Linka La Spezia – Rimini - La Spezia–Rimini Line
 | tento článek vyžaduje pozornost odborníka na lingvistiku. Specifický problém je: Ověření, aktualizace, reorganizace a rozšíření jsou pro tento článek pravděpodobně všechny potřebné. (Únor 2009) |
The Linka La Spezia – Rimini (také známý jako Massa – Senigallia Line), v lingvistika z Románské jazyky, je řádek, který vymezuje řadu důležitých isoglosy které odlišují románské jazyky na jih a na východ od linie od románských jazyků na sever a na západ od ní. Linka prochází severní Itálie, velmi zhruba od měst La Spezia na Rimini. Románské jazyky na východní polovině zahrnují italština, Dalmatin a Východní románské jazyky (rumunština, Aromanian, Megleno-rumunský, Istro-rumunština ),[Citace je zapotřebí ] zatímco španělština, francouzština, Katalánština, portugalština, Occitan stejně jako Gallo languages kurzíva a Romansh jazyky jsou zástupci Západní skupina.[Citace je zapotřebí ] Sardinský nezapadá do západní ani východní romance.[1]
Bylo navrženo, že původ tohoto vývoje lze najít v posledních desetiletích EU Západořímská říše a Ostrogothic Kingdom (C. 395–535 INZERÁT ). V tomto období dominovala oblast Itálie severně od linie stále více germánský Římská armáda (severní) Itálie, následovaný Ostrogóti; zatímco Římský senát a Papežství se staly dominantními sociálními prvky jižně od linie. Pokud jde o provincie mimo Itálii, sociální vlivy v Galii a Iberii byly zhruba podobné těm v Severní Itálie vzhledem k tomu, že Balkán dominovaly Byzantská říše v tuto dobu (a později do Slovanské národy ).[2]
Nějaký lingvisté, nicméně, řekni[3] že linka ve skutečnosti prochází Massa a Senigallia asi 40 kilometrů dále na jih a přesněji by se jí říkalo Massa – Senigallia Line.
V obou případech se zhruba shoduje se severním pohořím Apeninské hory, což mohlo pomoci vzniku těchto jazykových rozdílů.
Obecně lze říci, že západní románské jazyky vykazují společné inovace, které východní románské jazyky obvykle postrádají.[Citace je zapotřebí ] Tradičně jsou považovány tři isoglosy:
- vznik množný forma podstatných jmen
- the vyjadřovat nebo ne některých souhlásek
- Výslovnost latinky c před e / i jako / (t) s / nebo / tʃ / (ch)
K nim by mělo být přidáno čtvrté kritérium, obecně rozhodnější než fenomén vyjadřování:
- zachování (pod řádkem) nebo zjednodušení (nad řádkem) latinských souhláskových geminátů
Množné číslo podstatných jmen
Severně a západně od linie (kromě všech severoitalských odrůd) množné číslo podstatných jmen byl čerpán z latinský akuzativ, a je označen / s / bez ohledu na gramatický rod nebo skloňování. Na jih a na východ od linie jsou množná jména podstatných jmen označena změnou konečné samohlásky, buď proto, že byla převzata z latiny jmenovaný případ, nebo proto, že originál (y) se změnil na vokální zvuk (viz Debata o původu románů v množném čísle ). Porovnejte množné číslo příbuzný podstatná jména v arumunštině, rumunštině, italštině, španělštině, portugalštině, katalánštině, francouzštině, sardinštině a latině:
| Východní románek | Západní romance | Sardinský | latinský | Angličtina | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aromanian | rumunština | italština | španělština | portugalština | Katalánština | francouzština | jmenovaný | akuzativ | ||
| jo ještě | viață vieți | vita vite | vida vidas | vida vidas | vida vides | vie soupeři | bida bidas | vita vitae | vitamíny vitas | život životy |
| lupu lupi | lup lupi | lupo lupi | lobo lobos | lobo lobos | llop llops | lupa lupy | lupu lupos / -us | lupus lupī | lupum lupos | vlk vlci |
| omu uamini | om oameni | uomo uomini | hombre hombres | homem homens | Domov domovy / hòmens | homme hommes | ómine / -i ómines / -is | homo hominēs | hominēm hominēs | muž muži |
| an anji | an ani | anno Anni | año años | ano anos | žádný anys | an ans | ročně annos | annus annī | ročně anno | rok let |
| steauã steali / -e | stea stéla | Stella stelle | estrella estrellas | estrela estrelas | estel estely | étoile étoiles | istedda isteddas | stēlla stēllae | stēllam stēllās | hvězda hvězdy |
| tser tseri / -uri | cer ceruri | cielo cieli | cielo cielos | céu Céus | cel cels | ciel cieux / ciels | chelu chelos | caelum caelī | caelum caelos | nebe nebe |
Výsledek palatalizace ci / ce
Výslovnost latiny ci / ce, jako v centum a občanské právo, má předěl, který zhruba následuje linii: italština a rumunština používají / tʃ / (jako v anglickém kostele), zatímco většina západních románských jazyků používá / (t) s /. Výjimky jsou některé Jazyky gallo-kurzíva bezprostředně na sever od linie a také Norman a Mozarabic.
