Romanizace makedonštiny - Romanization of Macedonian
The Romanizace makedonštiny je přepis textu v Makedonský jazyk z Makedonská cyrilice do latinka. Romanizaci lze použít k různým účelům, například k vykreslení vlastní jména v zahraničních kontextech nebo pro neformální psaní makedonštiny v prostředích, kde azbuka není snadno dostupná. Oficiální použití romanizace do Severní Makedonie Úřady se nacházejí například na dopravním značení a v pasech. V současné době existuje několik různých kodifikovaných standardů přepisu a v praxi existuje široká variabilita.
Romanizační systémy
U řady písmen v cyrilice je přepis do odpovídajících latinských písmen přímý. Azbuka а, б, в, г, д, е, з, и, к, л, м, н, о, п, р, с, т, у, ф jsou spojeny s latinkou a, b, v, g, d, e, z, i, k, l, m, n, o, p, r, s, t, u, f, podle všech konvencí. Azbuka ц (vyslovuje se [ts]) je většinou vykreslen jako C, v souladu s konvencemi pro mnoho dalších slovanských (a neslovanských) jazyků. Písmeno х je obvykle vykresleno jako h, odpovídající výslovnosti v makedonštině. Pro makedonské / srbské písmeno ј je upřednostňovaným přepisem jeho vizuální latinský protějšek j (spíše než y, jinak široce používaný v angličtině pro vykreslení stejného klouzavého zvuku v jiných jazycích). U ostatních písmen cyrilice je na výběr mezi jedním latinským písmenem s a diakritika a digraf dvou latinských písmen. To platí hlavně pro písmena označující palatalised souhlásky a pro ty, které označují fricatives a afrikáty v alveolární a patrový rozsah.
Digrafický systém
Tento systém používá digrafy namísto diakritiky, což usnadňuje použití v prostředích, kde diakritika může představovat technický problém, jako je psaní na počítačích. Běžné použití má gj, kj pro ѓ, ќ dj nebo dzh pro џ, a někdy ts za ц. Takový systém bez diacritic s digrafy zh, gj, dz, lj, nj, kj, ch, sh, dj byl přijat od roku 2008 pro použití v oficiálních dokumentech, jako jsou pasy, průkazy totožnosti a řidičské průkazy. Systém přijatý pro přepis digrafu je ICAO Doc 9303.[1]Makedonský žurnál lékařských věd a Státní statistický úřad Severní Makedonie používají podobný digrafický systém.[2]
Systém ISO 9
Standardizovaný systém přepisu založený na Gajova latinská abeceda se používá od 50. let[3] a definováno v ISO 9: 1968; tento systém byl rovněž přijat Makedonskou akademií umění a věd v roce 1970,[4], BGN / PCGN (v roce 2013) a ALA-LC a vyučuje se na školách v Makedonii[5] Používá písmena s diakritikou ž, č, š pro cyrilici ж, ч, ш (stejně jako v mnoha jiných slovanských jazycích) a ǵ, ḱ pro speciální makedonská písmena ѓ, ќ. Palatalizované souhlásky cyrilice љ, њ jsou vykresleny digrafy lj, nj (ačkoli akademický pravopis také umožňuje použití ĺ, ń), a vyjádřený afrikáni cyrilice ѕ, џ s dz, dž resp. Nejnovější vydání makedonského pravopisu[6][7] zmiňuje tento systém i digrafický systém s tím, že tento systém se používá pro osobní jména v úředních dokumentech.
Palácové plosivy ѓ, ќ jsou také někdy interpretovány jako latina đ, ć, po a srbština konvence (đ, ć jsou Srbská latina ekvivalenty srbské cyrilice ђ a ћ, které v mnoha slovech etymologicky odpovídají makedonským ѓ, ќ.) Tato konvence se nachází v systému přijatém Americká rada pro zeměpisná jména (BGN) a Britové PCGN v roce 1981,[8] (před rokem 2013), jakož i Konference OSN o standardizaci zeměpisných názvů (UNCSGN).[9] Podle tohoto systému jsou ѓ, ќ přepsány jako prosté G a k před předními samohláskami (е, и), ale jako đ a C respektive v jiných prostředích. Jinak je tento systém totožný se systémem ISO 9 (R: 1968).[10]
Makedonská akademie umění a věd používá gj a kj pro palatal plosives na svých oficiálních webových stránkách.[11]
The ISO 9: 1995 je standard, který se zcela vyhýbá digrafům a umožňuje romanizovat jakýkoli cyrilský text, aniž by věděl, v jakém jazyce je. Zřídka se však používá kvůli neobvyklým písmům s diakritikou.
