Samojština - Samoan language

Samoan
Gagana faʻa Sāmoa
Rodilý k	Samoan Islands
Etnický původ	Samoans
Rodilí mluvčí	510,000 (2015)[1]
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Oceánský polynéský Samoan – Tokelauan Samoan
Psací systém	latinský (Samojská abeceda) Samoan Braille
Oficiální status
Úřední jazyk v	Samoa  Americká Samoa
Kódy jazyků
ISO 639-1	sm
ISO 639-2	smo
ISO 639-3	smo
Glottolog	samo1305[2]
Linguasphere	39-CAO-a
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Samoan (Gagana faʻa Sāmoa nebo Gagana Sāmoa; IPA:[ŋaˈŋana ˈsaːmʊa]) je jazyk Samoan Islands, zahrnující Samoa a Území Spojených států z Americká Samoa. Je to úřední jazyk, vedle Angličtina, v obou jurisdikcích.

Samoan, a Polynéský jazyk, je prvním jazykem pro většinu populace ostrovů Samoa s přibližně 246 000 lidmi. S mnoha Samoan lidé žijící v jiných zemích se celkový počet řečníků na celém světě odhaduje na 510 000 v roce 2015. Je to třetí nejrozšířenější jazyk v Nový Zéland, kde to od roku 2013 dokázalo mluvit více než 2% populace, 86 000 lidí.^[3]

Jazyk je pozoruhodný pro fonologický rozdíly mezi formální a neformální řečí, jakož i ceremoniální forma používaná v samojské oratoři.

Klasifikace

Samoan je analytický, izolační jazyk a člen Austronesian rodina, konkrétněji Samoic pobočka polynéský subphylum. Úzce souvisí s ostatními Polynéské jazyky s mnoha sdílenými příbuzný slova jako ali'i, ʻAva, atua, tapu a číslice i ve jménu bohů v mytologie.

Lingvisté se poněkud liší v tom, jak klasifikují Samoan ve vztahu k druhému Polynéské jazyky.^[4] „Tradiční“ klasifikace,^[5] na základě sdílených inovací v gramatice a slovní zásobě umisťuje Samoan Tokelauan, polynéské odlehlé jazyky a jazyky Východní Polynésie, který zahrnuje Rapanui, Māori, Tahitian a havajský. Jaderná polynéština a tongština (jazyky Tonga a Niue) jsou podle této analýzy hlavní dělení polynéské. Revize provedená Marckem reinterpretovala vztahy mezi Samoany a odlehlými jazyky. V roce 2008 je analýza pouze základní slovní zásoby z austronéské databáze základní slovní zásoby rozporuplná v tom, že částečně naznačuje, že Tongan a Samoan tvoří podskupinu,^[6] staré podskupiny Tongic a Nuclear Polynesian jsou stále zahrnuty do klasifikačního vyhledávání samotné databáze.^[7]

Geografické rozdělení

Vlajka Západní Samoa.

Vlajka Americká Samoa.

Samoa a americké ostrovy Samoan, kde je Samoan úředním jazykem.

Po celém světě je přibližně 470 000 řečníků Samoanů, z nichž 50 procent žije na Samoanských ostrovech.^[8] Poté je největší koncentrace v Nový Zéland, kde lidé samoanského etnika tvoří největší skupinu po novozélandském Evropanu, Māori, a čínština: sčítání lidu z Nového Zélandu v roce 2006 zaznamenalo 95 428 mluvčích samojského jazyka a 141 103 lidí samojského etnika. Z etnických Samoanů na Novém Zélandu mluvilo Samoanem 70,5 procenta (87 109 lidí). Samoan je po angličtině a maorštině třetím nejčastěji mluveným jazykem na Novém Zélandu.

Většina Samoanů na Novém Zélandu (66,4%) má obchodní kapitál, Auckland. Z těch, kteří mluví Samoan, žije 67,4 procenta v Aucklandu a 70,4 procenta lidí, kteří jsou samoanského etnika i samojských mluvčích, žijí v tomto městě.

Podle australského sčítání lidu z roku 2006 bylo v Samoanu 38 525 mluvčích Austrálie a 39 992 lidí předků Samoanů.

Sčítání lidu USA z roku 2010 ukazuje, že ve Spojených státech žije více než 180 000 Samoanů, což je trojnásobný počet lidí žijících na Americké Samoi, zatímco od července 2011 je to o něco méně než odhadovaná populace ostrovního národa Samoa - 193 000.

Samoan Language Week (Vaiaso o le Gagana Sāmoa) je každoroční oslava jazyka na Novém Zélandu podporovaná vládou^[9] a různé organizace včetně UNESCO. Samoan Language Week byl poprvé zahájen v Austrálii v roce 2010.^[10]

Fonologie

Abeceda Samoa se skládá ze 14 písmen a dalších tří písmen (H, K., R) použitý v přejatých slovech. The „ (koma liliu nebo „Okina ) se používá pro ráz.

Samohlásky

Délka samohlásky je phonemic v Samoan; všech pět samohlásek má také dlouhou formu označenou macron.^[11] Například, tama znamená dítě nebo chlapec, zatímco tamā znamená otec.

Jednonožky

Dvojhlásky jsou / au ao ai ae ei ou ue /.

Kombinace u následovaný samohláskou v některých slovech vytváří zvuk angličtiny w, písmeno, které není součástí samojské abecedy, jako v uaua (tepna, šlacha).

/A/ je snížena na [ə] jen několika slovy, jako např kámo nebo maliu 'mrtvý', vave 'být rychlý'.

