Znělé zubní, alveolární a postalveolární laterální přibližné hodnoty - Voiced dental, alveolar and postalveolar lateral approximants - Wikipedia

„Zubní laterální přibližný“, „Alveolární laterální přibližný“ a „Postalveolární laterální přibližný“ zde přesměrovat. Pro neznělé souhlásky viz Neznělé zubní, alveolární a postalveolární laterální přibližné hodnoty.
Souhlásky následované horním indexem ˡ viz Boční uvolnění (fonetika).
Vyjádřený alveolární laterální přibližný
l
Číslo IPA155
Kódování
Subjekt (desetinný)l
Unicode (hex)U + 006C
X-SAMPAl
Braillovo písmo⠇ (body Braillova písma - 123)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc
Vyjádřený postalveolární laterální přibližný
l̠
Vyjádřený zubní laterální přibližný
l̪

The vyjádřený alveolární laterální přibližný je typ souhláskový zvuk používaný v mnoha mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda to představuje zubní, alveolární, a postalveolární postranní přibližné je ⟨l⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je l.

Jako sonorant, téměř vždy jsou vyjádřeny postranní přibližné. Neznělé postranní aproximátory, / l̥ / jsou běžné v Čínsko-tibetské jazyky, ale jinde neobvyklé. V takových případech obvykle začíná vyjadřování zhruba v polovině držení souhlásky. Není známo, že by jakýkoli jazyk porovnával takový zvuk s a neznělá alveolární laterální frikativa [ɬ].

V řadě jazyků, včetně většiny druhů angličtiny, je foném / l / se stává velarizovaný ("temný l ") v určitých kontextech. Naproti tomu nevalarizovaná forma je „jasná l"(také známý jako:" světlo. " l"), který se v určitých anglických standardech vyskytuje před a mezi samohláskami.[1] Některé jazyky mají pouze jasnou verzi l.[2] Ostatní nemusí mít jasno l vůbec, nebo je mít jen dříve přední samohlásky (zvláště [i ]).

Funkce

Vlastnosti vyjádřeného alveolárního laterálního přibližného:

  • Své způsob artikulace je přibližný, což znamená, že je produkováno zúžením hlasového traktu v místě artikulace, ale nestačí k produkci a turbulentní proud vzduchu.
  • Existují čtyři konkrétní varianty [l]:
    • Zubní, což znamená, že je spojen buď špičkou, nebo čepelí jazyka nahoře zuby, nazývané příslušně apikální a laminal.
    • Denti-alveolární, což znamená, že je kloubově spojeno s čepelí jazyka u alveolární hřeben a špička jazyka za horními zuby.
    • Alveolární, což znamená, že je kloubově spojen buď s hrotem nebo ostřím jazyka na alveolárním hřebeni, apikální a laminal.
    • Postalveolar, což znamená, že je kloubově spojeno buď s hrotem, nebo ostřím jazyka za alveolárním hřebenem, apikální a laminal.
  • Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Je to boční souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu přes boky jazyka, nikoli dolů do středu.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

Jazyky mohou mít jasné apikální nebo laminální alveoláře, laminální denti-alveoláře (například francouzštinu) nebo pravé dentály, které jsou neobvyklé. Laminální denti-alveolars se obvykle vyskytují v Kontinentální jazyky.[3] Pravý zubní lékař se však obvykle vyskytuje alofonicky před / θ / v jazycích, které jej mají, jako v angličtině vřeslth.