cyrilice | IPA | ISO 9 (1995)[12] | ISO 9 (1968), Národní akademie (1970), BGN / PCGN (2013), ALA-LC | BGN / PCGN (před rokem 2013)[8]/OSN[9] | Úřední dokumenty / katastr[1] | MJMS / SSO[2] | Britský systém |
---|---|---|---|---|---|---|---|
А а | /A / | A a | |||||
Б б | /b / | B b | |||||
В в | /proti / | V v | |||||
Г г | /ɡ / | G g | |||||
Д д | /d / | D d | |||||
Ѓ ѓ | /ɟ / | Ǵ ǵ | Ǵ ǵ | G / Đ g / đ | Gj gj | Gj gj | Đ đ |
Е е | /ɛ / | E e | |||||
Ж ж | /ʒ / | Ž ž | Ž ž | Ž ž | Zh zh | Zh zh | Ž ž |
З з | /z / | Z z | |||||
Ѕ ѕ | /dz / | Ẑ ẑ | Dz dz | Dz dz | Dz dz | Dz dz | Dz dz |
И и | /i / | Já já | |||||
Ј ј | /j / | J̌ ǰ | J j | J j | J j | J j | J j |
К к | /k / | K k | |||||
Л л | /l / | L l | |||||
Љ љ | /ʎ / | L̂ l̂ | Lj lj | Lj lj | Lj lj | Lj lj | Lj lj |
М м | /m / | M m | |||||
Н н | /n / | N n | |||||
Њ њ | /ɲ / | N̂ n̂ | Nj nj | Nj nj | Nj nj | Nj nj | Nj nj |
О о | /ɔ / | O o | |||||
П п | /str / | Str | |||||
Р р | /r / | R r | |||||
С с | /s / | S s | |||||
Т т | /t / | T t | |||||
Ќ ќ | /C / | Ḱ ḱ | Ḱ ḱ | K / Ć k / ć | Kj kj | Kj kj | Ć ć |
У у | /u / | U u | |||||
Ф ф | /F / | F f | |||||
Х х | /X / | H h | |||||
Ц ц | /ts / | C c | C c | C c | C c | Ts ts / C c | C c |
Ч ч | /tʃ / | Č č | Č č | Č č | Ch ch | Ch ch | Č č |
Џ џ | /dʒ / | D̂ d̂ | Dž dž | Dž dž | DJ dj | Dzh dzh | Dž dž |
Ш ш | /ʃ / | Š š | Š š | Š š | Sh sh | Sh sh | Š š |
Viz také
- Bulharská abeceda
- Azbuky
- Písmo cyrilice
- Řecká abeceda
- Makedonská abeceda
- Makedonský jazyk
- Černohorská abeceda
- Romanizace
- Romanizace běloruštiny
- Romanizace bulharštiny
- Romanizace řečtiny
- Romanizace ruštiny
- Romanizace ukrajinštiny
- Ruská abeceda
- Ruská kurzíva (ručně psané dopisy)
- Ruská manuální abeceda
- Vědecký přepis cyrilice
- Srbská cyrilice
Poznámky
- ^ A b Katastr /ICAO Doc 9303 (strana 33, 34)
- ^ A b Macedonian Journal of Medical Sciences /Státní statistický úřad
- ^ Lunt, H. (1952), Gramatika makedonského spisovného jazyka, Skopje.
- ^ Makedonská latinská abeceda, Pravopis na makedonskiot literaturen jazik, B.Vidoeski, T.Dimitrovski, K.Koneski, K.Tošev, R.Ugrinova Skalovska- Prosvetno delo Skopje, 1970, s. 99
- ^ Da čitame i pišuvame Latinicaučebnice základní školy.
- ^ Pravopis na makedonskiot jazik. Skopje: Institut za makedonski jazik "Krsto Misirkov", 2015/2016, s. 167
- ^ Pravopis na makedonskiot jazik. Skopje: Institut za makedonski jazik "Krsto Misirkov", 2017, s. 169
- ^ A b Romanizační systém pro makedonskou cyrilici, dohoda BGN / PCGN 1981
- ^ A b Pracovní skupina UNGEGN pro systémy romanizace: Zpráva o současném stavu systémů romanizace OSN pro zeměpisné názvy, verze 2.2, leden 2003 [1]
- ^ TRANSLITERACIJA NA MAKEDONSKATA KIRILICA (pdf)
- ^ [2]
- ^ ISO 9: 1995
Reference
- Britská norma 2979: 1958„London: British Standards Institution.
- G. Selvelli. Su alcuni aspetti ideologici dei sistemi di traslitterazione degli alfabeti cirillici nei Balcani. Studi Slavistici XII (2015). str. 159–180.