Ottilien jazyky - Ottilien languages - Wikipedia
| Ottilien | |
|---|---|
| Ramu Coast Watam-Awar-Gamay | |
| Zeměpisný rozdělení | Yawar Rural LLG, Provincie Madang, Papua-Nová Guinea |
| Jazyková klasifikace | Ramu
|
| Glottolog | wagg1235[1] |
The Ottilien nebo Watam-Awar-Gamay jazyky jazyky jsou malé rodina jasně souvisejících jazyků,
Oni jsou obecně zařazeni mezi Ramu jazyky severní Papua-Nová Guinea.
Mluví se všemi ottilskými jazyky Yawar Rural LLG, v místech většinou podél pobřeží Provincie Madang, Papua-Nová Guinea.[2][3]
Watam a Bosman sdílejí množné tvarosloví s Dolní Sepik (Nor – Pondo), podporující Ramu - Lower Sepik návrh jazykové rodiny.
Rodina je pojmenována po ústí Řeka Ottilien, nyní známý jako Ramu.
Fonémy
Usher (2020) rekonstruuje souhláskový inventář následujícím způsobem:[4]
* m * n * ŋ * str * t * s * k * mb * nd * ndz * ŋg * w * ɾ * j * ɣ
* i * ɨ * u *E * ɐ *Ó *A
Zájmena
Zájmena v proto-Watam-Awar-Gamay (proto-Ottilien) rekonstruovaná Foleyem (2005) jsou:[5]
jednotné číslo dvojí množný 1. osoba * aŋga * ai 2. osoba * (n) oŋgo (a) * ne 3. osoba *muž) * maniŋg * mi (n)
Viz také Dolní Ramu jazyky # Zájmena.
Usher (2020) rekonstruuje zájmena jako:[4]
sg du pl 1 * ŋg [o] * aŋga * ai 2 * [n] oŋga * ne (-n) 3 *muž)
Proto-Ottilien
A fonologická rekonstrukce proto-Watam-Awar-Gamay (proto-Ottilien) navrhl Foley (2005).[5]
- rekonstrukce proto-Watam-Awar-Gamay (Foley 2005)
lesk proto-Watam-Awar-Gamay Watam Kaian Gamay Bosmun Awar jeden * kaku kaku kaku kabe koku mbɨnə dva * mbuniŋ mbwoini mbuniŋ mbuniŋ mbuniŋ mbuni tři giramot giramaut mbonkak bonkak mbribin osoba * namot namot namot ramot mot mot žena / matka aem vrchol vrchol mes / mam məri / mam otec aes aes aet ukojit sat voda arum ŋarum puk mok mok oheň * s (u) .k sak sak tak suk suk slunce * ra (u) nau / ra ra ra lau Rau měsíc * kər (v) i ndoŋar kare karvɨi kərvi kəri hvězda gwi gwae gwi ɲjem hrnec kánoe * kor kor kor kor kor kor Dům endau endau kak tomuŋ na vesnice n (a) oŋ neŋ auŋ wunis ŋuni prsa * mɨr mur mur mɨr mɨr mɨr zub * nda (r) ndakai ndakai ndar kámo ndar krev dunění jakain rakaind nimbit rerik kost * ɣar gagar gagar gagar ɣar ɣarɣar jazyk * mi (m) mi memraŋ mim eitap iekjiekpun ucho * kwar kwar kwar kwar kur kur oko * reakmeak namak Rameak lamŋeak rəmak rəmaʔ nos * guma guma guma guma guma guma noha * nebo? nebo nebo nebo nebo litovat vlasy mbunat sabrit yakwar twakarɨ dəmbar vejce yor yor lor Nuok nuʔ pták * wargwarak ŋgorak ŋgorak ŋgorak gwarak ŋgorak list * (ra) par rapar rapar rapar odst odst strom padoŋ paraŋ ik kən kən včera * ɣur náš upaup aur náš gur zítra * ɣurap? aparap aporap aporap vuarap gurap veslo * anup anup anup nup Nuap nop betelnut * mbok meɲjak mbok mbok mbok mbok Limetka * awi (r) ai aipak avir verpak virwa ságo * veak wak slabý veak ves vek prase * rəkəm Markum Markum markəm rəkəm rəgəm krokodýl namkai nomgai mugmai Gome umigumi had * ndop mindop mindop nduop ndup kondok název * ɣi wi wi i ji gi komár * ŋgit naŋgit naŋgit itgit ɲjet ŋZískejte přízemní wakar Wakar tiakar tesin terik výkaly * y / o jo yupak hle yuwur ɲjit slyšet * varak Warak Warak Warak vai vai udeřil běh pi pi ŋara .a jíst * amb amb amb amb mba mba jít * saŋg sag sag taŋg sag sag Přijít * kɨp rukup rukup kɨp kɨp kɨp sedět * mbirak mbirak mbirak mbirak Berak mbirak vydržet * -tik utik utik wɨtɨk tis tik velký Nakan aneak aek nebo vret dobrý * ya (o) ŋ jo jo laŋ jo yandi Černá * mbəkmbək mbukmbuk mbukmbuk mbəkmbək bəkbək mbəkmbək horký wiwi wai ovai vɨvi gɨgɨr Studený gagau gagau gagau ɣiɣiat rivut