Souhlásky

Ve formálním Samoanu, používaném například ve zpravodajství nebo kázáních, souhlásky / t n ŋ / Jsou používány. V hovorovém Samoanu však / n ŋ / sloučit jako [ŋ] a / t / je vyslovováno [k].^[12]

The ráz / ʔ / je phonemic v Samoan. Přítomnost nebo nepřítomnost rázu ovlivňuje význam slov, která jsou jinak hláskována stejně,^[11] např. mai = od, pocházet z; ma'i = nemoc, nemoc.^[13]

/ l / se vyslovuje jako a klapka [ɾ] po zadní samohlásku (/ a, o, u /) a předcházející / i /; jinak je [l]. / s / je méně sykavý (syčí) než v angličtině./ ɾ h / se nacházejí v přejatých slovech.

Souhlásky v závorkách jsou přítomny pouze v půjčkách a formálním Samoanu.^[14][15]

Cizí slova

Dvojjazyčné označení na Národní park Americká Samoa

Výpůjčky z angličtiny a dalších jazyků byly přizpůsobeny samojské fonologii:^[16]

/ k / je v některých případech zachován (Kristus = "Keriso", club = "kalapu", káva = "kofe") a ve vzácných případech se stal [t] (například "se totini", z Angličtina "punčocha").

/ ɹ / se v některých případech stává [ɾ] (např. Kristus = "Keriso", leden = "Ianuari", number = "numera") a [l] v jiných případech (leden = "Ianuali", herring = "elegi") .

/ d / se stává [t] (David = "Tavita", diamant = "taimane").

/ g / se v některých případech stává [k] (plyn = „kesi“), zatímco / tʃ /, / ʃ / a / dʒ / se obvykle stává [s] (Charles = „Salesi“, Charlotte = „Salata“, James = „Semisi“).

/ h / je zachován na začátku některých vlastních jmen (Herod = "Herota"), ale v některých případech se stává znakem "s" (kladivo = "samala") a v jiných je vynechán (herring = "elegi", napůl -caste = "afakasi")

/ z / se stane [s] (Zachariah = "Sakaria")

/ w / se stává [v] (William = "Viliamu")

/ b / se stává [p] (Británie = "Peretania", máslo = "pata")

Stres

Stres obecně klesá na předposlední mora; tj. na poslední slabice, pokud obsahuje dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku, nebo na druhé poslední slabice jinak. Existují však výjimky, přičemž mnoho slov končí dlouhou samohláskou s důrazem na ultimu; tak jako ma'elega, horlivý; na, být pod vlivem alkoholu; faigatā, obtížné.

Slovesa tvořená podstatnými jmény končícími na a, jejichž významem je oplývat, mají správně dvě a 's, jako puaa (pua'aa), pona, tagata, ale jsou psány s jedním.

Když mluvíme o místě v určité vzdálenosti, je kladen důraz na poslední slabiku; tak jako „O loʻo i Safotu je v Safotu. Totéž se děje s odkazem na rodinu; jako termín Sa Muliaga, rodina Muliaga Sa s odkazem na širokou rodinu klanu se společným předkem. Takže většina slov končí na ga, ani znak podstatného jména, jako tiga, puapuaga, pologa, fa'ataga a aga. Takže také všechna slova končící na dvojhláska, tak jako mamau, mafai, avai.^[16]

Při mluvení je hlas zvýšen a důraz je kladen na poslední slovo v každé větě.

Když slovo přijme sčítání pomocí připojené částice, přízvuk se posune dopředu; tak jako alofa, milovat; alofágamilující nebo projevující lásku; alofagía, milovaný.

Zdvojená slova mají dva přízvuky; tak jako Palapalabláto; segisegi, soumrak. Složená slova mohou mít dokonce tři nebo čtyři, podle počtu slov a přípon, z nichž je složené slovo složeno; tak jako tofátumoánainá, být pohlcen.

Články le a se jsou bez přízvuku. Když se používá k vytvoření zájmena nebo příčestí, le a se jsou kontrakce pro le e, viz e, a tak jsou zdůrazněny; tak jako „Le le ona le mea, majitel, doslova (osoba), jejíž (je) věc, místo O le e ona le mea. Znamení jmenovaného Ó, předložky o, a, i, e a eufonický částice i a te, jsou bez přízvuku; tak jako „O maua, ma te o atu ia te oemy dva půjdeme k vám.

V, znak imperativu, je akcentován na ultimu; v, znamení spojovací způsob, na předposlední. Předložka IA je akcentováno na ultimu, zájmeno IA na penultima.^[16]

Fonotaktika

Samoan struktura slabiky je (C) V, kde V může být dlouhý nebo dvojhláska. Sekvence VV se může vyskytovat pouze v odvozených formách a složených slovech; v kořenech může mít pouze počáteční slabika tvar V. Metateze souhlásek je časté, jako např manu pro namu 'vůně', lavaʻau pro valaʻau „zavolat“, ale samohlásky nemusí být takto smíchány.

Každá slabika končí samohláskou. Žádná slabika se skládá z více než tří zvuků, jedné souhlásky a dvou samohlásek, přičemž dvě samohlásky tvoří dvojhlásku; tak jako fai, mai, tau. Kořeny jsou někdy jednoslabičné, ale většinou dvouslabičný nebo slovo skládající se ze dvou slabik. Víceslabičná slova jsou téměř všechna odvozená nebo složená slova; tak jako nofogatā z nofo (sedět, sedět) a gata, obtížný přístup; ta'igaafi, z ta'i, zúčastnit se, a afi, oheň, krb, dělat, aby se postaral o oheň; talafaʻasolopito, („historie“) příběhy umístěné v pořádku, faletalimalo„(obecní dům“) dům pro přijímání hostů.^[16]

Gramatika

Morfologie

Osobní zájmena

Jako mnoho Austronesian jazyků, Samoan má samostatná slova pro inkluzivní a exkluzivní my a rozlišuje jednotné číslo, dvojí, a množný. Kořen inkluzivního zájmena se může vyskytovat v jednotném čísle, v takovém případě naznačuje emocionální zapojení mluvčího.

