Hiberno-angličtina - Hiberno-English
Hiberno-angličtina | |
---|---|
Irská angličtina | |
Rodilý k | Irsko |
Kraj | Irsko (Irská republika a Severní Irsko ); Velká Británie; Spojené státy; Austrálie; Kanada (diaspora) |
Rodilí mluvčí | 4,3 milionu v Irské republice a ve Velké Británii (2012 Evropská komise)[1] 275,000 Reproduktory L2 angličtiny v Irsku (Evropská komise 2012) |
Indoevropský
| |
Rané formy | |
latinský | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Žádný (mis ) |
Glottolog | Žádný |
IETF | en-IE |
Část série na |
The anglický jazyk |
---|
Témata |
Pokročilá témata |
Fonologie |
Dialekty |
|
Výuka |
Vyšší kategorie: Jazyk |
Hiberno-angličtina (z latinský Hibernia: "Irsko") nebo Irská angličtina[2] (Ulster Skoti: Erse Inglis, irština: Béarla na hÉireann) je sada angličtiny dialekty nativně psaný a mluvený na ostrově Irsko (včetně obou Irská republika a Severní Irsko ).[3]
Angličtina byla do Irska přivezena v důsledku Normanská invaze do Irska z konce 12. století. Zpočátku se mluvilo hlavně v oblasti známé jako bledý kolem Dublin, s většinou Irský jazyk mluvený po zbytku země. Z reproduktorů, které převážně nadále používaly, zůstaly malé kapsy Angličtina té doby; kvůli jejich naprosté izolaci se tyto dialekty vyvinuly v pozdější (nyní zaniklé) Anglické odrůdy známý jako Yola v Wexford a Fingallian v Fingal, Dublin. Ty již nebyly vzájemně srozumitelné s jinými anglickými odrůdami. Podle Tudorovo období „Irská kultura a jazyk znovu získaly většinu území ztraceného útočníkům: dokonce i v Pale„ všichni obyčejní lidé… jsou většinou irští zrození, irský zvyk a irský jazyk “.[4]
Nicméně, dobytí Tudorů a kolonizace Irsko v 16. století vedlo k druhé vlně imigrace mluvčími angličtiny spolu s nuceným potlačením a poklesem stavu a používání irského jazyka. V polovině 19. století byla v zemi většinovým jazykem angličtina.[A] Tento status si udržela až do současnosti, dokonce i ti, jejichž prvním jazykem je irština, hovoří plynně také anglicky. Dnes je jen málo než jedno procento populace, kteří mluví irským jazykem nativně,[6] i když se vyžaduje, aby se vyučovalo na všech státem financovaných školách. Ze 40% populace, která se v roce 2016 sama identifikovala jako mluvící irštinou, mluví 4% irsky denně mimo vzdělávací systém.[7] V Irské republice je angličtina jedním ze dvou úředních jazyků (spolu s irštinou) a je jejím jazykem de facto pracovní jazyk.
Normy psaní irské angličtiny jsou v souladu britský spíše než americká angličtina.[8] Rozmanité akcenty irské angličtiny a některé její gramatické struktury jsou však jedinečné, s určitým vlivem Irský jazyk a některé případy fonologicky konzervativní funkce: funkce, které již nejsou běžné v akcentech Anglie nebo Severní Amerika. Fonologové dnes často rozdělují irskou angličtinu na čtyři nebo pět zastřešujících dialekty nebo akcenty:[9][10] Ulsterské akcenty, Západní a jihozápadní irské akcenty (jako široce diskutovaný Corkův přízvuk), různé Dublinské akcenty a neregionální standardní přízvuk se rozšiřuje od poslední čtvrtiny dvacátého století (mimo Severní Irsko).
Ulster anglicky
Ulster anglicky (nebo severní irská angličtina) zde souhrnně označuje odrůdy Ulster provincie, včetně Severní Irsko a sousední kraje mimo Severní Irsko, což bylo ovlivněno Ulster irský stejně jako Skotský jazyk, přenesené skotskými osadníky během Plantáž Severního Irska. Jeho hlavní pododdělení jsou Mid-Ulster English, South Ulster English a Ulster Skoti, z nichž druhý je pravděpodobně samostatný jazyk. Ulsterské odrůdy zřetelně vyslovují:
- Obvykle gramaticky strukturovaný (tj. neaktualizováno ) deklarativní věta, často s a na konci stoupající intonace věty (typ intonačního vzoru, s nímž se obvykle spojují ostatní mluvčí angličtiny otázky ).[11]
- SADA jak je spuštěno, v obecné blízkosti [ë ~ ɘ ~ ɪ̈].
- STRUT jako čelní a mírně zaoblené, blíže blížící se [ɞ].
- HUSA a CHODIDLO ve spojení s obecným sousedstvím [ʉ].
- ÚSTA se zajištěným kluzákem a čelem mimo kluzák, čímž se dostal do blízkosti [ɐʏ ~ ɜʉ].
- CENA tak jako [ɛɪ ~ ɜɪ], zejména dříve neznělé souhlásky.
- TVÁŘ tak jako [E], ačkoli dnes běžně [eːə] nebo dokonce [ɪːə] když v uzavřená slabika.
- KOZA, téměř vždy, jako mírně zvednutý monofthong [Ó(:)].
- Nedostatek šťastný- napínání; s poslední samohláskou šťastný, svatý, peníze, atd [E].
- Slabika-finále / l / občas jako „tmavý [ɫ] „, ale zejména před souhláskou.
Pozoruhodné celoživotní rodilí mluvčí
- Christine Bleakley, Jamie Dornan, Rory McIlroy, Liam neeson - "Severoírský přízvuk je podle nové ankety nejsexi ve Velké Británii. Dulcetové tóny Liama Neesona, Jamieho Dornana, Christine Bleakley a Rory McIlroye pomohly zajistit, aby se přízvuk dostal na první místo v žebříčcích popularity."[12]
- John Cole - "Jeho výrazný Ulsterský přízvuk"[13]
- Nadine Coyle - "Narodil jsem se a vyrůstal v Derry a nemohu změnit způsob, jakým mluvím".[14]
- Daniel O'Donnell - "malátný Donegalský přízvuk proslavený Danielem O'Donnellem"[15]
- Colin Morgan - "Colin Morgan odhalil, že fanoušci seriálu jsou často zmateni jeho přízvukem. 23letý ... původem ze Severního Irska"[16]
Západní a jihozápadní irská angličtina
Západní a jihozápadní irská angličtina zde se odkazuje na široké odrůdy Irska Západ a Jihozápadní Regiony. Akcenty obou regionů jsou známé pro:
- Podklad a mírné snížení ÚSTA vůči [ɐʊ ~ ʌʊ].
- Otevřenější výchozí bod pro SEVERNÍ a MYSLEL z [ɑːɹ ~ äːɹ] a [ɑː ~ ä], resp.
- Zachování KOZA tak jako monophthongal [Ó].
- / θ / a / ð /, resp [t ~ tʰ] a [d].
- Na západě, / s / a / z / mohou být staršími reproduktory vyslovovány jako / ʃ / a / ʒ / před souhláskou, tak pěst Zní to jako lovil, hrad jako hotovost, a zatknout jako arresht.[17]
Jihozápadní irská angličtina (často známé podle konkrétního okres, tak jako Cork English, Kerry anglickynebo Limerick anglicky) má také dvě hlavní charakteristické vlastnosti. Jedním z nich je spojení perem a perem:[18] zvyšování ŠATY na [ɪ] když předtím / n / nebo / m / (jako v znovu nebo pero). Druhým je intonační vzorec mírně vyšší výšky tónu, následovaný výrazným poklesem výšky tónu na zdůrazněných slabikách s dlouhými samohláskami (napříč více slabikami nebo dokonce v rámci jedné),[19] který je populárně slyšen v rychlém rozhovoru mluvčími jiných anglických dialektů jako znatelný druh zvlněného vzoru „zpěv-píseň“.[20]
Pozoruhodné celoživotní rodilí mluvčí
- Aisling O'Sullivan[21]
- Dolores O'Riordan - "zpěv v jejím limerickém přízvuku"[22]
- Roy Keane - "Korkový přízvuk"[23]
- Dáithí Ó Sé - "jeho Kerryho dialekt"[24]
- Rubberbandits - „Silný Limerick přízvuk Rubberbandits ... sedí na frekvenci jako tamburína, která dokáže proříznout jakýkoli hluk“[25]
Dublin English
Dublin English je vysoce vnitřně rozmanitá a souhrnně odkazuje na irské anglické odrůdy bezprostředně obklopující a uvnitř metropolitní oblasti Dublin. Dnešní dublinská angličtina spočívá převážně na a fonologický kontinuum,[Citace je zapotřebí ] od tradičnějšího, méně prestižního místního městského přízvuku na jednom konci až po nověji se rozvíjející, prestižnější, nelokální (regionální a dokonce nadregionální) přízvuk na druhém konci, jehož nejpokročilejší vlastnosti se poprvé objevily v pozdní 1980 a 1990.[26] Přízvuk, který nejsilněji využívá tradiční funkce dělnické třídy, byl lingvisty označen jako místní Dublin English. Většina řečníků z Dublinu a jeho předměstí má však znaky přízvuku, které různě padají po celém středu i na novějším konci spektra, které společně tvoří tzv. ne-místní dublinská angličtina, mluvený domorodci ze střední a vyšší třídy v Dublinu a v regionu většího východního Irska v okolí města. Podmnožina této odrůdy, jejíž reproduktory střední třídy se většinou pohybují ve střední části kontinua, se nazývá mainstreamová dublinská angličtina. Mainstreamová dublinská angličtina se stala základem přízvuku, který se jinak stal nadregionálním (viz níže níže) všude kromě severu země. Většina obyvatel Dublinu narozených od 80. let (vedená zejména ženami) se posunula směrem k nejinovativnějšímu nelokálnímu přízvuku, zde nazývanému nová dublinská angličtina, která se prosadila nad tradiční angličtinou v Dublinu a která je nejextrémnější variantou při odmítání tradičních rysů místního přízvuků.[27] Odrůdy na obou koncích spektra, místní i nová dublinská angličtina, jsou podrobněji popsány níže. Obecně řečeno, všechny varianty dublinské angličtiny mají následující identifikační zvuky, které se často liší od zbytku Irska, vyslovují se:
- ÚSTA jako čelní a / nebo zvednuté [æʊ ~ ɛʊ ~ eʊ].