Níže je uveden proto-Watam-Awar-Gamay ve srovnání se čtyřmi dalšími Ramu jazyky které úzce souvisí, ale nejsou součástí Watam-Awar-Gamay: Misegické jazyky Kire a Mikarew a Jazyky Tanggu Tangu a Igom.[5]
- Srovnání Proto-Watam-Awar-Gamay a Ramu (Foley 2005)
lesk proto-Watam-Awar-Gamay Kire Mikarew Tangu Igom jeden * kaku ibabira aməra Wunwan unuʔaka dva * mbuniŋ pʰunini poni Munai mokupea tři pʰuni pomənimkasam Munainwan mokupea unuʔa osoba * namot guma guma wanik wuɣu žena / matka mbik cíl / ami məin məin otec ndia apisi yavai jo voda mbɨ pohár Niam Niam oheň * s (u) .k vap ariv ruwuv / rogup lugu slunce * ra (u) ra jsou gar ŋgar měsíc * kər (v) i kəniŋ ekini mənam mənam hvězda kam mukope riyɨndɨk likian kánoe * kor kem agiam Dům vun / pero tɨpeŋ opálení opálení vesnice ŋgu uŋip məŋ miaŋ prsa * mɨr ta Poznámka ugyuav gii zub * nda (r) thar atarim andar dər krev vusun wusi irien məy kost * ɣar xar aɣar ɣavaŋ ɣavaŋ jazyk * mi (m) ze mɨzm mamiakɨ mimiaŋ ucho * kwar kwar kwar wukwar warukwar oko * reakmeak rumaʔ tama Raik Raik nos * guma kwom winiba munwam eɲjia noha * nebo? Ruu Žalovat miɲaŋ mbwan vlasy rugun tapanari iaasia / ŋgasia rɨgesn vejce znovu aror mɨnduapen Warɨan pták * wargwarak kworak kwara wargwarak wargwarak list * (ra) par daleko tafarim rapar pat strom kʰa tep gək .k včera * ɣur gurmun pɨkɨm ruar Mugisi zítra * ɣurap? gurmun kuromu wumasan maminka veslo * anup (n) kap iapgap betelnut * mbok puk mis miak miak Limetka * awi (r) rwi iwim uwuren uɣum ságo * veak vik Wisim giav / iaviav yaŋgia prase * rəkəm přehrada ta RAM RAM krokodýl kum koa viari laisaŋ had * ndop kuruk kuru kyuok kiak název * ɣi zin izi rigiav rigiaŋ komár * ŋgit ket ci wangwan gwan přízemní nwiaʔan byl nduv .a výkaly * y / o vi (r) buarim gavig miɲaŋ slyšet * varak mbara? orak vara / bara mwiari udeřil takʔ SOS ŋak mənaramu jíst * amb mbɨ tama ɣam / mi kam jít * saŋg vu / ŋgu usi maŋ / wugi gi Přijít * kɨp zə si / sa iɣ / giji Karigi sedět * mbirak peraʔ apria ipi / pindi pwiaŋge vydržet * -tik tʰək cu ɣambi / ləmbe Rambia velký bakume aruʔa ruma / arum arum dobrý * ya (o) ŋ vuŋ aŋwi swari / ara yara Černá * mbəkmbək pək pək ŋes / nəs ŋiatʃ horký qurgur fei uŋtiki varip
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Ottilien". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Eberhard, David M .; Simons, Gary F .; Fennig, Charles D., eds. (2019). „Jazyky Papuy-Nové Guineje“. Etnolog: Jazyky světa (22. vydání). Dallas: SIL International.
- ^ Organizace spojených národů v Papui-Nové Guineji (2018). „Vyhledávání souřadnic vesnice Papua-Nová Guinea“. Humanitární výměna údajů. 1.31.9.
- ^ A b Svět Nové Guineje, pobřeží Ramu
- ^ A b C Foley, William A. (2005). „Jazyková prehistorie v povodí Sepik-Ramu“. v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. 109–144. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.
externí odkazy
- Timothy Usher, svět Nové Guineje, Proto – Ramu Coast