Zubní nebo denti-alveolární

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
arabštinaZáliv[4]لين / leen[l̪eːn]'když'Laminální denti-alveolární. Vidět Arabská fonologie
maďarský[5]Elem[ˈƐl̪ɛm]'baterie'Laminální denti-alveolární. Vidět Maďarská fonologie
italština[6][7][8]molna[ˈMol̪ːt̪o]‚hodně, hodně 'Laminální denti-alveolární. Allophone z / l / před / t, d, s, z, t͡s, d͡z /.[6][7][8] Vidět Italská fonologie
Makedonština[9]лево/ levo[l̪e̞vo̞]'vlevo, odjet'Laminální denti-alveolární. Vidět Makedonská fonologie
Mapudungun[10]ḻafkeṉ[l̪ɐ̝fkën̪]‚moře, jezero 'Mezizubní.[10]
NorštinaMěstský východ[11]anlvejce[²ɑnːl̪ɛg]„rostlina (průmyslová)“Allophone z / l / po / n, t, d /.[11] Vidět Norská fonologie
španělština[12]Aldehet[äl̪ˈt̪äɾ]'oltář'Laminální denti-alveolární. Allophone z / l / před / t /, / d /. Vidět Španělská fonologie
švédskýCentrální standard[13]Allt[äl̪t̪]'všechno'Laminální denti-alveolární. Vidět Švédská fonologie
Tamil[14]புலி/ puli[pul̪i]'tygr'Vidět Tamilská fonologie
Uzbek[15][potřebný příklad ]Laminální denti-alveolární. Velarizovaný mezi non-přední zaoblenou samohláskou a souhláskou nebo spojení foném.[15]
vietnamštinaHanoi[16]l.a[l̪ɨə˧˩˧]'oheň'Vidět Vietnamská fonologie

Alveolární

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
arabštinaStandard[17]لا/ Laa[Los Angeles]'Ne'Vidět Arabská fonologie
ArménskýVýchodní[18]լուսին/ lusinO tomto zvuku[lusin] (Pomoc ·informace )'měsíc'
Katalánština[19][20]telA[ˈT̪ɛlə]'tkanina'Apikální 'přední alveolární'.[19][20] Může být také velarizovaný.[21] Vidět Katalánština fonologie
holandskýStandard[22]laten[ˈL̻aːt̻ə]'nechat'Laminal. Nějaký standard belgický reproduktory používají jasný / l / ve všech polohách.[22] Vidět Holandská fonologie
Některé východní akcenty[23]mal[mɑl̻]'plíseň'Laminal; realizace / l / ve všech polohách.[23] Vidět Holandská fonologie
AngličtinaNew York[24]let[lɛt]'nechat'Liší se mezi apikální a laminální, přičemž posledně jmenovaná je převládající.[24]
irština, Geordie[25]tell[tɛl]'sdělit'
esperantolne[ˈLuno]'měsíc'Vidět Fonologie esperanta
Filipínskýluto[ˈLuto]'kuchařka'Vidět Filipínský fonologie
řeckýλέξη/ léksi[ˈLeksi]'slovo'Vidět Novořecká fonologie
italština[6][26][27]letto[ˈLɛt̪ːo]'postel'Apikální.[7] Vidět Italská fonologie
japonský六 / roku[lo̞kɯ̟ᵝ]'šest'Apikální.[28] Běžněji [ɾ ]. Vidět Japonská fonologie
Kašubian[29][potřebný příklad ]
Kyrgyzština[30]көпөлөк/ köpölök[køpøˈløk]'motýl'Velarizováno v kontextech zadní samohlásky. Vidět Kyrgyzská fonologie
korejština일 / il[il]„jeden“ nebo „práce“Realizováno jako alveolární klepnutí ɾ na začátku slabiky. Vidět Korejská fonologie.
Mapudungun[10]Elun[…]'dát'
Nepálština.ामो[lämo]'dlouho'Vidět Nepálská fonologie
Odia[31]ଭଲ[bʰɔlɔ]'dobrý'
Peršanلاما/ Lama[lɒmɒ]'lama'Vidět Perská fonologie
polština[32]polEO tomto zvuku[ˈPɔlɛ] (Pomoc ·informace )'pole'Kontrastuje s / ɫ / pro malý počet reproduktorů; když se to stane, je vždy palatalizováno [lʲ]. Vidět Polská fonologie
rumunština[33]Alună[äˈlun̪ə]'lískový oříšek'Apikální. Vidět Rumunská fonologie
Skotská gaelština[34]maoil[mɯːl]‚ostroh 'Kontrastuje s / ɫ̪ / a / ʎ /. Vidět Skotská gaelština fonologie
Slovák[35]mĺkvyO tomto zvuku[ˈMl̩ːkʋi] (Pomoc ·informace )'tichý'Slabičný forma může být dlouhá nebo krátká. Vidět Slovenská fonologie
slovinština[36]letalÓ[lɛˈt̪àːlɔ]'letoun'Vidět Slovinská fonologie
španělština[37]hablar[äˈβ̞läɾ]'mluvit'Vidět Španělská fonologie
velštinadiafol[djavɔl]'ďábel'Vidět Velšská fonologie
ukrajinština[38]обличчя/ oblichchya[oˈblɪt͡ʃːɐ]'tvář'Kontrastuje s palatalizovanou formou. Vidět Ukrajinská fonologie

