Jazyk Proto-Hmong – Mien - Proto-Hmong–Mien language - Wikipedia

Proto-Hmong-Mien
RekonstrukceHmong-Mien jazyky
Éraca. 500 př. N. L
Rekonstrukce nižšího řádu

Proto-Hmong – Mien (čínština : 原始 苗 瑶 语) je rekonstruovaný předek z Hmong – Mien jazyky.

Datum proto-Hmong-Mien odhadují Sagart, Blench a Sanchez-Mazas na přibližně 2500 BP. Odhaduje se to na asi 4243 BP Program automatického posuzování podobnosti (ASJP),[1] ASJP však není mezi historickými lingvisty široce přijímán jako adekvátní metoda k navázání nebo vyhodnocení vztahů mezi jazykovými rodinami.[2] Rekonstrukce na nižší úrovni zahrnují Proto-Hmongic a Proto-Mienic.

Rekonstrukce

Rekonstrukce Proto-Hmong – Mien zahrnují rekonstrukce Purnella (1970),[3] Wang & Mao (1995), Ratliff (2010) a Chen (2013) a Ostapirat (2016). Proto-Hmongic (Proto-Miao) byl také rekonstruován Wangem (1994),[4] zatímco Proto-Mienic (Proto-Mjuenic; rekonstrukce vylučuje Biao min a Zao Min ) byl rekonstruován Luang-Thongkumem (1993).[5]

Ratliff (2010)

Martha Ratliff (2010) pro svou rekonstrukci použila 11 kritérií.

  1. East Hmongic (Qiandong ); Severní lidová mluva: Yanghao 养 蒿, Yanghao Township, Taijiang County, Guizhou
  2. North Hmongic (Xiangxi ); Západní lidová mluva: Jiwei 吉 卫, Jiwei Township, Huayuan County, Hunan
  3. West Hmongic (Chuanqiandian ): Bílý Hmong z Laos a Thajsko
  4. West Hmongic (Chuanqiandian ); Mashan subdialect, centrální lidová mluva: Zongdi 宗 地, Zongdi Township, Ziyun County, Guizhou
  5. West Hmongic (Chuanqiandian ); Luopohe subdialekt: Fuyuan 复员, Okres Fuyuan, Yunnan
  6. Hmongic; Jiongnai: Changdong Township 垌 垌, Jinxiu County, Guangxi
  7. Hmongic; Baiyun Pa-Hng: Baiyun 白云, Rongshui County, Guangxi
  8. Mienic; Vzezření, Luoxiang lidově: Luoxiang Township 香 香, Jinxiu County, Guangxi
  9. Mienic; Mun: Lanjin Township 金 金, Lingyun County, Guangxi
  10. Mienic; Biao min: Dongshan Yao Township 东山, Okres Quanzhou, Guangxi
  11. Mienic; Zao Min: Daping Township 大平, Liannan County, Guangdong

Wang & Mao (1995)

Wang & Mao (1995) zakládají rekonstrukci Proto-Hmong – Mien z následujících 23 kritérií Hmong-Mien jazyků.

  1. Yanghao 养 蒿; Hmu, Sever (ISO 693-3: [teplo])
  2. Jiwei 吉 卫; Qo Xiong, Západ [mmr]
  3. Xianjin 先进 (= Dananshan 大 南山); Chuanqiandian Miao, 1. přednáška [cqd]
  4. Shimenkan 石门坎; Diandongbei Miao [hmd]
  5. Qingyan 青岩;[A] Guiyang Miao, Sever [huj]
  6. Gaopo 高 坡; Huishui Miao, Sever [hmi]
  7. Zongdi 宗 地; Mashan Miao, Střední [hmm]
  8. Fuyuan 复员;[b] Luopohe Miao, 2. přednáška [hml]
  9. Fengxiang 枫香; Chong'anjiang Miao [hmj]
  10. Qibainong 七百 弄; Bunu, Dongnu [bwx]
  11. Yaoli 瑶 里;[C] Nao Klao, Baonuo [bwx]
  12. Wenjie 文 界; Pa-Hng, Sanjiang [pha]
  13. Changdong 长 峒; Jiongnai [pnu]
  14. Duozhu 多 祝;[d] Ona [shx]
  15. Jiangdi 江 底; Iu Mien, Guangdian [ium]
  16. Xiangjiang 湘江; Iu Mien, Xiangnan [ium]
  17. Luoxiang 罗 香; Luoxiang Mien AKA Ao Biao [ium]
  18. Changping 长 坪; Changping Mien AKA Biao po [ium]
  19. Liangzi 梁子; Kim Mun [mji]
  20. Lanjin 览 金; Kim Mun [mji]
  21. Dongshan 东山; Biao Mon, Dongshan [bmt]
  22. Sanjiang 三江; Biao Mon, Shikou AKA Chao Kong Meng [bmt]
  23. Daping 大坪; Dzao min [bpn]