Ve formální řeči plnější formy kořenů mā-, tā-, a Los Angeles- jsou ‚Imā-, ‚Ita-, a ‚Ilā-.

Články

Určitý článek je le: ʻO le Atua, Bůh; neurčitý např. ʻO le matai o PaiŠéf (pojmenovaný) Pai. Někdy se používá tam, kde by angličtina vyžadovala neurčitý článek: Ua tu mai le vaʻa, objeví se kánoe. Článek se je vždy singulární neurčitek (ta mai se laʻau = cut me a stick), while "ni" is a plural indefinite ("ta mai ni laʻau" = cut me some sticks). Článek „le“ je před podstatnými jmény v množném čísle vynechán: „Le tagata, osoba; „Tagata, lidi.^[16]

Podstatná jména

Názvy přírodních předmětů, jako jsou muži, stromy a zvířata, jsou většinou primitivní podstatná jména, např.„Ó le la, slunce; ʻO le tagata, osoba; „Le talotaro; ʻO le iʻa, ryba; také vyráběné předměty, jako např matau, Sekera, va'akánoe, taokopí, pohádka, dům atd.^[16]

Některá podstatná jména jsou odvozena od sloves přidáním obou ga, sága, taga, maganebo „Aga: jako tuli, honit; tuliga, honit; luluʻu, vyplnit ruku; luʻutaga, zručný; feanu, plivat; anusaga, slina; tanu, pohřbít; tanuliačást pohřbena. Tato slovesná podstatná jména mají aktivní participiální význam; např. „Le faiga o le fale, budova domu. Často odkazují na jednající osoby, v takovém případě řídí další podstatné jméno v genitivu s A; „Le faiga a fale, smluvně do ʻO le faiga fale, ti, kteří staví dům, stavitelé. V některých případech se slovesná podstatná jména vztahují buď na osoby, nebo na věci, které provádějí: „Le faiga a talo, získání taro, nebo strana získání taro, nebo taro sám, který byl získán. Kontext v takových případech rozhoduje o smyslu. Někdy je místo označeno ukončením; jako tofā, spát; tofāgamísto na spaní, postel. „O le taʻelega je koupalištěm nebo stranou koupajících se. První by trvalo Ó po něm řídit další podstatné jméno, „O le taʻelega o le nuʻukoupaliště vesnice; po druhém by následoval A, „Le taʻelega a teinemísto koupání dívek.

Někdy mají taková podstatná jména pasivní význam, jako je například jednání; „Le taomaga a lau, došková deska, která byla vylisována; ʻO le faupuʻega a maʻahromada kamenů, to znamená kameny, které byly nahromaděny. Ty podstatná jména, která berou „Aga jsou vzácné, kromě Tutuila; gata'aga, konec; ʻAmataʻaga, začátek; olaʻaga, život; misa'agahádání. Někdy přidání ga zvyšuje význam označení; jako ua a Timudéšť; uaga a Timuga, pokračovalo v nalévání (deště).

Jednoduchá forma slovesa se někdy používá jako podstatné jméno: tatalo, se modlit; „Le tatalo, modlitba; poto, být moudrý; ʻO le potomoudrost.

Reciproční forma slovesa se často používá jako podstatné jméno; např. „Le le fealofani, „Femisaiga, hádky (od misa), fe'umaiga; E lelei le fealofani, vzájemná láska je dobrá.

Několik zdrobnělin je vytvořeno zdvojení, např. pa'apaʻa, malé kraby; pulepule, malé mušle; liiliivlnky; ''ili'ili, malé kamínky.

Z přídavných jmen se dělají abstraktní podstatná jména přidáním článku nebo zájmena; např. lelei, dobrý; „Le leleidobrota; silisili, vynikající nebo nejlepší; „Lona lea silisili, to je jeho dokonalost nebo to je jeho nejlepší.

Mnoho sloves se může stát příčestím-podstatným jménem přidáním ga; tak jako sau, Přijít, sauga; např. „Ó lona sauga muamua , jeho první příchod; mau "mauga, „Le mauga muamua, první obydlí.

Rod

Pohlaví je někdy vyjádřeno odlišnými jmény:

Pokud neexistuje žádný zřetelný název, je pohlaví zvířat známé přidáním po'a a fafine resp. Pohlaví několika málo rostlin se vyznačuje tane a fafine, jako v ʻO le esi tane; ʻO le esi fafine. Žádné jiné názvy objektů nemají žádnou značku pohlaví.^[16]

Číslo

Jednotné číslo zná článek s podstatným jménem; např. ʻO le tama, kluk.

Správně neexistuje žádný duální. Vyjadřuje se vynecháním článku a přidáním čísel e lua na věci např. e to'alua teine, dvě dívky, pro osoby; nebo „Fale e Lua, dva domy; ʻO tagata e toʻalua, dvě osoby; nebo ʻO la'ua, oni / ti dva (lidé).

Množné číslo je známé pod:

1. opomenutí článku; ʻO ʻulu, chlebovník.
2. částice označující množství, as „Au, vao, mou, a moíua takové množné číslo je důrazné; ʻO le ʻau iʻa, hejno ryb; ʻO le vao tagata, les mužů, tj. velká společnost; „Le le mou mea, velké množství věcí; „Le motu o tagata, dav lidí. Tyto částice nelze použít bez rozdílu; motu nelze použít s rybami, ani „Au s muži.
3. prodloužení nebo správnější zdvojnásobení samohlásky ve slově; tuafāfine, namísto tuafafin, sestry bratra. Tato metoda je vzácná.^[16]

Pluralita je také vyjádřena interním zdvojení v samojských slovesech (-CV- infix), kterým vykořenit nebo zastavit a slovo nebo jeho část se opakuje.