Postalveolar

Viz také: Retroflex laterální přibližný
JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
IgboStandard[39]lì[l̠ì]'pohřbít'
italština[7]il cervo[il̠ʲ ˈt͡ʃɛrvo]'Jelen'Palatalized laminal; alofon z / l / před / ʃ, t͡ʃ, d͡ʒ /.[7] Vidět Italská fonologie
Malayalamപുലി[pul̠i]'tygr'Vidět Malayalam
turečtina[40][41]lAlEO tomto zvuku[l̠ʲäːˈl̠ʲɛ] (Pomoc ·informace )'tulipán'Palatalized; kontrastuje s velarizovaným zubním laterálem [ɫ̪ ].[40][41] Vidět Turecká fonologie
ZapotecTilquiapan[42]lan[l̠an]'saze'

Variabilní

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
Faerský[43]linur[ˈLiːnʊɹ]'měkký'Liší se mezi zubní a alveolární v počáteční poloze, zatímco postvocalická / l / mohou být postalveolární, zejména po zadních samohláskách.[43] Vidět Faerská fonologie
francouzština[44]il[il]'on'Liší se mezi laminální denti-alveolární a apikální alveolární, přičemž posledně jmenovaná převládá.[44] Vidět Francouzská fonologie
NěmecStandard[45]Ltj[ˈLiːbə]'milovat'Liší se mezi denti-alveolární, laminální alveolární a apikální alveolární.[45]
NorštinaMěstský východ[46]liv[liːʋ]'život'V procesu přechodu z laminal denti-alveolar na apikální alveolar, ale laminal denti-alveolar je v některých prostředích stále možný a je povinný po / n, t, d /.[46] Vidět Norská fonologie
portugalštinaVětšina brazilský dialekty,[47][48][49] nějaký EP Řečníci[50]lero-lero[ˈLɛɾʊ ˈlɛɾʊ]'runaround'[51]Jasné, zubní až někdy alveolární.[52] Vyskytuje se pouze na začátku slabiky, s vokalizace široce se vyskytující v coda. Někdy se nachází před předními samohláskami pouze v Evropská odrůda. Vidět Portugalská fonologie.
LituâniaO tomto zvuku[l̪it̪uˈɐ̃ɲ̟ɐ] (Pomoc ·informace )'Litva '

Velarizovaná alveolární laterální aproximace

Velarized L.
lˠ
lˤ
ɫ
Číslo IPA209
Kódování
Subjekt (desetinný)l​ˠ
Unicode (hex)U + 006C U + 02E0
X-SAMPA5 nebo l_G nebo l _?
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The velarizovaný alveolární laterální aproximant (aka temný l) je typ souhláskový zvuk používaný v některých jazycích. Je to alveolární, denti-alveolární nebo zubní laterální aproximant s a sekundární artikulace z velarizace nebo pharyngealizace. Pravidelné symboly v Mezinárodní fonetická abeceda které představují tento zvuk jsou ⟨lˠ⟩ (Pro velarizovaný postranní) a ⟨lˤ⟩ (Pro pharyngealized boční), ačkoli vyhrazený dopis ⟨ɫ⟩, Který pokrývá jak velarizaci, tak faryngealizaci, je možná častější. Poslední symbol by nikdy neměl být zaměňován s ⟨ɬ⟩, Což představuje neznělá alveolární laterální frikativa. Někteří vědci však tento symbol používají k reprezentaci velarizovaného alveolárního laterálního přibližného[53] - takové použití je považováno za nestandardní.

Pokud je zvuk zubní nebo denti-alveolární, lze použít a zubní diacritic to indicate so: ⟨l̪ˠ⟩, ⟨l̪ˤ⟩, ⟨ɫ̪⟩.