Fonologie

Ratliff (2010)

Martha Ratliff Rekonstrukce roku 2010 obsahuje následující fonematický soupis.

  • 51–54 souhlásek (včetně pre-glottalized a pre-nasalized souhlásek)
  • 9 monofthong samohlásky
  • 7 dvojhlásky
  • 11 nosních ran

Celá sada počátečních souhlásek Proto-Hmong – Mien je (Ratliff 2010: 31):

BilabiálníAlveolárníPostalveolarPalatalVelárníUvularGlottal
Prostá zastávkasánípʰtʰtsʰCkʰ
neznělýpttsCkq / (qʷ)ʔ
vyjádřenýbddzɟɡɢ
Pre-nasalized stopsánímpʰntʰntsʰɲcʰŋkʰ
neznělýmpntnts.c.kɴq
vyjádřenýmbndndzɲɟŋɡɴɢ
Nosnívyjádřenýmnɲ / (ɲʷ)(ŋ) / (ŋʷ)
pre-glottalized.M.Nʔɲ
sání.M.Nʰɲ
Klouzatvyjádřenýwj
pre-glottalized.Wʔj
sání(ʰw)ʰj
Frikativníneznělýsɕh
vyjádřený(ɣ)(ɦ)

3 mediální souhlásky jsou * -j-, * -l- a * -r-. 6 koncových souhlásek je * -p, * -t, * -k, * -m, * -n a * - ŋ.

Samohlásky Proto-Hmong – Mien jsou (celkem 11) (Ratliff 2010: 108):

Přední
(nezaokrouhleno)		Centrální
(nezaokrouhleno)		CentrálníCentrální
(zaoblený)		Zadní
(zaoblený)
Vysokýiɨʉu
Středně vysokáEÓ
Centrálníə
Středně nízkáɛɔ
Téměř nízká…
NízkýA

Proto-Hmong – Mien má následující strukturu slabik (Ratliff 2010: 10):

(C) C.[j / w / l] [i̯ / u̯] (V) V C (C)T

Ratliff nerekonstruuje délku samohlásky pro Proto-Mienic ani Proto-Hmong – Mien. Přestože mienické jazyky mají obvykle délku samohlásky, Ratliff to připisuje plošným rysům, které si vypůjčil po rozpadu Proto-Mienic.[6] Sousední jazyky s délkou samohlásky zahrnují kantonštinu a čuangštinu.

Ostapirat (2016)

Ostapirat (2016)[7] reviduje různé rekonstruované souhláskové iniciály Proto-Hmong – Mien navržené Ratliffem (2010) a naznačuje, že mnoho proto-iniciál je ve skutečnosti sesquisyllables, v souladu s Baxter & Sagart's (2014) Stará čínština rekonstrukce a Pittayaporn's (2009) Proto-Tai rekonstrukce. Mezi příklady patří rekonstrukce * m.l- a * m.r-, kde Ratliff (2010) rekonstruuje * mbl- a * mbr-.

Ostapirat (2016) také rekonstruuje velarizované počáteční souhlásky (* Cˠ-), kde Ratliff (2010) rekonstruuje -j- nebo -w-.

Navíc Ostapirat reviduje Ratliffovy uvuláry (* q- atd.) Jako velars (* k- atd.) A její palatals buď jako alveolars nebo palatals.

