Anganské jazyky - Angan languages
| Angan | |
|---|---|
| Kratke Range | |
| Etnický původ | Anguští lidé |
| Zeměpisný rozdělení | Kratke Range, Provincie Morobe, Papua-Nová Guinea |
| Jazyková klasifikace | Trans – Nová Guinea |
| Glottolog | anga1289[1] |
 Mapa: Anganské jazyky Nové Guineje Anganské jazyky Další jazyky trans – nové guineje Jiné papuánské jazyky Austronéské jazyky Neobydlený | |
The Angan nebo Kratke Range jazyky jsou a rodina z Jazyky trans – nové guineje v klasifikaci Malcolm Ross. Anganské jazyky jsou jasně platné jako rodina. Poprvé je jako takové identifikovali J. Lloyd a A. Healey v roce 1968; Wurm (1975) je klasifikoval jako Trans – Nová Guinea. Glottlog zachází s Anganem jako se samostatnou nebo nezařazenou rodinou, čeká na další důkazy.
Jazyky, kterými se mluví v Kratke Range z Východní vysočina a přilehlé oblasti Provincie zálivu a Provincie Morobe.[2]
Jazyky
Ross (2005) klasifikuje jazyky následovně:[3][ověřte, zda se jedná o Rossovu klasifikaci ]
- Angan
- Angaatiha
- Angan správný (Nuclear Angan)
Větev A je definována zájmenem 1sg ni a 2 sg ti. Ankave není uveden v Rossově klasifikaci. Má 1sg zájmena založená na ni, ale ne 2sg na základě ti.
Usher (2020) je jak agnostický, tak v rozporu s Rossovými větvemi „A“ a „B“:[4]
- Kratke Range
- Angaataha
- Yagwoia
- Severovýchod: Kamasa, Kawacha, Safeyoka, Susuami
- Severozápad: Baruya (Yipma), Simbari
- Jihovýchodní: Hamtai (Kapau), Menya
- Jihozápadní: Akoye (Lohiki) - Tainae (Ivori), Angave
Menya je pozoruhodný jeho podmínky dyadic příbuzenství (výrazy odkazující na vztah, který mají dva nebo více lidí k sobě navzájem), které jsou celosvětově vzácné a v Papui-Nové Guineji převládají (ačkoli existují také v Jazyk Oksapmin ).[5]
Zájmena
Ross (1995) rekonstruuje zájmena (nezávislé a objektové předpony) následovně:[3]
sg du pl 1 * nə, * ni
* nə-* nʌ, * yʌi
* e (a) -* nʌi
* na-2 * gə, * ti
* gə-* kʌi * sʌi
* se-3 * gʌ
* u - / * w-?
(= 3 sg)* ku
(= 3 sg)
Porovnání slovní zásoby
Následující základní slovní zásoba pochází z databáze Trans-Nové Guineje:[6]
| lesk | Ankave | Akoye | Baruya | Hamtai | Kamasa | Kawacha | Menya | Safeyoka | Simbari | Tainae | Yagwoia | Angaataha |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| hlava | mɨnga (yi) | mɨnggaaya | mɨnyagɨnya | mnga | magna | munakɨna | mnyanga | mɨnakɨna | minta | mɨnggaai | mnakɨna | mɨtɨ-'o |
| vlasy | nda'a | n̩daa (vɨ ') | mɨjata | mta | njisa | msa'a | mta; nda | mɨsa | mindata | ṃde | msaasa | mɨsis-a'a |
| ucho | haara'a | araa | kadɨka | qata | kata'a | kaatɨga | qata | haaraha | kaantɨka | aarɨ (na) | qatisa | atɨ'-ɨrɨ |
| oko | sɨmu (yi) | aagwaai | tɨnna | hingo | tuma | tɨmma | hingwa | tɨma | sɨmta | haagwe | hina | nt-a'a |
| nos | s''ma | šunkaɨ | sɨnna | hima | sipata | lɨpasi | hima | zamaana | sɨmputa | šunkaɨ | himsa | mant-a'a |
| zub | maangɨ | maaga | maanga | maanga | maanga | maanga | heqwaanga | maanga | maanka | maage | maana | mank-ɨrɨ |
| jazyk | aai'wɨ | aabgwa; aavwia | taalɨta | aaiwa | Tewa | teva | Tewa | Meraanya | kwaavlɨlɨ | aaveona | hyaalsa | omas-a'a |