Velarizace a faryngealizace jsou obecně spojeny s více zubními artikulacemi koronální souhlásky, tak tmavý l má tendenci být zubní nebo denti-alveolární. Čistý (bez velarizace) l bývá zatažené do alveolární polohy.[54]

Termín temný l je často synonymem pro tvrdý l, speciálně v Slovanské jazyky. (Srov. Tvrdé souhlásky )

Funkce

Vlastnosti temné l:

Výskyt

Zubní nebo denti-alveolární

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
Bashkir.ала/ qalaO tomto zvuku[qɑˈɫɑ] (Pomoc ·informace )'město'Velarizovaný zubní laterál; vyskytuje se v kontextech zadní samohlásky.
Běloruský[55].Еларусь/Bělorusko'[bʲɛɫ̪äˈruɕ]'Bělorusko'Laminal denti-alveolar; kontrastuje s palatalizováno formulář. Vidět Běloruská fonologie
Katalánština[21][56]Altres[ˈAɫ̪t̪ɾəs̺]‚ostatní 'Laminální denti-alveolární. Allophone z / l / před / t, d /.[56] Vidět Katalánština fonologie
Klasická arménská[21][56]ղեկ/ ġek[ɫɛk]'kormidlo'
islandský[57]sigldi[s̺ɪɫ̪t̪ɪ]‚plavil 'Laminal denti-alveolar; vzácný. Vidět Islandská fonologie
KašubianStarší jihovýchodní reproduktory[29][potřebný příklad ]Laminal denti-alveolar; realizováno jako [w ] jinými reproduktory.[29]
Litevský[58]labas[ˈⱢ̪äːbɐs̪]'Ahoj'Laminal denti-alveolar; kontrastuje s palatalizovanou formou. Vidět Litevská fonologie
Makedonština[59]лук
lSpojené království		[ɫ̪uk]'česnek'Laminální denti-alveolární. Přítomen pouze před zadní samohlásky (/ u, o, a /) a slabika-konečně. Vidět Makedonská fonologie
NorštinaMěstský východ[58][11]talE[ˈT̻ʰɑːɫ̪ə]'mluvený projev'Laminální denti-alveolární. Allophone z / l / po / ɔ, oː, ɑ, ɑː /, a někdy také po /U u/.[11] Nicméně podle Endresen (1990), tento alofon není velarizovaný.[60] Vidět Norská fonologie
polštinaVýchodní dialekty[32]łapa[ˈⱢ̪äpä]'tlapka'Laminální denti-alveolární. Odpovídá / w / ve standardní polštině. Vidět Polská fonologie
ruština[61]малый/ malyy[ˈMɑ̟ɫ̪ɨ̞j]'malý'Pharyngealized laminal denti-alveolar. Vidět Ruská fonologie
Skotská gaelština[62]Mallaig[ˈMäʊɫ̪ækʲ]'Mallaig 'Kontrastuje s / l / a / ʎ /. Vidět Skotská gaelština fonologie
turečtina[40][41]lAlA[ɫ̪äˈɫ̪ä]'služebník'Laminal denti-alveolar; kontrastuje s palatalizovaným postalveolárním laterálem [l̠ ].[40][41] Vidět Turecká fonologie

