezeno pouze na středním a jižním Filipínách a v některých částech Bornea a Sulawesi.
^ Nalezeno v jazycích Formosan a možná také v Cebuano.
^ Často se nachází v Oceánské jazyky.
^ Používá se pro hmyz, duhy, bouře / přírodní jevy, různé názvy rostlin / zvířat atd.
^ Ross, Malcolm (2006). Rekonstrukce systémů označování a osobních zájmen Proto Austronesian. V publikacích Henry Y. Chang a Lillian M. Huang a Dah-an Ho, Proudy konvergující do oceánu: Festschrift na počest profesora Paula Jen-kuei Li k jeho 70. narozeninám, 521-564. Tchaj-pej: Jazykovedný institut, Academia Sinica.
^ PMP * qayam znamená; domestikované zvíře ', PMP * manuk znamená' domestikovaná slepice, kuře 'a PMP * manu-manuk znamená' pták '.
^ ^A ^b Blust, Robert; Trussel, Stephen (25. dubna 2020). „Austronesian Comparative Dictionary, web edition“. Citováno 1.května, 2020.
^ Pawley, Andrew. Proto-oceánské a proto-polynéské rekonstrukce pro modifikovaný seznam Swadesh 200, bez podpory souběžných sad. Nepublikovaný seznam, 2009. http://language.psy.auckland.ac.nz/austronesian/language.php?id=658 Archivováno 13. 04. 2017 na Wayback Machine
^ Cauquelin, Josiane. 1991. dictionnaire Puyuma – Français. Paříž: Ecole française d'Extrême Orient.
^ "Austronesian Basic Vocabulary Database". Archivovány od originál dne 03.05.2017. Citováno 2008-03-01.
^ Wolff, John. 1999. „Monosyllabické kořeny Proto-Austronesian.“ In Elizabeth Zeitoun and Paul Jen-kuei Li, eds. 1999. Vybrané příspěvky z osmé mezinárodní konference o austronéské lingvistice, 139-194. Tchaj-pej, Tchaj-wan: Academia Sinica.

Zdroje

Adelaar, A. (2005). Austronéské jazyky Asie a Madagaskaru: Historická perspektiva. In A. Adelaar, & N. P. Himmelmann (Eds.), Austronéské jazyky Asie a Madagaskaru. New York: Routledge. ISBN 978-0-7007-1286-1, ISBN 978-0-415-68153-7, ISBN 978-0-203-82112-1
Bouchard-Côtéa, A., Hallb, D., Griffithsc, T. L. a Kleinb, D. (2012). Automatická rekonstrukce starověkých jazyků pomocí pravděpodobnostních modelů změny zvuku [1], PNAS, 22. prosince 2012.
Blust, R. (1999). Podskupina, oběžník a zánik: Některé problémy austronéské srovnávací lingvistiky. In Zeitoun, E., & Li, P. JK. (Eds.), Vybrané příspěvky z 8. mezinárodní konference o austronéské lingvistice. Taipei: Academica Sinica. https://web.archive.org/web/20170409095340/http://language.psy.auckland.ac.nz/austronesian/language.php?id=280
Blust, R. A. (2009). Austronéské jazyky. Canberra: Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University. ISBN 0-85883-602-5, ISBN 978-0-85883-602-0.
Cohen, E. M. K. (1999). Základy austronéských kořenů a etymologie. Canberra: Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University.
Greenhill, S. J., Blust. R, & Gray, R. D. (2008). Austronesian Basic Vocabulary Database: Od bioinformatiky po lexomiku. Evoluční bioinformatika, 4: 271-283. https://web.archive.org/web/20170503020518/http://language.psy.auckland.ac.nz/austronesian/
Wolff, John U. (2010). Proto Austronesian Phonology with Glossary. Ithaca, NY: Publikace programu Cornell pro jihovýchodní Asii.

externí odkazy

[Blust09-1] A ^b ^C ^d ^E ^F ^G ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Blust, Robert; Australská národní univerzita. Pacifická lingvistika (2009). Austronéské jazyky. Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, The Australian National University. ISBN 978-0-85883-602-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

[2] C / c͡ç / je neznělé.

[3] z / ɟ͡ʝ / je vyjádřen.

[4] / ʀ / je uvular.

[5] Wolff používá ⟨ɬ⟩ (což v IPA znamená a neznělá alveolární laterální frikativa ) představovat proto-zvuk, který předpokládá, že byl a palatal lateral [ʎ].

[ross-6] A ^b Ross, Malcolm D. (Léto 1992), „The Sound of Proto-Austronesian: Outsider's View of the Formosan Evidence“, Oceánská lingvistika, 31 (1): 23–64, doi:10.2307/3622965, JSTOR 3622965

[7] Technicky je to stále součást změny zvuku * S> * h. Rozdíl je v tom, že se mění i předchozí samohláska.

[8] Blust, R. A. (2004). „* t to k: Austronesian Sound Change Revisited“. Oceánská lingvistika. 43 (2): 365–410. doi:10.1353 / ol. 2005.0001.

[Ross2009-9] Ross, Malcolm. 2009. „Proto Austronesian verbální morfologie: přehodnocení.“ V Alexander Adelaar a Andrew Pawley (eds.). Austronéská historická lingvistika a dějiny kultury: slavnostní bod pro Roberta Blusta. Canberra: Pacifická lingvistika.

[10] Nalezeno pouze na středním a jižním Filipínách a v některých částech Bornea a Sulawesi.

[11] Nalezeno v jazycích Formosan a možná také v Cebuano.

[12] Často se nachází v Oceánské jazyky.

[13] Používá se pro hmyz, duhy, bouře / přírodní jevy, různé názvy rostlin / zvířat atd.

[14] Ross, Malcolm (2006). Rekonstrukce systémů označování a osobních zájmen Proto Austronesian. V publikacích Henry Y. Chang a Lillian M. Huang a Dah-an Ho, Proudy konvergující do oceánu: Festschrift na počest profesora Paula Jen-kuei Li k jeho 70. narozeninám, 521-564. Tchaj-pej: Jazykovedný institut, Academia Sinica.

[15] PMP * qayam znamená; domestikované zvíře ', PMP * manuk znamená' domestikovaná slepice, kuře 'a PMP * manu-manuk znamená' pták '.

[ACD-16] A ^b Blust, Robert; Trussel, Stephen (25. dubna 2020). „Austronesian Comparative Dictionary, web edition“. Citováno 1.května, 2020.

[Pawley-17] Pawley, Andrew. Proto-oceánské a proto-polynéské rekonstrukce pro modifikovaný seznam Swadesh 200, bez podpory souběžných sad. Nepublikovaný seznam, 2009. http://language.psy.auckland.ac.nz/austronesian/language.php?id=658 Archivováno 13. 04. 2017 na Wayback Machine

[18] Cauquelin, Josiane. 1991. dictionnaire Puyuma – Français. Paříž: Ecole française d'Extrême Orient.

[19] "Austronesian Basic Vocabulary Database". Archivovány od originál dne 03.05.2017. Citováno 2008-03-01.

[20] Wolff, John. 1999. „Monosyllabické kořeny Proto-Austronesian.“ In Elizabeth Zeitoun and Paul Jen-kuei Li, eds. 1999. Vybrané příspěvky z osmé mezinárodní konference o austronéské lingvistice, 139-194. Tchaj-pej, Tchaj-wan: Academia Sinica.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]