Majetky

Posesivní vztahy jsou naznačeny částicemi A nebo Ó. Přivlastňovací zájmena mají také a-tvary a o-tvary: lou, lau, lona, lana, hle a la matouatd. Spisovatelé v 19. století, jako je Platt, nebyli schopni pochopit základní principy, jimiž se řídí používání těchto dvou forem: „Neexistuje žádné obecné pravidlo, které by se vztahovalo na každý případ. „O le poto ʻo le tufuga fai fale„moudrost stavitele“; „Le amio a le tama„chování chlapce“; ʻUpu o fāgogo, "slova z fagogo„(forma vyprávěného a zpívaného vyprávění); ale ʻUpu a tagata„slova mužů“. Pratt místo toho uvádí seznam použití a výjimek:

Ó se používá s:

1. Podstatná jména označující části těla; fofoga o le aliʻi, oči šéfa. Takže ruce, nohy, vlasy atd .; kromě vousů, které zaberou A, lana ʻava; ale náčelník je lona soesa. Odlišné výrazy a slova se vztahují na náčelníky a lidi hodnosti a postavení podle „zdvořilé“ varianty samojského jazyka, podobně jako „zdvořilá“ varianta japonština.
2. Mysl a její náklonnost; ʻO le toʻasa o le aliʻihněv náčelníka. Takže o vůli, touze, lásce, strachu atd .; ʻO le manaʻo o le nuʻu, touha země; „O le mataʻu o le tama, strach z chlapce.
3. Domy a všechny jejich části; kánoe, země, země, stromy, plantáže; tím pádem, pou o le fale, sloupky domu; lona fanua, lona naʻu, atd.
4. Lidé, vztahy, otroci; „O ona tagata, jeho lid; ʻO le faletua o le aliʻi, manželka šéfa. Takže také syna, dcery, otce atd. Výjimky; Tane, manžel; ava, manželka (obyčejného muže) a děti, které berou A; lana, ava, ma, ana, fānau.
5. Oděvy atd., Pokud jsou určeny k použití; ona ʻu. Kromě případů, kdy se o nich mluví jako o majetku, bohatství, věcech uložených v obchodě.

A se používá s:

1. Slova označující chování, zvyky atd .; amio, masani, tu.
2. Jazyk, slova, projevy; gagana, upu, fetalaiga, afioga; „Le le upu a le tama.
3. Majetek všeho druhu. K použití kromě oděvů atd.
4. Ti, kteří sloužili, zvířata, lidé zabití a odvedeni ve válce; lana tagata.
5. Jídlo všeho druhu.
6. Zbraně a nářadí, jako hole, nože, meče, luky, poháry, tetování nástroje atd. Kromě kopí, seker a „Bože (hůl použitá k výsadbě taro), které berou Ó.
7. Práce; tak jako lana galuega. Až na faiva, který trvá Ó.

Některá slova buď A nebo Ó; tak jako manatu, taofi, „O tali a Matautu, odpověď Matautu; ʻO se tali ʻo Matautu, odpověď daná Matautu.

Výjimky:

1. Podstatná jména označující nádobu a její obsah nepřijímají částice mezi nimi: ʻO le ʻato talo, koš taro; „Le Fale Oloa, dům nemovitosti, obchod nebo sklad.
2. Podstatná jména označující materiál, z něhož je věc vyrobena: „Le tupe auro, mince zlata; ʻO le vaʻa ifi, kánoe z teaku.
3. Podstatná jména označující členy těla jsou spíše složena s jinými podstatnými jmény, než aby za nimi následovala přivlastňovací částice: „Le mataivi, oko z kostí; ʻO le isu vaʻa, nos kánoe; ʻO le gutu sumu, ústí částky (druh ryby); „Le loto alofa, srdce lásky.
4. Mnoho dalších podstatných jmen je složeno stejným způsobem: „Le apaau tanec, mužské křídlo; „Le pito pou, konec příspěvku.
5. Země nebo město osoby vynechá částice: „Le tagata Sāmoa, muž nebo osoba Samoa.
6. Podstatná jména končící na, prodlužují (nebo zdvojnásobují) toto písmeno před jinými podstatnými jmény v přivlastňovací podobě: „Le sua susu; ʻO le maga alanebo maga a ala, odbočka.
7. Znaménko přivlastňovacího znaku se nepoužívá mezi městem a jeho vlastním jménem, ​​ale značka tématu „o se opakuje; tedy uvedení těchto dvou do apozice: ʻO le ʻaʻai ʻo Matautu, obecní Matautu.

Přídavná jména

Některá přídavná jména jsou primitivní, jako umi, dlouho; poto, moudrý. Některé jsou tvořeny z podstatných jmen přidáním A, což znamená „pokryté“ nebo „zamořené“; tím pádem, „El'ešpína; „Elea“, špinavý; Palapalabláto; palapalāzablácený.

Jiné vznikají zdvojnásobením podstatného jména; tak jako ponauzel; Ponapona, uzlovitý; fatu, kámen; fatufatukamenitá.

Jiné jsou tvořeny prefixem fa'a k podstatnému jménu; tak jako „Le le tu fa'asāmoa, Samoan zvyk nebo fa'amatai.

Jako ly v angličtině fa'a často vyjadřuje podobnost; ʻO le amio faʻapuaʻa, chovat se jako prase (doslova).

V jednom nebo dvou případech A je předponou; tak jako apulupulu, lepkavý, od pulupryskyřice; avanoa, otevřeno; z vā a není.