Alveolární

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
afrikánštinaStandard[63][64]tafel[ˈTɑːfəɫ]'stůl'Velarizováno ve všech pozicích, zejména neprovokálně.[63][64] Vidět Afrikánština fonologie
AlbánecStandardllullE[ˈⱢuɫə]'dýmka'
arabštinaStandard[65]الله‎ Allah[ʔɑɫˈɫɑːh]'Bůh'Také přepsáno jako ⟨lˤ⟩. Mnoho akcentů a dialektů postrádá zvuk a místo toho vyslovuje [l]. Vidět Arabská fonologie
Katalánština[21]Východní dialektycejáA[ˈSɛɫːə]'buňka'Apikální. V mnoha dialektech může být vždy temná. Vidět Katalánština fonologie
Západní dialektyAlt[aɫ (t)]'vysoký'
holandskýStandard[66]mallen[ˈMɑɫ̻ə]'formy'Laminal; pharyngealized v severních akcentech, velarizovaný nebo post-palatalised v jižních akcentech. Je to alofon / l / před souhláskami a pauzami a také prevokálně, když po otevřených zadních samohláskách / ɔ, ɑ /. Mnoho severních mluvčích realizuje finále / l / jako silně faryngealizovaný vocoid [ɤˤ], zatímco některé Standard belgický reproduktory používají jasný / l / ve všech polohách.[66] Vidět Holandská fonologie
Některé holandské akcenty[23]laten[ˈⱢ̻aːt̻ə]'nechat'Pharyngealized laminal; realizace / l / ve všech polohách.[23] Vidět Holandská fonologie
Angličtina[67]AustralanpoplateklO tomto zvuku [fiːɫ] (Pomoc ·informace )'cítit'Nejčastěji apikální; v Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu může být vždy tma. Vidět Australská anglická fonologie a Anglická fonologie
kanadský
Dublin
Obecný Američan
Nový Zéland
Přijatá výslovnost
Jihoafričan
skotskýloch[ɫɔx]'jezero'Může být vždy temná, kromě některých výpůjček od Skotská gaelština
řeckýSeverní dialekty[68]μπάλα bállA[ˈBaɫa]'míč'Allophone z / l / před / a o u /. Vidět Novořecká fonologie
kurdština (Sorani )gâlta[gɑːɫˈtʲaː]'žert'Vidět Kurdská fonologie
rumunštinaBessarabian dialekt[69]ca.l[kaɫ]'kůň'Odpovídá nevelarizovanému l[v jakém prostředí? ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie
Srbochorvatština[70]лак / lak[ɫâ̠k]'snadný'Apikální; mohou být slabičné; kontrastuje s /ʎ /. Vidět Srbochorvatská fonologie
Uzbek[15][potřebný příklad ]Apikální; mezi non-přední zaoblenou samohláskou a souhláskou nebo spojení foném. Jinde nevelarizovaná denti-alveolární.[15]

Variabilní

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
portugalštinaevropský[71]mil[miɫ̪]'tisíc'Zubní a silně velarizovaný ve všech prostředích pro většinu reproduktorů, i když méně než před samohláskami.[72][50]
Starší a konzervativní brazilský[73][74][75][76]Alvrkatl[ˈÄɫ̪ko̞ɫ̪]'alkohol, ethanol 'Když [lˠ ~ lʶ ~ lˤ ~ lˀ],[77] nejčastěji zubní. Coda je teď vokalizoval na [u̯ ~ ʊ̯ ] ve většině Brazílie (stejně jako v EP ve venkovských částech Brazílie) Alto Minho a Madeira ).[78] Stigmatizované realizace jako např [ɾ ~ ɽ ~ ɻ ], / ʁ / rozsah, [j ] a dokonce [∅] (nula ) jsou některé další coda allophones typické pro Brazílii.[79] Vidět Portugalská fonologie