- CENA zasunutý a / nebo centralizovaný [əɪ ~ ɑɪ].
- KOZA jako dvojhláska v rozsahu (místní až nelokální) [ʌʊ ~ oʊ ~ əʊ].
Místní Dublin English
Místní Dublin English (nebo populární dublinská angličtina) zde odkazuje na tradiční, široký, dělnická odrůda mluvená v Irská republika je hlavním městem Dublin. Je to jediná irská anglická odrůda, která v dřívější historii nebyla nerhotická; dnes je to však slabě rhotické,[10][28] Známý jako dvojhláska z KOZA a TVÁŘ samohlásky, místní dublinský přízvuk je také známý pro fenomén zvaný „lámání samohlásek“, ve kterém ÚSTA, CENA, HUSA a FLEECE v uzavřené slabiky jsou „rozděleny“ na dvě slabiky, přibližné [ɛwə], [əjə], [uwə], a [ijə], resp.[29]
New Dublin English
Vyvíjející se jako módní následek hlavního proudu nelokální dublinské angličtiny, nová dublinská angličtina (taky, pokročilá dublinská angličtina a dříve módní dublinská angličtina) je mladistvá odrůda, která původně začala počátkem 90. let mezi „avantgarda „a nyní ti, kteří usilují o ne-místní„ městskou propracovanost “.[30] Samotná nová dublinská angličtina, nejprve spojená s bohatými a středními obyvateli na jih od Dublinu „Pravděpodobně nyní mluví většina obyvatel Dublinu narozených od 80. let.[26] Nahradil (přesto byl do značné míry ovlivněn) umírající D4 Angličtina (často známý jako „Dublin 4“ nebo „ŠIPKA speak “nebo, posměšně,„ Dortspeak “), který vznikl kolem 70. let od Dublinerů, kteří odmítli tradiční představy o irštině a považovali se za trendy a sofistikovanější;[31] konkrétní aspekty přízvuku D4 si však rychle všimly a zesměšňovaly, jak to zní, což způsobilo, že tyto funkce vypadly z módy v 90. letech.[32] Nová angličtina v Dublinu může mít a fúze s kožešinami, chraplavý kůň, a čarodějnice - které fúze, zatímco odolává tradičně irské angličtině fúze chycená v postýlce.
Pozoruhodné celoživotní rodilí mluvčí
- Saoirse Ronan[33]
- Katie McGrath[34]
- Becky Lynch[35]
- Conor McGregor[36]
- Orla Brady
- Seana Kerslake
- Martina Stanley
- Fionnula Flanagan
- Elaine Cassidy
- Sarah Bolger[37]
- Samantha Mumba[38]
- Maureen O'Hara[39]
- Nika McGuigan[40]
- Angeline Ball[41]
- Dominique McElligott[42]
Standardní (jižní) irská angličtina
Nadregionální jižní irská angličtina (někdy jednoduše Nadregionální irská angličtina nebo Standardní irská angličtina[43]) odkazuje na rozmanitost, kterou mluví zejména vzdělaní Irové střední a vyšší třídy a překračují regionální hranice v celé Irské republice, s výjimkou severu. Jak již bylo zmíněno dříve, mainstreamová dublinská angličtina počátkem až polovinou dvacátého století je přímý vliv a katalyzátor pro tuto odrůdu,[44] k potlačení jistoty výrazně Irské rysy (a zachování dalších irských rysů), jakož i přijetí určitých standardní Britové (tj. neírské) funkce.[45] Výsledkem je konfigurace funkcí, která je stále jedinečná; jinými slovy, tento přízvuk není pouhým velkoobchodním posunem k britské angličtině. Většina řečníků narozených v 80. letech nebo později vykazuje méně rysů této nadregionální formy mainstreamové formy z konce dvacátého století a více charakteristik sladěných s rychle se šířícím novým dublinským přízvukem (viz více výše v části „Non-local Dublin English“).[46]
Irská nadregionální dialektní výslovnosti:
- PAST jako docela otevřený [A].
- CENA podél možného spektra [aɪ ~ äɪ ~ ɑɪ], s inovativním [ɑɪ] zvláště běžným dříve vyjádřené souhlásky,[28] zejména včetně / r /.
- ÚSTA jako výchozí fronter a často vznesenější než jiné dialekty: [aʊ ~ æʊ ~ ɛʊ].
- START možná [äːɹ] (
poslouchat), s pomocnou samohláskou než v jiných irských akcentech, i když stále relativně stál naproti.
- MYSLEL tak jako [ɒː].
- SEVERNÍ tak jako [ɒːɹ], téměř vždy oddělené od PLATNOST [oːɹ], udržování slov jako válka a nosilnebo kůň a chraptivý, vyslovováno zřetelně.
- VÝBĚR tak jako [ɒɪ].
- KOZA jako dvojhláska, blížící se [oʊ] (
poslouchat), stejně jako v běžných Spojených státech, nebo [əʊ] (
poslouchat), stejně jako v tradiční Anglii.
- STRUT jako vyšší, přední a často kulatější [ə ~ ʊ].
Přehled výslovnosti a fonologie
Následující grafy uvádějí samohlásky typické pro každý irský anglický dialekt, stejně jako několik výrazných souhlásek irské angličtiny.[9][10] Jsou uvedeny fonologické charakteristiky celkové irské angličtiny a také kategorizace do pěti hlavních divizí hiberno-angličtiny: severní Irsko (nebo Ulster); Západní a jihozápadní Irsko; místní Dublin; nový Dublin; a nadregionální (jižní) Irsko. Vlastnosti běžné nelokální dublinské angličtiny spadají do rozmezí mezi „místním Dublinu“ a „novým Dublinu“.
Čisté samohlásky (monophthongs)
Definování monofthongy irské angličtiny:
Následující čisté samohlásky definují charakteristiku irské angličtiny:
- STRUT je typicky centralizované v ústech a často poněkud zaoblenější než jiné standardní anglické odrůdy, jako je Přijatá výslovnost v Anglii nebo Obecný Američan ve Spojených státech.
- Většina irských anglických odrůd rozlišuje mezi "široký" A a „ploché“ A přijaté výslovnosti, zatímco Obecný Američan například nerozlišuje.
- Existuje nekonzistence ohledně rozdělené šarže a fúze chycená v postýlce; některé irské anglické dialekty mají tyto jevy, zatímco jiné nikoli.
- Žádný a mnoho jsou vyslovovány do rýmu s chůva, Dannyatd. velmi mnoha mluvčími, tj. s každým z těchto slov vysloveným s / æ /.[47]
Všechny čisté samohlásky různých hiberno-anglických dialektů:
Angličtina diafoném | Ulster | Západ a Jihozápadní Irsko | Místní Dublin | Nový Dublin | Nadregionální Irsko | Ukázková slova |
byt / æ / | [äː ~ a] | […] | [A] | [æ ~ a] | Add, lAnd, trAp | |
/ ɑː / a široký / æ / | [äː ~ ɑː] | [… ~ aː] | [A]1 | bAth, cAlm, dAnce | ||
konzervativní / ɒ / | [ɒ] | [A] | [ɑ ~ ɒ ~ ɔ]4 | [ɑ] | lÓt, tÓp, wAsp | |
odlišný / ɒ / | [ɔː ~ ɒː] | [aː ~ ä] | [ɔː] | [ɒ] | lÓss, Óff | |
/ ɔː / | [ɔː ~ ɒː] | [aː ~ ä] | [ɒː ~ ɔː ~ oː]4 | [ɒː] | All, bdobřet, saw | |
/ ɛ / | [ɛ]2 | drEss, mEt, bread | ||||
/ ə / | [ə] | Azáchvat, syrup, ArenA | ||||
/ ɪ /4 | [ë ~ ɘ ~ ɪ̈] | [ɪ] | hit, skim, tip | |||
/ iː /4 | [i (ː)]3 | beam, chic, fleet | ||||
/ ʌ / | [ʌ̈ ~ ʊ] | [ʊ] | [ɤ ~ ʊ] | [ʌ̈ ~ ʊ] | bus, flood | |
/ ʊ / | [ʉ] | [ʊ] | book, strut, should | |||
/ uː / | [ʉ (ː)] | [~u ~ uː]3 | [~u ~ ʉu] | Food, glue, new |
Poznámky pod čarou:
^1 v na jih od Dublinu je jednou krátce v módě "Dublin 4 „(nebo„ Dortspeak “) přízvuk,„/ ɑː / a široké / æ /"množina se zaokrouhlí jako [ɒː].[32]
^2 V jihozápadním Irsku ŠATY před / n / nebo / m / je zvýšen na [ɪ].[48]
^3 Kvůli fenoménu „lámání samohlásek“ místního dublinského přízvuk / iː / lze realizovat v tomto přízvuku jako [ijə] v uzavřená slabika, a ve stejném prostředí / uː / lze realizovat jako [ʊuəə].
