Sloveso - předmět - objekt - Verb–subject–object

v jazyková typologie, a sloveso – předmět – objekt (VSO) jazyk je ten, ve kterém nejtypičtější věty uspořádají své prvky v tomto pořadí, jako v Ate Sam pomeranče (Sam jedl pomeranče). VSO je třetí nejčastější slovosled mezi světovými jazyky,^[3] po SOV (jako v hindština a japonský ) a SVO (jako v Angličtina a Mandarinka ).

Rodiny, ve kterých jsou všechny nebo mnoho jazyků VSO, zahrnují následující:

• the Keltské jazyky (počítaje v to irština, Skotská gaelština, manský, velština, cornwallský a Breton )
• the Afroasijské jazyky (počítaje v to Berberský, Asyrský, Egyptský, arabština, Biblická hebrejština a Bože )
• the Austronéské jazyky (počítaje v to Tagalog, Visayan, Pangasinan, Kapampangan, Kadazan Dusun, havajský, Māori a Tongan ).
• the Mayské jazyky (počítaje v to Klasická Maya )
• the Oto-Manguean jazyky (počítaje v to Jazyky Zapotec a Mixtecan jazyky )
• the Salishan jazyky
• mnoho Mezoamerické jazyky

Mnoho jazyků, například řečtina, má relativně volný slovosled, kde VSO je jednou z mnoha možných objednávek.

Semitské jazyky

Formální arabština je příkladem jazyka, který používá VSO:

^* Arabské písmo je napsáno zprava doleva

Další semitský jazyk, Biblická hebrejština, používá VSO, jako v Genesis 1: 1, zde a na mnoha dalších místech v Tanach:

^* et je částice označující přímý předmět slovesa.

^* Hebrejské písmo je psáno zprava doleva.

španělština

Slovosled je ve španělštině poměrně flexibilní a slovosled VSO je povolen prakticky ve všech situacích, ale je obzvláště běžný tam, kde jako předmět predikace funguje jiný prvek než předmět nebo přímý objekt. Některé se podobají Pořadí slov V2, s příslovcem nebo šikmým argumentem vpředu:

• Todos los días compra Juan el diario. Každý den kupuje Juanovi noviny, „Juan kupuje noviny každý den“
• Ayer presentó María su renuncia. Včera podala Maria rezignaci, Maria včera rezignaci.
• María le regaló su abuelo un caballo de pura raza. María dat.cl. dal svému dědečkovi koně čistokrevného plemene, Maríin dědeček jí dal čistokrevného koně.

Další příklady VSO ve španělštině:

• Me devolvió María el libro que le presté. Vrátil Marii knihu, kterou jsem jí půjčil, „María mi vrátila knihu, kterou jsem jí půjčil.“
• Se comieron los niños todo el pastel. Sdělte chlapcům celý dort, "Kluci snědli celý dort."

Keltské jazyky

Ve velštině používají některé časy jednoduchá slovesa, která se nacházejí na začátku věty, za nimiž následuje předmět a jakékoli předměty. Příkladem toho je preterite:

Jiné časy mohou používat složená slovesa, kde konjugovaná forma obvykle bod (být) předchází předmět a další slovesná podstatná jména následují po předmětu. Všechny objekty pak následují konečné slovesné podstatné jméno. Toto je obvyklá metoda formování přítomný čas:

V irštině používají fráze také VSO:

V irštině by při vytváření otázky platilo toto:

Typologická klasifikace Breton syntaxe je problematická. Tvrdilo se, že Breton má základní postavu VSO, ale zdá se to na první pohled V2 je nejčastějším vzorem, který vzniká v důsledku procesu, který obvykle zahrnuje předmětnou podstatnou frázi stál naproti. Bylo navrženo, že toto fronting vznikl z vývoje, ve kterém rozštěp a fronting, velmi běžný v keltských jazycích, se stal úplně všudypřítomným. Velmi podobný vývoj je patrný v literatuře Střední velština ale toto nepokračovalo Moderní velština.

Inverze na objednávku VSO

Existuje mnoho jazyků SVO, které přecházejí na VSO s různými konstrukcemi, obvykle kvůli důrazu. Například věty v Angličtina poezie může někdy být najita mít VSO objednávku, a Brzy moderní angličtina výslovně odráží pořadí VSO, které je nyní implicitní v moderní angličtině potlačením nyní chápaného předmětu imperativu. Například, "Shromažďujte růžové poupata, zatímco vy můžete "kontrastuje s moderními" Shromažďujte poupata, i když můžete ".

Arabské věty používají buď SVO, nebo VSO, podle toho, zda je důležitější předmět nebo sloveso.

Non-VSO jazyky, které používají VSO v otázky zahrnout Angličtina a mnoho dalších Germánské jazyky jako Němec a holandský, stejně jako francouzština, Finština, Maká, Emilian.

V jazycích s Pořadí slov V2, jako je většina z Germánské jazyky (i když ne moderní angličtinu) stejně jako Inguši a Oʼodham, sloveso je vždy druhým prvkem v hlavní klauzi; předmět ve výchozím nastavení předchází sloveso, ale pokud je na začátek věty vloženo jiné slovo nebo fráze, předmět se přesune do polohy bezprostředně následující za slovesem. Například německá věta Ich esse oft Rinderbraten (Často jím pečené hovězí maso) je ve standardním slovosledu SVO s příslovcem často (často) bezprostředně po slovesu. Pokud je však toto příslovce přesunuto na začátek věty pro zdůraznění, předmět ich (I) je přesunut na třetí pozici, umístění věty v pořadí VSO: Často esse ich Rinderbraten.

Viz také

• Polská notace
• Kategorie: Sloveso – předmět – objektové jazyky

Reference