Viz také

Poznámky

  1. ^ Adjaye, Sophia (2005). Ghanská anglická výslovnost. Edwin Mellen Press. p. 198. ISBN  978-0-7734-6208-3. realizace / l / je podobný tomu z RP: „čirý“ nebo nevelarizovaný / l / = [l] pre-vokálně a intervocalically; a „temný“ nebo velarizovaný / l / = [ɫ] pre-souhlásky a pre-pauzálně
  2. ^ Celce-Murcia, Marianne; et al. (2010). Výuka výslovnosti. Cambridge U. Press. p. 84. ISBN  978-0-521-72975-8. světlo / l / používané ve všech prostředích v [standardní] němčině (např. Licht "světlo," viel „Much, many“) nebo ve francouzštině (např. svítí "postel", Ile "ostrov")
  3. ^ Schirmerův kapesní hudební slovník
  4. ^ Qafisheh (1977), s. 2, 14.
  5. ^ Siptár & Törkenczy (2000), str. 75–76.
  6. ^ A b C Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 117.
  7. ^ A b C d E Canepari (1992), str. 89.
  8. ^ A b Bertinetto & Loporcaro (2005), str. 133.
  9. ^ Lunt (1952), str. 1.
  10. ^ A b C Sadowsky a kol. (2013), s. 88–89.
  11. ^ A b C d Kristoffersen (2000), str. 25.
  12. ^ Martínez-Celdrán (2003), str. 255-259.
  13. ^ Engstrand (2004), str. 167.
  14. ^ Keane (2004), str. 111.
  15. ^ A b C d Sjoberg (1963), str. 13.
  16. ^ Thompson (1959), str. 458–461.
  17. ^ Thelwall (1990), str. 38.
  18. ^ Dum-Tragut (2009), str. 20.
  19. ^ A b Wheeler (2005), s. 10–11.
  20. ^ A b „Voices Alveolar Lateral - Central“. Els Sons del Català.
    „Alveolar Lateral - Nord Occidental“. Els Sons del Català.
  21. ^ A b C d Recasens & Espinosa (2005), s. 1, 20.
  22. ^ A b Collins & Mees (2003) 197, 222.
  23. ^ A b C d Collins & Mees (2003), str. 197.
  24. ^ A b Wells (1982), str. 515.
  25. ^ Jones, Mark. „Zvuky a slova - 4. přednáška Michaelmas 2010 - poznámky k přednášce“ (PDF). Citováno 7. března 2015.
  26. ^ Bertinetto & Loporcaro (2005), str. 132.
  27. ^ Canepari (1992), s. 88–89.
  28. ^ Labrune (2012), str. 92.
  29. ^ A b C Jerzy Treder. „Fonetyka i fonologia“. Archivovány od originál dne 04.03.2016.
  30. ^ Kara (2003), str. 11.
  31. ^ Masica (1991:107)
  32. ^ A b Rocławski (1976), str. 130.
  33. ^ Chițoran (2001), str. 10.
  34. ^ „Průvodce čtením skotské gaelštiny“ (PDF).
  35. ^ Hanulíková & Hamann (2010), str. 374.
  36. ^ Pretnar a Tokarz (1980), str. 21.
  37. ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 255.
  38. ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 10.
  39. ^ Ikekeonwu (1999), str. 108.
  40. ^ A b C d Zimmer & Orgun (1999), str. 154–155.
  41. ^ A b C d Göksel & Kerslake (2005), str. 8.
  42. ^ Merrill (2008), str. 108.
  43. ^ A b Árnason (2011), str. 115.
  44. ^ A b Ladefoged & Maddieson (1996), str. 192.