Slovesa se také používají jako adjektiva: ʻO le ala faigatāobtížná silnice; „Le vai tafe, řeka, tekoucí voda; ʻO le laʻau ola, živý strom; také pasivní: ʻO le aliʻi mātaʻutia.

Ma je předpona podmínky, sae, roztrhnout; masae, roztržený; tak jako, „Le le iʻe masae, roztrhané plátno; Jdi, potopit se; magotopotopena; ʻO le vaʻa magoto, potopená kánoe.

Druh složeného adjektiva je tvořen spojením podstatného jména s adjektivem; tak jako ʻO le tagata lima mālosi, silný muž, doslovně, stronghanded muž; ʻO le tagata loto vaivai, muž se slabým temperamentem.

Podstatná jména označující materiály, ze kterých jsou věci vyrobeny, se používají jako adjektiva: „Le mama mama, zlatý prsten; ʻO le fale maʻa, kamenný dům. Nebo je lze v genitivu považovat za podstatná jména.

Přídavná jména vyjadřující barvy jsou většinou zdvojená slova; tak jako sinasina nebo pa'epaʻe (bílý); uliuli (Černá); samasama (žlutá); „Ena“ (hnědý); mumu (červená) atd .; ale když sledují podstatné jméno, obvykle se nacházejí v jejich jednoduché formě; tak jako ʻO le ʻie sina, bílá látka; ʻO le puaʻa uli, černé prase. Množné číslo se někdy vyznačuje zdvojnásobením první slabiky; tak jako sina, bílá; množný, sisina; tele, skvělý; pl. tetele. Ve složených slovech se první slabika kořene zdvojnásobí; tak jako maualuga, vysoká; pl. maualuluga. Občas se reciproční forma používá jako množné číslo; tak jako lele, létající; „Manu felelei, létající stvoření, ptáci.

Srovnání se obvykle provádí pomocí dvou adjektiv, a to v pozitivním stavu; tím pádem e lelei lenei, „Leaga lena, to je dobré - ale to je špatné, ne samo o sobě, ale ve srovnání s ostatními; e umi lenei, a e puupuu lena, to je dlouhé, to je krátké.

The superlativ je tvořen přidáním příslovce, jako matuā, tasi, sili, silisiliʻese aʻiaʻi, naʻuā; tak jako ʻUa lelei tasi, samo o sobě je dobré - to znamená, že se mu nic nevyrovná. „Ua matuā silisili ona lelei, je velmi mimořádně dobrý; ʻUa tele naʻuā, je to velmi skvělé. Silisili ese, nejvyšší, esese liší od všech ostatních.

Naua má často význam „příliš mnoho“; ua tele naua, je větší, než je požadováno.

Syntax

Věty mají různé typy slovosled a čtyři nejčastěji používané jsou sloveso – předmět – objekt (VSO), sloveso – předmět – předmět (VOS), předmět – sloveso – předmět (SVO) a předmět – sloveso – předmět (OVS).^[11][17][18]

Například:- Dívka šla do domu. (SVO); dívka (předmět), šel (sloveso), dům (objekt).

Samojský slovosled;

• (VSO)

Sa alu le teine ​​ʻi le fale.; sa alu (sloveso), teine (předmět), pohádka (objekt).

dům děvčat.

• (VOS)

Sa alu ʻi le fale le teine.

šla do domu.

• (OVS)

Le fale sa alu ʻi ai le teine.

domácí dívka.

• (SVO)

Le teine ​​sa alu ʻi le fale.

dívka šla do domu.

Negace

A fráze nebo doložka může být vyrobeno negativní přidáním a částice, a morfém obvykle znamená „ne“. V Samoanu jsou dvě běžné negativní částice, lē a le'i (někdy také psáno jako lei). Lē má alomorfy [le:] nebo [le] (Mosel & Hovdhaugen, 1992, str. 142, 375).^[19] Lē by neměla být zaměňována za le, konkrétní singulární článek, což naznačuje, že jmenná fráze se týká jedné konkrétní entity (Mosel & Hovdhaugen, 1992, str. 259). Lē a lei negovat deklarativní a tázací věty, ale nepopírejte rozkazovací způsob věty. Negativní imperativ slovesa jsou popsány dále v této položce. Lē (ve smyslu „ne“) lze kombinovat se všemi napjatá aspektová nálada částice (nebo částice „TAM“), kromě těch, které jsou optativní a spojovací způsob, jako ne'i, se'i, a IA (Mosel & Hovdhaugen, 1992, s. 375).

Záporná částice může označit zápornou slovní klauzi, jak je vidět v níže uvedeném příkladu (Mosel & Hovdhaugen, 1992, s. 56).

V tomto příkladu negovaný deklarativní věta, je vidět, že na Samoan neexistuje ekvivalent lesk pro „nešťastný“. Záporná částice lē upraví slovní klauzi tak, aby místo toho vytvořila něco jako „není šťastná“.

Význam le'i se mírně liší od lē. Le'i označuje, že událost nebo stav ještě nebyly aktualizovány nebo prozatím, ale očekává se, že se tak stane. Proto, le'i se často překládá jako „dosud“ spíše než jednoduše „ne“. Le'i je obvykle kombinován pouze s obecným TAM částice E nebo te. Viz příklad níže (od Mosel & Hovdhaugen, 1992, str. 376).

Výše uvedený příklad (2) demonstruje běžné použití le'i znamenat „ještě ne“. V některých případech, le'i jednoduše znamená „ne, vůbec ne“, vyjadřující koncept, že událost, u níž se očekávalo, že se stane, nebo se o ní předpokládalo, že k ní nakonec nedošlo (Mosel & Hovdhaugen, 1992, s. 479).