^4 Nepřízvučná slabika - finále / iː / nebo / ɪ / je realizován v Ulsterových akcentech jedinečně jako [e ~ ɪ].[28]
Další poznámky:
- V některých vysoce konzervativních irských anglických odrůdách byla slova napsána ea a vyslovuje se [iː] v RP se vyslovují s [E], například maso, porazit, a list.
- Slovy jako vzal kde pravopis „oo“ obvykle představuje / ʊ /mohou používat konzervativní reproduktory / uː /. To je nejběžnější v místním Dublinu a řeči severovýchodního Leinsteru.
Klouzavé samohlásky (dvojhlásky)
Definování dvojhlásky hiberno-angličtiny:
Následující klouzavé samohlásky (dvojhláska) určují charakteristiku irské angličtiny:
- První prvek dvojhlásky ÚSTA, jako v ou nebo pochybovat, se mohou pohybovat vpřed v ústech na východě (konkrétně v Dublinu) a nadregionálně; ve skutečnosti se však může posunout zpět v celém zbytku země. Jen na severu je druhý prvek zvlášť posunut vpřed, jako ve Skotsku.
- První prvek dvojhlásky VÝBĚR, jako v chlapec nebo výběr, je mírně nebo výrazně snížena ve všech zeměpisných oblastech kromě severu.
- Dvojhláska TVÁŘ, jako v déšť nebo záliv, je nejčastěji monophthongised na [E]. Navíc to často klesá na / ɛ / slovy jako dal a přišel (zní to jako „gev“ a „kem“).[Citace je zapotřebí ]
Všechny dvojhlásky různých hiberno-anglických dialektů:
Angličtina diafoném | Ulster | Západ a Jihozápadní Irsko | Místní Dublin | Nový Dublin | Nadregionální Irsko | Ukázková slova |
/ aɪ / | [ɛɪ ~ ɜɪ] | [æɐɪ ~ ɐɪ] | [əɪ ~ ɐɪ]1 | [ɑɪ ~ ɐɪ] | [aɪ ~ ɑɪ] | brdobřet, ride, try |
/ aʊ / | [ɐʏ ~ ɛʉ] | [ɐʊ ~ ʌʊ] | [ɛʊ]1 | [aʊ ~ ɛʊ] | nou, ouch, scout | |
/ eɪ / | [eː (ə)] | [E] | [eː ~ eɪ ~ ɛɪ][49] | lAjá, rein, stain | ||
/ ɔɪ / | [ɔɪ] | [əɪ ~ ɑɪ] | [aɪ ~ äɪ] | [ɒɪ ~ oɪ] | [ɒɪ] | boy, choice, moiSvatý |
/ oʊ / | [Ó] | [ʌo ~ ʌɔ] | [əʊ] | [oʊ ~ əʊ] | Goat, Ach, shou |
Poznámky pod čarou:^1 Kvůli fenoménu „lámání samohlásek“ místního dublinského přízvuk / aɪ / lze realizovat s tímto přízvukem jako [əjə] v uzavřená slabika, a ve stejném prostředí / aʊ / lze realizovat jako [ɛwə].
R-barevné samohlásky
Definování r-barevné samohlásky hiberno-angličtiny:
Následující r-barevné samohláskové prvky definují charakteristiku hiberno-angličtiny:
- Rhoticita: Každý hlavní přízvuk hiberno-angličtiny vyslovuje písmeno „r“, kdykoli následuje po samohláskovém zvuku, i když toto je slabší v místním dublinském přízvuku kvůli jeho dřívější historii nerhoticity. Rhoticity je funkce, kterou sdílí Hiberno-English Kanadská angličtina a Obecný Američan ale ne s Přijatá výslovnost.
- Rozdíl mezi / /r / a / nebo je téměř vždy zachována, takže například kůň a chraptivý nejsou sloučeny ve většině irských akcentů.
Všechno r-barevné samohlásky různých hiberno-anglických dialektů:
Angličtina diafoném | Ulster | Západ a Jihozápadní Irsko1 | Místní Dublin1, 2 | Nový Dublin3 | Nadregionální Irsko | Ukázková slova |
/ /r / | [ɑɻ ~ ɑɹ] | [… ~ aɹ] | [äːɹ ~ ɑɹ]4 | Car, guard, strark | ||
/ /r / | [iːɹ ~ iɚ] | Fucho, streer, tier | ||||
/ /r / | [(ɛ) ɚː] | [ɛːɹ ~ eɹ]5 | bjsou, narucho, there | |||
/ /r /6 | [ɚː] | [ɛːɹ] nebo [ʊːɹ]6 | [ɚː]5 | burn, first, luchon | ||
/ /r / | [ɚ]7 | doktrnebo, martrok, strehmvade | ||||
/ /r /8 | [ɒːɚ ~ ɔːɹ] | [äːɹ ~ ɑːɹ] | [ɒːɹ ~ oːɹ] | Fnebo, hnebose, war | ||
[oːɚ ~ oːɹ] | [ɔːɹ] | [ɒːɹ] | [oːɹ] | Fnáš, hveslose, wRuda | ||
/ /r / | [uːɹ ~ uɚ]9 | moor, stroor, tnáš | ||||
/ jʊər / | [juːɹ ~ juɚ]9 | Cure, Europe, strure |
Poznámky pod čarou:
^1 Ve starších variantách konzervativních akcentů, jako je místní Dublin, může být zvuk „r“ před samohláskou vyslovován jako poklepal [ɾ], spíše než jako typický přibližný [ɹ̠].
^2 Každý hlavní přízvuk irské angličtiny je rhotický (vyslovuje „r“ po samohláskovém zvuku). Místní dublinský přízvuk je jediný, který v dřívější době nebyl nerhotický, i když dnes obvykle velmi lehce rhotický,[50] až na několik drobných výjimek. Rhotická souhláska v tomto a většině ostatních irských akcentů je přibližný [ɹ̠].
^3 „R“ zvuk hlavního proudu nelokálního dublinského přízvuku je přesněji a velarised přibližný [ɹˠ], zatímco „r“ zvuk nově vznikajícího nelokálního dublinského (nebo „nového Dublinu“) přízvuk je přesněji retroflex přibližný [ɻ].
^4 v na jih od Dublinu je jednou krátce v módě "Dublin 4 „(nebo„ Dortspeak “) přízvuk, / /r / je realizován jako [ɒːɹ].
^5 V novějším (nebo „novém Dublinu“) dublinu, který se nedávno objevil v Dublinu, / /r / a / /r / mohou být realizovány více zaoblené jako [ř].
^6 V místním Dublinu, západ / jihozápad a další velmi konzervativní a tradiční irské anglické odrůdy od jihu k severu, foném / /r / je rozdělen do dvou odlišných fonémů v závislosti na pravopisu a předchozích souhláskách, které byly někdy reprezentovány jako / /r / proti / /r /, a často přesněji vyslovováno jako [ɛːɹ] proti [ʊːɹ]. Jako příklad slova vydělat a urna nejsou vyslovovány stejně, jako jsou ve většině dialektů angličtiny po celém světě. V místních akcentech v Dublinu a západ / jihozápad, / /r / když po a labiální souhláska (např. kapradina), když se píše jako „ur“ nebo „nebo“ (např. slovo), nebo když se po. píše jako „ir“ alveolární zastávka (např. špína) se vyslovují jako [ʊːɹ]; ve všech ostatních situacích, / /r / se vyslovuje jako [ɛːɹ].[51] Příklad slova:
/ /r /
| / /r /
|
V nelokálním dublinu, mladších a nadregionálních irských akcentech, je toto rozdělení zřídka zachováno, přičemž oba / /r / fonémy obvykle sloučeny jako [ɚː].
^7 Ve vzácných několika místních dublinských odrůdách, které nejsou rhotické, / /r / je buď snížen na [ɐ] nebo couval a zvedl k [ɤ].