Slovní zásoba

Níže uvádíme několik rekonstruovaných slov, která zhruba patří do sémantických domén zemědělství a obživy (Ratliff 2004; Greenhill et al. 2008; Starling 1998). Pojmy pro domestikovaná zvířata a jiné než rýžové plodiny se obvykle sdílejí s Číňany, zatímco slovník týkající se lovu, rýžových plodin a místních rostlin a zvířat se obvykle nesdílejí s Číňany.

Proto-
Hmong – Mien		Proto-HmongicStará čínštinaAngličtina
* ntshu C1lhaŋʔ (象)slon
* A1len A1w (h) a (猿)opice
* ŋgeu B2krun (麇)říční jelen
* až B1hlāʔ (虎)tygr
* Glɐn B2shōŋ (蔥)Čínská cibule
* Nqaːn A1mrū (茅)cogon tráva
* n̥Ak B1nhāʔ (弩)kuše
* část B1 ~
* pənX		m-lak-s (射)střílet
* ɳõ C2łhuk (逐)sledovat, sledovat
* qəi A1kē (雞)kuře
* m-nɔkttiwʔ (鳥)pták
* qlAu B1 ~
* qluwX		* hmaŋ C.kkhwirʔ (犬)Pes
* ʔaːp B1ʔrāp (鴨)kachna
* mpɒ C1prā (豝)prase
* ʑwɒəːŋ A2g (h) ʷān (羊)ovce / koza
* ŋɔːŋ A2lhijʔ (兕)vodní buvol
* dəp D2d (h) ós (豆)fazole
* peu B1snikʷ (菽)sója
* vəu C2byl (芋)taro
* mblau A2lhūʔ (稻)rostlina rýže;
pěstování / neloupaná rýže
* ntsəːi C1mhījʔ (米)loupaná rýže
* ːŋaːŋ C1mhījʔ (米)vařená rýže

Ethnonym Hmong je rekonstruován jako * hmʉŋA in Proto-Hmongic by Ratliff (2010), while Vzezření je rekonstruován jako * mjænA v Proto-Mienic. V porovnání, William H. Baxter a Laurent Sagart (2014)[8] rekonstruovat Stará čínština jméno Mán 蠻 (Nanman 南蠻, nebo jižní cizinci) jako 蠻 * mˤro [n].

Vnější vztahy

Jazyk Proto-Hmong – Mien sdílí mnoho lexikálních podobností s rodinami sousedních jazyků, včetně Austroasiatic, Kra-Dai (Tai-Kadai), Austronesian a Tibeto-Burman (Ratliff 2010). Martha Ratliff (2010: 233-237) uvádí následující lexikální podobnosti mezi Proto-Hmong – Mien (dále zkráceně PHM) a dalšími jazykovými rodinami. Proto-Hmongic a Proto-Mienic jsou poskytovány, pokud není Proto-Hmong – Mien forma rekonstruována.

Austroasiatic

Mnoho lexikálních podobností se nachází mezi Hmong-Mien a Austroasiatic jazykové rodiny (Ratliff 2010), z nichž některé dříve navrhl Haudricourt (1951).[9] Proto-Austroasiatic Rekonstrukce (PAA) pocházejí od společnosti Sidwell & Rau (2015).[10]

Lexikální podobnosti s Austroasiatic
  • PHM * ̯əu̯əm 'voda'
  • PHM * ntshjamX „krev“; PAA * saːm 'to bleed'
  • PHM * ntju̯əŋH 'strom'
  • PHM * ʔɲæmX „plakat, plakat“
  • PHM * pənX „střílet“
  • PHM * tu̯eiX 'tail'; PAA * sntaʔ
  • PHM * mpeiH „snít“
  • PHM * ʔpu̯ɛŋX 'plný'; PAA *zásobník; * beːɲ
  • Proto-Hmongic * mbrɔD 'mravenec'
  • Proto-Mienic * səpD 'stonožka'
  • PHM * klup 'kobylka'
  • PHM * ntshjeiX 'vši'; PAA * ciːʔ

Další austroasiatické paralely uvedené Kosakou (2002: 94) jsou:[11]

  • PHM * tshuŋX „kost“; PAA * cʔaːŋ
  • PHM * „hlava“ S-phreiX
  • PHM * pji̯əuX „ovoce“
  • PHM * pjɔu „tři“

Ostapirat (2018: 116-117)[12] seznamy porovnává následující základní položky slovní zásoby v Hmong-Mien a Austroasiatic.