Je tu částice, faʻa =, který funguje jako kauzativní, stejně jako nejběžnější předpona v samojštině. Tuto částici lze připojit téměř ke všem podstatná jména a nereagativní slovesa. Při připojení k negovanému slovesové fráze, faʻa = znamená mít vlastnosti nebo být podobní čemukoli označeno základní zastavit nebo fráze. Často se kombinuje s negativními částicemi lē (nebo jeho alomorfy ) k vytvoření konstrukce faʻa = lē =. Předpona Fa'a = lē = na sloveso poskytuje zdvořilý způsob, jak vyslovit negativní frázi. Mosel & Hovdhaugen (1992, s. 175–179) uvádějí, že tyto částice poskytují tři způsoby, jak vyjádřit negativní hodnocení, která se liší na zdvořilosti, jak je ukázáno níže:

Pozice negace ve větách

V Samoan, částice modifikující věty obvykle zaujímají první místo ve větě, s výjimkou částice otázky „Ano. Částice tvořící kategorii se ne vždy vzájemně vylučují: například zatímco dvě negativní částice nelze kombinovat, jisté předložky může nastat společně. Negativní prenukleární částice budou následovat přes slovesné zájmeno nebo TAM částice (Mosel & Hovdhaugen, 1992, s. 140).

V následujících příkladech od Mosel & Hovdhaugen (1992, str. 331) se negativní částice řídí podle částice TAM te (Příklad 1: E) nebo předslovní zájmeno (Příklad 2: „Ty).

V obou příkladech je záporná částice na druhé pozici, za slovesným zájmenem a / nebo TAM částice. V příkladu 2 existuje jak sloveso, tak iou) A částice TAM za ní (te). To ukazuje, že negativní částice musí vždy následovat tyto dva typy předcházejících částic ve větě, i když jsou obě přítomny.

Slovesa osvobozena od negace

V Samoanu jsou dvě existenciální slovesa: iai, „existovat, být přítomen“ a negativní ekvivalent Leai [leái] nebo [le: ái], „neexistovat, být nepřítomen“. Liší se od všech ostatních samojských sloves alespoň v jednom ohledu: nemohou být negovány negativní částice. Mosel & Hovdhaugen (1992, str. 114) naznačují, že to pochází z etymologie těchto sloves: negativní existenciální sloveso Leai je pravděpodobně odvozený z lē („ne“) a ai (ANAPH, „not there“). Zdá se, že zahrnutí negace do samotného slovesa zakazuje negativní částici z větné struktury.

Viz příklad z Mosel & Hovdhaugen (1992, s. 56) ve větě níže:

V tomto příkladu existenciální sloveso Leai byl použit k označení nepřítomnosti něčeho (tj. automobilů) spíše než použití záporných částic. Negativní částice (lei) byl použit ve druhém doložka, úprava slovní klauze k vytvoření fráze „Silnice tam NEJSOU“, s důrazem na absenci silnic v této oblasti.

Podle Mosel & Hovdhaugen (1992, s. 480–481) jediný TAM částice, které se objevují s Leai jsou „Ua a e nebo te. Tohle znamená tamto Leai chová se, jako by neexistence byla obecná skutečnost, spíše než její propojení s konkrétním časovým bodem. Když následuje další sloveso Leai ve stejném slovesná fráze, funguje to jako důraznější negace, což znamená něco jako „vůbec ne“. To je ukázáno v následujícím příkladu:

Tady, přidání Leai ke slovesu gāoi „Přesunout“ činí prohlášení důraznějším: Sina se nejen nehýbala, ani se nehýbala vůbec.

Negativní imperativní slovesa

Existují dva negativní rozkazovací způsob slovesa, „Aua a sóia. „Aua by neměla být zaměňována s aua, což znamená „protože“. Tato záporná imperativní slovesa lze použít nezávisle na záporných částicích; protože negace je ve slovesu samotném, není vyžadována další částice. „Aua znamená „nedělat, nemělo by to dělat“ a používá se k vyjadřování příkazů v obou Přímo a nepřímá řeč. Co by se nemělo dělat, je indikováno slovem doložka o doplnění, jak je vidět na níže uvedeném příkladu (Mosel & Hovdhaugen, 1992, s. 482).

Jak bylo diskutováno výše, tato věta nevyžaduje zápornou částici, protože záporná rozkazovací způsob sloveso je dostačující. Alternativně, sóia znamená, že „člověk by měl přestat dělat něco, co už začal“ (Mosel & Hovdhaugen, 1992, s. 483). Stejně jako u „Aua, co by se nemělo dělat, je označeno a slovní doplněk. v přímá řeč, sóia se používá buď v rozkazovací způsob bez jakýchkoli TAM částice nebo v optativní označen seiʻi (Mosel & Hovdhaugen, 1992, str. 483).

Viz příklad níže s sóia jako negativní imperativ:

To funguje odlišně od „Aua, ačkoli jsou oba rozkazovací způsob. Zde je vidět, že sóia znamená něco jako „okamžitě přestaňte s tím, co děláte“ „Aua znamená „nedělejte tuto akci“ (v obecném smyslu).

Negace existenčních klauzí

The jmenná fráze tvořící existenční klauze je představen a předložka: Ó nebo na'o, což znamená „pouze“. Existenční klauze je negována složitou klauzí: Mosel & Hovdhaugen (1992, s. 500–501) uvádí, že „existenciální klauzule funguje jako argument slovesného predikát tvořený a TAM částice a záporná částice lē ("ne")'. Příklad toho lze vidět v příkladu níže, kde je předložka Ó předchází záporné částice lē.

Tato složitá věta má několik příkladů negace, kde je záporná částice lē kombinována s předložkou Ó aby bylo možné vyvrátit existenční klauzuli („nebude ...“).