^8 Rozdíl mezi / /r / a / nebo je v Irsku široce zachován, takže například kůň a chraptivý nejsou sloučeny ve většině irských anglických dialektů; ale obvykle jsou sloučeny v Belfast a nový Dublin.
^9 V místním Dublinu kvůli fenoménu „lámání samohlásek“ [(j) uːɹ] lze ve skutečnosti realizovat jako [(j) uʷə (ɹ)].
Souhlásky
Definování souhlásky hiberno-angličtiny:
Souhlásky hiberno-angličtiny se většinou shodují s typickými anglickými souhláskovými zvuky. Několik irských anglických souhlásek však má výrazné, různé kvality. Následující rysy souhlásky definují charakteristiku hiberno-angličtiny:
- H-plnost: Na rozdíl od většiny anglických odrůd Anglie a Walesu, které zahodit iniciálu slova / h / zvuk slovy jako Dům nebo šťastný„Hiberno-angličtina si vždy zachovává počáteční slovo / h /. Hiberno-English také umožňuje / h / kde je to povoleno v irština ale vyloučeno v jiných dialekty angličtiny, jako například před nepřízvučná samohláska (např. Haughey / Hɑhi /) a na konci slova (např. McGrath / məˈɡɹæh /).
- Fonémy / ð / (jako v the) a / θ / (jako v tenký) se vyslovují jednoznačně ve většině hiberno-angličtině. / ð / se vyslovuje jako [d] nebo [d̪], v závislosti na konkrétním dialektu; a / θ / se vyslovuje jako [t] nebo [t̪].
- Foném / t /, když se objeví na konci slova nebo mezi zvuky samohlásky, je vyslovováno jedinečně ve většině hiberno-angličtiny; nejčastější výslovnost je jako „štěrbinová frikativa ".
- Foném / l / je téměř vždy kvality „light“ nebo „clear“ (tj. ne velarised ), na rozdíl od přijaté výslovnosti, která používá jasný i tmavý zvuk „L“, nebo General American, který vyslovuje všechny „L“ zvuky jako temné.
- Rhoticita: Výslovnost historického / r / je téměř univerzální v irských akcentech angličtiny. Stejně jako u generála Američana (ale nikoli u přijaté výslovnosti) to znamená, že písmeno „r“, pokud se objeví po samohláskovém zvuku, je vždy vyslovováno (slovy jako např. tady, vozíknebo surfovat).
Unikátní souhlásky v různých hiberno-anglických dialektech:
Anglický diafoném | Ulster1 | Západ a Jihozápadní Irsko | Místní Dublin2 | Nový Dublin | Nadregionální Irsko | Ukázková slova |
/ ð / | [ð] | [d] | [d̪] | thje, writhe, withehm | ||
slabika-finále / l / | [l] nebo [ɫ] | [l] | [l] nebo [ɫ] | ball, takldier, milk | ||
/ r /3 | [ɻ] | [ɹˠ] | prevokální / intervocalický: [ɹˠ] nebo [ɾ] postvocalic: [∅] nebo [ɹˠ] | [ɻ] | [ɹˠ] nebo [ɻ] | rot, shirt, tar |
intervocalický / t / | [ɾ], [ʔ]nebo [∅] | [ɾ] nebo [θ̠]4 | [ʔh] | [ɾθ̠]4 | [ɾ] nebo [θ̠]4 | battle, játaly, watehm |
konečné slovo / t / | [t] nebo [ʔ] | [θ̠] | [h] nebo [∅] | [θ̠] | ca.t, get, správnět | |
/ θ / | [θ] | [t] | [t̪] | lethal, thick, wrath | ||
/ hw /5 | [w] | [ʍ] | [w] | [ʍ] nebo [w] | Awhile, whale, when |
Poznámky pod čarou:
^1 V tradiční, konzervativní Ulster anglicky, / k / a / ɡ / jsou palatalised před nízkou přední samohláskou.[52]
^2 Místní Dublin také prochází zjednodušením klastrů přestaň souhlásku zvuky vyskytující se po fricatives nebo sonoranty mohou zůstat nevyslovené, což má za následek například „poun (d)“ a „las (t)“.[48]
^3 Rhoticita: Každý hlavní přízvuk irské angličtiny je silně zdůrazněn rhotický (vyslovuje „r“ po samohláskovém zvuku), i když ve slabší míře s místním dublinským přízvukem.[53] Akcenty místního Dublinu a některých menších východních měst jako Drogheda byly historicky nerhotické a nyní jen velmi lehce rhotické nebo variabilně rhotické, přičemž rhotická souhláska byla alveolární aproximant, [ɹ]. V extrémně tradičních a konzervativní akcenty (příkladem je řeč starších mluvčích po celé zemi, dokonce i v jihozápadním Irsku, jako např. Mícheál Ó Muircheartaigh a Jackie Healy-Rae ), rhotická souhláska, před zvukem samohlásky, může být také alveolární kohoutek, [ɾ]. Rhotická souhláska pro severní Irsko a nové dublinské akcenty je a retroflex přibližný, [ɻ]. Dublinský aproximátor retroflexu nemá obdobu mimo Severní Irsko a je skutečnou inovací 90. a 2000. let. A hrdelní /uvular [ʁ] se nachází na severovýchodě Leinster.[54] Jinak je rhotická souhláska prakticky všech ostatních irských akcentů postalveolární přibližný, [ɹ].
^4 Symbol [θ̠] se zde používá k reprezentaci neznělá alveolární nesourodá frikativa, někdy známý jako „štěrbinová frikativa“,[53] jehož artikulace je popsána jako apico -alveolární.[55]
^5 Celkově, / hw / a / w / jsou stále více sloučeny například v nadregionální irské angličtině víno a kňučet homofony, stejně jako ve většině odrůd angličtiny po celém světě.[55]
Mezi další fonologické charakteristiky irské angličtiny patří shluky souhlásek končí v / j / před / u / jsou charakteristické:[56][57]
- / j / je zrušeno po sonoranty a fricatives, např. Nový Zní to jako noo, a Žalovat jako soo.
- / dj / se stává / dʒ /, např. rosa / splatná, vévodo a povinnost zní jako „žid“, „jook“ a „jooty“.
- / tj / se stává / tʃ /, např. trubka je „choob“, naladit je „choon“
- Následující slova nevykazují pokles ani koalescenci: / kj / (jako v roztomilý), / mj / (jako v Ztlumit), a / hj / (jako v obrovský; ačkoli / h / lze vysadit na jihozápadě Irska).
Pojmenování dopisu H jako „haitch“ je standardní.
Kvůli gaelština vliv, epentetikum schwa je někdy vložen, snad jako rys starších a méně opatrných reproduktorů, např. film [ˈFɪləm] a formulář [ˈFɒːɹəm].
Slovní zásoba
Výpůjční slova z irštiny
A počet přejatých slov v irštině jsou používány v hiberno-angličtině, zejména jako oficiální státní funkce. Například hlavou vlády je Taoiseach, zástupcem vedoucího je Tánaiste, parlament je Oireachtas a jeho dolní komora je Dáil Éireann. Méně formálně lidé také používají přejatá slova v každodenní řeči, i když v posledních desetiletích a mezi mladými to bylo na ústupu.[58]
Slovo | Část mluvy | Význam |
---|---|---|
Abú | Citoslovce | Hurá! Používá se při sportovních příležitostech, zejména. pro gaelské hry - Áth Cliath abú! - „hurá do Dublinu!“ |
Amadán[59] | Podstatné jméno | Blázen |
Fáilte | Podstatné jméno | Vítejte - často ve frázi Céad míle fáilte „Stotisíc vítání“ |
Flaithiúlach[60] | Přídavné jméno | Štědrý |
Garsún[61] / Gasúr[62] | Podstatné jméno | Chlapec |
Gaeltacht | Podstatné jméno | Oficiálně určený region, kde je irština primárním mluveným jazykem |
Grá[63] / ɡrɑː / | Podstatné jméno | Láska, náklonnost, ne vždy romantická - „má pro psa velkou lásku“ |
Lúdramán[64] | Podstatné jméno | Blázen |
Plámás[65] | Podstatné jméno | Hladký rozhovor, lichocení |
Sláinte[66] | Citoslovce | [K vašemu] zdraví! / Na zdraví! |
Odvozená slova z irštiny
Jinou skupinou jsou hiberno-anglická slova odvozený z irského jazyka. Někteří jsou slova v angličtině, která se obecně používají, zatímco jiné jsou pro Irsko jedinečné. Tato slova a fráze jsou často poangličtěné verze slov v irštině nebo přímé překlady do angličtiny. V druhém případě často dávají význam slovu nebo frázi, která se obecně v širším anglickém použití nenachází.