LeskProto-Hmong – Mien
(Ratliff 2010)		Proto-Vietic
(Ferlus 1991)[13]		Proto-Wa
(Diffloth 1980)[14]
veš* ntshjeiX* ciʔ* siʔ
ovoce* pji̯əuX* pleʔ* pliʔ
silnice* kləuX* khraʔ* kraʔ
střílet* pənX* paɲʔ* str
krev* ntshjamX* asaːmʔ* hnam
plakat* ʔɲæmX* jaːmʔ, * ɲaːmʔ*džem
jestřáb* qlaŋX* klaːŋʔ* klaŋ
vařené* sjenX (Proto-Hmongic)* ciːnʔ*hřích
těžký* hnjeinX* naŋʔ(* s-jen)
úplný* pu̯ɛŋXpɔiŋ (Pondělí )phoiɲ (Khasi )
nos* mbruiH* muːs* mɨs
název* mpɔuHjhmoh (Střední Khmer )* mɨs
roh* klɛɔŋ* kərəŋ* ʔrɤŋ
voda* ʔu̯əmʔom (Palaung )* rʔom
žít, naživu* ʔjəmʔim (Palaung )* ʔem
Já* ʔja (Proto-Mienic)Aoa (Pondělí )* ʔɨʔ
ty* mu̯eismět (vietnamština )mě (Khasi )
jeden* ʔɨ-(U (Palaung )
dva* ʔu̯i-(A (Palaung )
tři* pjɔupaj (Kui )-

Další lexikální podobnosti mezi Hmong-Mien a Austroasiatic jsou uvedeny v Hsiu (2017).[15]

Kra-Dai

Mnoho lexikálních podobností se nachází mezi Hmong-Mien a Kra-Dai jazykové rodiny, i když tóny často neodpovídají (Ratliff 2010). Proto-Tai (zde zkráceně PT) jsou rekonstrukce z Pittayaporn (2009).[16] Mnoho forem Proto-Tai má také blízké paralely s Proto-Austronesian.

Lexikální podobnosti s Kra-Dai
  • Protohmongský * kɛŋB „Já, 1.SG'; PT * kuːA (silná forma), * kawA (Slabá forma)
  • PHM * mu̯ei 'thou, 2.SG'; PT * mɯŋA (silná forma), * maɰA (Slabá forma)
  • PHM * təjH „zemřít“, * dəjH „zabít“; PT * p.taːjA 'zemřít'
  • PHM * ʔneinX 'this'; PT * najC
  • PHM * m-nɔk „pták“; PT * C̬.nokD
  • PHM * mbrəuX „ryba“; PT * plaːA
  • Proto-Hmongic * hmaŋC 'divoký pes'; PT * ʰmaːA 'Pes'
  • Proto-Hmongic * ʔlinA 'opice'; PT * liːŋA

Kosaka (2002)[11] uvádí mnoho lexikálních podobností mezi jazyky Kra-Dai a Hmong-Mien a navrhuje, aby byly součástí většího Miao-Dai jazyková rodina.

Austronesian

Mnoho lexikálních podobností se nachází mezi Hmong-Mien a Austronesian jazykové rodiny, z nichž některé jsou sdíleny také s Kra-Dai a Austroasiatic (Ratliff 2010). Proto-Austronesian (zde zkráceně PAN) a Proto-malayo-polynéský (zde zkráceně PMP) jsou rekonstrukce z Blustu (n.d.).[17]