  45. ^ A b Mangold (2005), str. 49.
  46. ^ A b Kristoffersen (2000), str. 24–25.
  47. ^ Depalatalizace a následná iotizace v řeči Fortalezy Archivováno 2011-11-01 na Wayback Machine. Stránka 2. (v portugalštině)
  48. ^ Barbosa a Albano (2004), str. 229.
  49. ^ (v italštině) Accenti romanze: Portogallo e Brasile (Portoghese) - Vliv zahraničních přízvuků na získání italského jazyka Archivováno 2012-03-30 na Wayback Machine
  50. ^ A b Finley, Sara; Rodrigues, Susana; Martins, Fernando; Silva, Susana; Ježíš, Luis M. T. (2019). „/ l / velarisation jako kontinuum“. PLOS ONE. 14 (3): e0213392. doi:10.1371 / journal.pone.0213392. ISSN  1932-6203.
  51. ^ Generátor obtoku
  52. ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 92.
  53. ^ Například Beal (2004).
  54. ^ A b Recasens & Espinosa (2005), str. 4.
  55. ^ Padluzhny (1989), str. 50–51.
  56. ^ A b C Rafel (1999), str. 14.
  57. ^ Scholten (2000), str. 22.
  58. ^ A b Mathiassen (1996), str. 23.
  59. ^ Lunt (1952), s. 11–12.
  60. ^ Endresen (1990: 177), citováno v Kristoffersen (2000:25)
  61. ^ Jones & Ward (1969), str. 168.
  62. ^ Ó Dochartaigh (1997).
  63. ^ A b Donaldson (1993), str. 17.
  64. ^ A b Lass (1987), str. 117.
  65. ^ Watson (2002), str. 16.
  66. ^ A b Collins & Mees (2003), str. 58, 197, 222.
  67. ^ Roca & Johnson (1999), str. 73.
  68. ^ Portál severních řeckých dialektů pro řecký jazyk
  69. ^ Pop (1938), str. 30.
  70. ^ Gick a kol. (2006), str. ?
  71. ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 93.
  72. ^ Zapnuto / l / velarizace v evropské portugalštině Amália Andrade, 14. mezinárodní kongres fonetických věd, San Francisco (1999)
  73. ^ (v portugalštině) Proces změny Norm pro dobrou výslovnost portugalského jazyka v chorálu a dramatice v Brazílii v letech 1938, 1858 a 2007 Archivováno 06.02.2016 na Wayback Machine Strana 36.
  74. ^ TEYSSIER, Paule. „História da Língua Portuguesa“, Lisabon: Livraria Sá da Costa, str. 81–83.
  75. ^ Bisol (2005:211)
  76. ^ „Um caso de português tonal no Brasil?“ - Centro de Comunicação e Expressão - Universidade Federal de Santa Catarina (v portugalštině). Stránka 49.
  77. ^ „Um caso de português tonal no Brasil?“ - Centro de Comunicação e Expressão - Universidade Federal de Santa Catarina (v portugalštině). Stránka 52.
  78. ^ MELO, Gladstone Chaves de. „A língua do Brasil“. 4. Vyd. Melhorada e aum., Rio de Janeiro: Padrão, 1981
  79. ^ Português do sul do Brasil - variação fonológica Leda Bisol a Gisela Collischonn. Pontifícia Universidade Católica do Rio Grande do Sul, 2009. Strany 153–156.