Vyjádření a degeminace souhlásek
Další isogloss, který spadá na linii La Spezia – Rimini, se zabývá restrukturalizací vyjadřovat neznělé souhlásky, hlavně latinské zvuky /p /, /t / a /k /, které se vyskytují mezi samohláskami. Viz následující příklady.
latinský rumunština italština Dalmatin španělština portugalština Sardinský Katalánština francouzština Romansh Lombard benátský Capra ca.pră ca.pra cuopra ca (b) ra ca (b) ra cra (b) a ca (b) ra chè (v) re cha (v) ra cra (v) a ca (v) ara Saponem săpun sapjeden sapaun ja (b) ón sa (b) ão sa (b) jedna sa (b) ó sa (v) on sa (v) un sa (v) on sa (v) on Iucare juCA gioCjsou joCur ju (g) ar jo (g) ar gio (g) jsou ju (g) ar jou (-) er giu (g) ar giu (g) à xu (g) ar Carricare v autěCA cariCjsou cuoriCur auto (g) ar carre (g) ar carri (g) jsou carre (g) ar nabíječka auto (g) ar carre (g) à auto (g) ar Potere putere potere putar po (d) er po (d) er po (d) ere po (d) er pou (v) oir po (d) vzduch po (d) er po (d) er Petra piatră koláčtra pitra koláč (d) ra pe (d) ra pe (d) ra pe (d) ra koláč (-) rre pe (d) ra pe (d) ra pe (d) ra
Ve francouzštině máme ztrátu intervocalic /G / a /d /. Ale můžete mít slova s hlasovými zastávkami zachována jako (aider, figuier, Abeille, odvozeno z latiny adiutare, ficaria a apicula). Pro západní větev Romance je charakteristické vyjádření nebo další oslabení, dokonce i ke ztrátě těchto souhlásek; jejich retence je charakteristická pro východní Romance.
Diferenciace však není zcela systematická a existují výjimky, které podkopávají isogloss: Benzín dialekty v jihozápadní Francii a Aragonština v severní Aragon, Španělsko (geograficky Západní romance ) také zachovat původní latinskou neznělou zastávku mezi samohláskami. Přítomnost v Toskánsku a jinde pod hranicí malého procenta, ale velkého počtu vyjádřených forem jak v obecné slovní zásoby, tak v tradičních toponymech také zpochybňuje její absolutní integritu.
Kritérium zachování vs. zjednodušení latinských geminátních souhlásek stojí na pevnější půdě. Zjednodušení ilustrované španělštinou boca / boka / „ústa“ vs. toskánská bocca / bokka /, obě pokračování latiny bucca, typizuje všechny západní romance a je systematický pro všechny gemináty kromě / s / (vyslovuje se jinak, pokud je single / double dokonce i ve francouzštině), / rr / v některých lokalitách (např. španělština) Carro a caro jsou stále odlišné), a do určité míry pro dřívější / ll / a / nn /, které, i když se nezachovaly jako geminates, obecně nesloučily s singletony (např. / n /> / n / but / nn /> / ɲ / ve španělštině, annus > / aɲo / 'year'). Nicméně linie La Spezia-Rimini je v tomto ohledu skutečná pro většinu souhláskového inventáře, ačkoli zjednodušení geminátů na východě v Rumunsku kazí úhlednou divizi východ-západ.