Lexikální podobnosti s Austronesian a Kra-Dai
  • Protohmongský * kɛŋB „Já, 1.SG'; PMP * -ku 'můj'
  • PHM * mu̯ei 'thou, 2.SG'; PAN * -mu „druhá osoba“
  • PHM * mi̯əu 'you (množné číslo), 2.PL'; PAN * -mu „druhá osoba“
  • PHM * təjH „zemřít“; PAN * ma-aCay
  • PHM * dəjH „zabít“; PAN * pa-aCay
  • PHM * m-nɔk „pták“; PMP * manuk
Lexikální podobnosti s Austronesian a austroasiatické
  • PHM * tu̯eiX 'ocas'; PMP * buntut
  • PHM * pu̯ɛŋX 'full'; PMP * penuq
  • PHM * pənX „střílet“; PMP * panaq
  • PHM * mpeiH „snít“; PAN * Sepi, PMP * ahoj (m) pi
Další lexikální podobnosti s Austronesian
  • PHM * mlu̯ɛjH „měkký“; PMP * ma-lumu
  • PHM * dəp 'kousnutí'; PMP * ketep
  • PHM * klæŋ 'hmyz, červ, červ'; PAN * qulej 'maggot'
  • PHM * tɛmX 'body louse'; PAN * CumeS, PMP * tuma 'louse'

Tibeto-Burman

Ratliff poznamenává, že číslice Hmong-Mien od 4 do 9 a různé slovníky související s kulturou byly vypůjčeny od Tibeto-Burmana. The Proto-Tibeto-Burman (zkráceně PTB) níže uvedené formuláře jsou z James Matisoff (2003).[18]

Lexikální výpůjčky od Tibeto-Burman
  • PHM * plei 'four' < PTB * b-ləy (STEDT #2409 )
  • PHM * prja 'five' < PTB * b-(a (STEDT #1306 )
  • PHM * kruk 'six' < PTB * d-k-ruk (STEDT #2621 )
  • PHM * dzjuŋH 'sedm'
  • PHM * jat 'eight' < PTB * b-r-gyat ~ * b-g-ryat (STEDT #2259 )
  • PHM * N-ɟuə 'nine' < PTB * d / s-kəw (STEDT #2364 )
  • Proto-Hmongic * hnɛŋA a Proto-Mienic * hnu̯ɔiA 'slunce, den' < PTB * s-nəy (STEDT #85 )
  • PHM * hlaH 'měsíc, měsíc' < PTB * s-la (STEDT #1016 )
  • PHM * hməŋH 'noc' (také 'tma') < PTB * s-muːŋ 'dark' (STEDT #522; #2465 )
  • PHM * ʔɲam „švagrová“ (také „snacha“) < PTB * nam 'snacha' (STEDT #2486 )
  • PHM * ʔweiX 'syn-in-law' < PTB * krwəy (STEDT #2348 )
  • PHM * hlep 'to slice' < PTB * s-lep (STEDT #2401 )
  • PHM * hmjænX 'stopa, stopa' < PTB * s-naŋ 'to follow' (STEDT #2488 )
  • Proto-Hmongic * mjænB 'kůň' < PTB * mraŋ (STEDT #1431 )

Dodatečně, Paul K. Benedict (1987)[19] konstatuje, že Proto-Hmong – Mien obsahuje výpůjčky z neznámého tibeto-burmanského jazyka nebo větve, kterou Benedikt označuje jako Dárce Miao-Yao. Rekonstrukce některých číslic, které Benedict (1987) rekonstruoval Proto-dárce Miao-Yao jsou uvedeny níže.

  • * pliA ‚čtyři '
  • * praA 'Pět'
  • * Truk 'šest'
  • * znis 'seven'
  • * hryat 'eight'
  • * t-guA 'devět'
  • * gup 'ten'

Viz také

Poznámky

  1. ^ Baituo, Qingyan Township, Okres Huaxi, Guiyang 贵阳 市 花溪 区 青岩 乡 摆 托 寨
  2. ^ Yejipo, Ganba Township, Fuquan County 福泉 县 甘 坝乡 野鸡 坡 寨
  3. ^ Mangjiang, Yaoli Township, Nandan County 南丹 县 瑶 里 乡 芒 降 村
  4. ^ Chenhu, Duozhu Township, Huidong County 惠东 县 多 祝 乡 陈 湖村