externí odkazy

Reference

  • Árnason, Kristján (2011), Fonologie islandštiny a faerštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0199229314
  • Barbosa, Plínio A .; Albano, Eleonora C. (2004), „brazilská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 227–232, doi:10.1017 / S0025100304001756
  • Beal, Joan (2004), „Anglické dialekty na severu Anglie: fonologie“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 113–133, ISBN  3-11-017532-0
  • Bertinetto, Marco; Loporcaro, Michele (2005). „Zvukový vzor standardní italštiny ve srovnání s odrůdami, kterými se mluví ve Florencii, Miláně a Římě“. Časopis Mezinárodní fonetické asociace. 35 (2): 131–151. doi:10.1017 / S0025100305002148.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Bisol, Leda (2005), „Introdução a estudos de fonologia do português brasileiro“, Vydavatel EDIPUCRS (4. vydání), Porto Alegre - Rio Grande do Sul, ISBN  85-7430-529-4
  • Canepari, Luciano (1992), Il MªPi - Manuale di pronuncia italiana [Příručka italské výslovnosti] (v italštině), Bologna: Zanichelli, ISBN  88-08-24624-8
  • Chițoran, Ioana (2001), Fonologie rumunštiny: přístup založený na omezeních, Berlín a New York: Mouton de Gruyter, ISBN  3-11-016766-2
  • Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN  9004103406
  • Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
  • Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN  9783929075083
  • Donaldson, Bruce C. (1993), "1. Výslovnost", Gramatika afrikánštiny, Mouton de Gruyter, s. 1–35, ISBN  9783110134261
  • Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
  • Endresen, Rolf Theil (1990), „Svar på anmeldelser av Fonetikk. Ei elementær innføring.", Norsk Tidsskrift pro Sprogvidenskap, Oslo: Novus forlag: 169–192
  • Engstrand, Olle (2004), Fonetikens zavrčel (ve švédštině), Lund: Studenlitteratur, ISBN  91-44-04238-8
  • Gick, Bryan; Campbell, Fiona; Sunyoung; Tamburri-Watt, Linda (2006), „Směrem k univerzálům v gestickém uspořádání slabik: Cross-lingvistická studie kapalin“, Journal of Phonetics, Vancouver: Katedra lingvistiky, University of British Columbia, 34 (1): 49–72, doi:10.1016 / j.wocn.2005.03.005
  • Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN  978-0415114943
  • Hanulíková, Adriana; Hamann, Silke (2010), "Slovák" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (3): 373–378, doi:10.1017 / S0025100310000162
  • Ikekeonwu, Clara I. (1999), „Igbo“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, s. 108–110, ISBN  9780521637510
  • Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press
  • Kara, Dávid Somfai (2003), Kyrgyzština, Lincom Europa, ISBN  3895868434
  • Keane, Elinor (2004), „Tamil“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 111–116, doi:10.1017 / S0025100304001549
  • Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0-19-823765-5
  • Labrune, Laurence (2012), Fonologie japonštinyOxford, Anglie: Oxford University Press, ISBN  978-0-19-954583-4
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN  978-0-631-19815-4.
  • Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
  • Lass, Roger (1987), „Intradiphthongal Dependencies“, Anderson, John; Durand, Jacques (eds.), Zkoumání v závislosti fonologie, Dordrecht: Foris Publications Holland, s. 109–131, ISBN  9067652970
  • Lunt, Horace G. (1952), Gramatika makedonského literárního jazyka, Skopje
  • Mangold, max (2005) [poprvé publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (6. vydání), Mannheim: Dudenverlag, ISBN  978-3-411-04066-7
  • Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
  • Mathiassen, Terje (1996), Krátká gramatika litevštiny, Slavica Publishers, Inc., ISBN  0-89357-267-5
  • Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
  • Ó Dochartaigh, C. (1997), Přehled gaelských dialektů Skotska I-V, Dublinský institut pro pokročilá studia, ISBN  1-85500-165-9
  • Olson, Kenneth; Mielke, Jeff; Sanicas-Daguman, Josephine; Pebley, Carol Jean; Paterson, Hugh J., III (2010), „Fonetický stav (inter) zubního aproximanta“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 199–215, doi:10.1017 / S0025100309990296
  • Padluzhny, Ped (1989), Fanetyka běloruskai litaraturnai movy, ISBN  5-343-00292-7
  • Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
  • Pretnar, Tone; Tokarz, Emil (1980), Slovenščina za Poljake: Kurs podstawowy języka słoweńskiego, Katowice: Uniwersytet Śląski
  • Qafisheh, Hamdi A. (1977), Krátká referenční gramatika arabského zálivu, Tucson, Arizona: University of Arizona Press, ISBN  0-8165-0570-5
  • Recasens, Daniel; Espinosa, Aina (2005), „Articulatory, positional and coarticulatory characteristics for clear / l / and dark / l /: evidence from two Catalan dialects“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (1): 1–25, doi:10.1017 / S0025100305001878
  • Roca, Iggy; Johnson, Wyn (1999), Kurz fonologie, Essex: Blackwell Publishing, ISBN  0-631-21346-5
  • Rocławski, Bronisław (1976), Zarys fonologii, fonetyki, fonotaktyki i fonostatystyki współczesnego języka polskiego, Gdaňsk: Wydawnictwo Uczelniane Uniwersytetu Gdańskiego
  • Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
  • Sadowsky, Scott; Painequeo, Héctor; Salamanca, Gastón; Avelino, Heriberto (2013), "Mapudungun", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 87–96, doi:10.1017 / S0025100312000369
  • Scholten, Daniel (2000), Einführung in die isländische Grammatik, Mnichov: Philyra Verlag, ISBN  3-935267-00-2, OCLC  76178278
  • Siptár, Péter; Törkenczy, Miklós (2000), Fonologie maďarštiny, New York: Oxford University Press, ISBN  978-0-19-823841-6
  • Sjoberg, Andrée F. (1963), Uzbecká strukturální gramatikaSérie Uralic a Altaic, 18, Bloomington: Indiana University
  • Thelwall, Robin (1990), „arabština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 20 (2): 37–41, doi:10.1017 / S0025100300004266
  • Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR  411232
  • Watson, Janet (2002), Fonologie a morfologie arabštiny, Oxford University Press
  • Wells, John C. (1982), Akcenty angličtiny, 3: Beyond the British Isles, Cambridge: Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Wheeler, Max W. (2005), Fonologie katalánštinyOxford: Oxford University Press, ISBN  978-0-19-925814-7
  • Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN  0-521-65236-7
  • Masica, Colin (1991). Indoárijské jazyky. Průzkumy jazyka Cambridge. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-29944-2.

externí odkazy