| noha | sugwaaviaga | avga | sɨvɨla | yanga | sugwa | lɨvya | zuka | zɨve | sɨwla | habgu ' | kwapɨtwalyɨ | au'-ɨrɨ |
| veš | iya | vy | ano | iyaa'aa | iya | iya | yaaqa | iyaa | ila | nde ' | ila | akɨrɨ-'o |
| Pes | swia | tayo | jɨlɨka | úl'aa | suya | lɨvaaya | hivyeqa | zɨwasa | njɨlɨka | tɨyo | wakyɨ | su'-ɨrɨ |
| pták | inga | inko | yuta | inga | manɨwa | mɨnavaaya | yinga | yɨhuva | ntaqatɨ | inko | qaikwɨsa | ko-'o |
| vejce | ki'mɨnga | m̩ge | (yu) kwaraka | mnga | hi'imɨya | mɨnya | qwi | mɨna | pantapta | ṃge '; munke ' | mna | kwaatani-patɨ; nameraa-'o |
| krev | taangga | taagi | tawe | panty'aa | kwe | langaaya | hangeqa | saahana; yaa'mpaza | mɨnjaaka | taagi ' | msaasa | nsɨtɨ-patɨ |
| kost | enga ' | yanggai | yagɨnya | yanga | jakina | yakɨna | yaanga | yakana | yankinta | yɨnggai | jo | antɨ-tatɨ |
| kůže | yaraa (na) | yara (na) | kɨlaaka | hewa | pa'a (já) | paa (ga) | hviwa | (aa'ma) paaha | kɨlaaka | yarana | aa'mosa | ampɨ-patɨ |
| prsa | aamunga | aamɨgo | aa (ng) wɨnya | aamga | aanya | aamɨna | aangwa | aamna | aamɨnta | aamugo ' | aamna | amwɨtɨ'-ɨrɨ |
| strom | dobře | iga ' | ita | iya | je | iga | iya | iya | dobře | igya | je | i-patɨ |
| muž | oga | avo; waako | kwala | qoka | kwe'wa | kwe; kwoyava | qoka | hwe | kwala | avo | kwala | jo-jo |
| žena | aavagi | abaagi | bala | aapaka | amaa | já; api | apaka | opice | aampala | avaagi | aapala | apop-aatɨ |
| slunce | sanggwa | avgwo | nyɨla | mapa | mapa | mapiya | mapa (tɨqa) | mapa | kwɨnja; Nilya | habgo ' | Mapya | ipɨ-'o |
| měsíc | ema ' | aamnggo | langwa | qaamnga | ki'yapa | kaamɨna | qaangwa | haamna | lampaaka | imo ' | lamnyɨ | waatɨ-'o |
| voda | yɨnunggu | inaaga | aalya | e'aa | kwe ('ma) | aaya | ekv | aaya | aalya; Wanya | i) naagu | aalyɨ | wapo'-o |
| oheň | ta'a | ta (vɨ ') | dɨka | ta | ta'a | tɨga | ta | tɨha | ntɨka | taa (vɨ ') | tɨsa | sis-a'a |
| kámen | sa'anga | andaga | sɨla | hawa | tega | laasa | hika | zasa | sɨla | haai | hekyɨ | na-a'a |
| název | avaa'nankana | ntaga | yaya (yavya) | jo | nyanyaawo | yavya | yavqa | yave | yavata | taagɨ (va ') | yawyɨ | ampɨ-patɨ |
| jíst | ne̲ | n̲amda ' | n̲ɨwa ' | qan̲'i | inyo | minyo | an̲ki | haṉkaha | anantapatieɨ | nɨmda ' | hisa n̲aatana | nanataise |
| jeden | naawona | Fonu ' | pɨrɨ '(na) | fati (na) | hunanɨnko | uwa'na | hɨnkwona | ingava'na | pɨrɨ'mɨna | fono | hɨnkwa'na | nas- |
| dva | uwa | faaina | pɨrɨwaai (na) | hivaa'u | hukwego | huvaa'u | hɨnqwaaqwo | huvaa'u | pɨvɨraalna | foya | hulwaaqwɨ | ya |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Angan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Eberhard, David M .; Simons, Gary F .; Fennig, Charles D., eds. (2019). „Jazyky Papuy-Nové Guineje“. Etnolog: Jazyky světa (22. vydání). Dallas: SIL International.
- ^ A b
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.
- ^ NewGuineaWorld
- ^ Systém příbuznosti Oksapmin Archivováno 2009-09-20 na Wayback Machine, vyvoláno 21. května 2009.
- ^ Greenhill, Simon (2016). „TransNewGuinea.org - databáze jazyků Nové Guineje“. Citováno 2020-11-05.