Význam linky La Spezia – Rimini je často zpochybňován odborníky v obou italštině dialektologie a románská dialektologie. Jedním z důvodů je, že i když to vymezuje zachování (a rozšíření) phonemic zdvojený souhlásky (střední a jižní Itálie) z důvodu jejich zjednodušení (v severní Itálii, Galii a Iberii) postižené oblasti neodpovídají konzistentně oblastem definovaným kritériem vyjadřování. Rumunština, která je na základě nedostatku vyjadřování, i-plurálů a palatalizace na / tʃ / klasifikována jako střední a jižní italština, prošla zjednodušením geminátů, určující charakteristikou západní romance, po rhotacismus intervocalic / l /.
Viz také
- Jireček Line, Balkán: mezi latinou a řečtinou
- Klasifikace románských jazyků
- Romantické množné číslo
- Množné skloňování ve východním Lombardu
- Röstigraben
- Watford Gap
Poznámky
- ^ Ruhlen M. (1987). Průvodce světovými jazyky, Stanford University Press, Stanford.
- ^ Brown, Peter (1970). Svět pozdní antiky. New York: W. W. Norton. str. 131. ISBN 0-393-95803-5.
- ^ Renzi, Lorenzo (1985). Nuova introduzione alla filologia romanza. Bologna: il Mulino. str. 176. ISBN 88-15-04340-3.
Reference
Všimněte si, že až C. 1600, slovo Lombard míněno Předalpský, ale nyní se zúžil ve svém významu a týká se pouze administrativní oblasti Lombardie .
- Adolfo, Mussafia (1873) Beitrag zur Kunde der norditalienischen Mundarten im XV. Jahrhunderte. Vídeň.
- Beltrami, Pierluigi; Bruno Ferrari, Luciano Tibiletti, Giorgio D'Ilario (1970) Canzoniere Lombardo. Varesina Grafica Editrice.
- Brevini, Franco (1984) Lo stile lombardo: la tradizione letteraria da Bonvesin da la Riva a Franco Loi. (Lombardský styl: literární tradice od Bonvesin da la Riva po Franca Loiho.) Pantarei, Lugan.
- Brown, Peter (1970) Svět pozdní antiky W. W. Norton New York.
- Comrie, Bernard; Stephen Matthews, Maria Polinsky, eds. (2003) Atlas jazyků: vznik a vývoj jazyků po celém světě. New York: Fakta o spisech. str. 40.
- Cravens, Thomas D. (2002) Srovnávací románská dialektologie: Italo-románské vodítka ke změně zvuku Ibero-Romance. Amsterdam: Benjamins.
- Hull, Dr. Geoffrey (1982) Jazyková jednota severní Itálie a Rhaetie. Disertační práce, University of Western Sydney.
- Hull, Dr. Geoffrey (1989) Polyglot Itálie: Jazyky, dialekty, národy. Melbourne: CIS Educational.
- Maiden, Martin (1995) Jazyková historie italštiny. London: Longman.
- Maiden, Martin & Mair Parry, eds. (1997) Dialekty Itálie. London: Routledge.
- Sanga, Glauco La lingua Lombarda, v Koiné v Itálii, dalle origini al 1500. (Koinés v Itálii, od počátku do 1500.) Bèrghem: Lubrina.
- Vitale, Maurizio (1983) Studi di lingua e letteratura lombarda. (Studium lombardského jazyka a literatury.) Pisa: Giardini.
- Wurm, Stephen A. (2001) Atlas světových jazyků v nebezpečí zmizení. Paříž: UNESCO Publishing, str. 29.