Slovo nebo fráze | Část mluvy | Původní irština | Význam |
---|---|---|---|
Arra[67]/ och / musha / yerra[68] | Citoslovce | Ara / Ach / Muise / (spojení „A Dhia, ara“) | „Yerro, určitě pokud prší, prší.“ |
Bockety[69] | Přídavné jméno | Bacach (chromý) | Nestabilní, vratký, zlomený |
Boreen | Podstatné jméno | Bóithrín | Malá venkovská cesta nebo trať |
Ceili / Ceilidh / ˈKeɪli /[70] | Podstatné jméno | Céilidhe | Hudební a taneční sezení, zejména tradiční hudby |
Děvče | Podstatné jméno | Cailín | Dívka, mladá žena |
Fooster | Sloveso | Fústar[71] | neklidně se zaměstnávat, vrtět se |
Gansey[72] | Podstatné jméno | Geansaí[73] | Svetr (svetr) |
Rozdávat[74] | Sloveso | Tabhair Amach (svítí) | Řekněte, pokárání[75] |
Gob[76] | Podstatné jméno | Gob | Ústa / zobák zvířete (Béal = lidská ústa) |
Gombeen[77] | Podstatné jméno | Gaimbín | Věřitel peněz, spořitel. Obvykle ve fráziGombeen muž ' |
Stráže[78] | Podstatné jméno | Garda Síochána | Policie |
Jackeen[79] / dʒæˈkiːn / | Podstatné jméno | Přezdívka pro John (tj. Zvedák ) v kombinaci s irskou maličkou příponou „-ín“ | Mírně pejorativní termín pro někoho z Dublin. Také „sebevědomý bezcenný člověk“.[80] Odvozen od osoby, která následovala Union Jacka během britské nadvlády po roce 1801, dublinského muže, který korunu podporoval. Vidět Zářil |
Zářil[81] | Podstatné jméno | Seoinín (maličký Sean - 'John') | Ir, který napodobuje anglické způsoby - viz Jackeen |
Sleeveen[82] | Podstatné jméno | Slíbhín | Nedůvěryhodný, mazaný člověk |
Měkký den[83] | Fráze | Lá bažina (svítí) | Zatažený den (slabé mrholení / mlha) |
Odvozená slova ze staré a střední angličtiny
Další třídou slovní zásoby v hiberno-angličtině jsou slova a fráze běžné v Starý a Střední angličtina, ale které se od té doby v moderním anglickém jazyce staly nejasnými nebo zastaralými. Hiberno-angličtina také vyvinula zvláštní významy pro slova, která jsou v angličtině obecně běžně používána.
Slovo | Část mluvy | Význam | Původ / poznámky |
---|---|---|---|
Ne[84] | Sloveso | Nejsem | |
Childer[85] | Podstatné jméno | Dítě | Přežívá ze staroanglického, genitivního množného čísla „dítě“[86] |
Cop-on[87] | Podstatné jméno sloveso | chytrost, inteligence, být „pouliční“[88] | Střední angličtina z francouzštiny víčko 'zatknout' |
Craic / Crack[89] / kræk / | Podstatné jméno | Zábava, zábava. Obecně teď[Citace je zapotřebí ] s gaelským hláskováním ve frázi - „mít craic“ z dřívějšího použití v Severním Irsku, Skotsku a severní Anglii s hláskováním „crack“ ve smyslu „drby, povídání“ | Stará angličtina cracian přes Ulster-Skoty do moderní hiberno-angličtiny, poté daný gaelský pravopis[90] |
ďábel[91] | Podstatné jméno | Prokletí (např. „Ďábel ho vezmi“)[92][93] Negace (např. Pro žádný, „trochu ďábel“)[94][95] | střední angličtina |
Eejit[96] / ˈIːdʒɪt / | Podstatné jméno | Irská (a skotská) verze „idiota“, což znamená pošetilého člověka[97] | Angličtina z latiny Idiota; našel v Anglii nějakou moderní měnu prostřednictvím vysílání Terry Wogan |
Hames[98] | Podstatné jméno | nepořádek, který se používá ve frázi „udělejte si z toho hlavu“[99] | Střední angličtina z holandštiny |
Brousí[100] | Podstatné jméno | Soukromá výuka[101] | Stará angličtina Grindan |
Unavený[102] | Přídavné jméno | fyzicky unavený, vyčerpaný[103] Ne ve smyslu znuděného, nenuceného, „unaveného“ něčím | Střední angličtina nefrit |
Kip[104] | Podstatné jméno | Nepříjemné, špinavé nebo špinavé místo[105] | Angličtina z 18. století pro bordel |
Mitch | Sloveso | hrát záškoláka[106] | Střední angličtina |
Plátky pánve[107] | Podstatné jméno | (Krájený) bochník chleba | Možná odvozeno z francouzského slova pro chléb (bolest) nebo pánev, ve které byl upečen. |
Jho[108] | Podstatné jméno | Věc, předmět, gadget[109] | Stará angličtina geoc |
Vůz / Vůz[110] | Podstatné jméno | nepříjemná nebo nerozlučná žena[111] | Střední angličtina |
Whisht[112] | Citoslovce | Být zticha[113] (Také běžné v severní Anglii a Skotsku) | Střední angličtina |
Jiná slova
Kromě tří výše uvedených skupin existují ještě další slova a fráze, jejichž původ je sporný nebo neznámý. I když tato skupina nemusí být pro Irsko jedinečná, jejich použití není příliš rozšířené a lze ji považovat za charakteristiku jazyka v Irsku.
Slovo | Část mluvy | Význam | Poznámky |
---|---|---|---|
Působící červ[114] | Fráze | Chovat se neústupně nebo tvrdohlavě. | |
Banjaxed[115] | Sloveso | Zlomený, zničený nebo znemožněn použití. Ekvivalentní ve smyslu německého „kaput“. | |
Bogger | Podstatné jméno | Někdo z venkova nebo poblíž bažiny | |
Bowsie[116] | Podstatné jméno | drsný nebo neposlušný člověk. Srov. Skoti Bowsie[117] | |
Bleb[118][119] | Podstatné jméno sloveso | blistr; vybublávat, vyjít v blistrech. | |
Bucklepper[120] | Podstatné jméno | Nadměrně aktivní, sebevědomá osoba od slovesa k bucklepu (skok jako babka) | Používá Patrick Kavanagh a Seamus Heaney[121] |
Sekáč[122] | Podstatné jméno | Dítě | |
Treska[123] | Podstatné jméno | Pošetilý člověk | Obvykle ve frázích jako „hraní tresky“, „výroba tresky ze sebe“. Lze také použít jako sloveso: „Jen jsem ho kódoval“ |
Culchie[124] | Podstatné jméno | Osoba z venkova | |
Delph[125] | Podstatné jméno | Nádobí | Z názvu původního zdroje dodávek Delft v Holandsko. Vidět Delftware. |
Fecku | Sloveso, citoslovce | oslabená alternativa /mletá přísaha (vidět feck Více podrobností) | „Feck it!“, „Feck off“[126] |
Gurrier[127] | Podstatné jméno | tvrdý nebo nepoddajný mladý muž[128] | snad z francouzštiny strážce „válečník“, nebo z „gur dortu“ pečivo dříve spojené s pouličními ježky. Srov. Skoti Gurry[129] |
Jacks | Podstatné jméno | Koupelna /toaleta | Podobně jako „jakes“ používaný v 16. století v Anglii. Stále v každodenním používání, zejména v Dublinu. |
Zprávy | Podstatné jméno | Koloniál | |
Minerály[130] | Podstatné jméno | Nealkoholické nápoje | Z minerální vody |
Mot | Podstatné jméno | Dívka nebo mladá žena, přítelkyně | Z irského slova „maith“, což znamená dobře, tj. Dobře vypadající.[131] |
lis[132] | Podstatné jméno | Skříňka | Podobně, hotpress v Irsku znamená větrací skříň Press je staré slovo pro skříň ve Skotsku a severní Anglii. |
Hrábě | Podstatné jméno | mnoho nebo hodně. Často ve výrazu „hrabě pinty“. Srov. Skotské hrábě[133] | |
Běžci[134] | Podstatné jméno | Tenisky / tenisky | Také „teckies“ nebo „tackies“, zejména v okolí a kolem Limerick. |
Pobřeží[135] | Podstatné jméno | Stormdrain nebo Gutter. Srov. Skotské pobřeží[136] | |
Vlhký čaj[137]/Čaj je mokrý[138] | Fráze | Připravte čaj / čaj je připraven |
Gramatika a syntaxe
The syntaxe irského jazyka je zcela odlišný od anglického. Hiberno-angličtinu ovlivnily různé aspekty irské syntaxe, ačkoli mnoho z těchto výstředností mizí v předměstských oblastech a mezi mladší populací.
Dalším významným vlivem na hiberno-angličtinu, který ji odlišuje od moderní angličtiny obecně, je uchovávání slov a frází ze staré a střední angličtiny.
Z irštiny
Zdvojení
Zdvojení je údajný rys hiberno-angličtiny silně spojený s Etapa irská a hollywoodské filmy.
- irský ar bith odpovídá angličtině „vůbec“, takže silnější ar chor ar bith dává vzniknout formě „vůbec“.