Reference

Citace

  1. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2013-11-27. Citováno 2013-12-30.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  2. ^ Srov. komentáře Adelaar, Blust a Campbell ve věci Holman, Eric W. a kol. (2011) „Automatizované seznamování světových jazykových rodin založené na lexikální podobnosti.“ Současná antropologie, sv. 52, č. 6, str. 841–875.
  3. ^ Purnell, Herbert C., Jr. 1970. Směrem k rekonstrukci Proto-Miao-Yao. PhD disertační práce, Cornell University.
  4. ^ Wang, Fushi 王 輔 世. 1994. Miaoyu guyin gouni 苗语 古 音 構 擬 / Rekonstrukce jazyka proto-miao. Tokio: Tokijská univerzita zahraničních studií, Výzkumný ústav pro jazyky a kultury v Asii a Africe (ILCAA) / Ajia Afurika Gengo Bunka Kenkyūjo 國立 亞非 語言 文化 硏 究 所.
  5. ^ L-Thongkum, Theraphan. 1993. Pohled na Proto-Mjuenic (Yao). Monhmérské studie 22:163-230.
  6. ^ Ratliff, Martha. 2007. "Délka kontrastní samohlásky v Mienic: Dědičnost nebo difúze? " V SEALS XIII Papers from the 13th Annual Meeting of the Southeast Asian Linguistics Society 2003, editoval Iwasaki Shoichi et al. Canberra, Austrálie, 223-229. Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, The Australian National University.
  7. ^ Ostapirat, Weera. 2016. Problémy při rekonstrukci a přidružení Proto-Miao-Yao. Jazyk a lingvistika 17(1) 133–145. doi:10.1177 / 1606822X15614522
  8. ^ Baxter, William H. a Laurent Sagart. 2014. Stará čínština: Nová rekonstrukce. Oxford University Press, ISBN  978-0-19-994537-5.
  9. ^ Haudricourt, André-Georges. 1951. Úvod à la phonologie historique des langues miao-yao [Úvod do historické fonologie jazyků Miao-Yao]. Bulletin de l'École Française d'Extrême-Orient 44(2). 555–576.
  10. ^ Sidwell, Paul a Felix Rau (2015). „Austroasiatická komparativně-historická rekonstrukce: přehled.“ In Jenny, Mathias and Paul Sidwell, eds (2015). Příručka austroasiatických jazyků. Leiden: Brill.
  11. ^ A b Kosaka, Ryuichi. 2002. "O přidružení Miao-Yao a Kadai: můžeme předpokládat rodinu Miao-Dai? " V The Pondělí -Khmer Studies Journal, 32: 71-100.
  12. ^ Ostapirat, Weera. 2018. “Zkoumány makrofyletické stromy východoasijských jazyků." V Promluvme si o stromech, vyd. autorů: Ritsuko Kikusawa a Lawrence A. Reid. Osaka: Senri Ethnological Studies, Minpaku. doi:10.15021/00009006
  13. ^ Ferlus, Michel. 1991. Vocalisme du Proto-Viet-Muong. Příspěvek prezentovaný na 24. mezinárodní konferenci o čínsko-tibetských jazycích a lingvistice, Thajsko, 7. – 11. Října 1991.
  14. ^ Diffloth, Gérard. 1980. Wa jazyky. Lingvistika oblasti Tibeto-Burman 5 (2): 1–182.
  15. ^ Hsiu, Andrew. 2017. Podobní lidé z Hmong-Mien a Austroasiatic.
  16. ^ Pittayaporn, Pittayawat. 2009. Fonologie proto-tai. Ph.D. disertační práce. Katedra lingvistiky, Cornell University.
  17. ^ Blust, Robert. n.d. Austronesian srovnávací slovník. Rukopis.
  18. ^ Matisoff, James A. (2003), Handbook of Proto-Tibeto-Burman: System and Philosophy of Sino-Tibetan Reconstruction Berkeley: University of California Press, ISBN  978-0-520-09843-5.
  19. ^ Benedict, Paul K. 1987. “Rané úvěrové vztahy MY / TB "V lingvistice tibeto-barmské oblasti, 10, č. 2: 12-21.

Zdroje