Registry

Formální versus hovorový registr

Jazyk má zdvořilou nebo formální variantu používanou v oratoři a obřad stejně jako při komunikaci se staršími, hosty, hodnými lidmi a cizími lidmi.^[18]

Souhláskový systém hovorového Samoan („neformální Samoan“ nebo „tautala leaga“, jak je známo) se mírně liší od literárního jazyka („správný Samoan“ nebo „tautala lelei“) a označuje se jako K. řeč nebo K styl.^[11] V hovorové řeči, definované jako odehrávající se v příležitostných sociálních situacích mezi blízkými nebo v domácnosti mezi známými ekvivalentní sociální hodnosti, se / t / někdy vyslovuje [k] a / n / se spojilo s / ŋ / jako [ŋ]. Navíc se vyslovuje / l / [ɾ] po zadní samohlásku (/ a, o, u /) a předcházející / i /. / s / je menší sykavý než v angličtině a / h / a / r / se nacházejí pouze ve výpůjčkách, přičemž je někdy nahrazují / s / a / l /.

Proto v hovorové samojské řeči dochází k běžným nahrazením souhlásek, například:^[11][18]

t je vyslovováno k – tama (dítě, chlapec) se vyslovuje kama; tautala („mluvit“) se vyslovuje kaukala; tulāfale („řečník“, „mluvící šéf“) se vyslovuje kulāfale.

n je vyslovováno ng – fono („meeting“, „assembly“) se vyslovuje fongo; ale ne (číslice „šest“) se vyslovuje ongo; māʻona („spokojen“, „plný“) se vyslovuje mā'onga.

Oratorický registr

Historicky a kulturně je důležitou formou jazyka Samoan oratoř, ceremoniální jazyk, který se v publikacích někdy označuje jako „hlavně jazyk“, nebo gagana fa'aaloalo („důstojný jazyk“)^[20] který zahrnuje klasické samojské výrazy a prózy i jinou sadu slovní zásoby, která je svázána s rolemi řečníků (tulāfale) a „tvorba řeči“ (failāuga), která zůstává součástí pokračujícího domorodého obyvatelstva matai systém správy a sociální organizace. The gagana fa'aaloalo Registr (zdvořilá řeč) používají lidé s nižším postavením k oslovování lidí s vyšším postavením, jako je jejich rodina matai vedoucí, vládní úředníci nebo duchovní. Je to také formální registr používaný mezi náčelníky při slavnostních příležitostech a společenských obřadech, jako jsou pohřby, svatby, hlavně udělení titulů a zasedání rady obce.

Není běžné, aby se celé rozhovory konaly hlavně v rejstříku, a „důstojný jazyk“ se používá hlavně při formálních představeních mezi jednotlivci, při zahájení a uzavření formálních setkání a při provádění slavnostních úkolů (jako Samoa 'ava obřad ). Rovněž se považuje za správné používat při modlitbě „zdvořilý“ jazyk. Lidé bez názvu (ti bez matai kteří nejsou navzájem obeznámeni, se často navzájem pozdraví, hlavně se zaregistrují jako společná zdvořilost, zatímco známí jednotlivci často používají hlavně adresy v žertu (jako při vtipném oslovování přátel s „talofa lava lau afioga“ - „s úctou pozdravy vaše výsosti „- místo hovorového„ malo sole! “-„ hej, člověče! “).

Příklady „zdvořilých“ variant slov podle společenského postavení:

Další zdvořilá forma projevu v „zdvořilém“ Samoanu zahrnuje výrazy a fráze sebeponížení, které používá mluvčí k prokázání úcty a lichotivosti posluchače. Například při chválení dítěte jiné ženy může matka zdvořile odkazovat na své vlastní děti jako „ui“ (doslovně „selata“); s cílem zdůraznit krásu pokuty tapa hadřík, moderátor by to mohl označit jako prostý „vala“ (obyčejný hadřík); tkadlec obzvláště jemné podložky by jej mohl nazvat „praní“ (kokosový list) nebo „la“ (plachta), aby nevypadal pyšně. Zastínění důstojnosti nebo prestiže vysoce postavených jednotlivců je v samojské kultuře vážným přestupkem, proto jsou slova velmi pečlivě vybírána, aby vyjádřila pocity jednotlivce způsobem, který uznává relativní statusy v sociální hierarchii.

Abeceda

Dvojjazyčné přihlášení Vatia, Americká Samoa

Setkání s Evropané začal v 1700s, následovaný érou kolonialismu v Pacifiku. Samojština byla jen mluveným jazykem až do počátku 18. století, kdy křesťanští misionáři začali dokumentovat mluvenou řeč pro náboženské texty a zavádět Latinské písmo pro psaní. V roce 1834, an pravopis of the language was distributed by the London Missionary Society, which also set up a printing press by 1839. The first complete bible (Tusi Pa'ia, Sacred Book) in Samoan was completed and published in 1862.^[21]

The first problem that faced the missionaries in Polynesia was that of learning the language of the island, which they intended to convert to křesťanství. The second was that of identifying the sounds in the local languages with the symbols employed in their own languages to establish alphabets for recording the spelling of native words. Having established more-or-less satisfactory alphabets and spelling, teaching the indigenous people how to write and read their own language was next necessary. A tiskařský lis, with the alphabet keys used only English, was part of the mission equipment, and it was possible not only to translate and write out portions of the bible scriptures, and hymns in the local language but also to print them for use as texts in teaching. Thus, the missionaries introduced writing for the first time within Polynesia, were the first printers and established the first schools in villages.^[22]

Abeceda

The alphabet proper consists of only 15 letters: 5 vowels, A E i Ó ua 10 souhlásky, F G l m n p s t proti „. Kromě toho a macron (faʻamamafa) written over a vowel letters indicates the five long vowels, ā ē ī ō ū, jako v manu 'animal', mānu 'float, afloat'. The „Okina „ (koma liliu, a reversed apostrophe) indicates the ráz, as in many other Polynesian languages. The ʻokina is often replaced by a simple apostrophe, '.^[23] The additional letters h, k, r are used in foreign výpůjční slova, apart from the single citoslovce puke(ta)! 'gotcha!'; although the sound [k] is found in native words in colloquial speech, it is spelled t. Dopis G represents a velar nasal, as in the English word sing, rather than a voiced velar stop, as in the English jít. Thus, the correct pronunciation of Pago Pago není Pay-go Pay-go ale Pah-ngo Pah-ngo.