- „Nemám vůbec čas.“
- ar eagla go… (rozsvíceno „ze strachu, že…“) znamená „v případě…“. Varianta ar eagla na heagla„(rozsvícený„ ze strachu ze strachu “) naznačuje, že okolnosti jsou nepravděpodobnější. Odpovídající hiberno-anglické fráze jsou „pro jistotu“ a velmi zřídka používané „pro jistotu“. V této souvislosti se nejedná o disjunkce, což znamená „jistě“; mohly by být lépe přeloženy „pro případ“ a „jen pro případ“. V dnešní době se běžně mluví s vědomou lehkomyslností.
- „Přinesl jsem nějaké peníze pro případ, že bych viděl smlouvu, a pro jistotu i svou kreditní kartu.“
Ano i ne
Irština nemá slova, která by se přímo překládala jako "Ano nebo ne" a místo toho opakuje sloveso použité v otázce, popřeno, je-li to nutné, odpovědět. Hiberno-angličtina používá „ano“ a „ne“ méně často než jiné anglické dialekty, protože mluvčí mohou opakovat sloveso, pozitivně nebo negativně, namísto (nebo v nadbytečném) použití „ano“ nebo „ne“.
- „Přijdeš brzy domů?“ - "Jsem."
- „Je váš mobil nabitý?“ - "To není."
To se neomezuje pouze na sloveso být: používá se také s mít pokud se používá jako pomocný prostředek; a s jinými slovesy sloveso dělat se používá. To se nejčastěji používá pro zesílení, zejména v Ulster English.
- „To je silná věc, tak to je.“
- „Vyhráli jsme zápas, tak jsme to udělali.“
Nedávná minulá výstavba
Irština označuje aktuálnost akce přidáním slova „after“ k současnému spojitému slovu (sloveso končící „-ing“), což je konstrukce známá jako „hot news perfect“ nebo „after perfect“.[141][142] Idiom pro „udělal jsem X, když jsem udělal Y“ je „byl jsem poté, co jsem udělal X, když jsem udělal Y“, po vzoru irského použití sloučeniny předložky i ndiaidh, tar éis, a v éis: bhí mé tar éis / i ndiaidh / v éis X a dhéanamh, nuair a rinne mé Y.
- „Proč jsi ho uhodil?“ - "Byl poté, co mi dal tvář." (byl [těsně předem] ke mně drzý).
Podobná konstrukce je vidět, když se při popisu nedávné události používá vykřičník:
- „Jsem po tom, co jsem ho srazil autem!“ Táim tar éis é a bhualadh leis an gcarr!
- „Za pět týdnů ztratila pět kamenů!“
Když popisujeme méně úžasné nebo významné události, struktura připomínající Německy perfektní může být viděn:
- „Mám auto opravené.“ Tá an carr deisithe agam.
- „Nechám sníst snídani.“ Tá mo bhricfeasta ithe agam.
To koreluje s analýzou „H1 Irish“, kterou navrhli Adger & Mitrovic,[143] záměrně paralelně se statusem němčiny jako Jazyk V2.
Nedávná minulá výstavba byla přímo přijata do Newfoundland angličtina, kde je běžné formální i neformální Registrovat. Ve venkovských oblastech Poloostrov Avalon, kde Newfoundland Irish mluvilo se až do počátku 20. století, jedná se o gramatický standard pro popis toho, zda došlo nebo nedošlo k akci.[144]
Reflexe pro důraz
Reflektivní verze zájmen se často používá k zdůraznění nebo k nepřímému odkazu na konkrétní osobu atd., Podle kontextu. Sebenapříklad může odkazovat na šéfa mluvčího nebo na ženu v domě. Použití sebe nebo sám in this way often indicates that the speaker attributes some degree of arrogance or selfishness to the person in question. Note also the indirectness of this construction relative to, for example, She's coming now. This reflexive pronoun can also be used to describe a partner - "I was with himself last night." or "How's herself doing?"
- "'Tis herself that's coming now." Is í féin atá ag teacht anois.
- "Was it all of ye or just yourself?" An sibhse ar fad nó tusa féin a bhí i gceist?
Prepositional pronouns
There are some language forms that stem from the fact that there is no verb mít v irštině. Instead, possession is indicated in Irish by using the preposition na, (in Irish, ag.). To be more precise, Irish uses a prepositional pronoun that combines ag "at" and mě "me" to create agam. In English, the verb "to have" is used, along with a "with me" or "on me" that derives from Tá … agam. This gives rise to the frequent
- "Do you have the book?" – "I have it with me."
- "Have you change for the bus on you?"
- "He will not shut up if he has drink taken."
Somebody who can speak a language "has" a language, in which Hiberno-English has borrowed the grammatical form used in Irish.
- "She does not have Irish." Níl Gaeilge aici. literally "There is no Irish at her".
When describing something, many Hiberno-English speakers use the term "in it" where "there" would usually be used. This is due to the Irish word ann (pronounced "oun" or "on") fulfilling both meanings.
- "Is it yourself that is in it?" An tú féin atá ann?
- "Is there any milk in it?" An bhfuil bainne ann?
Another idiom is this thing or that thing described as "this man here" or "that man there", which also features in Newfoundland angličtina v Kanadě.
- "This man here." An fear seo. (cf. the related anseo = here)
- "That man there." An fear sin. (cf. the related ansin = there)
Conditionals have a greater presence in Hiberno-English due to the tendency to replace the simple present tense with the conditional (would) and the simple past tense with the conditional perfect (would have).
- "John asked me would I buy a loaf of bread." (John asked me to buy a loaf of bread.)
- "How do you know him? We would have been in school together." (We went to school together.)
Přinést a vzít: Irish use of these words differs from that of British English because it follows the Irish grammar for beir a tóg. English usage is determined by direction; a person determines Irish usage. So, in English, one bere "z tady na there", and přináší it "na tady z there". In Irish, a person bere only when accepting a transfer of possession of the object from someone else – and a person přináší at all other times, irrespective of direction (to or from).
- Don't forget to bring your umbrella with you when you leave.
- (To a child) Hold my hand: I don't want someone to take you.
Být
The Irish equivalent of the verb "to be" has two present tenses, one (the present tense proper or "aimsir láithreach") for cases which are generally true or are true at the time of speaking and the other (the habitual present or "aimsir ghnáthláithreach") for repeated actions. Thus, "you are [now, or generally]" is tá tú, but "you are [repeatedly]" is bíonn tú. Both forms are used with the verbal noun (equivalent to the English přítomné příčestí ) to create compound tenses. This is similar to the distinction between ser a estar v španělština or the use of the 'habitual be' in Afroamerická lidová angličtina.
The corresponding usage in English is frequently found in rural areas, especially majonéza /Sligo in the west of Ireland and Wexford in the south-east, Inner-City Dublin along with border areas of the North and Republic. In this form, the verb "to be" in English is similar to its use in Irish, with a "does be/do be" (or "bees", although less frequently) construction to indicate the continuous, or habitual, present:
- "He does be working every day." Bíonn sé ag obair gach lá.
- "They do be talking on their mobiles a lot." Bíonn siad ag caint go minic ar a bhfóin póca.
- "He does be doing a lot of work at school." Bíonn sé ag déanamh go leor oibre ar scoil.
- "It's him I do be thinking of." Is air a bhíonn mé ag smaoineamh.
This construction also surfaces in African American Lidová angličtina, as the famous obvyklý být.
From Old and Middle English
In old-fashioned usage, "it is" can be freely abbreviated ’tis, even as a standalone sentence. This also allows the double contraction ’tisn’t, for "it is not".
Irish has separate forms for the second person singular (tú) and the second person plural (sibh).Mirroring Irish, and almost every other Indoevropský jazyk, the plural vy is also distinguished from the singular in Hiberno-English, normally by use of the otherwise archaic English word vy [jiː]; slovo yous (někdy psáno jako youse) also occurs, but primarily only in Dublin and across Ulster. In addition, in some areas in Leinster na sever Connacht and parts of Ulster, the hybrid word ye-s, pronounced "yiz", may be used. The pronunciation differs with that of the northwestern being [jiːz] and the Leinster pronunciation being [jɪz].
- "Did ye all go to see it?" Ar imigh sibh go léir chun é a fheicint?
- "None of youse have a clue!" Níl ciall/leid ar bith agaibh!
- "Are ye not finished yet?" Nach bhfuil sibh críochnaithe fós?
- "Yis are after destroying it!" Tá sibh tar éis é a scriosadh!
Slovo vy, yis nebo yous, otherwise archaic, is still used in place of "you" for the second-person plural. Ye'r, Yisser nebo Yousser are the possessive forms, e.g. "Where are yous going?"
Sloveso mitch is very common in Ireland, indicating being truant from school. This word appears in Shakespeare (though he wrote in Brzy moderní angličtina spíše než Střední angličtina ), but is seldom heard these days in Britská angličtina, although pockets of usage persist in some areas (notably Jižní Wales, Devon, and Cornwall ). In parts of Connacht and Ulster the mitch is often replaced by the verb systém, while in Dublin it is often replaced by "on the hop/bounce".
Another usage familiar from Shakespeare is the inclusion of the second person pronoun after the imperative form of a verb, as in "Wife, go you to her ere you go to bed" (Romeo a Julie, Act III, Scene IV). This is still common in Ulster: "Get youse your homework done or you're no goin' out!" v Munster, you will still hear children being told, "Up to bed, let ye" [lɛˈtʃi].
For influence from Skotsko viz Ulster Skoti a Ulster anglicky.
Other grammatical influences
Nyní is often used at the end of sentences or phrases as a semantically empty word, completing an utterance without contributing any apparent meaning. Examples include "Bye now" (= "Goodbye"), "There you go now" (when giving someone something), "Ah now!" (expressing dismay), "Hold on now" (= "wait a minute"), "Now then" as a mild attention-getter, etc. This usage is universal among English dialects, but occurs more frequently in Hiberno-English. It is also used in the manner of the Italian 'prego' or German 'bitte', for example, a barman might say "Now, Sir." when delivering drinks.
Tak is often used for emphasis ("I can speak Irish, so I can"), or it may be tacked onto the end of a sentence to indicate agreement, where "then" would often be used in Standard English ("Bye so", "Let's go so", "That's fine so", "We'll do that so"). The word is also used to contradict a negative statement ("You're not pushing hard enough" – "I am so!"). (This contradiction of a negative is also seen in American English, though not as often as "I am too", or "Yes, I am".) The practice of indicating emphasis with tak and including reduplicating the sentence's subject pronoun and auxiliary verb (is, are, have, has, can, etc.) such as in the initial example, is particularly prevalent in more northern dialects such as those of Sligo, Mayo and the counties of Ulster.
Sure/Surely is often used as a tag word, emphasising the obviousness of the statement, roughly translating as but/and/well/indeed. It can be used as "to be sure" (but note that the other stereotype of "Sure and …" is not actually used in Ireland.) Or "Sure, I can just go on Wednesday", "I will not, to be sure." The word is also used at the end of sentences (primarily in Munster ), for instance, "I was only here five minutes ago, sure!" and can express emphasis or indignation. v Ulster, the reply "Aye, surely" may be given to show strong agreement.
Na is often omitted from sentences where it would exist in British English. For example, "I'm not allowed go out tonight", instead of "I'm not allowed na go out tonight".
Vůle is often used where British English would use "shall" or American English "should" (as in "Will I make us a cup of tea?"). The distinction between "shall" (for first-person simple future, and second- and third-person emphatic future) and "will" (second- and third-person simple future, first-person emphatic future), maintained by many in England, does not exist in Hiberno-English, with "will" generally used in all cases.
Jednou is sometimes used in a different way from how it is used in other dialects; in this usage, it indicates a combination of logical and causal conditionality: "I have no problem laughing at myself once the joke is funny." Other dialects of English would probably use "if" in this situation.
Viz také
Poznámky
Reference
- ^ English (Ireland) na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hickey, Raymond (8 November 2007). Irish English: history and present…. ISBN 9781139465847. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Hiberno-English Archive". DRAPIer. TJ: DHO. Archivovány od originál dne 16. září 2010. Citováno 26. listopadu 2010.
- ^ Culture and Religion in Tudor Ireland 1494–1558, University College Cork, archived from originál dne 16. dubna 2008
- ^ Ranelagh, John O'Beirne (1994), A Short History of Ireland, Cambridge, p. 118
- ^ Hickey, Raymond (8 November 2007). Irish English: History and Present Day Forms. Cambridge University Press. p. 121. ISBN 9781139465847. Citováno 4. března 2018.
- ^ "CSO 2016 Statistics Irish Language".
- ^ Hickey, Raymond (ed.) (2012). Standardy angličtiny: Kodifikované odrůdy po celém světě. United Kingdom, Cambridge University Press. pp. 99-100.
- ^ A b de Gruyter 2004, str. 90–93
- ^ A b C Hickey, Raymond. A Sound Atlas of Irish English, Hlasitost 1. Walter de Gruyter: 2004, pp. 57-60.
- ^ Hickey (2007:118)
- ^ "Northern Ireland accent is rated sexiest in the UK by a new survey ". Belfastský telegraf. 2015.
- ^ "Political Broadcaster John Cole Dies At 85 Archivováno 20 June 2015 at the Wayback Machine." Sky News. 2013.
- ^ "Nadine Coyle: I was born in Derry, I can't change the way I talk ". Belfastský telegraf. 2014.
- ^ "Time to train the voice ". Irish Times. 1998.
- ^ French, Dan (2009). "'Merlin' star reveals accent confusion ". Digitální špión. Hearst Magazines UK.
- ^ Wells, 1982, p. 433.
- ^ Hickey (2007:313)
- ^ Hickey (2007:309)
- ^ "Learn English in Cork City & County" Archivováno 15 November 2017 at the Wayback Machine. Language Travel Ireland: Learn English by Living It. Language Travel Ireland, InnovationWorks, National Technology Park, Limerick, Ireland. 2010.
- ^ https://www.irishcentral.com/culture/aisling-osullivan-broadway-king-lear#:~:text=Onstage%20O'Sullivan%20has%20been,anger%20when%20it%20finally%20erupts.
- ^ https://www.simplemost.com/dolores-oriordan-dead-cranberries-singer-facts/
- ^ Hardie, Davide. "Roy Keane's call helped young Hibs star through injury Archivováno 20 June 2015 at the Wayback Machine ". Edinburgh News. 2014.
- ^ It's a brogue's gallery for Rose host Dáithí ". Independent.ie. 2010.
- ^ Woulfe, Jimmy. "RubberBandits wax lyrical on Limerick brogue ". Irish Examiner. 2015.
- ^ A b Hickey (2007b:180)
- ^ Hickey, Raymond (2015). Dublin English Archivováno 22 October 2016 at the Wayback Machine Irish English Resource Centre. University of Duisburg and Essen.
- ^ A b C de Gruyter 2004, str. 91
- ^ de Gruyter 2004, str. 83–84
- ^ Hickey (2007:355)
- ^ Hickey (2007:357)
- ^ A b Hickey, Raymond. Dublin English: Evolution and Change. John Benjamins Publishing: 2005, pp. 46-48
- ^ McGrath, Graham (12 January 2019). "Late Late Show Viewers Have A Go At Saoirse Ronan Over Her Accent". Extra.ie. Citováno 28. března 2020.
- ^ https://www.tvovermind.com/five-things-didnt-know-katie-mcgrath/
- ^ https://www.wrestling-world.com/news/news/wwe/890/becky-lynch-on-her-accent-and-hugging-charlotte/
- ^ https://www.joe.ie/sport/watch-snl-had-a-skit-about-conor-mcgregor-and-the-accent-is-all-over-the-place-570311
- ^ https://www.irishcentral.com/culture/entertainment/top-ten-irish-actresses-138241334-237428741
- ^ https://www.independent.ie/entertainment/maureen-ohara-the-irish-queen-of-hollywood-who-did-it-her-way-39433983.html
- ^ https://www.irishcentral.com/culture/entertainment/maureen-oharas-marriages
- ^ "Actress Danika McGuigan dies aged 33". 24 July 2019 – via www.bbc.com.
- ^ https://www.herald.ie/entertainment/around-town/im-terrified-by-shameless-but-im-having-a-ball-says-angeline-27997355.html
- ^ https://www.hotpress.com/culture/this-mogul-coil-interview-with-ithe-last-tycoonis-dominique-mcelligott-20395491
- ^ Hickey, Raymond (ed.), 2012, pp. 99-100.
- ^ Hickey (2007:114)
- ^ Hickey, Raymond (ed.), 2012, p. 102.
- ^ Hickey (2007:29)
- ^ Hickey (2007:317)
- ^ A b (de Gruyter 2004, str. 84)
- ^ Wells, John C. 1982. Accents of English: Volume 2. Cambridge: Cambridge University Press. p. 425.
- ^ de Gruyter 2004, pp. 92
- ^ Hickey (1984:330)
- ^ de Gruyter 2004, pp. 88
- ^ A b Hickey (1984:234)
- ^ Hickey (2007:320)
- ^ A b (de Gruyter 2004, str. 93)
- ^ Hickey (2007b:184)
- ^ Wells, 1982, p. 435.
- ^ Dolan, Terence Patrick (2004). A dictionary of Hiberno-English: the Irish use of English. Dublin, TJ: Gill & Macmillan. p. xix. ISBN 978-0-7171-3535-6. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ "Easy Irish". IE: Raidió Teilifís Éireann. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Fear of being perceived as misers runs deeper than our pockets". Irish Independent. Independent.ie. 19. listopadu 2012. Archivovány od originál dne 16. června 2013.
- ^ "Drizzle fails to dampen cheerful O'Rourke". Irish Times. 5. května 2007. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Nuacht a hAon". IE: Raidió Teilifís Éireann. Citováno 28. února 2011.
- ^ Edwards, Steven Roy, Irish English terms
- ^ "Seanad Eireann – 25/May/2005 Order of Business". Debates.oireachtas.ie. 25. května 2005. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Plámás and the Art of Flattery ~ Gatherings from Ireland # 92". SOCIAL BRIDGE. 15. března 2013. Citováno 21. října 2013.