The first grammar and dictionary of the Samoan language, A Grammar and Dictionary of the Samoan Language, with English and Samoan Vocabulary, was written by Reverend George Pratt v roce 1862.^[16] Pratt's valuable Samoan dictionary records many old words of special interest, specialist terminology, archaic words and names in Samoan tradition. It contains sections on Samoanská přísloví and poetry, and an extensive grammatical sketch.^[24]Pratt was a missionary for the London Missionary Society and lived for 40 years in Matautu na ostrově Savai'i.

Slovní zásoba

Čísla

The základní číslice jsou:

Termín mano was an utmost limit until the adoption of loan words like miliona (million) and piliona (billion). Otherwise, quantities beyond mano were referred to as manomano nebo ilu; that is, innumerable.^[16]

Předpona fa'a is also used to indicate the number of times.For example; fa'atolu – three times. Nebo fa'afia? – how many times?

The prefix "lona" or "le" indicates sequential numbering, as in "lona lua" (second), lona tolu (third), "le fa" (fourth); "muamua" or "ulua'i" denote "first". Familial sequence was denoted with terms such as ulumatua ("eldest"), ui'i ("youngest"), and ogatotonu ("middle child"); first and last born were also deemed honorifically, pa le manava ("opening the womb") and pupuni le manava ("sealing the womb"), respectively.

To denote the number of persons, the term to'a se používá. Například; E to'afitu tagata e o i le pasi. Seven people are going/travelling by bus.

The suffix "lau" is used when formally counting fish, in reference to the customary plaiting of fish in leaves ("lau") before cooking.For example: "tolu lau" – three fishes

There are also formal prefixes or suffixes used in the chiefly register when counting different species of fish, taro, jamy, banány, kuřata, prasata, and other foodstuffs.

Similarities to other Austronesian languages

Despite the geographical distance, there are many shared words between different Austronesian languages. Below is a list of examples from 4 other Malayo-Polynesian languages: Tongan, havajský, Ma'anyan, Malajština. Note the presence of IPA^{(klíč )} pokud je k dispozici.

^[27][28][29]

Zachování jazyka

Though it is not the primary language of a number of nations outside of Samoa, there is an effort by the descendants of Samoans to learn the native language of their ancestors and to better understand their origins and history. Much like any language, a shift is occurring in the way words are spoken and pronounced, especially as Samoans further integrate with other languages. Unfortunately, most looking to learn Samoan are forced to turn to written materials instead of living examples. To preserve the language, linguists must use diacritical marks. Without them, the actual pronunciations of words quickly become altered and lost.^[30] The marks are commonly found before, under and above letters in words and are especially helpful for students and non-native speakers to realize the difference the vowels and glottal stops can make in the pronunciation of words.

Mezi příklady patří:

Below is another example of a sentence with and without diacritical marks from the Samoan Bible (O le tusi paia, o le Feagaiga Tuai ma le Feagaiga fou lea) [1]:

[Original] Faauta, ua e le foai mai ia te au ...

[With diacritics] Fa'auta 'ua 'e lē fōa'i mai iā te a'u ...

Sign with diacritic mark for Hauʻula elementary school in Hawaii

Samoan diacritical marks may seem confusing at first due to the way the language shifts based on context. Also, the mixed use of diacritical marks in literature and even within the same publication can surprise non-native speakers. This is evident in the Bible translation created by early missionaries and Reverend George Pratt which features markings in some words and not others. Part of it was due to the need to save time on the writing and typesetting and to use the markings as a guideline.^[30] Much like the Bible helped improve literacy and understanding of the language throughout Samoan communities, written works continue to be important in much the same way today.

The use of the diacritical marks are not only prevalent in Samoan but also other Polynesian languages, such as Hawaiian, where similar pronunciation losses exist. Since native speakers understand how a word should be pronounced without the markings, words are commonly written and accepted with the markings absent. To prevent the loss of correct pronunciations, however, language preservation groups and the Samoan and Hawaiian governments, are taking measure to include diacritical markings in signage, television programs, school materials and printed media.^[31][32]

Viz také

• Fa'amatai Samoa's chiefly matai system which includes ali'i a orator chief stavy
• Názvy rostlin Samoan, includes plants used in traditional Samoan medicine.
• List of Important Publications in Samoan

Poznámky

Reference

externí odkazy

• George Pratt (1878) A Grammar and Dictionary of the Samoan Language, Trübner & Company, London (Google eBook)
• Samoan language software
• Samoan Grammar
• Basic Samoan Vocabulary
• Samoan Language Audio Recordings
• Gagana Sāmoa: A Samoan Language Coursebook (2009), Galumalemana Afeleti L. Hunkin (Programme Director, Samoan Studies, Victoria University of Wellington ), University of Hawaii Press.
• Samoan: Word Book (1999), Aumua Mataitusi Simanu, Luafata Simanu-Klutz, Illustrated by Regina Meredith Malala, Bess Press.
• Kaipuleohone has archived index cards with words for zvířata a rostliny
• Paradisec má a number of collections that includes Samoan materials