- ^ Gifford, Don; Seidman Robert J. (1988). Ulysses annotated: notes for James Joyce's Ulysses. London, England: University of California Press. p. 55. ISBN 978-0-520-25397-1. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ McCafferty, Kate (2002). Testimony of an Irish slave girl. Viking. p. 209. ISBN 978-0-670-03065-1. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ Hickey, Raymond (2005). Dublin English: evolution and change. p. 145. ISBN 978-90-272-4895-4. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ Oxford English dictionary online
- ^ Oxford Dictionaries online[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Oxford English dictionary online
- ^ Leslie, Catherine Amoroso (2007). Needlework through history: an encyclopedia. Westpost, CT, USA: Greenwood Press. p. 91. ISBN 978-0-313-33548-8. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ Formulář gansey Archivováno 4 June 2013 at the Wayback Machine, from Garnsey, a form of Guernsey, where the style of fisherman's jersey originated.
- ^ "Service with a snarl". Irish Times. 29. listopadu 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ Collins Dictionary online
- ^ Hickey, Raymond (8 November 2007). Irish English: history and present-day forms. p. 364. ISBN 978-0-521-85299-9. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ Oxford English dictionary online[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ "'I didn't expect to lose a son. The guards took their eye off the ball'". Irish Times. 21. srpna 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Mon, Jun 09, 1997 – Challenge led to a hooker revival". Irish Times. 6 June 1997. Citováno 28. února 2011.
- ^ Simpson, John; Weiner, Edmund (1989). "Oxford English Dictionary, second edition". Oxford: Clarendon Press.
Irish dim. of JACK n.: A contemptuous, self-assertive, worthless fellow.
- ^ Collins Dictionary online
- ^ Oxford English Dictionary online
- ^ "Tue, Sep 09, 2008 – 'Soft day' will become thing of the past – expert". Irish Times. 9. září 2008. Citováno 28. února 2011.
- ^ "An Irishman's Diary". Irish Times. 11. března 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ "A 'win-win situation' as Travellers design their own homes". Irish Times. 4. března 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ New Oxford American Dictionary, 2nd ed. via Apple Mac Dictionary
- ^ Collins, Oisin (25 February 2012). "Irish need more cop-on when it comes to driving hands-free". JOE.ie. Citováno 24. prosince 2015.
- ^ Oxford English Dictionary online[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Irish Herald newspaper 27.3.2009
- ^ Collins English dictionary online
- ^ Stará angličtina deofol
- ^ "Sat, Jan 10, 1998 – Haughey cloud returns to mar Bertie's horizon". Irish Times. 1. ledna 1998. Citováno 28. února 2011.
- ^ Cf.Scots deil tak... Archivováno 4 June 2013 at the Wayback Machine
- ^ "A vine romance in Rioja country". Irish Times. 25. září 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ Srov. Skoti deil a bit Archivováno 4 June 2013 at the Wayback Machine. Také v A Dictionary of Slang and Unconventional Englishby Eric Partridge.
- ^ "What is an Eejit? | Notebook". Mad Eejits. Archivovány od originál dne 22. října 2013. Citováno 21. října 2013.
- ^ Collins Dictionary online
- ^ Irish Times 18.5.2009
- ^ Collins Dictionary online
- ^ "40% of higher maths students take grinds". Irish Times. 17. srpna 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ Oxford Dictionary online
- ^ Irish Examiner 30.4.2013
- ^ Oxford English Dictionary online
- ^ "Reports from Broombridge……". Come here to me!. 11. ledna 2012. Citováno 21. října 2013.
- ^ Oxford English Dictionary online
- ^ Oxford dictionary online
- ^ "Brennans Family Pan – Brennans Sliced Pan | Brennans Bread". Brennansbread.ie. Citováno 28. února 2011.
- ^ Irish times 23.6.2012
- ^ Collins Dictionary online def. 15
- ^ Irish Independent 30.1.2013
- ^ oxford Dictionary online
- ^ "Wed, Jan 16, 2002 – Alone Again, naturally Unfringed Festival 2002". Irish Times. 1. ledna 2002. Citováno 28. února 2011.
- ^ The Irish huist meaning "be quiet", is an unlikely source since the word is known throughout England and Scotland where it derives from early Middle English píšťalka (cf. Middle English hust a Skoti wheesht Archivováno 4 June 2013 at the Wayback Machine )
- ^ "Sat, Mar 07, 2009 – RTÉ set to clash with Ryan over his salary". Irish Times. 3. března 2009. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Labour's Burton says Ireland is 'banjaxed' – RTÉ News". Raidió Teilifís Éireann. Citováno 28. února 2011.
- ^ Oxford Dictionary online [trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ SND: Bowsie Archivováno 12. listopadu 2013 v Wayback Machine
- ^ Terence Patrick Dolan (2004). A dictionary of Hiberno-English: the Irish use of English. Gill & Macmillan Ltd. p. 10. ISBN 978-0-7171-3535-6. Citováno 9. května 2011.
- ^ Srov. Skoti blab/bleb Archivováno 4 June 2013 at the Wayback Machine
- ^ "Sat, Jan 04, 2003 – Heroic stoic of the island". Irish Times. 1. ledna 2003. Citováno 28. února 2011.
- ^ Terence Brown, The Literature of Ireland: Culture and Criticism (Cambridge: Cambridge University Press, 2010), p.261; James Fenton, "Against Fakery: Kingsley Amis" in The Movement Reconsidered: Larkin, Amis, Gunn, Davie and their Contemporaries, (Oxford: OUP, 2009), p.107
- ^ O'Carroll, Brendan (2000). The Chisellers (9780452281226): Brendan O'Carroll: Books. ISBN 0452281229.
- ^ Oxford dictionary online [trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ "RTÉ Television – Programmes – Entertainment – Katherine Lynch's Single Ladies". Raidió Teilifís Éireann. 11. ledna 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Top tables". Irish Times. 5. června 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ "An Irishman's Diary". Irish Times. 20. ledna 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Ceann Comhairle refuses to apologise for calling TDs 'gurriers'". Irish Independent, 8 November 2012
- ^ Oxford English Dictionary online
- ^ SND Gurry Archivováno 4 June 2013 at the Wayback Machine
- ^ "Educating Rory lays foundations for a Hollywood blockbuster". Irish Times. 1. června 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ ||oxford Dictionary online
- ^ "Bertie's role in the kitchen press". Irish Times. 5. října 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ SND: Rake Archivováno 12. listopadu 2013 v Wayback Machine
- ^ "Sole searching". Irish Times. 11. května 2010. Citováno 28. února 2011.
- ^ Dolan, Terence Patrick (2004). A Dictionary of Hiberno-English. Dublin, Ireland: Gill & Macmillan. p. 210. ISBN 978-0-7171-4039-8. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ SND: Shore Archivováno 12. listopadu 2013 v Wayback Machine
- ^ Dolan, Terence Patrick (2004). A Dictionary of Hiberno-English. Dublin, Ireland: Gill & Macmillan. p. 236. ISBN 978-0-7171-4039-8. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ O'Brien, Kate (1953). Needlework through history: an encyclopedia. Harper. p. 37. Citováno 29. ledna 2011.
- ^ "Making space in my brain to love new films". Irish Times. 11. ledna 2011. Citováno 28. února 2011.
- ^ "Present Tense " Your handy guide to Irish cultural etiquette". Irish Times. 11. ledna 2008. Citováno 28. února 2011.
- ^ Fenn, Peter (1986). A semantic and pragmatic examination ... ISBN 978-3-87808-372-6. Citováno 26. listopadu 2010 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ Filppula, Markku (2005). Dialects across borders: selected ... ISBN 978-90-272-4787-2. Citováno 26. listopadu 2010 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ Adger (2004)
- ^ Language: Irish Gaelic Webové stránky Newfoundland and Labrador Heritage.
Bibliografie
- Adger, David (2003). Základní syntaxe: minimalistický přístup. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-924370-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hickey, Raymond (1984). "Koronální segmenty v irské angličtině". Lingvistický žurnál. 20 (2): 233–250. doi:10.1017 / S0022226700013876.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ——— (2007). Irská angličtina: Historie a současné formy. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-85299-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ——— (2007b). „Dartspeak a ústí v angličtině: Pokročilá metropolitní řeč v Irsku a Anglii“. V Smit, Ute; Dollinger, Stefan; Hüttner, Julia; Lutzky, Ursula; Kaltenböck, Gunther (eds.). Trasování angličtiny v čase: zkoumání jazykových variací (PDF). Vídeň: Braumüller. 179–190.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hickey, Raymond (ed.) (2016). Sociolingvistika v Irsku. Basingstoke: Palgrave Macmillan. ISBN 978-1-137-45347-1.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- Kortmann, Bernd; Schneider, Edgar W., eds. (2004). Příručka odrůd angličtiny: CD-ROM. Walter de Gruyter. ISBN 3110175320.
Další čtení
- „Irská angličtina a ulsterská angličtina“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 21. dubna 2014.